  | Kniha LevitikusBiblia - Sväté písmo(BKR - Český - Kralický) | Lv 17, 1-16 |
1 (BKR) I mluvil Hospodin Mojžíšovi, řka:
1 (ROH) A Hospodin hovoril Mojžišovi a riekol:
2 (BKR) Mluv k Aronovi a synům jeho i ke všechněm synům Izraelským, a rci jim: Tato jest věc, kterouž přikázal Hospodin, řka:
2 (ROH) Hovor Áronovi a jeho synom i všetkým synom Izraelovým a povieš im: Toto je vec, ktorú prikázal Hospodin povediac:
3 (BKR) Kdož by koli z domu Izraelského zabil vola aneb beránka, neb kozu, buď mezi stany, aneb kdož by zabil vně za stany,
3 (ROH) Ktokoľvek z domu Izraelovho, kto by zabil vola alebo ovcu alebo kozu v tábore, alebo kto by zabil vonku za táborom,
4 (BKR) A ke dveřím stánku úmluvy nepřivedl by ho, aby obětoval obět Hospodinu před příbytkem Hospodinovým: vinen bude krví, nebo krev vylil; protož vyhlazen bude muž ten z prostředku lidu svého.
4 (ROH) a nedoviedol by toho ku dveriam stánu shromaždenia, aby obetoval obetný dar Hospodinovi pred príbytkom Hospodinovým, za krv sa to bude počítať tomu človekovi; vylial krv, a ten človek bude vyťatý z prostredku svojho ľudu,
5 (BKR) Přivedou tedy synové Izraelští oběti své, kteréž by na poli zabíjeti chtěli, přivedou je, pravím, k Hospodinu ke dveřím stánku úmluvy, k knězi, a obětovati budou oběti pokojné Hospodinu.
5 (ROH) nato, aby synovia Izraelovi dovádzali svoje bitné obeti, ktoré obetujú na šírom poli, aby ich dovádzali Hospodinovi ku dveriam stánu shromaždenia, ku kňazovi, a budú ich obetovať Hospodinovi bitnými obeťmi pokojnými.
6 (BKR) A pokropí kněz krví na oltáři Hospodinovu u dveří stánku úmluvy, a páliti bude tuk u vůni líbeznou Hospodinu.
6 (ROH) A kňaz pokropí krvou na oltár Hospodinov pri dveriach stánu shromaždenia a bude kadiac páliť tuk na upokojujúcu vôňu Hospodinovi.
7 (BKR) A nikoli více nebudou obětovati obětí svých ďáblům, po nichžto odcházejíce, oni smilní. Zákon tento bude jim věčný i všechněm potomkům jejich.
7 (ROH) A nebudú viacej obetovať svojich bitných obetí capom-démonom, za ktorými smilnia. To im bude večným ustanovením po ich pokoleniach.
8 (BKR) Protož povíš jim: Kdož by koli z domu Izraelského aneb z příchozích, kteříž by pohostinu byli mezi vámi, obětoval zápal aneb jinou obět,
8 (ROH) A preto im povieš: Ktokoľvek z domu Izraelovho alebo i z pohostínov, kto pohostíni medzi nimi, kto by obetoval zápalnú obeť alebo bitnú obeť
9 (BKR) A ke dveřím stánku úmluvy nepřivedl by jí, aby ji obětoval Hospodinu; tedy vyhlazen bude člověk ten z lidu svého.
9 (ROH) a nedoviedol by jej ku dveriam stánu shromaždenia, aby ju obetoval Hospodinovi, ten človek bude vyťatý zo svojho ľudu.
10 (BKR) A kdož by koli z domu Izraelského aneb z příchozích, kteříž jsou pohostinu mezi nimi, jedl jakou krev: postavím tvář svou proti člověku tomu, a vyhladím jej z prostředku lidu jeho.
10 (ROH) A ktokoľvek z domu Izraelovho alebo i z pohostínov, kto pohostíni medzi nimi, kto by jedol nejakú krv, proti takej duši, ktorá by jedla krv, obrátim svoju tvár a vytnem ju zprostred jej ľudu,
11 (BKR) Nebo duše všelikého těla ve krvi jest, já pak oddal jsem vám ji k oltáři, k očišťování duší vašich. Nebo sama krev na duši očišťuje.
