Kniha Levitikus

Biblia - Sväté písmo

(B21 - Český - Bible 21)

Lv 6, 1-23

1 Hospodin promluvil k Mojžíšovi: 2 "Dej Áronovi a jeho synům následující pokyny. Toto je zákon o zápalné oběti: Zápalná oběť ať zůstane celou noc až do rána v ohništi na oltáři, kde bude planout oheň. 3 Kněz ať si oblékne plátěné roucho a pod něj plátěné spodky. Vybere popel ze zápalné oběti strávené ohněm na oltáři a vysype jej poblíž oltáře. 4 Potom se převlékne a vynese popel na čisté místo ven za tábor. 5 Ať na oltáři plane oheň, ať nikdy nezhasne! Na něm kněz každé ráno zapálí dříví, na něm narovná zápalnou oběť a na něm nechá dýmat tuk pokojných obětí. 6 Ať na oltáři stále plane oheň, ať nikdy nezhasne!" 7 "Toto je zákon o moučné oběti: Áronovi synové ji přinesou před Hospodina k přední straně oltáře. 8 Kněz z té oběti vezme hrst jemné mouky s olejem i všechno kadidlo, které je na moučné oběti, a nechá tento památeční díl dýmat na oltáři jako příjemnou vůni Hospodinu. 9 Áron a jeho synové budou jíst, co z ní zůstane. Budou to jíst nekvašené, a sice na svatém místě, na nádvoří Stanu setkávání. 10 Nebudou to péci s kvasem, neboť jsem jim to dal jako podíl ze svých ohnivých obětí. Je to svatosvaté, tak jako oběť za hřích a oběť odškodnění. 11 Každý Áronův mužský potomek smí jíst z ohnivých obětí Hospodinu. To je věčné ustanovení pro všechna vaše pokolení. Cokoli se jich dotkne, bude svaté." 12 Hospodin dále promluvil k Mojžíšovi: 13 "Áron i jeho synové budou v den svého pomazání přinášet Hospodinu tento obětní dar: desetinu efy jemné mouky jako stálou moučnou oběť, polovinu ráno a polovinu večer. 14 Bude se smažit na plotně. Nasáklou olejem a rozdrobenou na kousky ji pak přineseš, abys ji obětoval jako příjemnou vůni Hospodinu. 15 Áronův syn, který přijme kněžské pomazání po něm, udělá totéž. Věčným ustanovením náleží Hospodinu; nechť se celá obrátí v dým. 16 Každá moučná oběť přinášená knězem ať celá shoří; nebude se jíst." 17 Hospodin promluvil k Mojžíšovi: 18 "Promluv k Áronovi a jeho synům. Toto je zákon o oběti za hřích: Na místě, kde se zabíjí zápalná oběť, se bude před Hospodinem zabíjet i oběť za hřích. Bude svatosvatá. 19 Kněz, který ji obětuje, ji bude jíst; ať je snědena na svatém místě, na nádvoří Stanu setkávání. 20 Cokoli se dotkne jejího masa, bude svaté. Kdyby trochu její krve stříklo na roucho, vyper potřísněnou látku na svatém místě. 21 Hliněná nádoba, v níž se vařilo její maso, ať je rozbita. Pokud se vařilo v mosazné nádobě, ať je vydrhnuta a vypláchnuta vodou. 22 Každý mužského pohlaví v kněžských rodinách ji smí jíst; bude svatosvatá. 23 Nesmí se však jíst žádná oběť za hřích, jejíž krev se vnáší do Stanu setkávání k vykonání obřadu smíření ve svatyni. Ta musí být spálena."

Verš 3

Kněz ať si oblékne plátěné roucho a pod něj plátěné spodky. Vybere popel ze zápalné oběti strávené ohněm na oltáři a vysype jej poblíž oltáře.

Nm 5:6 - "Mluv k synům Izraele: Když se muž nebo žena dopustí kteréhokoli hříchu vůči člověku, a tak se zpronevěří Hospodinu, takový člověk se provinil.

