Kniha proroka Malachiáša

1 (BKR) Břímě slova Hospodinova proti Izraelovi skrze Malachiáše.
1 (VUL) Oraculum. Verbum Domini ad Israel in manu Malachiae.
1 (KAT) Výrok. Pánovo slovo Izraelu prostredníctvom Malachiáša:

2 (BKR) Miluji vás, praví Hospodin, vy pak říkáte: V čem nás miluješ? Zdaliž Ezau nebyl bratr Jákobův? praví Hospodin. A však jsem miloval Jákoba.
2 (VUL) “ Dilexi vos, dicit Dominus, et dixistis: “In quo dilexisti nos?”. Nonne frater erat Esau Iacob?, dicit Dominus; et dilexi Iacob,
2 (KAT) „Miloval som vás, hovorí Pán, vy sa však pýtate: »Čímže si nám preukazoval lásku?« - Či Ezau nebol Jakubovi bratom? - hovorí Pán. Miloval som však Jakuba

3 (BKR) Ezau pak měl jsem v nenávisti; protož zanechal jsem hor jeho pustých, a dědictví jeho drakům pouště.
3 (VUL) Esau autem odio habui et posui montes eius in solitudinem et hereditatem eius thoibus deserti.
3 (KAT) a Ezaua som nenávidel. Jeho vrchy som obrátil na púšť a jeho dedičstvo som dal šakalom na púšti.

4 (BKR) Řekne-li Idumejská země: Ochuzeniť jsme, ale navrátíme se zase, a vystavíme místa pustá, takto praví Hospodin zástupů: Oni nechť stavějí, a já budu bořiti. I budou je nazývati pomezím bezbožnosti a lidem, na nějž hněviv bude Hospodin až na věky.
4 (VUL) Quod si dixerit Edom: “Destructi sumus, sed revertentes aedificabimus, quae destructa sunt”, haec dicit Dominus exercituum: Isti aedificabunt, et ego destruam; et vocabuntur 'Termini impietatis' et 'Populus, cui iratus est Dominus usque in aeternum'.
4 (KAT) Ak povieš, Edom: »Sme spustošení, ale zas postavíme rozvaliny,« toto hovorí Pán zástupov: Oni postavia, ja však zrúcam a budú ich volať »Územie bezbožnosti« a »Ľud, na ktorý sa Pán večne hnevá«.

5 (BKR) Což oči vaše uzří, a vy díte: Veleben buď Hospodin po pomezích Izraelských.
5 (VUL) Et oculi vestri videbunt, et vos dicetis: “Magnificatus est Dominus ultra terminos Israel”.
5 (KAT) Keď to vaše oči uvidia, poviete: »Pán je veľký až za hranice Izraela.«

6 (BKR) Syn ctí otce, a služebník pána svého. Protož jestližeť jsem já otec, kdež jest čest má? A jestliže jsem pán, kde jest bázeň má? Vám to mluví Hospodin zástupů, ó kněží, kteříž sobě zlehčujete jméno mé. A však říkáte: V čem zlehčujeme jméno tvé?
6 (VUL) Filius honorat patrem, et servus dominum suum. Si ergo pater ego sum, ubi est honor meus? Et si Dominus ego sum, ubi est timor meus?, dicit Dominus exercituum ad vos, o sacerdotes, qui despicitis nomen meum et dicitis: “In quo despeximus nomen tuum?”.
6 (KAT) Syn si má ctiť otca a sluha svojho pána. Ak som ja otec, kde je úcta ku mne? Ak som Pán, kde je bázeň voči mne? - hovorí Pán zástupov vám, kňazi, ktorí opovrhujete mojím menom. Ale vy sa pýtate: »Akože opovrhujeme tvojím menom?«

7 (BKR) Kteříž přinášejíce na oltář můj obět poškvrněnou, říkáte: Čímž jsme tě poškvrnili? Tím, když říkáte: Stůl Hospodinův v pohrdání jest.
7 (VUL) Offertis super altare meum panem pollutum et dicitis: “In quo polluimus te?”. In eo quod dicitis: “Mensa Domini contemptibilis est”.
7 (KAT) Tak, že prinášate na môj oltár poškvrnený chlieb. A spytujete sa: »Čím sme ťa poškvrnili?« Keď hovoríte: »Pánov stôl možno podceniť.«

8 (BKR) Nebo když přivodíte slepé k obětování, což to není nic zlého? A když přivodíte chromé aneb nemocné, což to není nic zlého? Daruj je medle knížeti svému, zalíbíš-li mu se tím, a přijme-li tvář tvou, praví Hospodin zástupů.
8 (VUL) Si offeratis caecum ad immolandum, nonne malum est? Et si offeratis claudum et languidum, nonne malum est? Offer illud duci tuo, si placuerit ei, aut si susceperit faciem tuam!, dicit Dominus exercituum.
8 (KAT) Keď prinášate slepé na obetu, to nie je zlo? A keď prinášate chromé a choré, to nie je zlo? Nože daruj to svojmu predstavenému, či mu budeš milý, alebo či bude blahosklonný k tebe! - hovorí Pán zástupov.

