Kniha proroka Joela

1 (KAT) Slovo Pánovo, ktoré prehovoril k Joelovi, synovi Fatuela.
1 (VUL) Verbum Domini, quod factum est ad loel filium Phatuel.
1 (BKR) Slovo Hospodinovo, kteréž se stalo k Joelovi synu Petuelovu:

2 (KAT) Čujte toto, starci, nakloňte si ucho, všetci obyvatelia zeme! Či sa stalo takéto za vašich dní alebo za dní vašich otcov?
2 (VUL) Audite hoc, senes, et auribus percipite, omnes habitatores terrae, si factum est istud in diebus vestris aut in diebus patrum vestrorum.
2 (BKR) Slyšte to starší, a pozorujte všickni obyvatelé této země, stalo-li se to za dnů vašich, aneb za dnů otců vašich?

3 (KAT) Rozprávajte o tom svojim deťom a vaše deti svojim deťom a ich deti ďalším pokoleniam!
3 (VUL) Super hoc filiis vestris narrate, et filii vestri filiis suis, et filii eorum generationi alterae.
3 (BKR) Vypravujte o tom synům svým, a synové vaši synům svým, synové pak jejich rodině potomní.

4 (KAT) Zvyšok po rezáčovi zožrala kobylka, zvyšok po kobylke zožral skokan, zvyšok po skokanovi zožral ničiteľ.
4 (VUL) Residuum erucae comedit locusta, et residuum locustae comedit bruchus, et residuum bruchi comedit gryllus.
4 (BKR) Co pozůstalo po housenkách, snědly kobylky, a co pozůstalo po kobylkách, snědli brouci, co pak pozůstalo po broucích, dojedli chroustové.

5 (KAT) Vzbuďte sa, opilci, plačte a kvíľte, všetci pijani vína, pre mušt, lebo vám ho spred úst zničili.
5 (VUL) Expergiscimini, ebrii, et flete, et ululate, omnes, qui bibitis vinum, propter mustum, quoniam periit ab ore vestro.
5 (BKR) Prociťte opilci, a plačte a kvělte všickni, kteříž píjíte víno, proto že odtržen jest mest od úst vašich.

6 (KAT) Lebo do mojej krajiny vystúpil mocný a nespočetný národ; jeho zuby sú zuby leva, hryzáky má ako levica.
6 (VUL) Gens enim ascendit super terram meam fortis et innumerabilis; dentes eius ut dentes leonis, et molares leaenae sunt ei.
6 (BKR) Nebo přitáhl do země mé národ silný a nesčíslný, jehož zubové zubové lva, a střenovní zubové jeho lvoví.

7 (KAT) Moju vinicu obrátil na púšť a moje figovníky obhrýzol, úplne ich olúpal a zahodil, obeleli ich konáre.
7 (VUL) Posuit vineam meam in desertum et ficum meam in lignum confractum; nudans spoliavit eam et proiecit, albi facti sunt rami eius.
7 (BKR) Přivedl vinné kmeny mé v pustinu, a fíkoví mé na zkázu; docela obnažil je a zporážel, zbělely ratolesti jejich.

8 (KAT) Kvíľ ako panna odiata vrecovinou pre muža svojej mladosti!
8 (VUL) Plange, quasi virgo accincta sacco super virum pubertatis suae.
8 (BKR) Kvěl jako mladice přepásaná žíní pro muže mladosti své.

9 (KAT) Pokrmové a nápojové obety zmizli z domu Pánovho, smútia kňazi, služobníci Pánovi.
9 (VUL) Periit oblatio et libatio de domo Domini; luxerunt sacerdotes ministri Domini.
9 (BKR) Odjata jest suchá i mokrá obět z domu Hospodinova, kvílí kněží, služebníci Hospodinovi.

10 (KAT) Spustošené je pole, smúti roľa, veď je znivočené obilie, vyschol mušt, olej uvädol.
10 (VUL) Depopulata est regio; luxit humus, quoniam devastatum est triticum, defecit mustum, elanguit oleum.
10 (BKR) Zpustlo pole, kvílí země, proto že pohubeno obilé, vyschl mest, olej zhynul.

11 (KAT) Roľníci sa hanbia, jajkajú vinári pre pšenicu a jačmeň, lebo žatva je preč z poľa.
11 (VUL) Confundemini, agricolae, ululate, vinitores, super frumento et hordeo, quia periit messis agri.
11 (BKR) Stydí se oráči, kvílí vinaři z příčiny pšenice a ječmene; nebo zahynula žeň polní.