11 (ROH) lebo duša tela je v krvi, a ja som vám ju dal na oltár pokryť ňou hriech na vašich dušiach, lebo práve krv pokrýva hriech na duši.
12 (BKR) Protož řekl jsem synům Izraelským: Nižádný z vás nebude jísti krve; ani příchozí, kterýž pohostinu jest mezi vámi, nebude krve jísti.
12 (ROH) Preto som povedal synom Izraelovým: Niktorá duša z vás nebude jesť krvi, ani pohostín, ktorý pohostíni medzi vami, nebude jesť krvi.
13 (BKR) A kdož by koli z synů Izraelských aneb z příchozích, kteříž jsou pohostinu mezi vámi, honě, ulovil zvíře aneb ptáka, což se jísti může, tedy vycedí krev jeho a zasype ji prstí.
13 (ROH) A ktokoľvek zo synov Izraelových alebo i z pohostínov, kto pohostíni medzi nimi, kto by ulovil nejaké zviera alebo vtáka, ktorý sa jie, a keď vyleje jeho krv, pokryje ju zemou.
14 (BKR) Nebo duše všelikého těla jest krev jeho, kteráž jest v duši jeho. Protož jsem pověděl synům Izraelským: Krve žádného těla jísti nebudete, nebo duše všelikého těla jest krev jeho; kdož by koli jedl ji, vyhlazen bude.
14 (ROH) Lebo dušou jakéhokoľvek tela je jeho krv v jeho duši. Preto som povedal synom Izraelovým: Nebudete jesť krvi niktorého tela, lebo dušou ktoréhokoľvek tela je jeho krv: ktokoľvek by ju jedol, bude vyťatý.
15 (BKR) Kdož by pak koli jedl tělo mrtvé aneb udávené, buď on doma zrozený aneb příchozí: zpéře roucha svá, a umyje se vodou, a nečistý bude až do večera, potom pak čistý bude.
15 (ROH) A každá duša, ktorá by jedla zdochlinu alebo roztrhané zverou, už či by to bol zrodený doma a či pohostín, operie svoje rúcho, umyje sa vodou a bude nečistý až do večera a potom bude čistý.
16 (BKR) A pakli nezpéře roucha svého, a těla svého neumyje, tedy ponese nepravost svou.
16 (ROH) A keby neopral a svojho tela by neumyl, ponesie svoju neprávosť.
| | | Lv 17, 1-16 |
Verš 10
A kdož by koli z domu Izraelského aneb z příchozích, kteříž jsou pohostinu mezi nimi, jedl jakou krev: postavím tvář svou proti člověku tomu, a vyhladím jej z prostředku lidu jeho.
Gn 9:4 - A však masa s duší jeho, kteráž jest krev jeho, nebudete jísti.
Lv 3:17 - Právem věčným po rodech vašich, ve všech příbytcích vašich žádného tuku a žádné krve nebudete jísti.
Lv 7:27 - Všeliký člověk, kterýž by jedl jakou krev, vyhlazen bude z lidu svého.
Lv 19:26 - Nic nebudete jísti se krví. Nebudete hádati, aniž na časích zakládati budete.
Dt 12:16 - Krve toliko jísti nebudete, na zemi vycedíte ji jako vodu.
Dt 12:23 - Toliko buď stálý, abys krve nejedl; nebo krev jest duše, protož nebudeš jísti duše s masem jejím.
1Sam 14:33 - I pověděli Saulovi, řkouce: Aj, lid hřeší proti Hospodinu, jeda se krví. Kterýž řekl: Přestoupili jste přikázaní. Přivaltež i hned ke mně kámen veliký.
Verš 14
Nebo duše všelikého těla jest krev jeho, kteráž jest v duši jeho. Protož jsem pověděl synům Izraelským: Krve žádného těla jísti nebudete, nebo duše všelikého těla jest krev jeho; kdož by koli jedl ji, vyhlazen bude.
