Kniha Levitikus

Biblia - Sväté písmo

(B21 - Český - Bible 21)

Lv 23, 1-44

1 Hospodin promluvil k Mojžíšovi: 2 "Mluv k synům Izraele: Toto jsou Hospodinovy slavnosti, jež budete vyhlašovat jako svatá shromáždění; jsou to mé slavnosti: 3 Šest dní se bude pracovat, ale sedmého dne je sobota, den odpočinku, svaté shromáždění: nedělejte žádnou práci. Ve všech vašich příbytcích bude sobota náležet Hospodinu. 4 Toto jsou Hospodinovy slavnosti, svatá shromáždění, jež budete vyhlašovat v jejich určený čas: 5 Za soumraku čtrnáctého dne prvního měsíce bude Pesach - Hospodinův Hod beránka. 6 Patnáctého dne téhož měsíce bude Hospodinův Svátek nekvašených chlebů. Po sedm dní budete jíst nekvašené chleby. 7 Prvního dne budete mít svaté shromáždění; nebudete dělat žádnou běžnou práci. 8 Po sedm dní budete Hospodinu přinášet ohnivé oběti. Sedmého dne bude další svaté shromáždění; nebudete dělat žádnou běžnou práci." 9 Hospodin promluvil k Mojžíšovi: 10 "Mluv k synům Izraele: Až přijdete do země, kterou vám dávám, a budete sklízet její obilí, přineste první snop své sklizně ke knězi. 11 Kněz pak ten snop pozvedne před Hospodinem, abyste došli zalíbení; pozvedne jej v den následující po sobotě. 12 V den pozvedání vašeho snopu připravíte Hospodinu jako zápalnou oběť ročního beránka bez vady. 13 Jako moučnou oběť k němu přidáte dvě desetiny efy jemné mouky zadělané olejem. To je příjemně vonící ohnivá oběť Hospodinu. K tomu přidáte čtvrtku hinu vína jako úlitbu. 14 Nebudete ze sklizně jíst chléb ani pražené nebo čerstvé zrní, dokud nepřinesete tento dar svému Bohu. To je věčné ustanovení pro všechna vaše pokolení, ve všech vašich příbytcích. 15 Ode dne následujícího po oné sobotě, totiž ode dne, kdy jste přinesli snop pozvedání, si odpočítáte sedm plných týdnů. 16 Do dne následujícího po sedmé sobotě tak napočítáte padesát dní. Tehdy přinesete Hospodinu novou moučnou oběť. 17 Ze svých příbytků přinesete jako prvotiny Hospodinu dva chleby pozvedání; budou ze dvou desetin efy jemné mouky pečené s kvasem. 18 S tím chlebem přinesete sedm ročních beránků bez vady, jednoho mladého býčka a dva berany - to bude zápalná oběť Hospodinu. Spolu s moučnými oběťmi a úlitbami budou ohnivou obětí příjemně vonící Hospodinu. 19 Obětujte rovněž jednoho kozla jako oběť za hřích a dva roční beránky jako pokojnou oběť. 20 Kněz je pak spolu s chleby prvotin a se dvěma beránky zvedáním nabídne Hospodinu. Bude to svaté Hospodinu, připadne to knězi. 21 V ten den vyhlásíte slavnost. Budete mít svaté shromáždění; nebudete dělat žádnou běžnou práci. To je věčné ustanovení pro všechna vaše pokolení ve všech vašich příbytcích. 