9 (BKR) A protož nyní kořtež se tváři Boha silného, aby nám milost učinil. Ale když to z rukou vašich jest, přijme-liž kterého z vás oblíčej? praví Hospodin zástupů.
9 (VUL) Sed nunc deprecamini vultum Dei, ut misereatur vestri! De manu enim vestra factum est hoc. Num suscipiet facies vestras?, dicit Dominus exercituum.
9 (KAT) Ale teraz udobrite tvár Boha, aby sa nad vami zľutoval. Toto robili vaše ruky! Či bude blahosklonný k vám? - hovorí Pán zástupov.

10 (BKR) Anobrž kdo jest mezi vámi, aby zavřel dvéře, aneb zapálil na oltáři mém darmo? Nemámť v vás žádné líbosti, praví Hospodin zástupů, a oběti nepřijmu z ruky vaší.
10 (VUL) Quis est in vobis, qui claudat ostia, ne incendatis altare meum gratuito? Non est mihi voluntas in vobis, dicit Dominus exercituum; et munus non suscipiam de manu vestra.
10 (KAT) Keby bol niekto z vás, kto by zavrel bránu, aby ste nezapaľovali môj oltár nadarmo! Nemám vo vás zaľúbenie - hovorí Pán zástupov, a neprijmem obetu z vašich rúk.

11 (BKR) Nebo od východu slunce až na západ jeho veliké bude jméno mé mezi národy, a na všelikém místě kadění přinášíno bude jménu mému, a obět čistá. Veliké zajisté jméno mé bude mezi národy, praví Hospodin zástupů,
11 (VUL) Ab ortu enim solis usque ad occasum magnum est nomen meum in gentibus, et in omni loco sacrificatur et offertur nomini meo oblatio munda, quia magnum nomen meum in gentibus, dicit Dominus exercituum.
11 (KAT) Lebo od východu slnka až po západ je veľké moje meno medzi národmi a na každom mieste budú obetovať, budú prinášať môjmu menu čistú obetu, lebo je veľké moje meno medzi národmi, hovorí Pán zástupov.

12 (BKR) Ačkoli vy ho poškvrňujete, když říkáte: Stůl Hospodinův v pohrdání jest, a což kladeno bývá na něj, že jest chaterný pokrm.
12 (VUL) Vos autem polluistis illud in eo quod dicitis: “Mensa Domini contaminata est, et contemptibilis esca eius”.
12 (KAT) Ale vy ho znesväcujete, keď hovoríte: »Pánov stôl môže byť poškvrnený a jeho pokrmom môže byť bezcenný plod.«

13 (BKR) Říkáte také: Ach, větší práce, ješto byste to zdmýchnouti mohli, praví Hospodin zástupů. Nebo přinášíte to, což jest vydřeno, a chromé i nemocné, přinášejíce dar. To-liž mám přijímati z ruky vaší? praví Hospodin.
13 (VUL) Et dicitis: “Quantus labor!”, et despicitis illam, dicit Dominus exercituum. Et infertis de rapinis claudum et languidum et infertis sicut munus. Numquid suscipiam illud de manu vestra?, dicit Dominus.
13 (KAT) Hovoríte: »To je námaha!« a opovrhujete ňou, hovorí Pán zástupov; a prinášate ulúpené, chromé a choré; prinášate to ako obetu, a to mám prijať z vašich rúk? - hovorí Pán.

14 (BKR) Anobrž zlořečený jest fortelný, kterýž maje v svém stádě samce, činí slib, a obětuje Pánu to, což jest churavého. Nebo král veliký já jsem, praví Hospodin zástupů, a jméno mé jest hrozné mezi národy.
14 (VUL) Maledictus dolosus, qui habet in grege suo masculum et votum faciens immolat debile Domino. Quia Rex magnus ego, dicit Dominus exercituum, et nomen meum horribile in gentibus.
14 (KAT) Zlorečený je podvodník, ktorý má v stáde samčeka; urobí svojmu Pánovi sľub, obetuje však chybné. Veď ja som veľký Kráľ - hovorí Pán zástupov, a moje meno je obávané medzi národmi.