| Kniha LevitikusBiblia - Sväté písmo(B21 - Český - Bible 21) | Lv 27, 1-34 |
1 Lv 27, 1 Hospodin promluvil k Mojžíšovi: 2 Lv 27, 2 "Mluv k synům Izraele: Když někdo zasvětí život zvláštním slibem Hospodinu, smí jej za určenou cenu vyplatit. 3 Lv 27, 3 Cena bude určena takto: cena za muže od dvaceti do šedesáti let bude 50 šekelů stříbra (měřeno šekelem svatyně). 4 Lv 27, 4 Bude-li to žena, její cena bude 30 šekelů. 5 Lv 27, 5 Ve věku od pěti do dvaceti let bude cena za muže 20 šekelů a za ženu 10 šekelů. 6 Lv 27, 6 Ve věku od jednoho měsíce do pěti let bude cena za chlapce 5 a za dívku 3 šekely stříbra. 7 Lv 27, 7 Ve věku od šedesáti let výše bude cena za muže 15 a za ženu 10 šekelů. 8 Lv 27, 8 Bude-li však dotyčný na určenou cenu příliš chudý, postaví zaslíbeného před kněze a ten určí jeho cenu podle možností toho, kdo učinil slib. 9 Lv 27, 9 Půjde-li o dobytek, z něhož se přináší dar Hospodinu, bude vše, co bylo odevzdáno Hospodinu, svaté. 10 Lv 27, 10 Nelze je nahradit ani vyměnit lepší kus za horší nebo horší za lepší. Kdyby někdo přece jen vyměnil dobytče za jiné, bude svaté to původní i to, jímž je zaměnil. 11 Lv 27, 11 Půjde-li o jakoukoli nečistou zvěř, z níž se dar Hospodinu nepřináší, postaví to zvíře před kněze. 12 Lv 27, 12 Ten určí jeho cenu, ať už bude lepší nebo horší. Jakou cenu kněz určí, taková bude. 13 Lv 27, 13 Bude-li majitel chtít zvíře vykoupit, přidá k určené ceně ještě pětinu. 14 Lv 27, 14 Zasvětí-li někdo svůj dům, aby byl svatý Hospodinu, kněz určí jeho cenu, ať už bude lepší nebo horší. Na kolik jej kněz ocení, při tom zůstane. 15 Lv 27, 15 Bude-li jej ten, kdo svůj dům zasvětil, chtít vykoupit, přidá k určené ceně ještě pětinu peněz navíc a dům bude jeho. 16 Lv 27, 16 Zasvětí-li někdo Hospodinu část své dědičné polnosti, bude její cena určena podle jejího osevu: 50 šekelů stříbra za plochu osetou chomerem ječmene. 17 Lv 27, 17 Zasvětí-li své pole hned od léta milosti, zůstane při určené ceně. 18 Lv 27, 18 Zasvětí-li své pole až po létě milosti, spočítá mu kněz cenu podle let zbývajících do léta milosti, takže určenou cenu sníží. 19 Lv 27, 19 Bude-li je ten, kdo pole zasvětil, chtít vykoupit, přidá k určené ceně ještě pětinu peněz navíc, a zůstane mu. 20 Lv 27, 20 Nevykoupí-li to pole, ale prodá je někomu jinému, nebude již moci být vykoupeno. 21 Lv 27, 21 Až bude to pole v létě milosti vydáno, bude svaté Hospodinu jako pole jemu propadlé; stane se majetkem kněze. 22 Lv 27, 22 Zasvětí-li však Hospodinu koupené pole, které není z jeho dědičné polnosti, 23 Lv 27, 23 spočítá mu kněz výši určené ceny až do léta milosti a dotyčný toho dne vyplatí určenou cenu jako svatou Hospodinu. 24 Lv 27, 24 V létě milosti bude pole vráceno tomu, od koho bylo koupeno, jemuž náleží jako dědičný pozemek. 