Gn 9:4 - A však masa s duší jeho, kteráž jest krev jeho, nebudete jísti.
Verš 6
A pokropí kněz krví na oltáři Hospodinovu u dveří stánku úmluvy, a páliti bude tuk u vůni líbeznou Hospodinu.
Ex 29:18 - A potom všeho skopce zapálíš na oltáři; nebo zápal ten jest Hospodinu vůně příjemná, obět ohnivá jest Hospodinu.
Lv 4:31 - Všecken také tuk její odejme, jako se odjímá tuk od obětí pokojných, a páliti jej bude kněz na oltáři u vůni příjemnou Hospodinu. A tak očistí jej kněz, a bude mu odpuštěno.
Verš 15
Kdož by pak koli jedl tělo mrtvé aneb udávené, buď on doma zrozený aneb příchozí: zpéře roucha svá, a umyje se vodou, a nečistý bude až do večera, potom pak čistý bude.
Ex 22:31 - Lid svatý budete mi, a nebudete jísti masa z udáveného na poli; psu je vržete.
Lv 11:40 - Kdo by jedl z těla toho, zpéřeť roucha svá a nečistý bude až do večera. Také i ten, kterýž by vynesl tu mrchu, zpéře roucha svá, a nečistý bude až do večera.
Ez 44:31 - Žádné mrchy a udáveného, ani z ptactva ani z hovad nebudou jídati kněží.
Lv 17,1 - V tejto hlave uvádzajú sa predpisy o zabíjaní zvierat, určených na súkromnú spotrebu. Lenže predpisy sa týkajú iba takých zvierat, ktoré by sa mohli aj obetovať, teda zvierat čistých a bezchybných. Chybné zvieratá mohli sa zabíjať kdekoľvek. Miesto zabíjania sa určuje v stánkovom nádvorí, a to na celý čas putovania po púšti. Dôvodom tohto sústredenia bolo, aby Izraeliti neobetovali "viac kozím besom" (v. 7), démonom, ktorí vládli púšťou. Aj podľa Joz 24,18. Izraeliti za cesty púšťou boli naklonení k modloslužbe. A takto, keď každé zviera, ktoré sa mohlo obetovať prípadne aj modlám, muselo sa zabíjať na severnej strane oltára celostných žertiev, odnímala sa nielen príležitosť, ale aj možnosť súkromne obetovať démonom. Tento zákon sa mohol zachovávať len vtedy, keď Izraeliti bývali akosi spolu, teda len na púšti, keď sa zhromažďovali okolo svätostánku. Neskoršie sa tento zákon zrušil (Dt 12,6.7.11.12.15).
Lv 17,7 - S ktorými ste smilnili, porov. Ex 34,16. Úcta k modlám sa považuje za spreneveru voči Pánovi. Vzťah Boha k Izraelu v Písme symbolicky sa vyjadruje akoby manželskou zmluvou. Preto nevernosť voči Pánovi považuje sa za manželskú neveru.
Lv 17,10 - Krv, ako podstatná podmienka života a prejav života, patrí výlučne Bohu, Pánovi života. Zákaz jesť krv bol daný už Gn 9,4 a opakuje sa veľmi často (Lv 3,17; 7,26.27; 19,26; Dt 12,16.23; 15,23). "Duša živočícha je v krvi", čiže krv je podmienkou živočíšneho života, pretože bez krvi niet vo zvieratách života, a zviera, keď stratí krv, stratí pohyb a život. Boh si však vyhradil krv pre seba; ľudia môžu krv zabitých zvierat len vylievať k oltáru, aby ňou zmierili Boha za prečiny, ktoré by mali zmyť svojou vlastnou krvou.
Lv 17,13 - Boh, Pán života, vyhradzuje si krv nielen tých zvierat, čo sa prinášajú na obetu, ale aj krv všetkých zvierat vôbec. Krv sa musí vyliať na zem, aby sa nezneužila a neznesvätila.
Lv 17,14 - Bude vyhubený, vylúčený, vyobcovaný z pospolitosti Izraela (Gn 17,14; v. 4.9.10).
