Kniha proroka Abdiáša

Biblia - Sväté písmo

(BKR - Český - Kralický)

Abd 1, 1-21

1 Vidění Abdiášovo. Takto praví Panovník Hospodin o zemi Idumejské: Pověst jsme slyšeli od Hospodina, a legáta k národům vyslaného: Nuže, povstaňmež k boji proti ní. 2 Aj, způsobím to, abys byl nejšpatnější mezi národy, a abys byl v náramném pohrdání. 3 Pýcha srdce tvého zklamá tě, ó ty, kterýž bydlíš v rozsedlinách skalních, v převysokém obydlí svém, říkaje v srdci svém: Kdož by mne strhl na zem? 4 Bys pak vysoko udělal jako orlice, nýbrž bys mezi hvězdami položil hnízdo své, i odtud strhnu tě, praví Hospodin. 5 Kterak jsi popléněn? Zdali zloději přišli na tebe? Zdali loupežníci noční? Zdaliž by kradli přes spotřebu svou? Kdyby ti, kteříž zbírají víno, přišli na tebe, zdaž by nepozůstavili aspoň paběrků? 6 Jakť jsou vystiženy věci Ezau, vyhledáni pokladové jeho! 7 Až ku pomezí vystrčí tě všickni, s kterýmiž smlouvu máš; podvedou tě, zmocní se tebe ti, s nimiž pokoj máš; náchlebníci tvoji udělajíť ránu zrádně, již nebude lze vyrozuměti. 8 Zdaliž v ten den, praví Hospodin, nevyhladím moudrých z země Idumejské, a rozumných s hory Ezau? 9 I budou se děsiti udatní tvoji, ó Temane, proto, že poraženi jsouce, vypléněni budou všickni s hory Ezau. 10 Pro nátisk bratru tvému Jákobovi činěný přikryje tě hanba, a vypléněn budeš na věčnost. 11 Stál jsi v ten den naproti, a když zajímali cizí vojsko jeho, a když cizozemci vcházeli do bran jeho, a o Jeruzalém metali losy, ty jsi také byl jako jeden z nich. 12 Nedívejž se tedy na den bratra svého, na den zajetí jeho, aniž se vesel nad syny Judskými v den zahynutí jejich, aniž pyšně mluv ústy svými v den uzkosti. 13 Nevcházej do brány lidu mého v den bídy jejich, aniž se dívej trápení jeho v den bídy jeho, a nechtěj sahati na statek jeho v den bídy jeho. 14 Aniž stůj při mezeře, abys hubil ty, kteříž z nich ucházejí, aniž vydávej nepříteli v moc těch, kteříž z nich pozůstali v den úzkosti. 15 Nebo blízko jest den Hospodinův proti všechněm těm národům. Jakž jsi činil, tak se stane tobě, odplata tvá navrátí se na hlavu tvou. 16 Nebo poněvadž vy na mé hoře svaté píti bedete, nadtoť píti budou všickni národové ustavičně. Píti, pravím, a požírati budou, až budou, jako by jich nebylo. 17 Na hoře pak Sion bude vysvobození, a bude svatá, a tak dědičně držeti bude dům Jákobův dědictví svá. 18 I bude dům Jákobův oheň, a dům Jozefův plamen, dům pak Ezau plevy, i rozpálí se na ně a sehltí je, aniž kdo pozůstane z domu Ezau; nebo Hospodin mluvil. 19 A tak děditi budou v krajině polední s horou Ezau, i v rovině s Filistinskými; vládnouti také budou krajinou Efraimovou i krajinou Samařskou, a Beniaminovou i Galádskou. 20 I zajaté vojsko toto synů Izraelských v tom, což bylo Kananejských až do Sarepty, zajatí pak Jeruzalémští v tom, což jest na konci panství, děditi budou s městy na poledne. 21 I vstoupí vysvoboditelé na horu Sion, aby soudili horu Ezau, a tak bude Hospodinovo království.

Verš 1

Vidění Abdiášovo. Takto praví Panovník Hospodin o zemi Idumejské: Pověst jsme slyšeli od Hospodina, a legáta k národům vyslaného: Nuže, povstaňmež k boji proti ní.

Jer 49:14 - Pověst slyšel jsem od Hospodina, že posel k národům poslán jest: Shromažďte se, a táhněte proti němu; nuže, vstaňte k boji.

Verš 4

Bys pak vysoko udělal jako orlice, nýbrž bys mezi hvězdami položil hnízdo své, i odtud strhnu tě, praví Hospodin.

Jer 49:16 - To, že jsi hrozný, zklamá tě, i pýcha srdce tvého, ó ty, kterýž bydlíš v rozsedlinách skalních, kterýž se držíš vysokých pahrbků. Bys pak vysoko udělal hnízdo své jako orlice, i odtud tě strhnu, dí Hospodin.

Verš 5

Kterak jsi popléněn? Zdali zloději přišli na tebe? Zdali loupežníci noční? Zdaliž by kradli přes spotřebu svou? Kdyby ti, kteříž zbírají víno, přišli na tebe, zdaž by nepozůstavili aspoň paběrků?

Jer 49:9 - Kdyby ti, kteříž zbírají víno, přišli na tebe, zdaž by nepozůstavili paběrků? Pakli zloději v noci, zdaž by škodili více nad potřebu svou?

Verš 8

Zdaliž v ten den, praví Hospodin, nevyhladím moudrých z země Idumejské, a rozumných s hory Ezau?

