výhody registrácie

Kniha proroka Abdiáša

Biblia - Sväté písmo

(KAT - Katolícky preklad)

Abd 1, 1-21

1 (KAT) Videnie Abdiáša. Toto hovorí Pán, Jahve, o Edome: Zvesť som počul od Pána a posol bol poslaný k národom: „Vstaňte, pozdvihnime sa proti nemu do boja!“
1 (VUL) Visio Abdiae. Haec dicit Dominus Deus ad Edom. Auditum audivimus a Domino, et legatus ad gentes missus est: “ Surgite, et consurgamus adversus eum in proelium! ”.
1 (BKR) Vidění Abdiášovo. Takto praví Panovník Hospodin o zemi Idumejské: Pověst jsme slyšeli od Hospodina, a legáta k národům vyslaného: Nuže, povstaňmež k boji proti ní.

2 (KAT) „Hľa, umenším ťa medzi národmi, budeš veľmi opovrhnutý!
2 (VUL) “ Ecce parvulum te dabo in gentibus, contemptibilis tu es valde.
2 (BKR) Aj, způsobím to, abys byl nejšpatnější mezi národy, a abys byl v náramném pohrdání.

3 (KAT) Nadutosť tvojho srdca ťa oklame, obyvateľ skalných trhlín! Sídli vysoko a hovorí si v srdci: »Ktože ma zrúti na zem?«
3 (VUL) Superbia cordis tui decepit te habitantem in scissuris petrae, exaltantem solium suum; qui dicit in corde suo: “Quis detrahet me in terram?”.
3 (BKR) Pýcha srdce tvého zklamá tě, ó ty, kterýž bydlíš v rozsedlinách skalních, v převysokém obydlí svém, říkaje v srdci svém: Kdož by mne strhl na zem?

4 (KAT) Čo sa vyvýšiš ako orol a čo si aj medzi hviezdy hniezdo postavíš, zrútim ťa odtiaľ,“ hovorí Pán.
4 (VUL) Si exaltatus fueris ut aquila et si inter sidera posueris nidum tuum, inde detraham te ”, dicit Dominus.
4 (BKR) Bys pak vysoko udělal jako orlice, nýbrž bys mezi hvězdami položil hnízdo své, i odtud strhnu tě, praví Hospodin.

5 (KAT) Ak prídu k tebe zlodeji, ak noční lupiči - (a spustošia ťa!) - či si neukradnú, len koľko im stačí? Ak prídu k tebe oberači, či nenechajú paberky?
5 (VUL) Si fures introissent ad te, si latrones per noctem, quomodo periisses! Nonne furati essent sufficientia sibi? Si vindemiatores introissent ad te, nonne racemos tantum reliquissent?
5 (BKR) Kterak jsi popléněn? Zdali zloději přišli na tebe? Zdali loupežníci noční? Zdaliž by kradli přes spotřebu svou? Kdyby ti, kteříž zbírají víno, přišli na tebe, zdaž by nepozůstavili aspoň paběrků?

6 (KAT) Ako poprehľadávajú Ezaua, poprekutávajú jeho skrýše!
6 (VUL) Quomodo scrutati sunt Esau? Investigaverunt abscondita eius.
6 (BKR) Jakť jsou vystiženy věci Ezau, vyhledáni pokladové jeho!

7 (KAT) Až k hraniciam ťa poženú všetci mužovia tvojej zmluvy, oklamú, premôžu ťa tvoji chleboví priatelia, osídlo postavia pod teba, ty nechápavý!
7 (VUL) Usque ad terminum eiecerunt te, omnes viri foederis tui deceperunt te, invaluerunt adversum te viri pacis tuae; qui comedunt tecum, ponent insidias subter te. Non est prudentia in eo.
7 (BKR) Až ku pomezí vystrčí tě všickni, s kterýmiž smlouvu máš; podvedou tě, zmocní se tebe ti, s nimiž pokoj máš; náchlebníci tvoji udělajíť ránu zrádně, již nebude lze vyrozuměti.

8 (KAT) „Či v ten deň - hovorí Pán - nevyničím mudrcov z Edomu a rozumnosť z Ezauovho vrchu?
8 (VUL) “ Numquid non in die illa, dicit Dominus, perdam sapientes de Edom et prudentiam de monte Esau?
8 (BKR) Zdaliž v ten den, praví Hospodin, nevyhladím moudrých z země Idumejské, a rozumných s hory Ezau?

