  | Kniha NumeriBiblia - Sväté písmo(B21 - Český - Bible 21) | Nm 14, 1-45 |
1 Nm 14, 1 V celé obci tehdy nastalo pozdvižení. Lid se dal do křiku a naříkal celou noc. 2 Nm 14, 2 Všichni synové Izraele reptali proti Mojžíšovi a Áronovi. Celá obec jim vyčítala: "Ach, proč jsme nezemřeli v Egyptě! Ach, proč jsme nezemřeli na této poušti! 3 Nm 14, 3 Proč nás Hospodin vede do té země? Abychom padli mečem? Aby se naše ženy a děti staly kořistí? Není pro nás lepší vrátit se do Egypta?" 4 Nm 14, 4 Mezi sebou pak začali říkat: "Určeme si vůdce a vraťme se do Egypta!" 5 Nm 14, 5 Mojžíš a Áron tehdy před celou shromážděnou izraelskou obcí padli na tvář. 6 Nm 14, 6 Dva z těch, kdo šli prozkoumat zem - Jozue, syn Nunův, a Káleb, syn Jefunův - roztrhli svá roucha 7 Nm 14, 7 a promluvili k celé izraelské obci: "Země, kterou jsme prošli a prozkoumali, je velmi, velmi dobrá zem! 8 Nm 14, 8 Budeme-li se Hospodinu líbit, uvede nás do té země a dá nám tu zem oplývající mlékem a medem. 9 Nm 14, 9 Jenom se nebuřme proti Hospodinu! Lidu té země se nebojte, zhltneme je jako sousto chleba! Jejich záštita je opustila, ale s námi je Hospodin; nebojte se jich!" 10 Nm 14, 10 Celá obec se už chystala ukamenovat je, když vtom se všem synům Izraele ukázala ve Stanu setkávání Hospodinova sláva. 11 Nm 14, 11 Hospodin řekl Mojžíšovi: "Jak dlouho mnou bude tento lid pohrdat? Jak dlouho mi bude odmítat věřit i přes všechna znamení, která jsem uprostřed nich vykonal? 12 Nm 14, 12 Udeřím na ně morem, zřeknu se jich a z tebe udělám větší a mocnější národ, než jsou oni!" 13 Nm 14, 13 Mojžíš ale Hospodinu odpověděl: "Egypťané, z jejichž středu jsi vyvedl tento lid svou silou, se to doslechnou 14 Nm 14, 14 a povědí to obyvatelům této země. Ti už slyšeli, že ty, Hospodine, jsi uprostřed tohoto lidu; že ty, Hospodine, jsi spatřován tváří v tvář, že tvůj oblak stojí nad nimi, že ty sám je předcházíš v oblakovém sloupu ve dne a v ohnivém sloupu v noci. 15 Nm 14, 15 Když tento lid do posledního vybiješ, národy, které o tobě slyšely, řeknou: 16 Nm 14, 16 ‚Hospodin pobil ten lid na poušti, protože je nedokázal uvést do země, kterou jim s přísahou zaslíbil.' 17 Nm 14, 17 Kéž se teď prosím rozmůže tvá síla, Pane můj. Vždyť jsi sám řekl: 18 Nm 14, 18 ‚Hospodin je nesmírně trpělivý a velmi laskavý, odpouštějící nepravost i provinění. Nezapomíná však trestat; za nepravost otců volá k odpovědnosti jejich syny do třetího i čtvrtého pokolení.' 19 Nm 14, 19 Prosím, pro své veliké milosrdenství odpusť tomuto lidu jeho nepravost, tak jak jsi jim odpouštěl od Egypta až doposud!" 20 Nm 14, 20 Hospodin odpověděl: "Odpouštím, jak jsi řekl. 21 Nm 14, 21 Avšak, jakože jsem živ a Hospodinova sláva naplňuje celou zem: 22 Nm 14, 22 Nikdo z těch, kdo spatřili mou slávu a má znamení, která jsem konal v Egyptě a na poušti, nikdo z těch, kdo mne už desetkrát pokoušeli a neposlouchali, 23 Nm 14, 23 nespatří zem, kterou jsem s přísahou zaslíbil jejich otcům. Nikdo z těch, kdo mnou pohrdli, ji nespatří! 