22 Když budete sklízet obilí své země, nesklízej své pole až do kraje a nepaběrkuj, co po sklizni zůstalo; nech to chudákovi a přistěhovalci. Já jsem Hospodin, váš Bůh." 23 Hospodin promluvil k Mojžíšovi: 24 "Mluv k synům Izraele: Prvního dne sedmého měsíce budete mít den odpočinku, svaté shromáždění s památným troubením. 25 Nebudete dělat žádnou běžnou práci; budete přinášet ohnivé oběti Hospodinu." 26 Hospodin promluvil k Mojžíšovi: 27 "Desátého dne téhož sedmého měsíce bude Den smíření. Budete mít svaté shromáždění: budete se pokorně postit a přinášet ohnivé oběti Hospodinu. 28 Toho dne nebudete dělat žádnou práci, neboť je to Den smíření, kdy budete smířeni před Hospodinem, vaším Bohem. 29 Kdokoli by se toho dne nepostil, bude vyobcován ze svého lidu. 30 Kdokoli by toho dne dělal jakoukoli práci, toho vyhubím z jeho lidu. 31 Nebudete dělat žádnou práci - to je věčné ustanovení pro všechna vaše pokolení, ve všech vašich příbytcích. 32 Bude to pro vás sobota všech sobot. Od večera devátého dne onoho měsíce do následujícího večera se budete postit a zachovávat sobotní odpočinek." 33 Hospodin promluvil k Mojžíšovi: 34 "Mluv k synům Izraele: Od patnáctého dne téhož sedmého měsíce bude po sedm dní trvat Hospodinův Svátek stánků. 35 Prvního dne bude svaté shromáždění; nebudete dělat žádnou běžnou práci. 36 Po sedm dní budete Hospodinu přinášet ohnivé oběti. Osmého dne budete mít další svaté shromáždění; budete přinášet ohnivé oběti Hospodinu. Je to svátek; nebudete dělat žádnou běžnou práci. 37 Toto jsou Hospodinovy slavnosti, jež budete vyhlašovat jako svatá shromáždění. Při nich budete Hospodinu přinášet ohnivé oběti - zápalnou i moučnou oběť, oběť pokojnou i úlitbu, každou z nich v příslušný den. 38 To vše kromě Hospodinových sobot a kromě všech vašich darů, slibů a dobrovolných obětí, jež budete přinášet Hospodinu. 39 Patnáctého dne sedmého měsíce, když shromáždíte úrodu země, tedy budete po sedm dní slavit Hospodinovu slavnost. Prvního dne bude den odpočinku, rovněž osmého dne bude den odpočinku. 40 Prvního dne si vezmete ovoce citrusových stromů, palmové ratolesti, větve myrtových keřů a potočních vrb a po sedm dní se budete radovat před Hospodinem, svým Bohem. 41 Tuto Hospodinovu slavnost budete slavit sedm dní v roce - to je věčné ustanovení pro všechna vaše pokolení. Budete ji slavit v sedmém měsíci. 42 Po sedm dní budete bydlet ve stáncích. Všichni narození v Izraeli budou bydlet ve stáncích, 43 aby vaši potomci věděli, že když jsem syny Izraele vyváděl z Egypta, nechal jsem je bydlet ve stanech. Já jsem Hospodin, váš Bůh." 44 A Mojžíš oznámil Hospodinovy slavnosti synům Izraele.