9 (KAT) Vtedy ochabnú tvoji hrdinovia, Teman, aby z Ezauovho vrchu každý vraždou vyhynul.
9 (VUL) Et timebunt fortes tui Theman, ut intereat omnis vir de monte Esau.
9 (BKR) I budou se děsiti udatní tvoji, ó Temane, proto, že poraženi jsouce, vypléněni budou všickni s hory Ezau.

10 (KAT) Pre násilie na tvojom bratovi Jakubovi pokryje ťa hanba a zahynieš naveky.
10 (VUL) Propter interfectionem et propter iniquitatem in fratrem tuum Iacob operiet te confusio, et peribis in aeternum.
10 (BKR) Pro nátisk bratru tvému Jákobovi činěný přikryje tě hanba, a vypléněn budeš na věčnost.

11 (KAT) V deň, keď si stál oproti, v deň, keď barbari zajali jeho vojsko a cudzinci vnikli do jeho brán a o Jeruzalem hádzali žreb, i ty si bol ako jeden z nich.“
11 (VUL) In die cum stares ex adverso, quando capiebant alieni exercitum eius, et extranei ingrediebantur portas eius et super Ierusalem mittebant sortem, tu quoque eras quasi unus ex eis ”.
11 (BKR) Stál jsi v ten den naproti, a když zajímali cizí vojsko jeho, a když cizozemci vcházeli do bran jeho, a o Jeruzalém metali losy, ty jsi také byl jako jeden z nich.

12 (KAT) Ale nehľaď na deň svojho brata, na deň jeho nešťastia, neteš sa nad Júdovými synmi v deň ich skazy a neroztváraj si ústa v deň úzkosti.
12 (VUL) Et non respicies diem fratris tui, diem calamitatis eius; et non laetaberis super filios Iudae in die perditionis eorum; et non magnificabis os tuum in die angustiae.
12 (BKR) Nedívejž se tedy na den bratra svého, na den zajetí jeho, aniž se vesel nad syny Judskými v den zahynutí jejich, aniž pyšně mluv ústy svými v den uzkosti.

13 (KAT) Nevnikaj do brány môjho ľudu v deň jeho pohromy, nepas si aj ty oči na jeho nešťastí v deň jeho pohromy a nehrab sa za jeho majetkom v deň jeho pohromy!
13 (VUL) Neque ingredieris portam populi mei in die ruinae eorum; neque respicies et tu malum eius in die vastitatis illius et non mittes manum in opes eius in die vastitatis illius;
13 (BKR) Nevcházej do brány lidu mého v den bídy jejich, aniž se dívej trápení jeho v den bídy jeho, a nechtěj sahati na statek jeho v den bídy jeho.

14 (KAT) Ani nestoj pri trhlinách, aby si hubil jeho ubehlíkov, a nechytaj jeho utečencov v deň úzkosti!
14 (VUL) neque stabis in exitibus, ut interficias eos, qui fugerint, et non trades reliquos eius in die tribulationis.
14 (BKR) Aniž stůj při mezeře, abys hubil ty, kteříž z nich ucházejí, aniž vydávej nepříteli v moc těch, kteříž z nich pozůstali v den úzkosti.

15 (KAT) Lebo je blízko Pánov deň proti všetkým národom. Ako si nakladal ty, tak naloží s tebou, tvoje činy ti zvráti na hlavu.
15 (VUL) Quoniam iuxta est dies Domini super omnes gentes: sicut fecisti, fiet tibi, retributio tua convertetur in caput tuum.
15 (BKR) Nebo blízko jest den Hospodinův proti všechněm těm národům. Jakž jsi činil, tak se stane tobě, odplata tvá navrátí se na hlavu tvou.

16 (KAT) Lebo ako ste pili na mojom svätom vrchu, tak budú piť ustavične všetky národy, budú piť a srkať a budú, akoby neboli.
16 (VUL) Quomodo enim bibistis super montem sanctum meum, bibent omnes gentes iugiter; et bibent et absorbebunt et erunt quasi non fuerint.
16 (BKR) Nebo poněvadž vy na mé hoře svaté píti bedete, nadtoť píti budou všickni národové ustavičně. Píti, pravím, a požírati budou, až budou, jako by jich nebylo.

17 (KAT) Na vrchu Sion bude však záchrana a bude svätý; Jakubov dom sa zmocní svojho majetku.
17 (VUL) Et in monte Sion erit salvatio, et erit sanctum; et possidebit domus Iacob eos, qui se possederant.
17 (BKR) Na hoře pak Sion bude vysvobození, a bude svatá, a tak dědičně držeti bude dům Jákobův dědictví svá.

