Verš 33
Nato se obrátili a vystoupili cestou k Bášanu. Bášanský král Óg vytáhl se vším svým lidem k boji proti nim do Edreí.
Dt 3:1 - Potom jsme se obrátili a táhli vzhůru cestou k Bášanu. Tu vytrhl proti nám k boji do Edreí bášanský král Óg s veškerým svým lidem.
Dt 29:7 - a zabrali jsme jejich zemi a dali ji v dědictví Rúbenovcům. Gádovcům a polovině kmene Manasesovců.
Verš 34
Hospodin však řekl Mojžíšovi: "Neboj se ho, neboť ho vydám do tvých rukou se vším jeho lidem i s jeho zemí. Naložíš s ním, jako jsi naložil se Síchonem, králem emorejským, sídlícím v Chešbónu."
Ž 136:20 - A bášanského krále Óga, jeho milosrdenství je věčné.
Verš 35
A pobili ho i s jeho syny a všechen jeho lid, takže nikdo nevyvázl, a jeho zemi obsadili.
Ž 136:20 - A bášanského krále Óga, jeho milosrdenství je věčné.
Verš 5
a mluvil proti Bohu a proti Mojžíšovi: "Proč jste nás vyvedli z Egypta? Abyste nás na poušti umořili? Vždyť tu není chléb ani voda! Tato nuzná strava se nám už protiví."
Nm 11:6 - Jsme už celí seschlí, nevidíme nic jiného než tu manu."
Verš 6
I poslal Hospodin na lid ohnivé hady. Ti lid štípali, takže v Izraeli mnoho lidí pomřelo.
1Kor 10:9 - A také nechtějme zkoušet Pána, jako to dělali někteří z nich a hynuli od hadího uštknutí,
Verš 8
Hospodin Mojžíšovi řekl: "Udělej si hada Ohnivce a připevni ho na žerď. Když se na něj kterýkoli uštknutý podívá, zůstane naživu."
Jn 3:14 - Jako Mojžíš vyvýšil hada na poušti, tak musí být vyvýšen Syn člověka,
Verš 9
Mojžíš tedy udělal bronzového hada a připevnil ho na žerď. Jestliže někoho uštkl had a on pohlédl na hada bronzového, zůstal naživu.
2Kr 18:4 - Odstranil posvátná návrší, rozbil posvátné sloupy, skácel posvátný kůl, na kusy roztloukl bronzového hada, kterého udělal Mojžíš a jemuž až do oněch dnů Izraelci pálili kadidlo; nazvali jej Nechuštán.
Jn 3:14 - Jako Mojžíš vyvýšil hada na poušti, tak musí být vyvýšen Syn člověka,
Verš 10
Izraelci táhli dál a utábořili se v Obótu.
Nm 33:43 - Vytáhli z Funónu a utábořili se v Obótu.
Verš 13
Odtud táhli dál a utábořili se na druhé straně Arnónu, na poušti vycházející z emorejského území; Arnón je totiž moábskou hranicí mezi Moábem a Emorejci.
Sdc 11:18 - Potom táhl pouští a obešel edómskou a moábskou zemi, až dospěl na východ od moábské země. Utábořili se na druhém břehu Arnónu, vůbec na moábské území nevstoupili; Arnón tvoří totiž hranici Moábska.
Verš 21
Izrael vyslal k emorejskému králi Síchonovi posly se vzkazem:
Dt 2:26 - Tehdy jsem poslal posly z pouště Kedemótu k chešbónskému králi Síchonovi s pokojným vzkazem:
Sdc 11:19 - Izrael pak poslal posly k emorejskému králi Síchonovi, králi Chešbónu, a požádal ho: »Dovol, abychom prošli tvou zemí ke svému cíli!«
Verš 22
"Chtěl bych projít tvou zemí. Neodbočíme do polí ani do vinic a nebudeme pít vodu ze studní. Půjdeme Královskou cestou, dokud neprojdeme tvým územím."
Nm 20:17 - Nech nás prosím projít tvou zemí. Nepotáhneme přes pole ani vinice a nebudeme pít vodu ze studní. Půjdeme Královskou cestou a neodbočíme napravo ani nalevo, dokud neprojdeme tvým územím."