Verš 14

Bude se smažit na plotně. Nasáklou olejem a rozdrobenou na kousky ji pak přineseš, abys ji obětoval jako příjemnou vůni Hospodinu.

Nm 15:4 - pak ať ten, kdo přináší Hospodinu takovýto dar, přinese rovněž moučnou oběť: desetinu efy jemné mouky zadělané čtvrtkou hinu oleje.

Verš 15

Áronův syn, který přijme kněžské pomazání po něm, udělá totéž. Věčným ustanovením náleží Hospodinu; nechť se celá obrátí v dým.

Lv 2:9 - odejme z ní památeční díl a nechá jej dýmat na oltáři jako ohnivou oběť příjemně vonící Hospodinu.

Verš 18

"Promluv k Áronovi a jeho synům. Toto je zákon o oběti za hřích: Na místě, kde se zabíjí zápalná oběť, se bude před Hospodinem zabíjet i oběť za hřích. Bude svatosvatá.

Ex 29:37 - Po sedm dní budeš očišťovat oltář, abys jej posvětil. Tak bude oltář svatosvatý. Cokoli se dotkne oltáře, bude svaté.

Verš 26

Oz 4:8 - Živí se oběťmi mého lidu za hřích, dychtivě baží po jejich špatnosti.

Verš 30

Lv 4:5 - Pomazaný kněz pak vezme trochu krve z toho býčka a přinese ji do Stanu setkávání.

Heb 13:11 - Těla zvířat, jejichž krev přináší velekněz do nejsvětější svatyně jako oběť za hřích, bývají pálena venku za stany.

Lv 6,8-9 - Týmto veršom začína sa v hebrejskom texte 6. hlava. Vo veršoch 8–32 sa hovorí o celostných žertvách. Uvedené predpisy sa týkajú ponajviac kňazov. Celostnú žertvu obetovali každý deň, a to ráno a v podvečer (Ex 29,38–42). Ráno sa kládla obeta celá na oltár, večer len po čiastkach. Takto horela obeta celú noc. Cez deň konali aj iné obety, nebolo treba predlžovať rannú obetu.

Lv 6,14-18 - Okrem celostnej žertvy sa denne prinášali potravinové obety (Ex 29,40 n.). O pripomienke porov. 2,2. K v. 18 pozri Ex 29,37; 30,29. O víne sa tu nehovorí, hoci aj ono sa pridávalo k celostným žertvám. Ale kňazom sa zakazovalo piť v službe akýkoľvek opojný nápoj (Lv 10,8). Zasvätený – osoby a veci, ktoré prišli do dotyku s posvätnými predmetmi vo svätyni alebo s obetou, boli sväté, zasvätené. Také veci prináležali svätyni a osoby museli sa očistiť a obetou vykúpiť (Ex 29,37).

Lv 6,19-23 - Túto obetu neskoršie, ako píše Jozef Flávius, veľkňaz prinášal denne, a to ráno a večer (Ant. Jud. III,10,7). "Synovia" Áronovi v užšom zmysle sú všetci jeho nástupci v úrade veľkňazskom, lebo len veľkňazi boli skutočne pomazaní. V širšom zmysle jeho synmi sú ostatní kňazi. Desatina efy je gomer, t. j. 3,6 litra pozri Ex 16,36.

Lv 6,24-30 - Tieto verše doplňujú predpisy o obetách za hriech (4,24.29.33). Obetné zvieratá, usmrcovali sa na severnej strane, pozri 1,1. Do hlinenej nádoby ľahko vsiakne tekutina, preto nádobu po použití zničili. Vo verši 30 sa myslí na obety za veľkňaza (4,5; 16,14) a za celý národ (4,16; 16,15), ako aj na obetu v deň zmierenia (16,27). V tých prípadoch obety prinášali aj za hriechy kňazov, preto nemali na nich podiel.