24 Nm 14, 24 Můj služebník Káleb má ale jiného ducha - vydal se mi cele. Jej uvedu do země, do níž vstoupil, a jeho símě ji získá za dědictví. 25 Nm 14, 25 Jelikož prý ‚v nížině bydlí Amalekovci a Kananejci,' zítra se obraťte a táhněte pouští zpět k Rudému moři!" 26 Nm 14, 26 Hospodin promluvil k Mojžíšovi a Áronovi: 27 Nm 14, 27 "Jak dlouho bude proti mně toto zlé srocení reptat? Slyšel jsem reptání synů Izraele, slyšel jsem, jak proti mně reptají! 28 Nm 14, 28 Řekni jim: Jakože jsem živ, praví Hospodin, že s vámi naložím tak, jak jste přede mnou sami řekli: 29 Nm 14, 29 Vaše mrtvoly padnou na této poušti. Nikdo z vás všech, kdo byli sečteni, nikdo od dvaceti let výše, nikdo z vás, kdo jste proti mně reptali, 30 Nm 14, 30 nevejde do země, o níž jsem přísahal, že vás v ní usadím - jedině Káleb, syn Jefunův, a Jozue, syn Nunův. 31 Nm 14, 31 Vaše děti, o nichž jste říkali, že se stanou kořistí, ty do ní uvedu a poznají tu zem, kterou jste zavrhli. 32 Nm 14, 32 Vaše mrtvoly však padnou na této poušti. 33 Nm 14, 33 Vaši synové budou čtyřicet let tuláky v poušti a ponesou následky vašeho smilstva, dokud vaše mrtvoly až do poslední nepadnou na poušti. 34 Nm 14, 34 Po čtyřicet let ponesete svůj trest, podle počtu dní, v nichž jste prozkoumávali zem. Z každého z těch čtyřiceti dní se stane rok, abyste poznali mou nelibost. 35 Nm 14, 35 To říkám já, Hospodin. Takto naložím s celým tímto zlým srocením, které se proti mně srotilo: zde na této poušti do posledního pomřou!" 36 Nm 14, 36 Muži, které Mojžíš vyslal prozkoumat zem a kteří o ní po svém návratu roznášeli pomluvy (čímž podnítili celou obec k reptání proti Mojžíšovi), 37 Nm 14, 37 mezitím zemřeli. Všechny, kdo o té zemi roznesli hanebnou pomluvu, zasáhla před Hospodinem náhlá rána. 38 Nm 14, 38 Z těch, kdo šli prozkoumat zem, zůstal naživu jen Káleb, syn Jefunův, a Jozue, syn Nunův. 39 Nm 14, 39 Jakmile Mojžíš všechna ta slova vyřídil synům Izraele, lid se dal do velikého nářku. 40 Nm 14, 40 Časně ráno pak vstali a vydali se vzhůru k horskému hřebenu se slovy: "Ano, zhřešili jsme, ale teď jsme připraveni! Vyrazíme k místu, které nám Hospodin slíbil." 41 Nm 14, 41 Mojžíš ale řekl: "Proč znovu přestupujete Hospodinův rozkaz? Nemůžete uspět! 42 Nm 14, 42 Nevyrážejte, vždyť mezi vámi není Hospodin a vaši nepřátelé vás porazí! 43 Nm 14, 43 Amalekovci a Kananejci se postaví proti vám a padnete mečem, protože jste se odvrátili od Hospodina a přestali jej následovat. Hospodin s vámi nebude." 44 Nm 14, 44 Přesto se opovážili vyrazit k horskému hřebenu, ačkoli Truhla Hospodinovy smlouvy ani Mojžíš neopustili tábor. 45 Nm 14, 45 Amalekovci a Kananejci, kteří v těch horách bydleli, tedy sestoupili, udeřili na ně a bili je až k Chormě.
| | | Nm 14, 1-45 |
Verš 34
Po čtyřicet let ponesete svůj trest, podle počtu dní, v nichž jste prozkoumávali zem. Z každého z těch čtyřiceti dní se stane rok, abyste poznali mou nelibost.
Ž 95:10 - to pokolení jsem si hnusil po čtyřicet let, až jsem si řekl: "Ten lid má pobloudilé srdce, mé cesty vůbec neznají!"
