Kniha proroka Jonáša

1 (KAT) Pán prehovoril k Jonášovi, synovi Amatiho, takto:
1 (KJV) Now the word of the LORD came unto Jonah the son of Amittai, saying,
1 (B21) Jonáš, syn Amitajův, dostal slovo od Hospodina:

2 (KAT) „Vstaň, choď do veľkého mesta Ninive a zvestuj mu, že ich zloba vystúpila predo mňa.“
2 (KJV) Arise, go to Nineveh, that great city, and cry against it; for their wickedness is come up before me.
2 (B21) "Vstaň a jdi do Ninive, toho velikého města, a kaž mu, neboť jejich špatnost vystoupila přede mne."

3 (KAT) Ale Jonáš vstal a chcel utiecť spred Pána do Taršišu; išiel do Joppe, kde našiel loď, ktorá išla do Taršišu, dal jej svoje plavné a nastúpil do nej, aby šiel s nimi do Taršišu spred Pána.
3 (KJV) But Jonah rose up to flee unto Tarshish from the presence of the LORD, and went down to Joppa; and he found a ship going to Tarshish: so he paid the fare thereof, and went down into it, to go with them unto Tarshish from the presence of the LORD.
3 (B21) Jonáš ale vstal a dal se na útěk za moře, pryč od Hospodina. Sestoupil do Jafy, kde našel loď plující do Taršiše. Zaplatil a vstoupil na palubu, aby se s nimi plavil za moře, pryč od Hospodina.

4 (KAT) Ale Pán zoslal na more veľký vietor, takže sa na mori strhla veľká búrka a lodi hrozilo stroskotanie.
4 (KJV) But the LORD sent out a great wind into the sea, and there was a mighty tempest in the sea, so that the ship was like to be broken.
4 (B21) Hospodin však na moře seslal veliký vítr, a na moři se strhla tak veliká bouře, až hrozilo, že loď ztroskotá.

5 (KAT) Námorníci sa báli a každý volal k svojmu bohu; náradie, ktoré bolo na lodi, pohádzali do mora, aby ju od neho odbremenili. Jonáš však zišiel do vnútra lode, ľahol si a spal.
5 (KJV) Then the mariners were afraid, and cried every man unto his god, and cast forth the wares that were in the ship into the sea, to lighten it of them. But Jonah was gone down into the sides of the ship; and he lay, and was fast asleep.
5 (B21) Námořníci strachy volali každý ke svému bohu a vyhazovali náklad z lodi do moře, aby jí odlehčili.Jonáš zatím sestoupil do podpalubí, kde si lehl a tvrdě usnul.

6 (KAT) Tu pristúpil k nemu veliteľ lode a povedal mu: „Čože, ty spíš? Vstaň, volaj k svojmu Bohu, azda si Boh spomenie na nás a nezahynieme.“
6 (KJV) So the shipmaster came to him, and said unto him, What meanest thou, O sleeper? arise, call upon thy God, if so be that God will think upon us, that we perish not.
6 (B21) Když ho tam našel kapitán, obořil se na něj: "Co? Ty tu spíš?! Vstaň a volej ke svému bohu! Třeba si nás všimne a nezahyneme."

7 (KAT) I vraveli si druh druhovi: „Nože, hoďme žreb a dozvieme sa, pre koho nás stihlo toto nešťastie.“ Hodili teda žreb a žreb padol na Jonáša.
7 (KJV) And they said every one to his fellow, Come, and let us cast lots, that we may know for whose cause this evil is upon us. So they cast lots, and the lot fell upon Jonah.
7 (B21) Lodníci se pak domluvili: "Pojďme losovat, ať zjistíme, kvůli komu na nás přišlo to neštěstí." Losovali tedy a los padl na Jonáše.

8 (KAT) I spytovali sa ho: „Povedzže nám, prečo nás stihlo toto nešťastie? Čo máš za poslanie a odkiaľ ideš? Ktorá je tvoja vlasť a z ktorého si národa?“
8 (KJV) Then said they unto him, Tell us, we pray thee, for whose cause this evil is upon us; What is thine occupation? and whence comest thou? what is thy country? and of what people art thou?
8 (B21) začali ho vyslýchat: "Teď nám pověz, proč na nás přišlo to neštěstí! Co jsi zač? Odkud cestuješ? Z jaké jsi země? Z jakého národa?"

