Kniha proroka Habakuka

1 (BKR) Modlitba Abakuka proroka podlé Šigejonót:
1 (ROH) Modlitba proroka Habakuka na šigjonót .
1 (B21) Modlitba proroka Abakuka. Na nápěv písně nářků.

2 (BKR) Ó Hospodine, uslyšev pohrůžku tvou, ulekl jsem se. Hospodine, dílo své u prostřed let při životu zachovej, u prostřed let známé učiň, v hněvě na milosrdenství se rozpomeň.
2 (ROH) Hospodine, počul som tvoju povesť, bojím sa, Hospodine, tvoje dielo, oživ ho prostred rokov! Prostred rokov ho oznámiš! V zúrivom hneve budeš pamätať zľutovať sa!
2 (B21) Slyšel jsem, Hospodine, tvoji zvěst, před tvým dílem stojím s úžasem. Oživ je, Hospodine, znovu po letech, po všech těch letech je znovu zjev, na slitování se v té vřavě rozpomeň!

3 (BKR) Když se Bůh bral od poledne, a Svatý s hory Fáran, Sélah, slávu jeho přikryla nebesa, a země byla plná chvály jeho.
3 (ROH) Keď išiel Bôh a blížil sa od Témana a Svätý od vrchu Fárana, sélah, jeho sláva pokryla nebesia, a zem bola plná jeho chvály.
3 (B21) Z Temanu přichází Bůh, Svatý přichází z hory Paranu. séla Jeho sláva halí nebesa, země je plná jeho chval.

4 (BKR) Blesk byl jako světlo, rohy po bocích svých měl, a tu skryta byla síla jeho.
4 (ROH) A blesk bol ako svetlo, papršleky mu vychádzaly z jeho ruky, a tam bol úkryt jeho sily.
4 (B21) Jeho jas je jako svítání, z jeho ruky září paprsky - tam je zdroj jeho sil.

5 (BKR) Před tváří jeho šlo morní nakažení, a uhlí řeřavé šlo před nohama jeho.
5 (ROH) Pred jeho tvárou išiel mor, a v jeho zápätí vychádzal páľčivý neduh.
5 (B21) Před jeho tváří jde Rána morová, v patách mu kráčí Nákaza!

6 (BKR) Zastavil se, a změřil zemi; pohleděl, a rozptýlil národy. Zrozrážíny jsou hory věčné, sklonili se pahrbkové věční, cesty jeho jsou věčné.
6 (ROH) Postál a zaklátil zemou, videl a zatriasal národami, a rozpadávaly sa večné vrchy, sklonily sa brehy večnosti; má večné cesty.
6 (B21) Zastavil se a měří zem; národy se chvějí pod jeho pohledem. Odvěká pohoří se drolí na kusy, věčná návrší se sklánějí - jemu patří stezky věčnosti!

7 (BKR) Viděl jsem, že stanové Chusan jsou pouhá marnost, a třásli se kobercové země Madianské.
7 (ROH) Pod trápením som videl stány Kúšana, triasly sa koberce zeme Madiana.
7 (B21) Kúšanské stany vidím v bolestech, plachty Midiánu třesou se.

8 (BKR) Zdaliž se na řeky, ó Hospodine, zdaliž se na řeky rozpálil hněv tvůj? Zdali proti moři rozhněvání tvé, když jsi jel na koních svých a na vozích svých spasitelných?
8 (ROH) Či na rieky, ó, Hospodine, či azda na rieky bude horieť tvoj hnev, či tvoja prchlivosť proti moru? keď jazdíš na svojich koňoch, vezieš sa na svojich vozoch spasenia?
8 (B21) To se, Hospodine, zlobíš na řeky? To míří na řeky tvé zuření? To ses tak proti moři rozlítil, že jsi na svých ořích vyrazil a na svých vozech vítězných?

9 (BKR) Patrně jest zjeveno lučiště tvé pro přísahy pokolením lidu tvého stalé, Sélah. Řeky země jsi rozdělil,
9 (ROH) Obnažiť obnažené je tvoje lučište, splniť prísahy pokolení, dané slovo, sélah. Riekami si rozdelil zem.
9 (B21) Třímáš svůj obnažený luk, tvé oštěpy složily bojovou přísahu. séla Rozdělil jsi zemi řekami,

10 (BKR) Viděly tě hory, třásly se, povodeň vod ustoupila; vydala propast hlas svůj, hlubina rukou svých pozdvihla.
10 (ROH) Videly ťa, svíjaly sa vrchy; lejak prešiel ako povodeň; priepasť vydala svoj hlas, do výše pozdvihla svojej ruky.
10 (B21) hory tě zahlédly a už se svíjejí. Už se valí vodní přívaly, z hlubiny je slyšet hučení, do výšky se vlny vzdouvají.