Verš 37
mezitím zemřeli. Všechny, kdo o té zemi roznesli hanebnou pomluvu, zasáhla před Hospodinem náhlá rána.
1Kor 10:10 - Také nereptejte, jako někteří z nich reptali a byli zahubeni zhoubcem.
Júd 1:5 - I když to všechno už sami víte, chci vám připomenout, že Pán sice vysvobodil svůj lid z Egypta, ale ty z nich, kteří mu nevěřili, potom zahubil.
Verš 9
Jenom se nebuřme proti Hospodinu! Lidu té země se nebojte, zhltneme je jako sousto chleba! Jejich záštita je opustila, ale s námi je Hospodin; nebojte se jich!"
Dt 20:3 - "Slyš, Izraeli! Dnes jdete do boje proti svým nepřátelům. Nebuďte malomyslní, nebojte se ani neděste - nemějte z nich strach.
Verš 13
Mojžíš ale Hospodinu odpověděl: "Egypťané, z jejichž středu jsi vyvedl tento lid svou silou, se to doslechnou
Ex 32:12 - Proč mají Egypťané říkat: ‚Vyvedl je zlomyslně, aby je pobil na horách, aby je vyhladil z povrchu země'? Zastav plamen svého hněvu! Upusť od neštěstí, jež proti svému lidu zamýšlíš!
Verš 14
a povědí to obyvatelům této země. Ti už slyšeli, že ty, Hospodine, jsi uprostřed tohoto lidu; že ty, Hospodine, jsi spatřován tváří v tvář, že tvůj oblak stojí nad nimi, že ty sám je předcházíš v oblakovém sloupu ve dne a v ohnivém sloupu v noci.
Ex 13:21 - Hospodin je ve dne předcházel v oblakovém sloupu, aby je vedl na cestě, a v noci v ohnivém sloupu, aby jim svítil. Tak mohli jít ve dne i v noci.
Ex 40:38 - Ve dne byl nad Příbytkem Hospodinův oblak a v noci v něm byl oheň, před očima celého domu Izraele, na všech jejich cestách.
Verš 16
‚Hospodin pobil ten lid na poušti, protože je nedokázal uvést do země, kterou jim s přísahou zaslíbil.'
Dt 9:28 - Jinak v zemi, odkud jsi nás vyvedl, řeknou: ‚Hospodin je vyvedl, aby je pozabíjel na poušti, protože je nedokázal uvést do země, kterou jim slíbil, a protože je nenáviděl!'
Verš 18
‚Hospodin je nesmírně trpělivý a velmi laskavý, odpouštějící nepravost i provinění. Nezapomíná však trestat; za nepravost otců volá k odpovědnosti jejich syny do třetího i čtvrtého pokolení.'
Ex 34:6 - Hospodin prošel kolem něj a volal: "Hospodin, Hospodin! Bůh soucitný a milostivý, nesmírně trpělivý, velmi laskavý a věrný,
Ž 86:15 - Ty ale, Pane, jsi Bůh milostivý a soucitný, nesmírně trpělivý, velmi věrný a laskavý.
Ž 103:8 - Hospodin je milostivý a soucitný, nesmírně trpělivý a velmi laskavý.
Ž 145:8 - "Hospodin je milostivý a soucitný, nesmírně trpělivý a velmi laskavý!
Jon 4:2 - že se k Hospodinu modlil: "No prosím, Hospodine, neříkal jsem to ještě doma? Právě proto jsem předtím utíkal za moře: Věděl jsem, že jsi Bůh milostivý a soucitný, shovívavý, nesmírně trpělivý, velmi laskavý a který od zla upouští.
Ex 20:5 - Neklaň se jim a nesluž jim, neboť já Hospodin, tvůj Bůh, jsem Bůh žárlivě milující. Trestám nepravost otců na synech do třetího i čtvrtého pokolení těch, kdo mě nenávidí,
Ex 34:7 - pamatující na milosrdenství tisícům pokolení, odpouštějící nepravost, provinění i hřích. Nezapomíná však trestat, ale za nepravost otců volá k odpovědnosti syny i vnuky do třetího i čtvrtého pokolení."