18 (KAT) Jakubov dom bude ohňom a Jozefov dom plameňom, dom Ezauov však plevou, ktorú zapália a strávia, a z Ezauovho domu sa nezachráni nik, lebo Pán (tak) hovorí.
18 (VUL) Et erit domus Iacob ignis, et domus Ioseph flamma, et domus Esau stipula; et succendentur in eis, et devorabunt eos, et non erunt reliquiae domus Esau, quia Dominus locutus est.
18 (BKR) I bude dům Jákobův oheň, a dům Jozefův plamen, dům pak Ezau plevy, i rozpálí se na ně a sehltí je, aniž kdo pozůstane z domu Ezau; nebo Hospodin mluvil.

19 (KAT) Zmocnia sa juhu, Ezauovho vrchu a roviny Filištíncov. Zmocnia sa Efraimových polí a polí Samárie a Benjamín Galaádu.
19 (VUL) Et hereditabunt austrum, montem Esau, et Sephelam Philisthim; et possidebunt regionem Ephraim et regionem Samariae, et Beniamin possidebit Galaad;
19 (BKR) A tak děditi budou v krajině polední s horou Ezau, i v rovině s Filistinskými; vládnouti také budou krajinou Efraimovou i krajinou Samařskou, a Beniaminovou i Galádskou.

20 (KAT) Zajatí tohto vojska, synov Izraela, sa zmocnia Kanaánu až po Sareptu a zajatí Jeruzalema, ktorí sú v Sardoch, zmocnia sa miest juhu.
20 (VUL) et transmigratio prima filiorum Israel possidebit terram Chananaeorum usque ad Sareptam; et transmigratio Ierusalem, quae in Sapharad est, possidebit civitates austri.
20 (BKR) I zajaté vojsko toto synů Izraelských v tom, což bylo Kananejských až do Sarepty, zajatí pak Jeruzalémští v tom, což jest na konci panství, děditi budou s městy na poledne.

21 (KAT) Záchranci vystúpia na vrch Sion, aby súdili Ezauov vrch a kráľovstvo bude patriť Pánovi.
21 (VUL) Et ascendent salvatores in montem Sion iudicare montem Esau, et erit Domino regnum.
21 (BKR) I vstoupí vysvoboditelé na horu Sion, aby soudili horu Ezau, a tak bude Hospodinovo království.


Abd 1, 1-21





Verš 1
Videnie Abdiáša. Toto hovorí Pán, Jahve, o Edome: Zvesť som počul od Pána a posol bol poslaný k národom: „Vstaňte, pozdvihnime sa proti nemu do boja!“
Jer 49:14 - Počul som zvesť od Pána a hlásateľ je vyslaný k národom: „Zhromaždite sa, choďte proti nemu a pozdvihnite sa do boja!“

Verš 4
Čo sa vyvýšiš ako orol a čo si aj medzi hviezdy hniezdo postavíš, zrútim ťa odtiaľ,“ hovorí Pán.
Jer 49:16 - Strach, čo si šíril, ťa sklamal aj pýcha tvojho srdca, čo bývaš v trhlinách skál, obsadzuješ vysoké kopce. Postav si hniezdo vysoko sťa orol, zrútim ťa odtiaľ - hovorí Pán.

Verš 5
Ak prídu k tebe zlodeji, ak noční lupiči - (a spustošia ťa!) - či si neukradnú, len koľko im stačí? Ak prídu k tebe oberači, či nenechajú paberky?
Jer 49:9 - Ak prídu k tebe oberači, nenechajú ani stebielka, ako zlodeji v noci narobia škody, koľko chcú.

Verš 8
„Či v ten deň - hovorí Pán - nevyničím mudrcov z Edomu a rozumnosť z Ezauovho vrchu?
Jer 29:14 - dám sa vám nájsť - hovorí Pán -, vrátim vás zo zajatia a zhromaždím vás zo všetkých národov a zo všetkých miest, kde som vás roztratil - hovorí Pán -, a vrátim vás na miesto, odkiaľ som vás odviedol do zajatia.
Jer 49:7 - O Edome. Toto hovorí Pán zástupov: „Či v Temane už niet múdrosti? Či mudrci ostali bezradní? Či sa ich múdrosť skazila?

Verš 9
Vtedy ochabnú tvoji hrdinovia, Teman, aby z Ezauovho vrchu každý vraždou vyhynul.
Am 2:14 - Vtedy ľahký stratí beh, mocný si nezocelí silu a hrdina si nezachráni život.
Am 2:16 - Najsrdnatejší z hrdinov bude nahý bežať v ten deň“ - hovorí Pán.

