  | Kniha proroka MicheášaBiblia - Sväté písmo(BKR - Český - Kralický) | Mi 7, 1-20 |
1 (BKR) Běda mně, že jsem jako paběrek úrod letních, jako paběrkové po vinobraní. Není žádného hroznu k jídlu, prvotiny z ovoce žádá duše má.
1 (B21) Běda mi! Jsem jako sběrač po vinobraní, jak ten, kdo paběrkuje po sklizni - nezůstal ani hrozen k ochutnání, ani jeden vytoužený zralý fík!
2 (BKR) Zahynul pobožný z země této, a upřímého mezi lidmi není žádného; všickni napořád o vylití krve úklady činí, jeden každý bratra svého loví sítí.
2 (B21) Zbožní ze země vyhynuli, jediný člověk není poctivý. Všichni číhají, jak by vraždili, každý svého bratra lapá do sítí.
3 (BKR) Co zlého oběma rukama páchají, to aby za dobré počteno bylo. Kníže žádá, a soudce z úplatku soudí, a kdož veliký jest, ten mluví převrácenost duše své, a v hromadu ji pletou.
3 (B21) Obě ruce mají ke zlu šikovné; úředník i soudce berou úplatek, mocný poroučí, co si zamane, a všichni kují pikle.
4 (BKR) Nejlepší z nich jest jako bodlák, nejupřímější převyšuje trní. Přicházíť den strážných tvých, navštívení tvé přichází; jižť nastane zpletení jejich.
4 (B21) Nejlepší z nich je jako trní, poctivec horší než plot z bodláčí. Už přichází ten vyhlížený den - den, kdy se s tebou zúčtuje! Teď přijde zmatek nad zmatek!
5 (BKR) Nedověřujte se příteli, nedoufejte v vůdce; před tou, jenž leží v lůnu tvém, ostříhej dveří úst svých.
5 (B21) Nespoléhejte na bližní, nevěřte ani příteli, chraň se svá ústa otevřít i před ženou, co máš v náručí!
6 (BKR) Nebo syn v lehkost uvodí otce, dcera povstává proti mateři své, nevěsta proti svegruši své, a nepřátelé jednoho každého jsou vlastní jeho.
6 (B21) Syn pohrdá svým otcem, dcera se staví proti matce, snacha své tchyni vzdoruje - člověk má nepřátele ve vlastní rodině.
7 (BKR) Protož já na Hospodina vyhlédati budu, očekávati budu na Boha spasení svého, vyslyšíť mne Bůh můj.
7 (B21) Já ale Hospodina vyhlížím, čekám na Boha - on mě zachrání, můj Bůh mě vyslyší!
8 (BKR) Neraduj se ze mne, nepřítelkyně má. Upadla-liť jsem, povstanu; sedím-liť v temnostech, svítí mi Hospodin.
8 (B21) Nejásej, nepříteli, nade mnou - i když jsem padl, povstanu! I když teď sedím vprostřed tmy, mým světlem je Hospodin.
9 (BKR) Zůřivost Hospodinovu ponesu, nebo jsem proti němu zhřešila, až se vždy zasadí o mou při, a mne zastane. Vyvedeť mne na světlo, budu viděti spravedlnost jeho.
9 (B21) Proti Hospodinu hřešil jsem, a proto nesu jeho hněv, dokud se mého sporu neujme a neobhájí mě. Vyvede mě znovu na světlo a spatřím jeho spravedlnost.
10 (BKR) Uzříť to nepřítelkyně má, a přikryje ji hanba, ješto mi říká: Kdež jest Hospodin Bůh tvůj? Oči mé podívají se na ni; jižť bude rozšlapána jako bláto na ulicích.
10 (B21) Až to uvidí můj nepřítel, hanba ho přikryje - toho, který mi říkával: "Kdepak je Hospodin, ten tvůj Bůh?" Na vlastní oči se podívám, až ho jak bláto na ulicích rozdupou!
11 (BKR) Toho dne, v němž vystaveny budou hradby tvé, toho dne daleko se rozejde výpověd.
11 (B21) Bude to den obnovy tvých zdí, den, kdy se tvé meze rozšíří;
12 (BKR) Toho dne k tobě přicházeti budou i z Assyrské země až do pevností, a od pevností až k řece, a od moře k moři, a od hory k hoře.
12 (B21) den, kdy připutují až k vám z Asýrie i z měst Egypta, ze zemí od Egypta až po Eufrat, od moře k moři a od hor k horám.
13 (BKR) A však země tato zpuštěna bude pro obyvatele své, pro ovoce činů jejich.
13 (B21) Země se však stane pustinou kvůli svým obyvatelům; to bude ovoce jejich skutků.