Verš 23
Síchon však Izraeli svým územím projít nedovolil, ale shromáždil všechen svůj lid a vytáhl proti Izraeli na poušť. Dorazil do Jahsy a bojoval s Izraelem.
Dt 2:30 - Ale chešbónský král Síchon nesvolil, abychom jí prošli, neboť Hospodin, tvůj Bůh, zatvrdil jeho ducha a dal mu srdce zpupné, aby ti ho vydal do rukou, jak se dnešního dne stalo.
Dt 29:7 - a zabrali jsme jejich zemi a dali ji v dědictví Rúbenovcům. Gádovcům a polovině kmene Manasesovců.
Joz 24:8 - Potom jsem vás uvedl do země Emorejců, kteří sídlili v Zajordání. Bojovali proti vám, ale já jsem vám je vydal do rukou. Obsadili jste jejich zemi a já jsem je před vámi vyhladil.
Sdc 11:20 - Síchon však Izraeli nedůvěřoval, že by jeho územím jen prošel. Proto shromáždil všechen svůj lid, utábořili se v Jahse a zahájil s Izraelem boj.
Verš 24
Izrael ho však pobil ostřím meče a obsadil jeho zemi od Arnónu po Jabok až k Amónovcům; hranice Amónovců byla totiž pevná.
Dt 2:33 - A Hospodin, náš Bůh, nám ho vydal. Porazili jsme ho i jeho syny a všechen jeho lid.
Dt 29:7 - a zabrali jsme jejich zemi a dali ji v dědictví Rúbenovcům. Gádovcům a polovině kmene Manasesovců.
Joz 12:2 - Síchon, král emorejský, který sídlil v Chešbónu a vládl od Aróeru na břehu potoka Arnónu, totiž od středu Potočního údolí přes polovici Gileádu až k potoku Jaboku, který tvoří hranici Amónců,
Joz 24:8 - Potom jsem vás uvedl do země Emorejců, kteří sídlili v Zajordání. Bojovali proti vám, ale já jsem vám je vydal do rukou. Obsadili jste jejich zemi a já jsem je před vámi vyhladil.
Sdc 11:21 - Ale Hospodin, Bůh Izraele, vydal Izraeli do rukou Síchona i všechen jeho lid, takže je pobili. Tak Izrael obsadil celou zemi Emorejců, kteří v té zemi sídlili.
Ž 135:11 - krále Emorejců Síchona a bášanského krále Óga i všechna království Kenaanu.
Ž 136:19 - Krále Emorejců Síchona, jeho milosrdenství je věčné.
Am 2:9 - Já jsem zničil před nimi Emorejce vysoké jako cedry a pevné jako duby. Zničil jsem je od koruny až ke kořenům.
Dt 2:37 - Jen k zemi Amónovců ses nepřiblížil, k celému pásmu při potoku Jaboku, ani k městům v pohoří a vůbec nikam, kam nám Hospodin, náš Bůh, zakázal.
Verš 25
Izrael zabral všechna tato města. Tak se Izrael usadil ve všech emorejských městech i v Chešbónu a ve všech jeho vesnicích.
Dt 2:34 - V oné době jsme dobyli všechna jeho města, vyhubili jsme každé jeho město jako klaté, muže, ženy i děti; nenechali jsme nikoho vyváznout.
Verš 29
Běda tobě, Moábe, jsi ztracen, lide Kemóšův! Učinil z jeho synů utečence, z jeho dcer zajatkyně Síchona, krále Emorejců.
1Kr 11:7 - Tehdy Šalomoun vystavěl posvátné návrší Kemóšovi, ohyzdné modle Moábců, na hoře, která je naproti Jeruzalému, a Molekovi, ohyzdné modle Amónovců.
1Kr 11:33 - To proto, že mě opustili, klaněli se Aštoretě, božstvu Sidóňanů, Kemóšovi, božstvu Moábců, a Milkómovi, božstvu Amónovců. Nechodili po mých cestách, neřídili se tím, co je správné v mých očích, mými nařízeními a právními ustanoveními jeho otec David.