Verš 34

"Mluv k synům Izraele: Od patnáctého dne téhož sedmého měsíce bude po sedm dní trvat Hospodinův Svátek stánků.

Ex 23:16 - Zachovávej Slavnost žní, kdy sklidíš prvotiny své práce, prvotiny toho, co jsi zasel na poli. Zachovávej Slavnost dožínek na konci roku, když z pole sklidíš plody své práce.

Nm 29:12 - "Patnáctého dne sedmého měsíce mějte svaté shromáždění; nedělejte žádnou běžnou práci. Po sedm dní budete slavit Hospodinovu slavnost:

Dt 16:15 - Po sedm dní pořádej pro Hospodina, svého Boha, slavnost na místě, které si Hospodin vyvolí. Hospodin, tvůj Bůh, ti přece požehnal ve vší tvé úrodě a ve vší tvé práci, a tak to náležitě oslav!

Verš 3

Šest dní se bude pracovat, ale sedmého dne je sobota, den odpočinku, svaté shromáždění: nedělejte žádnou práci. Ve všech vašich příbytcích bude sobota náležet Hospodinu.

Ex 20:9 - Šest dní budeš pracovat a dělat všechnu svou práci,

Ex 23:12 - Šest dní dělej svou práci, ale sedmého dne přestaň, aby si tvůj býk i osel odpočinul a tvůj otrok i námezdník nabrali dech.

Dt 5:13 - Šest dní budeš pracovat a dělat všechnu svoji práci,

Lk 13:14 - Představeného synagogy však rozhořčilo, že Ježíš uzdravoval v sobotní den, a tak řekl zástupu: "Je šest dní, kdy se má pracovat. Během nich přicházejte a nechte se uzdravovat, ale ne v sobotu!"

Verš 36

Po sedm dní budete Hospodinu přinášet ohnivé oběti. Osmého dne budete mít další svaté shromáždění; budete přinášet ohnivé oběti Hospodinu. Je to svátek; nebudete dělat žádnou běžnou práci.

Jn 7:37 - V poslední den, když svátek vrcholil, Ježíš vstal a zvolal: "Kdo má žízeň, pojď ke mně a pij!

Verš 5

Za soumraku čtrnáctého dne prvního měsíce bude Pesach - Hospodinův Hod beránka.

Ex 12:18 - Od večera čtrnáctého dne prvního měsíce až do večera jedenadvacátého dne téhož měsíce budete jíst nekvašené chleby.

Ex 23:15 - Zachovávej Slavnost nekvašených chlebů. Po sedm dní jez nekvašené chleby, jak jsem ti přikázal, v určený čas měsíce avivu, neboť v něm jsi vyšel z Egypta. Nikdo ať se přede mnou neukáže s prázdnou.

Nm 28:16 - "Čtrnáctého dne prvního měsíce bude Pesach - Hospodinův Hod beránka.

Dt 16:1 - Zachovávej měsíc aviv, kdy budeš Hospodinu, svému Bohu, slavit Pesach, Hod beránka. Oné noci v měsíci avivu vás přece Hospodin, váš Bůh, vyvedl z Egypta.

Verš 15

Ode dne následujícího po oné sobotě, totiž ode dne, kdy jste přinesli snop pozvedání, si odpočítáte sedm plných týdnů.

Dt 16:9 - Odpočítej si sedm týdnů. Až napočítáš sedm týdnů od začátku obilné žně,

Verš 22

Když budete sklízet obilí své země, nesklízej své pole až do kraje a nepaběrkuj, co po sklizni zůstalo; nech to chudákovi a přistěhovalci. Já jsem Hospodin, váš Bůh."

Lv 19:9 - Když budete sklízet obilí své země, nesklízej své pole až do kraje a nepaběrkuj, co po sklizni zůstalo.

Dt 24:19 - Když budeš na svém poli sklízet obilí a zapomeneš na poli snop, nevracej se pro něj. Připadne přistěhovalci, sirotku a vdově, aby ti Hospodin, tvůj Bůh, požehnal ve všem, k čemu přiložíš ruku.

Verš 24

"Mluv k synům Izraele: Prvního dne sedmého měsíce budete mít den odpočinku, svaté shromáždění s památným troubením.

Nm 29:1 - "Prvního dne sedmého měsíce mějte svaté shromáždění; nedělejte žádnou běžnou práci - je to Den troubení.

Verš 27

"Desátého dne téhož sedmého měsíce bude Den smíření. Budete mít svaté shromáždění: budete se pokorně postit a přinášet ohnivé oběti Hospodinu.

Lv 16:29 - Stane se vám to věčným ustanovením: Desátého dne sedmého měsíce se budete pokorně postit. Nebudete dělat žádnou práci - domácí ani přistěhovalec, který žije u vás.

Lv 16:31 - Bude to pro vás sobota všech sobot, kdy se budete pokorně postit - to je věčné ustanovení.

Nm 29:7 - "Desátého dne téhož sedmého měsíce mějte svaté shromáždění, kdy se budete pokorně postit; nedělejte žádnou práci.