14 (BKR) Pasiž lid svůj berlou svou, stádce dědictví svého, kteréž přebývá osamělé v lese u prostřed polí, ať spasou Bázan a Galád jako za dnů starodávních,
14 (B21) Svou holí pas svůj lid, stádo, jež je tvým dědictvím. Ať žijí sami v zarostlé krajině, uprostřed země podobné zahradě. Ať se pasou v Bášanu i Gileádu jako za dávných dnů!
15 (BKR) Jako za dnů v nichž jsi vyšel z země Egyptské. Ukáži jemu divné věci.
15 (B21) "Jako tehdy, když jste opustili Egypt, ukážu vám své zázraky."
16 (BKR) Což vidouce národové, styděti se budou za všecku sílu svou; vloží ruku na ústa, a uši jejich ohlechnou.
16 (B21) Ať se národy zastydí, až to uvidí, ať jsou zbaveni vší odvahy! Ať si ústa rukou přikryjí, ať jim ohluchnou uši!
17 (BKR) Lízati budou prach jako had, a jako hadové zemští s třesením polezou z děr svých; k Hospodinu Bohu našemu, předěšeni jsouce, poběhnou, a báti se tebe budou.
17 (B21) Ať lížou prach jako had, jako nějaký zeměplaz! Ať lezou s chvěním ze svých děr k Hospodinu, našemu Bohu, s děsem, ať z tebe mají bázeň!
18 (BKR) Kdo jest Bůh silný podobný tobě, kterýž by snímal nepravost a promíjel přestoupení ostatkům dědictví svého, kterýž by nedržel na věky hněvu svého, proto že líbost má v slitování se?
18 (B21) Kdo je Bůh jako ty? Kdo odpouští viny a hřích promíjí pozůstatku svého dědictví? Nezůstáváš rozhněvaný navždycky, neboť sis milosrdenství oblíbil.
19 (BKR) Navrátě se, slituje se nad námi, podmaní nepravosti naše; nýbrž uvržeš do hlubin mořských všecky hříchy naše.
19 (B21) Znovu se nad námi slituješ, naše provinění pošlapeš, všechny naše hříchy smeteš hluboko do moře!
20 (BKR) Pravdomluvným se ukážeš Jákobovi, milosrdným Abrahamovi, jakož jsi přisáhl otcům našim ode dnů starodávních.
20 (B21) Projevíš svou věrnost Jákobovi, své milosrdenství Abrahamovi, jak jsi přísahal našim otcům tehdy za starodávných dnů.
| | | Mi 7, 1-20 |
Verš 2
Zahynul pobožný z země této, a upřímého mezi lidmi není žádného; všickni napořád o vylití krve úklady činí, jeden každý bratra svého loví sítí.
Ž 12:1 - Přednímu kantoru k nízkému zpěvu, žalm Davidův.
Oz 4:1 - Slyšte slovo Hospodinovo, ó synové Izraelští, neboť má rozepři Hospodin s obyvateli země této, proto že není žádné věrnosti, ani žádného milosrdenství, ani žádné známosti Boží v této zemi.
Verš 3
Co zlého oběma rukama páchají, to aby za dobré počteno bylo. Kníže žádá, a soudce z úplatku soudí, a kdož veliký jest, ten mluví převrácenost duše své, a v hromadu ji pletou.
Mi 3:11 - Jehož přední podlé darů soudí, a kněží jeho ze mzdy učí, a proroci jeho z peněz hádají, a však na Hospodina zpoléhají, říkajíce: Zdaliž Hospodina není u prostřed nás? Nepřijdeť na nás nic zlého.
Mi 2:1 - Běda těm, kteříž vymýšlejí nepravost a ukládají zlé na ložcích svých, a na úsvitě ráno vykonávají je, když jest v moci rukou jejich.
Verš 6
Nebo syn v lehkost uvodí otce, dcera povstává proti mateři své, nevěsta proti svegruši své, a nepřátelé jednoho každého jsou vlastní jeho.
Ez 22:7 - Otce i matku zlehčují v tobě, pohostinnému činí nátisk u prostřed tebe, sirotka a vdovu utiskují v tobě.
Mt 10:21 - Vydáť pak bratr bratra na smrt, i otec syna, a povstanouť dítky proti rodičům, a zmordují je.
Mt 10:35 - Přišelť jsem zajisté, abych rozdělil člověka proti otci jeho, a dceru proti mateři její, a nevěstu proti svegruši její.
Lk 12:53 - Bude rozdělen otec proti synu, a syn proti otci, mátě proti dceři, a dcera proti mateři, svegruše proti nevěstě své, a nevěsta proti svegruši své.
Verš 9
Zůřivost Hospodinovu ponesu, nebo jsem proti němu zhřešila, až se vždy zasadí o mou při, a mne zastane. Vyvedeť mne na světlo, budu viděti spravedlnost jeho.