Nm 21,1-3 - "Sľub prekliatia" (Lv 27,28 n.) súvisí s rozkazom Božím vyničiť kanaánske obyvateľstvo podľa vtedajších vojenských zákonov. Veci, zvieratá a ľudí; ktorí boli takto sľúbení, museli víťazi poničiť. Boh z dvoch dôvodov dovolil skazu Kanaánčanov: že miera ich hriechov bola už preplnená a ďalej, že kanaánska modloslužba by bola bývala veľkým nebezpečenstvom pre rýdze náboženstvo vyvoleného národa, s ktorým mal Boh veľký zámer v dejinách spásy.
Nm 21,4-9 - Boh zvolil ako znak záchrany obraz živočícha, ktorý bol príčinou ich nešťastia. Ozdravovacia sila a moc neplynula priamo z pohľadu na medeného hada. K tomu bol potrebný prejav viery a dôvery v Boha (Múd 16,5 n.). Teda nie medený had, ale Pán uzdravoval. Medený had je predobrazom Ježiša Krista. On oslobodil od smrti všetkých, čo sa s vierou obracajú k jeho krížu. Spasiteľ sám seba prirovnáva k medenému hadovi na púšti (Jn 3,14).
Nm 21,10-12 - Od vrchu Hor dali sa Izraeliti na juh a popri západných hraniciach Edomska prešli na druhú stranu Araby. Od Akabského zálivu tiahli na sever, pričom najprv smerom severovýchodným obišli pohorie Seir ako aj Moabsko, pokým nedošli k rieke Arnon (Dt 2,1.8.13). Obot a Jeabarim (hebr. Ijjé Ha'abárím) ležali na východ od údolia Araba, čiže na juh od Mŕtveho mora. Potok Zared je asi dnešné Vadi el-Kerak. Arnon je terajšie Vadi el-Módžib.
Nm 21,14-15 - Kniha bojov Pánových je zbierka starých epických piesní. Bližšie nevieme o nej nič povedať. Preberá sa z nej iba tu.
Nm 21,16-18 - Voda je darom Božím. Žezlom a palicou sa studňa vykopať nedá. Chce sa tým naznačiť, že studňu kopali za prítomnosti a dozoru náčelníkov a vodcov. Beduíni si pri studniach radi zaspievajú.
Nm 21,20 - Fasga, dnešné Ras es-Siaga, vrch pohoria Abarim, na východ od Mŕtveho mora. Pustatina je kraj medzi pohorím Abarim a Mŕtvym morom.
Nm 21,24 - Jabok tečie do Jordána, dnes sa volá Nahr ez-Zerka. Jabok bol severnou hranicou kráľovstva amorejského, Arnon zasa južnou.
Nm 21,25-30 - Víťazstvo nad Sehonom, kráľom amorejským, malo ozvenu v celých dejinách Izraela (Dt 2,26 n.; 4,46; Joz 2,10 n. atď.). Hesebon bolo staré moabské mesto, ktoré predtým Sehon vyrval Moabčanom. Potom sa stalo hlavným mestom kráľovstva amorejského. Hesebon ležal naproti Jerichu, teda severovýchodne od Mŕtveho mora. Dnešné rumovisko nesie meno Hesban. Pesničkou oslavuje sa víťazstvo Izraelitov nad Hesebonom. Hesebon je zničený a básnik vyzýva Izraelitov, aby vystavali mesto. Tu sa osadia kmene Ruben a Gad. Iní myslia, že je to posmešná pieseň, v ktorej sa ospevuje najprv porážka Moabčanov (27–29) a potom porážka Amorejčanov skrze Izraelitov (v. 30). – Boh Kamoš bol národným bohom moabským a Amorejčania ho uctievali pod menom Moloch (11,29; 2 Kr 3,26.27; 23,13; Jer 48,7 n.).
Nm 21,33 - Bášan je územie od rieky Jarmuka na sever až po Hermon, teda východne od Galilejského jazera. Edrei bolo hlavným mestom bášanského kráľovstva. Dnes z neho ostali len zrúcaniny. Der'át juhovýchodne od Galilejského jazera. Porov. Dt 3,1–3.