Verš 10
Pre násilie na tvojom bratovi Jakubovi pokryje ťa hanba a zahynieš naveky.
Gn 27:41 - Ezau sa hneval na Jakuba pre požehnanie, ktoré mu dal jeho otec, preto si hovoril: „Čoskoro príde čas, že sa bude smútiť nad mojím otcom. Potom svojho brata zabijem!“
Ez 35:5 - Pretože si prechovával večné nepriateľstvo a synov Izraela si vydal do moci meča v čase ich nešťastia, v čase krajnej viny,
Am 1:11 - Toto hovorí Pán: „Pre tri hriechy Edomu, ba pre štyri - neodvolám to: pretože mečom stíhal svojho brata, zničil lásku k nemu, jednostaj držal svoj hnev a svoju zlosť prechovával večne,

Verš 11
V deň, keď si stál oproti, v deň, keď barbari zajali jeho vojsko a cudzinci vnikli do jeho brán a o Jeruzalem hádzali žreb, i ty si bol ako jeden z nich.“
Ž 137:7 - Nezabudni, Pane, synom Edomu deň Jeruzalema, keď volali: „Zbúrajte ho, zbúrajte až po samy základy.“

Verš 15
Lebo je blízko Pánov deň proti všetkým národom. Ako si nakladal ty, tak naloží s tebou, tvoje činy ti zvráti na hlavu.
Ez 35:15 - Ako si sa radoval nad dedičstvom Izraelovho domu, lebo bol pustý, tak naložím s tebou; budeš pustý, vrch Seir a celý Edom; i budú vedieť, že ja som Pán.

Abd 1,1 - O Abdiášovi pozri úvod. "Zvesť som počul" prekladáme podľa LXX a Jer 49,14. Dnešný hebr. a Vulg čítajú: "Zvesť sme počuli".

Abd 1,3 - Edomčania si mysleli, že ich na neprístupných skalách postavené mestá a hrady sú nedobytné. V skalnatých vrchoch Edomu je mnoho jaskýň, porov. Jer 49,16.

Abd 1,5 - Po zlodejoch ešte niečo ostane v dome, po oberačke ešte zvýši na strome kde-tu ovocie. Ale Edomčanov ich nepriatelia úplne vyplienia. Ezau, Jakubov brat, iným menom volal sa Edom. Od neho pochádzajú Edomčania.

Abd 1,7 - Edom nechce pochopiť, že ho spojenci (mužovia tvojej zmluvy), keď bude v núdzi, zradia a obrátia sa proti nemu.

Abd 1,9 - O Temane pozri pozn. k Jer 49,7.

Abd 1,10 - Pozri pozn. k vv. 5-6 a Jer 49,7. Porov. Mal 1,4.

Abd 1,11 - O Jeruzalem hádzali žreb rozumej: žrebovaním si delili korisť, nahrabanú v Jeruzaleme.

Abd 1,12-14 - Čo sa tu opisuje, stalo sa už, ale prorok to vidí ako prítomnosť.

Abd 1,15 - Edomčania si pripíjali na dobytie Pánovho vrchu, Siona. Až príde deň Pánovho trestu, budú musieť za to piť z kalicha utrpenia, porov. Jób 21,20; Ž 75,9; Iz 19,14; Jer 25,16.26-28; 49,12; Hab 2,16.

Abd 1,17-19 - Jakubov dom tu označuje Júdsko, Južnú ríšu; Jozefov dom Severnú ríšu. Júda najprv dostane naspäť svoje územia, potom sa zbaví nepriateľov a rozšíri svoje územie. Dostane pohanské územie, Edomsko a Filištínsko, a znovu sa pripojí k nemu Izraelské kráľovstvo, ktoré často volali Efraimom a ktorého hlavným mestom bola Samária. Zajordánskeho Galaádu sa zmocní Benjamínov kmeň, ktorý vždy patril k Júdskemu kráľovstvu. Božie kráľovstvo už nebude len v úzkych hraniciach Palestíny. Porov. Iz 54,2.

Abd 1,20 - Aj tí, čo sa z rozličných krajín vrátia zo za- jatia, pričinia sa o rozšírenie Božieho kráľovstva. - O Sarepte pozri pozn. k 1 Kr 17,9. - Sardy (Sparda) boli hlavným mestom Lýdie.

Abd 1,21 - Rozliční záchrancovia národa len pripravovali cestu veľkému záchrancovi Mesiášovi. Až v jeho časoch bude kráľovstvo naozaj patriť Pánovi.