Jer 50:34 - Ale vykupitel jejich silný, jehož jméno jest Hospodin zástupů, jistotně povede při jejich, aby pokoj způsobil této zemi, a pohnul obyvateli Babylonskými.
Verš 10
Uzříť to nepřítelkyně má, a přikryje ji hanba, ješto mi říká: Kdež jest Hospodin Bůh tvůj? Oči mé podívají se na ni; jižť bude rozšlapána jako bláto na ulicích.
Ž 79:10 - Proč mají říkati pohané: Kdež jest Bůh jejich? Budiž znám mezi pohany, před očima našima, skrze pomstu krve služebníků svých, kteráž jest vylita.
Ž 115:2 - Proč mají říkati pohané: Kdež jest nyní Bůh jejich?
Joe 2:17 - Kněží, služebníci Hospodinovi, ať plačí mezi síňcí a oltářem, a řeknou: Odpusť, ó Hospodine, lidu svému, a nevydávej dědictví svého v pohanění, tak aby nad nimi panovati měli pohané. Proč mají říkati mezi národy: Kde jest Bůh jejich?
Verš 11
Toho dne, v němž vystaveny budou hradby tvé, toho dne daleko se rozejde výpověd.
Am 9:11 - V ten den zdvihnu stánek Davidův, kterýž klesá, a zahradím mezery jeho, a zbořeniny jeho opravím, a vzdělám jej jako za dnů starodávních,
Verš 13
A však země tato zpuštěna bude pro obyvatele své, pro ovoce činů jejich.
Jer 21:14 - Nebo trestati vás budu podlé skutků vašich, dí Hospodin, a zanítím oheň v lese tvém, kterýž zžíře všecko vůkol něho.
Verš 14
Pasiž lid svůj berlou svou, stádce dědictví svého, kteréž přebývá osamělé v lese u prostřed polí, ať spasou Bázan a Galád jako za dnů starodávních,
Mi 5:4 - I stane a pásti bude v síle Hospodinově, a u velebnosti jména Hospodina Boha svého. I budou bydliti, nebo již velikomocný bude až do končin země.
Verš 15
Jako za dnů v nichž jsi vyšel z země Egyptské. Ukáži jemu divné věci.
Joe 2:26 - Budete zajisté míti co jísti, a nasyceni jsouce, chváliti budete jméno Hospodina Boha svého, kterýž učinil s vámi divné věci, aniž zahanben bude lid můj na věky.
Joe 2:30 - A ukáži zázraky na nebi i na zemi, krev a oheň a sloupy dymové.
Verš 17
Lízati budou prach jako had, a jako hadové zemští s třesením polezou z děr svých; k Hospodinu Bohu našemu, předěšeni jsouce, poběhnou, a báti se tebe budou.
Ž 72:9 - Před ním skláněti se budou obyvatelé pustin vyprahlých, a nepřátelé jeho prach lízati budou.
Verš 18
Kdo jest Bůh silný podobný tobě, kterýž by snímal nepravost a promíjel přestoupení ostatkům dědictví svého, kterýž by nedržel na věky hněvu svého, proto že líbost má v slitování se?
Ex 34:6 - Nebo pomíjeje Hospodin tvář jeho, volal: Hospodin, Hospodin, Bůh silný, lítostivý a milostivý, dlouhočekající a hojný v milosrdenství a pravdě,
Mich 7,1 - Ako niet na strome ovocia po oberačke, tak niet v krajine spravodlivých ľudí.
Mich 7,3 - Karhajú sa hriechy vodcov ľudu, najmä úplatkárstvo. – Koniec verša je nejasný a neistý.
Mich 7,4-7 - Prorok aj tu obrazne opisuje veľkú skazenosť ľudu, ku ktorému hovorí, takže aj medzi príbuznými bude panovať nenávisť a krajná nedôvera.
Mich 7,4 - Strážcovia sú proroci (Jer 6,17; Ez 33,7). Zmysel: príde deň Božieho trestu, ktorý predpovedali proroci.
Mich 7,5 - Ešte aj manžel pred manželkou si musí dať pozor na reč.
Mich 7,6 - Porov. Mt 10,35–36; 24,10; Lk 12,53.
Mich 7,8 - Nepriateľka, ku ktorej Sion hovorí, sú nepriateľské pohanské národy.
Mich 7,10 - Často sa zdalo, že Boh opustil svoj národ; vtedy sa pohania posmešne spytovali: "Kde je Pán, tvoj Boh?"
Mich 7,11-13 - K novovybudovanému Sionu budú prichádzať národy zo všetkých strán (porov. 4,1 n.), nepriateľské krajiny však zahynú. – "Rieka" je Eufrat.
Mich 7,14 - O Karmeli pozri Iz 33,9; o Bášane Iz 2,13; O Galaáde Jer 8,22.
Mich 7,17 - Porov. Iz 49,23; Ž 72,9.
