Kniha proroka Habakuka

1 (BKR) Modlitba Abakuka proroka podlé Šigejonót:
1 (ROH) Modlitba proroka Habakuka na šigjonót .

2 (BKR) Ó Hospodine, uslyšev pohrůžku tvou, ulekl jsem se. Hospodine, dílo své u prostřed let při životu zachovej, u prostřed let známé učiň, v hněvě na milosrdenství se rozpomeň.
2 (ROH) Hospodine, počul som tvoju povesť, bojím sa, Hospodine, tvoje dielo, oživ ho prostred rokov! Prostred rokov ho oznámiš! V zúrivom hneve budeš pamätať zľutovať sa!

3 (BKR) Když se Bůh bral od poledne, a Svatý s hory Fáran, Sélah, slávu jeho přikryla nebesa, a země byla plná chvály jeho.
3 (ROH) Keď išiel Bôh a blížil sa od Témana a Svätý od vrchu Fárana, sélah, jeho sláva pokryla nebesia, a zem bola plná jeho chvály.

4 (BKR) Blesk byl jako světlo, rohy po bocích svých měl, a tu skryta byla síla jeho.
4 (ROH) A blesk bol ako svetlo, papršleky mu vychádzaly z jeho ruky, a tam bol úkryt jeho sily.

5 (BKR) Před tváří jeho šlo morní nakažení, a uhlí řeřavé šlo před nohama jeho.
5 (ROH) Pred jeho tvárou išiel mor, a v jeho zápätí vychádzal páľčivý neduh.

6 (BKR) Zastavil se, a změřil zemi; pohleděl, a rozptýlil národy. Zrozrážíny jsou hory věčné, sklonili se pahrbkové věční, cesty jeho jsou věčné.
6 (ROH) Postál a zaklátil zemou, videl a zatriasal národami, a rozpadávaly sa večné vrchy, sklonily sa brehy večnosti; má večné cesty.

7 (BKR) Viděl jsem, že stanové Chusan jsou pouhá marnost, a třásli se kobercové země Madianské.
7 (ROH) Pod trápením som videl stány Kúšana, triasly sa koberce zeme Madiana.

8 (BKR) Zdaliž se na řeky, ó Hospodine, zdaliž se na řeky rozpálil hněv tvůj? Zdali proti moři rozhněvání tvé, když jsi jel na koních svých a na vozích svých spasitelných?
8 (ROH) Či na rieky, ó, Hospodine, či azda na rieky bude horieť tvoj hnev, či tvoja prchlivosť proti moru? keď jazdíš na svojich koňoch, vezieš sa na svojich vozoch spasenia?

9 (BKR) Patrně jest zjeveno lučiště tvé pro přísahy pokolením lidu tvého stalé, Sélah. Řeky země jsi rozdělil,
9 (ROH) Obnažiť obnažené je tvoje lučište, splniť prísahy pokolení, dané slovo, sélah. Riekami si rozdelil zem.

10 (BKR) Viděly tě hory, třásly se, povodeň vod ustoupila; vydala propast hlas svůj, hlubina rukou svých pozdvihla.
10 (ROH) Videly ťa, svíjaly sa vrchy; lejak prešiel ako povodeň; priepasť vydala svoj hlas, do výše pozdvihla svojej ruky.

11 (BKR) Slunce a měsíc v obydlí svém zastavil se, při světle střely tvé létaly, při blesku stkvoucí kopí tvé.
11 (ROH) Slnce i mesiac zastály utiahnuc sa do svojho obydlia, na svetlo svojich šípov ta pošly, na jas blesku tvojej kopije.

12 (BKR) V hněvě šlapal jsi zemi, v prchlivosti mlátil jsi pohany.
12 (ROH) V zúrivom hneve si kráčal po zemi, v hneve si mlátil národy.

13 (BKR) Vyšel jsi k vysvobození lidu svého, k vysvobození s pomazaným svým; srazil jsi hlavu s domu bezbožníka až do hrdla, obnaživ základ. Sélah.
13 (ROH) Vyšiel si na záchranu svojho ľudu, na záchranu svojho pomazaného; srazil si hlavu z domu bezbožníka obnažiac všetko od základu až po hrdlo. Sélah.

14 (BKR) Holemi jeho probodl jsi hlavu vsí jeho, když se bouřili jako vichřice k rozptýlení mému, plésali, jako by sežrati měli chudého v skrytě.
14 (ROH) Jeho vlastnými palicami si prebodol hlavu jeho bojovníkov, dohrmeli jako víchrica, aby ma rozptýlili; plesali, jako keby boli išli zožrať chudobného v kryte.

15 (BKR) Bral jsi se po moři na koních svých, skrze hromadu vod mnohých.
15 (ROH) Šliapal si svojimi koňmi po mori, po hromade mnohých vôd.

16 (BKR) Slyšel jsem, a zatřáslo se břicho mé, k hlasu tomu drkotali rtové moji, kosti mé práchnivěly, a všecken jsem se třásl, že se mám upokojiti v den ssoužení, když přitáhne na lid, aby jej válečně hubil.
16 (ROH) Počul som, a zatriaslo sa moje lono, na ten hlas sa chvely moje rty; hniloba vošla do mojich kostí, a triasol som sa na mieste, kde som stál, že sa mám upokojiť na deň súženia, na deň, keď prijde hore proti ľudu ten, ktorý ho bude hubiť.

17 (BKR) Byť pak fík nekvetl, a nebylo úrody na vinicích; byť i ovoce olivy pochybilo, a rolí nepřinesla užitky; a od ovčince odřezován byl brav, a nebylo žádného skotu v chlévích:
17 (ROH) Keby hneď aj nekvitol fík, a nebolo by úrody na viničoch; keby sklamalo dielo olivy, a polia by nedorobily potravy; keby drobné stádo bolo odrezané od košiara, a nebolo by hoväda v stájach,

18 (BKR) Já však v Hospodinu veseliti se budu, plésati budu v Bohu spasení svého.
18 (ROH) ja sa jednako budem veseliť v Hospodinovi, budem plesať v Bohu svojho spasenia.

19 (BKR) Hospodin Panovník jest síla má, kterýž činí nohy mé jako laní, a na vysokých místech mých cestu mi způsobuje. Přednímu zpěváku na můj neginot.
19 (ROH) Hospodin, Pán je mojou silou a robí moje nohy jako nohy jeleníc a dáva mi kráčať po mojich výšinách. - Náčelníkovi speváckeho sboru na moje neginóty.