výhody registrácie

Kniha Levitikus

Biblia - Sväté písmo

(BKR - Český - Kralický)

Lv 1, 1-17

1 (BKR) Povolal pak Hospodin Mojžíše, a mluvil k němu z stánku úmluvy, řka:
1 (B21) Hospodin zavolal Mojžíše a promluvil k němu ze Stanu setkávání:

2 (BKR) Mluv k synům Izraelským a rci jim: Když by kdo z vás obětoval obět Hospodinu, z hovad, totiž z volů aneb z drobného dobytka obětovati budete obět svou.
2 (B21) "Promluv k synům Izraele takto: Když někdo z vás bude Hospodinu přinášet obětní dar, ať je to dar z dobytka - ze skotu nebo z bravu.

3 (BKR) Jestliže zápalná obět jeho byla by z skotů, samce bez vady obětovati bude. U dveří stánku úmluvy obětovati jej bude dobrovolně, před oblíčejem Hospodinovým.
3 (B21) Přináší-li darem zápalnou oběť ze skotu, ať přivede samce bez vady. Přivede jej ke vchodu do Stanu setkávání, aby došel zalíbení před Hospodinem.

4 (BKR) A vloží ruku svou na hlavu oběti zápalné, i bude příjemná jemu k očištění jeho.
4 (B21) Vloží ruku na hlavu zápalné oběti a ta bude přijata jako jeho smírčí výkupné.

5 (BKR) Tedy zabije volka toho před tváří Hospodinovou, a obětovati budou kněží, synové Aronovi, krev, a pokropí tou krví oltáře svrchu vůkol, kterýž jest u dveří stánku úmluvy.
5 (B21) Potom to dobytče zabije před Hospodinem. Kněží, synové Áronovi, přinesou jeho krev jako oběť a tou krví pokropí ze všech stran oltář, který je u vchodu do Stanu setkávání.

6 (BKR) I stáhne kůži s oběti zápalné, a rozseká ji na díly své.
6 (B21) Potom ať zápalnou oběť stáhne z kůže a rozseká ji na díly.

7 (BKR) A dají synové Arona kněze oheň na oltář, a narovnají dříví na tom ohni.
7 (B21) Kněží, synové Áronovi, zapálí na oltáři oheň a narovnají na něj dříví.

8 (BKR) Potom zpořádají kněží, synové Aronovi, díly ty, hlavu i tuk, na dříví vložené na oheň, kterýž jest na oltáři.
8 (B21) Na ně pak rozloží ty díly i s hlavou a tukem.

9 (BKR) A droby jeho i nohy jeho vymyjete vodou. I páliti bude kněz všecko to na oltáři; zápal jest v obět ohnivou, vůně spokojující Hospodina.
9 (B21) Vnitřnosti a nohy se však musí omýt vodou. Kněz to vše nechá dýmat na oltáři jako zápalnou oběť, jako ohnivou oběť příjemně vonící Hospodinu.

10 (BKR) Jestliže pak z drobného dobytka bude obět jeho, z ovcí aneb z koz k oběti zápalné, samce bez poškvrny obětovati bude.
10 (B21) Přináší-li darem zápalnou oběť z bravu - z ovcí nebo koz - ať přivede samce bez vady

11 (BKR) A zabije ho při straně oltáře půlnoční před tváří Hospodinovou, a pokropí kněží, synové Aronovi, krví oltáře vůkol.
11 (B21) a zabije ho před Hospodinem u severní strany oltáře. Kněží, synové Áronovi, pak tou krví pokropí oltář ze všech stran.

12 (BKR) I rozseká ho na díly jeho s hlavou jeho i tukem jeho, a zpořádá je kněz na dříví vložené na oheň, kterýž jest na oltáři.
12 (B21) Potom ať rozseká oběť na díly i s hlavou a tukem. Kněz je narovná na dříví, které je na ohni na oltáři.

13 (BKR) A střeva jeho i nohy jeho vymyje vodou. Tedy obětovati bude kněz všecko to, a páliti bude to na oltáři; zápal jest v obět ohnivou, vůně spokojující Hospodina.
13 (B21) Vnitřnosti a nohy se však musí omýt vodou. Kněz to všechno přinese jako oběť a nechá to dýmat na oltáři. To je zápalná oběť, ohnivá oběť příjemně vonící Hospodinu.