9 (KAT) Odpovedal im: „Hebrej som a som ctiteľ Pána, Boha nebies, ktorý učinil more a suchú zem.“
9 (KJV) And he said unto them, I am an Hebrew; and I fear the LORD, the God of heaven, which hath made the sea and the dry land.
9 (B21) Odpověděl jim: "Jsem Hebrej a uctívám Hospodina, Boha nebes, který stvořil moře i pevninu."

10 (KAT) Mužov pojal veľký strach a hovorili mu: „Čo si to urobil?“ Chlapi totiž vedeli, že uteká spred Pána, lebo im to povedal.
10 (KJV) Then were the men exceedingly afraid, and said unto him, Why hast thou done this? For the men knew that he fled from the presence of the LORD, because he had told them.
10 (B21) Těch mužů se zmocnila veliká bázeň a říkali mu: "Cos to provedl?" (Prozradil jim totiž, že utíká pryč od Hospodina.)

11 (KAT) Pýtali sa ho: „Čo máme s tebou urobiť, aby sa more pod nami utíšilo?“ More sa totiž búrilo čoraz väčšmi.
11 (KJV) Then said they unto him, What shall we do unto thee, that the sea may be calm unto us? for the sea wrought, and was tempestuous.
11 (B21) Bouře na moři zuřila stále víc, a tak se ho ptali: "Co s tebou máme udělat, aby se moře utišilo?"

12 (KAT) Povedal im: „Chyťte ma a hoďte do mora, potom sa more pod vami utíši. Veď ja viem, že vás pre mňa zastihla táto veľká búrka.“
12 (KJV) And he said unto them, Take me up, and cast me forth into the sea; so shall the sea be calm unto you: for I know that for my sake this great tempest is upon you.
12 (B21) "Hoďte mě do moře," odpověděl jim, "tím ho utišíte. Vím, že vás ta veliká bouře přepadla kvůli mně."

13 (KAT) Ale mužovia veslovali, aby sa priplavili naspäť k suchej zemi, no nemohli, pretože sa more pod nimi čoraz viac búrilo.
13 (KJV) Nevertheless the men rowed hard to bring it to the land; but they could not: for the sea wrought, and was tempestuous against them.
13 (B21) Lodníci se pokoušeli veslovat zpátky k pevnině, ale marně. Moře totiž bouřilo stále silněji.

14 (KAT) Preto volali k Pánovi: „Ach, Pane, nech nezahynieme pre život tohto človeka a neuvaľ na nás nevinnú krv! Veď ty si Pán a urobil si, ako sa ti páčilo.“
14 (KJV) Wherefore they cried unto the LORD, and said, We beseech thee, O LORD, we beseech thee, let us not perish for this man's life, and lay not upon us innocent blood: for thou, O LORD, hast done as it pleased thee.
14 (B21) Nakonec tedy volali k Hospodinu: "Prosím, Hospodine, kéž nezahyneme kvůli smrti toho muže. Netrestej nás za prolití nevinné krve! Vždyť ty sám, Hospodine, konáš svou vůli."

15 (KAT) I chytili Jonáša a hodili ho do mora, načo more prestalo zúriť.
15 (KJV) So they took up Jonah, and cast him forth into the sea: and the sea ceased from her raging.
15 (B21) Pak Jonáše hodili do moře, a moře přestalo zuřit.

16 (KAT) Tu pojal mužov veľký strach pred Pánom a obetovali Pánovi obetu a zaviazali sa sľubmi.
16 (KJV) Then the men feared the LORD exceedingly, and offered a sacrifice unto the LORD, and made vows.
16 (B21) Mužů se zmocnila veliká bázeň před Hospodinem. Obětovali Hospodinu a zavázali se mu sliby.

17 ----
17 (KJV) Now the LORD had prepared a great fish to swallow up Jonah. And Jonah was in the belly of the fish three days and three nights.
17 ----