Lv 23,1-3 - Tri razy do roka bol povinný každý Izraelita zúčastniť sa na bohoslužbách, "na slávnostnom zhromaždení". Tieto sviatky boli: Veľká noc, Letnice a sviatok Stánkov. V tieto dni všetci dospelí Izraeliti (v dvanástom roku sa stával Izraelita synom zákona) mali sa zhromaždiť pri svätostánku, neskoršie v chráme. Zákon nariaďoval, aby priniesli Bohu nejaký dar a aby sa pred Pánom tešili. Za túto prítomnosť Boh prisľúbil, že v tento čas nijaký nepriateľ nenapadne ich krajinu.

Lv 23,4-14 - Veľká noc sa vlastne skladala z dvoch sviatkov: z Paschy a zo sviatku Nekvasených chlebov. Pascha, hebr. pesach, pripomínala prechod trestajúceho anjela popri izraelských domoch, keď hubil všetkých prvorodených v Egypte (Ex 12,11.23.27). Sviatok Nekvasených chlebov slávil sa na pamiatku zázračného vyslobodenia Izraelitov z egyptského otroctva. Paschou sa teda menoval len prvý veľkonočný deň. Pascha značí aj veľkonočného baránka, potom celý veľkonočný týždeň a aj mäso z dobrovoľných obetí (Dt 16,2–6). – V druhý veľkonočný deň, teda 16. nisana, obetoval sa zväzoček klasov z novej úrody. Týmto úkonom sa vlastne začínala aj žatva. Predtým nebolo možno z novej úrody jesť. K veršu 13. porov. Gn 18,6; Ex 29,2; o efe pozri Ex 29,40; o hine Ex 29,40.

Lv 23,15-22 - Od Veľkej noci, čiže od 16. nisana, rátalo sa sedem týždňov a v päťdesiaty deň bol sviatok Letníc, Pentecostes, hebr. slávnosť Týždňov, slávnosť Žatvy alebo Deň prvotín. Sviatok trval len jeden deň. Pôvodne sa oslavovala týmto sviatkom sinajská zmluva, ktorú Pán uzavrel 50. dňa po odchode z Egypta. Aj Letnice boli ďakovným sviatkom za poľnú úrodu. Žatva sa začínala po Veľkej noci a Letnicami sa končila (Ex 23,16).

Lv 23,23-25 - Prvý deň každého mesiaca sa oslavoval slávnosťou, pri ktorej sa obetovalo viac obiet ako v obyčajný deň (Nm 28,11–15). Prvý deň siedmeho mesiaca bol ešte slávnostnejší. Niektorí autori sa domnievajú, že vtedy Izraeliti slávili občiansky Nový rok. Mienka je však nepravdepodobná. Prvým dňom mesiaca tišri začínal sa hospodársky rok. Nový rok náboženský i občiansky začínal sa 1. nisana, aspoň po odchode z Egypta (pozri pozn. Ex 12,1).

Lv 23,27-32 - Porov. poznámky k hl. 16.

Lv 23,33-44 - Sviatok Stánkov slávil sa o päť dní po sviatku Zmierenia, teda 15. tišri, a trval celý týždeň. Meno dostal od stanov, pod ktorými mali Izraeliti bývať celý týždeň. Zvyk stavať stánky zostal u nábožných Židov dodnes. Stánky stavali zo zelených ratolestí. Bývať v stánkoch mali len Izraeliti, cudzinci nie. Sviatok sa slávil na pamiatku pobytu na púšti, keď Izraeliti bývali pod stanmi. V prvý a ostatný deň nesmelo sa pracovať (Nm 29,12.35). Cieľom sviatku bolo tiež poďakovať sa za ovocie, olej a víno, preto sa sviatok nazýval aj slávnosťou Oberačiek. Na slávnosti v prvý deň nosili v rukách ovocie (pomaranče) a kytice zo zelených palmových, myrtových a vŕbových ratoliestok, tzv. lúláb, na znak úrody svojej zeme. Dary (v. 38) sú prvotiny úrody a desiatky.