14 (BKR) Jestliže pak z ptactva obět zápalnou obětovati bude Hospodinu, tedy ať obětuje z hrdliček aneb z holoubat obět svou.
14 (B21) Přináší-li Hospodinu darem zápalnou oběť z ptactva, ať přinese svůj dar z hrdliček nebo z holoubat.

15 (BKR) I vloží je kněz na oltář a nehtem natrhne hlavy jeho, a zapálí na oltáři, vytlače krev jeho na stranu oltáře.
15 (B21) Kněz přinese ptáče k oltáři, nehtem mu poodštípne hlavu a nechá je dýmat na oltáři; jeho krev bude vymáčknuta na stěnu oltáře.

16 (BKR) Odejme také vole jeho s nečistotami jeho, a povrže je blízko oltáře k straně východní na místo, kdež jest popel.
16 (B21) Odejme mu také vole i s obsahem a odhodí je poblíž oltáře východním směrem na místo pro popel.

17 (BKR) A natrhne ho za křídla jeho, kterýchž však neodtrhne. I páliti bude je kněz na oltáři na dříví, kteréž jest na ohni; zápalť jest v obět ohnivou, vůně spokojující Hospodina.
17 (B21) Natrhne ptáka u křídel, ale neroztrhne jej. Potom jej kněz nechá dýmat na oltáři, na dříví, které je na ohni. To je zápalná oběť, ohnivá oběť příjemně vonící Hospodinu."


Lv 1, 1-17





Verš 3
Jestliže zápalná obět jeho byla by z skotů, samce bez vady obětovati bude. U dveří stánku úmluvy obětovati jej bude dobrovolně, před oblíčejem Hospodinovým.
Ex 29:10 - Přivedeš také volka před stánek úmluvy, i vloží Aron a synové jeho ruce své na hlavu volka.

Lv 1,1 - O obetách pozri úvod do Levitika 2.1.

Lv 1,2 - Pre krvavé obety vyberali sa len najlepšie a najcennejšie domáce zvieratá. Tým sa naznačilo, že človek dáva za seba to, čo má preň najväčšiu cenu.

Lv 1,3 - Zápalná obeta, celostná žertva, bola najvznešenejšou obetou, pretože celá patrila Bohu. Ňou sa prejavovala pocta Bohu najúčinnejšie. Preto sa na túto obetu vyžadoval vždy samček, a to ako dokonalejší.

Lv 1,4 - Porov. Ex 29,10.15.19. Tento obrad sa konal pri celostných žertvách, pri pokojných a zmiernych obetách. Obrad konal ten, čo prinášal obetu, a nie kňaz. Chcelo sa tým znázorniť predovšetkým to, že obetujúci namiesto vlastného života dáva kus zo svojho imania. Na druhom mieste vkladanie rúk označovalo aj vloženie vlastných hriechov na obetné zviera.

Lv 1,5 - Spočiatku obetné zviera zabíjal sám obetujúci, neskoršie sa stalo zvykom, že to robievali kňazi (2 Krn 29,22; 30,16). – Podľa Lv 17,11 život zvieraťa je v jeho krvi. Obetovaním a rozlievaním krvi názorne sa naznačuje, že Bohu prináleží všetok život, že Boh je najvyšším Pánom života a smrti. Takto krv zvieraťa je symbolom ponuky vlastného života Bohu, ktorému patrí každý ľudský život. – Kňazi zachytávali krv do osobitných nádob a potom ju rozlievali okolo oltára zápalných obiet (Hebr 12,24; 1 Pt 1,2). Tento úkon naznačoval, že Pán prijíma obetu.

Lv 1,9 - Úplné spálenie obety Pán prijímal s úľubou. To značia slová "príjemnej vône pre Pána". Celostnou žertvou sa najvýraznejšie prejavovala oddanosť Pánovi a pocit závislosti od Boha.

Lv 1,16 - Hebrejský text má miesto hrvoľa "vnútornosti" a namiesto peria "to, čím sú vnútornosti naplnené", trus. Celostné žertvy boli celonárodné alebo súkromné. Celostnú žertvu mohol priniesť aj cudzinec, ostatné obety však nie.