25 Lv 27, 25 Všechny určené ceny budou v šekelech svatyně. Šekel je 20 ger. 26 Lv 27, 26 Prvorozené dobytče, jež patří Hospodinu právem prvorozenství, však nikdo zasvětit nemůže. Ať je ze skotu nebo z bravu, patří již Hospodinu. 27 Lv 27, 27 Půjde-li o nečisté zvíře, vyplatí je podle určené ceny a přidá k ní ještě pětinu navíc. Nebude-li vykoupeno, prodá se za určenou cenu. 28 Lv 27, 28 Zasvětí-li člověk něco ze svého majetku tak, že to propadne Hospodinu - ať už člověka, zvíře nebo část dědičné polnosti - nebude to možné prodat ani vykoupit. Cokoli propadlo Hospodinu, mu svatosvatě patří. 29 Lv 27, 29 Žádný člověk, který propadne Hospodinu, nebude moci být vyplacen; musí zemřít. 30 Lv 27, 30 Veškeré desátky země, ať už z obilí země nebo z ovoce stromů, patří Hospodinu; jsou svaté Hospodinu. 31 Lv 27, 31 Bude-li někdo chtít své desátky vykoupit, přidá ještě pětinu navíc. 32 Lv 27, 32 Každý desátek ze skotu i bravu, každý desátý kus procházející pod pastýřskou holí, je svatý Hospodinu. 33 Lv 27, 33 Majitel nebude zjišťovat, zda je lepší, nebo horší; nebude jej moci vyměnit. Kdyby jej však přece vyměnil, bude svatý ten původní i ten, jímž jej zaměnil; nebude jej moci vykoupit." 34 Lv 27, 34 To jsou přikázání, jež Hospodin přikázal Mojžíšovi pro syny Izraele na hoře Sinaj.
| | Lv 27, 1-34 |
Verš 25
Všechny určené ceny budou v šekelech svatyně. Šekel je 20 ger.
Ex 30:13 - Každý, kdo bude zahrnut do sčítání, odevzdá půl šekelu stříbra (měřeno podle šekelu svatyně, což je 20 ger). Tento půlšekel je příspěvkem Hospodinu.
Nm 3:47 - vybereš po pěti šekelech za hlavu (měřeno podle šekelu svatyně; šekel je 20 ger).
Ez 45:12 - Šekel ať váží dvacet ger. Dvacet a pětadvacet a patnáct šekelů ať vám vydá za hřivnu.
Verš 26
Prvorozené dobytče, jež patří Hospodinu právem prvorozenství, však nikdo zasvětit nemůže. Ať je ze skotu nebo z bravu, patří již Hospodinu.
Ex 13:2 - "Zasvěť mi všechny prvorozené. Všechno, co mezi Izraelci otvírá lůno, jak z lidí, tak z dobytka, je mé."
Ex 22:29 - Právě tak nalož se svým skotem a bravem: sedm dní zůstane u matky, osmého dne jej dáš mně.
Ex 34:19 - Vše, co otvírá lůno, je mé, včetně všech prvorozených samců ze tvého stáda, ať už to bude býk či beran.
Nm 3:13 - neboť všichni prvorození jsou moji. V den, kdy jsem pobil všechny prvorozené v Egyptě, jsem zasvětil všechny prvorozené v Izraeli, jak lidi, tak zvířata, sobě. Jsou moji. Já jsem Hospodin."
Nm 8:17 - neboť všechno prvorozené mezi syny Izraele, jak z lidí, tak ze zvířat, je mé. V den, kdy jsem pobil všechny prvorozené v Egyptě, jsem je zasvětil sobě,
Verš 28
Zasvětí-li člověk něco ze svého majetku tak, že to propadne Hospodinu - ať už člověka, zvíře nebo část dědičné polnosti - nebude to možné prodat ani vykoupit. Cokoli propadlo Hospodinu, mu svatosvatě patří.