12 (KAT) Vinič vyschol, figovníky uvädli, granátniky i palmy a jablone, všetky stromy poľa vyschli, áno, zmizla radosť u ľudí.
12 (VUL) Vinea exaruit, et ficus elanguit, malogranatum et palma et malum et omnia ligna agri aruerunt, quia evanuit gaudium a filiis hominum.
12 (BKR) Vinný kmen usechl, a fík usvadl, strom zrnatých jablek, též i palma i jabloň, všecko dříví polní poschlo, a že odňato potěšení od synů lidských.

13 (KAT) Opášte sa a nariekajte, kňazi, kvíľte, služobníci oltára, poďte, bedlite vo vrecovinách, sluhovia môjho Boha, lebo domu Pánovmu sú upreté obety pokrmu a nápoja.
13 (VUL) Accingite vos et plangite, sacerdotes; ululate, ministri altaris. Ingredimini, cubate in sacco, ministri Dei mei, quoniam interiit de domo Dei vestri oblatio et libatio.
13 (BKR) Přepašte se a kvělte, ó kněží, úpějte přisluhující oltáři, vejděte a léhejte i v noci v žíních, služebníci Boha mého. Nebo nevnáší se do domu Boha vašeho suché ani mokré oběti.

14 (KAT) Zasväťte pôst, zvolajte zbor, zhromaždite starcov, všetkých občanov krajiny do domu Pána, svojho Boha, a volajte k Pánovi:
14 (VUL) Sanctificate ieiunium, vocate coetum, congregate senes, omnes habitatores terrae in domum Dei vestri, et clamate ad Dominum:
14 (BKR) Uložte půst, svolejte shromáždění, shromažďte starší i všecky obyvatele země do domu Hospodina Boha vašeho, a volejte k Hospodinu:

15 (KAT) „Beda tomuto dňu, veď blízo je Pánov deň, príde ako pohroma od Hromovládcu!
15 (VUL) “ Heu diei! Quia prope est dies Domini, et quasi vastitas a potente veniet.
15 (BKR) Ach, nastojte na tento den; nebo blízký jest den Hospodinův, a jako poplénění od Všemohoucího přichází.

16 (KAT) Či nie pred naším zrakom hynie pokrm, z domu nášho Boha radosť a plesanie?“
16 (VUL) Numquid non coram oculis vestris alimenta perierunt, de domo Dei nostri laetitia et exsultatio?”.
16 (BKR) Ano před očima našima pokrm odjat jest, z domu Boha našeho veselé a plésání.

17 (KAT) Hnijú semená pod svojimi hrudami, pusté sú sýpky, rúcajú sa sklady, lebo obilie vyšlo na hanbu.
17 (VUL) Computruerunt semina subtus glebas suas, demolita sunt horrea, dissipatae sunt apothecae, eo quod exaruit triticum.
17 (BKR) Vyhynulo símě pod hrudami svými, zpustly stodoly, zbořeny jsou obilnice; nebo vyschlo obilé.

18 (KAT) Ako bučí dobytok! Blúdia čriedy statku, lebo nemajú pastvy; aj stáda oviec hynú.
18 (VUL) Quid ingemuit animal, perterrita sunt armenta boum, quia non est pascua eis? Sed et greges pecorum disperierunt.
18 (BKR) Aj, jak vzdychá dobytek, svírají se stáda skotů, proto že nemají žádné pastvy, ano i stáda bravů hynou.

19 (KAT) K tebe, Pane, volám, lebo oheň strávil stepné lúky a plameň spálil všetky stromy poľa.
19 (VUL) Ad te, Domine, clamo, quia ignis comedit pascua deserti, et flamma succendit omnia ligna agri.
19 (BKR) K toběť, ó Hospodine, volám; nebo oheň sežral pastviska pouště; a plamen popálil všecka dříví polní.

20 (KAT) I zverina poľa túži po tebe, lebo vyschli vodné toky a oheň strávil stepné lúky.
20 (VUL) Sed et bestiae agri suspirant ad te, quoniam exsiccati sunt fontes aquarum, et ignis devoravit pascua deserti.
20 (BKR) Také i zvěř polní všecka lká k tobě, proto že vyschli potokové vod, a oheň sežral pastviska na poušti.