11 (BKR) Slunce a měsíc v obydlí svém zastavil se, při světle střely tvé létaly, při blesku stkvoucí kopí tvé.
11 (ROH) Slnce i mesiac zastály utiahnuc sa do svojho obydlia, na svetlo svojich šípov ta pošly, na jas blesku tvojej kopije.
11 (B21) Slunce i měsíc zůstaly ve svém obydlí, před září tvých šípů utekly, před blýskáním tvého kopí.

12 (BKR) V hněvě šlapal jsi zemi, v prchlivosti mlátil jsi pohany.
12 (ROH) V zúrivom hneve si kráčal po zemi, v hneve si mlátil národy.
12 (B21) Ve svém rozhořčení kráčíš zemí, ve svém hněvu šlapeš národy.

13 (BKR) Vyšel jsi k vysvobození lidu svého, k vysvobození s pomazaným svým; srazil jsi hlavu s domu bezbožníka až do hrdla, obnaživ základ. Sélah.
13 (ROH) Vyšiel si na záchranu svojho ľudu, na záchranu svojho pomazaného; srazil si hlavu z domu bezbožníka obnažiac všetko od základu až po hrdlo. Sélah.
13 (B21) Vyšel jsi zachránit svůj lid, svého pomazaného zachránit. Vůdce zlého domu jsi rozdrtil, obnažil jsi jej od hlavy až po paty. séla

14 (BKR) Holemi jeho probodl jsi hlavu vsí jeho, když se bouřili jako vichřice k rozptýlení mému, plésali, jako by sežrati měli chudého v skrytě.
14 (ROH) Jeho vlastnými palicami si prebodol hlavu jeho bojovníkov, dohrmeli jako víchrica, aby ma rozptýlili; plesali, jako keby boli išli zožrať chudobného v kryte.
14 (B21) Prorazil jsi mu hlavu jeho oštěpy, když se nás jeho nájezdníci hnali rozprášit, když už se těšili, jak pohltí ubožáky ve skrýších.

15 (BKR) Bral jsi se po moři na koních svých, skrze hromadu vod mnohých.
15 (ROH) Šliapal si svojimi koňmi po mori, po hromade mnohých vôd.
15 (B21) Se svými oři cváláš po moři, až se mocné vody vzdouvaly.

16 (BKR) Slyšel jsem, a zatřáslo se břicho mé, k hlasu tomu drkotali rtové moji, kosti mé práchnivěly, a všecken jsem se třásl, že se mám upokojiti v den ssoužení, když přitáhne na lid, aby jej válečně hubil.
16 (ROH) Počul som, a zatriaslo sa moje lono, na ten hlas sa chvely moje rty; hniloba vošla do mojich kostí, a triasol som sa na mieste, kde som stál, že sa mám upokojiť na deň súženia, na deň, keď prijde hore proti ľudu ten, ktorý ho bude hubiť.
16 (B21) Jak jsem to uslyšel, celý se chvěji, od toho zvuku se mi třesou rty. Jako by mi kostižer vlezl do kostí a nohy pode mnou poklesly. Budu však čekat na den soužení, jež stihne lid, který na nás útočí.

17 (BKR) Byť pak fík nekvetl, a nebylo úrody na vinicích; byť i ovoce olivy pochybilo, a rolí nepřinesla užitky; a od ovčince odřezován byl brav, a nebylo žádného skotu v chlévích:
17 (ROH) Keby hneď aj nekvitol fík, a nebolo by úrody na viničoch; keby sklamalo dielo olivy, a polia by nedorobily potravy; keby drobné stádo bolo odrezané od košiara, a nebolo by hoväda v stájach,
17 (B21) I kdyby nerozkvetl fíkovník a hrozny na vinicích nebyly, i kdyby zklamala plodnost olivy a pole nedala co jíst, i kdyby zmizely ovce z ohrady a dobytek zmizel ze stájí,

18 (BKR) Já však v Hospodinu veseliti se budu, plésati budu v Bohu spasení svého.
18 (ROH) ja sa jednako budem veseliť v Hospodinovi, budem plesať v Bohu svojho spasenia.
18 (B21) já se však v Hospodinu budu veselit, budu šťastný v Bohu, svém Zachránci.

19 (BKR) Hospodin Panovník jest síla má, kterýž činí nohy mé jako laní, a na vysokých místech mých cestu mi způsobuje. Přednímu zpěváku na můj neginot.
19 (ROH) Hospodin, Pán je mojou silou a robí moje nohy jako nohy jeleníc a dáva mi kráčať po mojich výšinách. - Náčelníkovi speváckeho sboru na moje neginóty.
19 (B21) Mou silou je můj Pán, Hospodin, on dává mým nohám hbitost laní, vodí mě na mé výšiny. Pro předního zpěváka, na strunné nástroje.