Kniha proroka Jonáša

Biblia - Sväté písmo

(BKR - Český - Kralický)

Jon 2, 1-11

1 (BKR) Nastrojil pak byl Hospodin rybu velikou, aby požřela Jonáše. I byl Jonáš v střevách té ryby tři dni a tři noci.
1 (B21) Hospodin však zařídil, aby Jonáše spolkla jedna veliká ryba, a Jonáš v jejím břiše strávil tři dny a tři noci.

2 (BKR) I modlil se Jonáš Hospodinu Bohu svému v střevách té ryby,
2 (B21) V břiše té ryby se Jonáš modlil k Hospodinu, svému Bohu,

3 (BKR) A řekl: Z ssoužení svého volal jsem k Hospodinu, a ozval se mi; z břicha hrobu křičel jsem, a vyslyšel jsi hlas můj.
3 (B21) a řekl toto: "Volal jsem ve své úzkosti k Hospodinu, ať mi odpoví. Křičel jsem z útrob záhrobí, abys vyslyšel mé volání.

4 (BKR) Nebo jsi mne uvrhl do hlubiny, do prostřed moře, a řeka obklíčila mne; všecka vlnobití tvá i rozvodnění tvá na mne se svalila.
4 (B21) Uvrhl jsi mě do hlubin, doprostřed moře mě strhl vír. Pohřben jsem tvými příboji, zavalen tvými vlnami.

5 (BKR) Bylť jsem již řekl: Vyhnán jsem od očí tvých, ale ještěť pohledím na tvůj svatý chrám.
5 (B21) Myslel jsem, že jsem odehnán, že na mě nespočineš očima. Jak bych se ještě mohl podívat na tvůj svatý chrám?

6 (BKR) Obklíčily mne vody až k duši, propast obklíčila mne, lekno otočilo se okolo hlavy mé.
6 (B21) Voda mě obklopila ze všech stran, kolem dokola je hlubina, má hlava tone v chaluhách.

7 (BKR) Až k spodkům hor dostal jsem se, země závorami svými zalehla mi na věčnost, ty jsi však vysvobodil od porušení život můj, ó Hospodine Bože můj.
7 (B21) Ke kořenům hor se propadám, závora země za mnou navždy zapadla. Tys mě však z propasti vyzvedl, Hospodine, Bože můj!

8 (BKR) Když se svírala ve mně duše má, na Hospodina jsem se rozpomínal, i přišla k tobě modlitba má do chrámu svatého tvého.
8 (B21) Když už mě život opouštěl, na Hospodina jsem se rozpomněl. Má modlitba k tobě dolehla, našla tvůj svatý chrám.

9 (BKR) Kteříž ostříhají marností pouhých, dobroty Boží se zbavují.
9 (B21) Ti, kdo marné nicotnosti ctí, sami se zbavují věrnosti.

10 (BKR) Já pak s hlasem díkčinění obětovati budu tobě; což jsem slíbil, splním. Hojné vysvobození jest u Hospodina. [ (Jonah 2:11) Rozkázal pak byl Hospodin rybě té, i vyvrátila Jonáše na břeh. ]
10 (B21) Já ti však s vděčným voláním přinášet budu oběti. Co slíbil jsem, to vyplním. U Hospodina je spasení!"

11 ----
11 (B21) Hospodin pak té rybě přikázal, ať Jonáše vyvrhne na pevninu.

Verš 9

Kteříž ostříhají marností pouhých, dobroty Boží se zbavují.

Ž 50:14 - Obětuj Bohu obět chvály, a plň Nejvyššímu své sliby;

Ž 50:23 - Kdož obětuje obět chvály, tenť mne uctí, a tomu, kdož napravuje cestu svou, ukáži spasení Boží.

Ž 116:17 - Tobě obětovati budu obět díků činění, a jméno Hospodinovo vzývati budu.

Oz 14:2 - Vezměte s sebou slova, a obraťte se k Hospodinu, a rcete jemu: Sejmi všelikou nepravost, a dej to, což dobrého jest, a budemeť se odplaceti volky rtů našich.

Heb 13:15 - Protož skrze něho obětujme Bohu obět chvály vždycky, to jest ovoce rtů, oslavujících jméno jeho.

Ž 3:8 - Povstaniž, Hospodine, zachovej mne, Bože můj, kterýž jsi zbil všech nepřátel mých líce, a zuby bezbožníků zvyrážel. [ (Psalms 3:9) Tvéť, ó Hospodine, jest spasení, a nad lidem tvým požehnání tvé. Sélah. ]

Verš 2

I modlil se Jonáš Hospodinu Bohu svému v střevách té ryby,

Ž 120:1 - Píseň stupňů. K Hospodinu v ssoužení svém volal jsem,a vyslyšel mne.

Verš 3

A řekl: Z ssoužení svého volal jsem k Hospodinu, a ozval se mi; z břicha hrobu křičel jsem, a vyslyšel jsi hlas můj.

Ž 42:7 - Můj Bože, jak tesklí duše má! Protož se na tě rozpomínám v krajině Jordánské a Hermonské, na hoře Mitsar.

Jon 2,1 - Dávnejšie sa domnievali, že to bola veľryba. Keďže však veľryba má veľmi úzky hltan, novšie sa nazdávajú, že Jonáša prehltol žralok, ktorý je v Stredozemnom mori častý. – Isteže bola záchrana Jonášova veľkým zázrakom. Kto však myslí na Božiu všemohúcnosť a pripustí možnosť zázrakov, nepozastaví sa ani nad týmto, najmä, keď uváži, že tento zázrak mal byť predobrazom ešte väčšieho: zmŕtvychvstania Ježiša Krista, porov. Mt 12,40.

Jon 2,5 - Jonáš vidí, že Boh zaobchádza s ním zázračne, preto sa utešuje nádejou, že ešte uvidí Pánov chrám, od ktorého utekal.

Jon 2,6-8 - Úpätia vrchov sú dolu, v mori. Prorok cítil, že mu vody vyhasia život, už ho obklopovali morské rastliny, nazdal sa, že sa na zem nikdy viac nedostane, že sú "závory zeme za ním" zavreté. Ale vtedy Pán vyslyšal jeho modlitbu a zachránil ho.

Jon 2,9 - Lživé tiene sú modly. Tí, čo sa klaňajú modlám, zriekajú sa Božieho milosrdenstva.