Joz 6:18 - Jenom se vyvarujte toho, co propadlo klatbě, abyste jí nepropadli i vy. Kdybyste si vzali něco z toho, co propadlo klatbě, přivolali byste na izraelský tábor stejnou klatbu a přivedli jej do neštěstí.
Joz 7:13 - Vstaň, posvěť lid a řekni jim: ‚Posvěťte se pro zítřek. Neboť toto praví Hospodin, Bůh Izraele: Proklaté je ve tvém středu, Izraeli! Nebudeš moci obstát před svými nepřáteli, dokud to proklaté neodstraníte ze svého středu.
Lv 27,1 - Sľubom uctievame Boha. Neurobiť sľub nie je hriech, lež urobený sľub nedodržať je hriech. Osoba alebo vec, sľúbená Bohu, stáva sa svätou, stáva sa majetkom Pánovým a nemohla sa vykúpiť iba primeranou sumou. Niektoré veci sa nedali vonkoncom vykúpiť (Ex 22,20; Dt 13,15 n.; Joz 7,1 n.; 1 Sam 15,21).
Lv 27,1-7 - Ak niekto sľubom zasvätil Bohu seba alebo svoje dieťa, takýto musel sa vykúpiť, ak nechcel ostať služobníkom vo svätyni. Výkupná cena ustaľovala sa podľa veku a rodu.
Lv 27,9-13 - Ak niekto sľúbil zviera, čo sa mohlo obetovať, musel ho priniesť na obetu. Zviera, čo sa nemohlo obetovať, sa predávalo a kúpna cena sa odvádzala svätyni. Mohol si ho však aj ten ponechať, čo ho bol sľúbil, keď k cene zvieraťa pridal 20 percent kúpnej ceny.
Lv 27,16-19 - Pozemky mali ostať v rodine. Preto, ak sa sľúbilo pole, svätyňa mala nárok len na výnos, a to len do najbližšieho jubilejného roku. Ten však, čo pole zasvätil, čiže sľúbil Pánovi, mohol si ho aj vykúpiť. Chomer bola najväčšia hebrejská miera, obsahovala desať ef, teda 364,4 litrov.
Lv 27,20 - Ak by niekto sľúbené pole predal prv, ako by ho vykúpil, už ho nemôže vykúpiť, ani ho nezíska späť v jubilejnom roku. Predal vec Pánovu, a preto stráca na ňu nárok.
Lv 27,28-29 - Dokonalejší spôsob zasľúbenia bol "chérem", čiže bezvýhradné zasvätenie. Majiteľ sa vzdal práva výkupu. Osoby a veci takto zasvätené bolo možno použiť len k službe svätyni. Zasvätenie pod kliatbou značí, že vec sa musí zničiť, zviera alebo človek usmrtiť. Prekliatie (tiež chérem) mohla však vyhlásiť len verejná autorita. Zasväteniu kliatbou podliehal Izraelita, ak obetoval pohanským bohom (Ex 22,20; Lv 20,2 n.), mesto s obyvateľmi, ak odpadlo k modloslužbe (Dt 13,13–18); aj nad kanaánskymi obyvateľmi, pohanmi, bola vyslovená kliatba záhuby, čiže zasvätenia (Dt 7,1 n.).
Lv 27,30-34 - Aby vyvolený národ nezabudol, že Boh je majiteľom Palestíny, vyhradil si nielen všetky prvotiny, ale aj desiatky a venoval ich kmeňu Léviho za službu vo svätostánku (Nm 18,21). Desiatky sa odvádzali z plodín, ovocia a čistých zvierat. Namiesto desiatkov mohol dať ich cenu. Zvieratá sa rátali tak, že sa vyháňali z košiara a pastier ich palicou rátal. Každé desiate zviera oddelil a nesmel ho ani vymeniť, ani nahradiť lepším alebo horším. Aj za zvieratá mohol dať peňažitú náhradu.