Kniha proroka Jonáša

1 (ROH) To sa náramne neľúbilo Jonášovi a zapálil sa hnevom.
1 (B21) Jonáše ale popadla veliká zlost. Rozzlobilo ho to tak,

2 (ROH) Modlil sa Hospodinovi a povedal: Prosím, ó, Hospodine, či nie je toto to, čo som hovoril, dokiaľ som ešte bol na svojej zemi? Preto som sa aj ponáhľal, aby som prv utiekol do Taršíša, lebo som vedel, že si ty silný Bôh milosrdný a ľútostivý, dlho zhovievajúci a veľký čo do milosti a ktorý ľutuješ zlého.
2 (B21) že se k Hospodinu modlil: "No prosím, Hospodine, neříkal jsem to ještě doma? Právě proto jsem předtím utíkal za moře: Věděl jsem, že jsi Bůh milostivý a soucitný, shovívavý, nesmírně trpělivý, velmi laskavý a který od zla upouští.

3 (ROH) A tak teraz, ó, Hospodine, vezmi, prosím, odo mňa moju dušu, lebo mi je lepšie zomrieť ako žiť.
3 (B21) Radši mě teď, Hospodine, rovnou zabij! To radši zemřu, než abych žil!"

4 (ROH) Na to riekol Hospodin: Či je to dobré, že si sa rozpálil hnevom?
4 (B21) Hospodin mu odpověděl: "Myslíš, že se zlobíš právem?"

5 (ROH) A Jonáš vyšiel z mesta, sadol si na mieste od východu mesta, spravil si tam búdu a sadol si do nej, do tône, dokiaľ by neuvidel, čo bude s mestom.
5 (B21) Jonáš pak odešel z města a usadil se na východ od něj. Postavil si tam budku a sedl si do jejího stínu, aby vyhlížel, co se s tím městem stane.

6 (ROH) A Hospodin Bôh nastrojil kikájon , ktorý vyrástol nad Jonáša, aby bola tôňa nad jeho hlavou, aby ho vytrhol z jeho zlého. A Jonáš sa radoval kikájonu veľkou radosťou.
6 (B21) Hospodin Bůh zařídil, aby vzešla jedna popínavá rostlina a rozprostřela se Jonášovi nad hlavou. Dávala mu stín, aby se mu ulevilo a nebylo mu zle. Jonáš měl z té rostliny opravdu velikou radost.

7 (ROH) Ale Bôh nastrojil červa, keď na druhý deň ráno vychádzala zora, ktorý ranil kikájon, takže vyschol.
7 (B21) Druhého dne za svítání ale Hospodin zařídil, aby tu rostlinu napadl červ, takže uschla.

8 (ROH) A stalo sa, keď vyšlo slnce, že Bôh nastrojil východný vietor horúci, a slnce bilo na hlavu Jonášovu tak, že omdlieval a žiadal si zomrieť a povedal: Lepšie mi je zomrieť ako žiť.
8 (B21) Když pak vyšlo slunce, Bůh zařídil, aby od východu přivanul horký vítr. Slunce pražilo Jonášovi na hlavu, až omdléval. Bylo mu na umření. Říkal: "Radši zemřu, než abych žil!"

9 (ROH) A Bôh riekol Jonášovi: Či je to dobré, že si sa rozpálil hnevom pre ten kikájon? A povedal: Dobré je, že som sa rozpálil hnevom, až na smrť.
9 (B21) Hospodin Jonášovi odpověděl: "Myslíš, že se zlobíš právem kvůli té rostlině?" "To bych řekl! Zlobím se k smrti!"

10 (ROH) Na to riekol Hospodin: Ty ľutuješ kikájon, ktorým si sa netrudil ani si ho nepestoval, ktorý vyrástol za jednu noc a za jednu noc i zhynul.
10 (B21) "Tobě je líto té rostliny?" řekl Hospodin. "Vždyť jsi ji neobdělával a nepěstoval. Přes noc vyrostla, přes noc zašla.

11 (ROH) A ja by som nemal ľutovať Ninive, to veľké mesto, v ktorom je viac ako sto dvadsať tisíc ľudí, ktorí nevedia rozdielu medzi svojou pravicou a svojou ľavicou, a hoviad mnoho?
11 (B21) A mně nemá být líto Ninive, toho velikého města? Vždyť v něm žije více než sto dvacet tisíc lidí, kteří ani nerozeznají svou pravici od levice - a k tomu tolik zvířat!"