Jer 29:14 - Dám se zajisté nalezti vám, dí Hospodin, a přivedu zase zajaté vaše, a shromáždím vás ze všech národů i ze všech míst, kamžkoli jsem zahnal vás, dí Hospodin, a uvedu vás zase na místo toto, odkudž jsem vás zastěhoval,

Jer 49:7 - Proti Idumejským. Takto praví Hospodin zástupů: Což není více moudrosti v Teman? Zahynula rada od rozumných? Zmařena moudrost jejich?

Verš 9

I budou se děsiti udatní tvoji, ó Temane, proto, že poraženi jsouce, vypléněni budou všickni s hory Ezau.

Am 2:14 - I zahyne utíkání od rychlého, silný též neužive síly své, a udatný nevysvobodí života svého.

Am 2:16 - Ale i zmužilého srdce mezi nejudatnějšími nahý utíkati bude v ten den, praví Hospodin.

Verš 10

Pro nátisk bratru tvému Jákobovi činěný přikryje tě hanba, a vypléněn budeš na věčnost.

Gn 27:41 - Protož v nenávisti měl Ezau Jákoba pro požehnání, jímž požehnal mu otec jeho, a řekl v srdci svém: Přiblížiť se dnové smutku otce mého, a zabiji Jákoba, bratra svého.

Ez 35:5 - Proto že máš nepřátelství věčné, a rozptyluješ syny Izraelské mečem v čas bídy jejich, v čas dokonání nepravosti.

Am 1:11 - Takto praví Hospodin: Pro troji nešlechetnost Edoma, ovšem pro čtveru neslituji se nad ním, proto že udusiv v sobě všecku lítostivost, stihá mečem bratra svého, a hněv jeho ustavičně rozsapává, anobrž vzteklost jeho špehuje bez přestání.

Verš 11

Stál jsi v ten den naproti, a když zajímali cizí vojsko jeho, a když cizozemci vcházeli do bran jeho, a o Jeruzalém metali losy, ty jsi také byl jako jeden z nich.

Ž 137:7 - Rozpomeň se, Hospodine, na Idumejské, a na den Jeruzaléma, kteříž pravili: Rozbořte, rozbořte až do základů v něm.

Verš 15

Nebo blízko jest den Hospodinův proti všechněm těm národům. Jakž jsi činil, tak se stane tobě, odplata tvá navrátí se na hlavu tvou.

Ez 35:15 - Jakž se veselíš nad dědictvím domu Izraelského, proto že zpustl, tak učiním i tobě. Pustinou budeš, ó horo Seir, i všecka země Idumejská naskrze, i zvědíť, že já jsem Hospodin.

Abd 1,1 - O Abdiášovi pozri úvod. "Zvesť som počul" prekladáme podľa LXX a Jer 49,14. Dnešný hebr. a Vulg čítajú: "Zvesť sme počuli".

Abd 1,3 - Edomčania si mysleli, že ich na neprístupných skalách postavené mestá a hrady sú nedobytné. V skalnatých vrchoch Edomu je mnoho jaskýň, porov. Jer 49,16.

Abd 1,5 - Po zlodejoch ešte niečo ostane v dome, po oberačke ešte zvýši na strome kde-tu ovocie. Ale Edomčanov ich nepriatelia úplne vyplienia. Ezau, Jakubov brat, iným menom volal sa Edom. Od neho pochádzajú Edomčania.

Abd 1,7 - Edom nechce pochopiť, že ho spojenci (mužovia tvojej zmluvy), keď bude v núdzi, zradia a obrátia sa proti nemu.

Abd 1,9 - O Temane pozri pozn. k Jer 49,7.

Abd 1,10 - Pozri pozn. k vv. 5-6 a Jer 49,7. Porov. Mal 1,4.

Abd 1,11 - O Jeruzalem hádzali žreb rozumej: žrebovaním si delili korisť, nahrabanú v Jeruzaleme.

Abd 1,12-14 - Čo sa tu opisuje, stalo sa už, ale prorok to vidí ako prítomnosť.

Abd 1,15 - Edomčania si pripíjali na dobytie Pánovho vrchu, Siona. Až príde deň Pánovho trestu, budú musieť za to piť z kalicha utrpenia, porov. Jób 21,20; Ž 75,9; Iz 19,14; Jer 25,16.26-28; 49,12; Hab 2,16.

Abd 1,17-19 - Jakubov dom tu označuje Júdsko, Južnú ríšu; Jozefov dom Severnú ríšu. Júda najprv dostane naspäť svoje územia, potom sa zbaví nepriateľov a rozšíri svoje územie. Dostane pohanské územie, Edomsko a Filištínsko, a znovu sa pripojí k nemu Izraelské kráľovstvo, ktoré často volali Efraimom a ktorého hlavným mestom bola Samária. Zajordánskeho Galaádu sa zmocní Benjamínov kmeň, ktorý vždy patril k Júdskemu kráľovstvu. Božie kráľovstvo už nebude len v úzkych hraniciach Palestíny. Porov. Iz 54,2.

Abd 1,20 - Aj tí, čo sa z rozličných krajín vrátia zo za- jatia, pričinia sa o rozšírenie Božieho kráľovstva. - O Sarepte pozri pozn. k 1 Kr 17,9. - Sardy (Sparda) boli hlavným mestom Lýdie.

Abd 1,21 - Rozliční záchrancovia národa len pripravovali cestu veľkému záchrancovi Mesiášovi. Až v jeho časoch bude kráľovstvo naozaj patriť Pánovi.