Dt 5:9 - Neklaň se jim a nesluž jim, neboť já Hospodin, tvůj Bůh, jsem Bůh žárlivě milující. Trestám nepravost otců na synech do třetího i čtvrtého pokolení těch, kdo mě nenávidí,
Verš 41
Mojžíš ale řekl: "Proč znovu přestupujete Hospodinův rozkaz? Nemůžete uspět!
Dt 1:41 - Tehdy jste mi odpověděli: "Zhřešili jsme proti Hospodinu! Chceme vytáhnout a bojovat, přesně jak nám přikázal Hospodin, náš Bůh." Všichni jste si oblékli válečnou zbroj a lehkomyslně jste se chystali vystoupit do hor.
Verš 23
nespatří zem, kterou jsem s přísahou zaslíbil jejich otcům. Nikdo z těch, kdo mnou pohrdli, ji nespatří!
Dt 1:35 - "Žádný z těchto lidí - nikdo z tohoto zlého pokolení - nespatří tu krásnou zem, o níž jsem přísahal, že ji dám vašim otcům.
Verš 24
Můj služebník Káleb má ale jiného ducha - vydal se mi cele. Jej uvedu do země, do níž vstoupil, a jeho símě ji získá za dědictví.
Joz 14:8 - Mí bratři, kteří šli se mnou, připravili všechen lid o odvahu, ale já jsem se cele vydal Hospodinu, svému Bohu.
Verš 27
"Jak dlouho bude proti mně toto zlé srocení reptat? Slyšel jsem reptání synů Izraele, slyšel jsem, jak proti mně reptají!
Ž 106:26 - Pozvedl tedy ruku k přísaze, že je nechá padnout na poušti,
Verš 28
Řekni jim: Jakože jsem živ, praví Hospodin, že s vámi naložím tak, jak jste přede mnou sami řekli:
Nm 26:65 - O těch totiž Hospodin řekl: "Musejí zemřít na poušti," a nezůstal z nich nikdo než Káleb, syn Jefunův, a Jozue, syn Nunův.
Nm 32:11 - ‚Nikdo z těch, kdo vyšli z Egypta, nikdo starší dvaceti let nespatří zem, kterou jsem s přísahou zaslíbil Abrahamovi, Izákovi a Jákobovi, neboť se mi nevydali cele.
Verš 29
Vaše mrtvoly padnou na této poušti. Nikdo z vás všech, kdo byli sečteni, nikdo od dvaceti let výše, nikdo z vás, kdo jste proti mně reptali,
Dt 1:35 - "Žádný z těchto lidí - nikdo z tohoto zlého pokolení - nespatří tu krásnou zem, o níž jsem přísahal, že ji dám vašim otcům.
Heb 3:17 - Kdo jej roztrpčoval po celých čtyřicet let? Kdo jiný než ti hříšníci, jejichž těla padla na poušti?
Verš 30
nevejde do země, o níž jsem přísahal, že vás v ní usadím - jedině Káleb, syn Jefunův, a Jozue, syn Nunův.
Joz 14:6 - Synové Judovi přišli v Gilgalu za Jozuem a Káleb, syn Kenizejce Jefuna, k němu promluvil: "Ty víš, co Hospodin v Kádeš-barné pověděl Božímu muži Mojžíšovi o mně a o tobě.
Nm 14,6 - Roztrhnúť odev je prejav veľkého smútku a rozhorčenia (Sir 46,9; 1 Mach 2,55 n.).
Nm 14,9 - Môžeme ich zničiť, dosl. sú pre nás ako chlieb; ochrana ich opustila, dosl. zanechal ich všetok tieň. Na východe tieň je ozajstnou ochranou pred páľavou slnka (Gn 19,8; Ž 91,1).
Nm 14,11-19 - Mojžiš je predobrazom Ježiša Krista, ktorý sa za svojich trýzniteľov modlil.
Nm 14,40 - Ľud je vždy taký. Upadá z jednej krajnosti do druhej. Predtým sa spriečal a brojil, nedôveroval Bohu, a teraz je zasa ochotný a nadmieru odhodlaný. Aj proti zákazu Božiemu chce tiahnuť do Palestíny (v. 25).
Nm 14,45 - Horma (Dt 1,44) – pomenovanie sa dostalo miestu len neskoršie (21,3). Predtým sa volalo to miesto Sefát (Sdc 1,17). Je to vari dnešné es-Sbeita, 40 km severne od Kadešbarny.
