výhody registrácie

Kniha proroka Joela

Biblia - Sväté písmo

(BKR - Český - Kralický)

Joe 1, 1-20

1 (BKR) Slovo Hospodinovo, kteréž se stalo k Joelovi synu Petuelovu:
1 (VUL) Verbum Domini, quod factum est ad loel filium Phatuel.
1 (KAT) Slovo Pánovo, ktoré prehovoril k Joelovi, synovi Fatuela.

2 (BKR) Slyšte to starší, a pozorujte všickni obyvatelé této země, stalo-li se to za dnů vašich, aneb za dnů otců vašich?
2 (VUL) Audite hoc, senes, et auribus percipite, omnes habitatores terrae, si factum est istud in diebus vestris aut in diebus patrum vestrorum.
2 (KAT) Čujte toto, starci, nakloňte si ucho, všetci obyvatelia zeme! Či sa stalo takéto za vašich dní alebo za dní vašich otcov?

3 (BKR) Vypravujte o tom synům svým, a synové vaši synům svým, synové pak jejich rodině potomní.
3 (VUL) Super hoc filiis vestris narrate, et filii vestri filiis suis, et filii eorum generationi alterae.
3 (KAT) Rozprávajte o tom svojim deťom a vaše deti svojim deťom a ich deti ďalším pokoleniam!

4 (BKR) Co pozůstalo po housenkách, snědly kobylky, a co pozůstalo po kobylkách, snědli brouci, co pak pozůstalo po broucích, dojedli chroustové.
4 (VUL) Residuum erucae comedit locusta, et residuum locustae comedit bruchus, et residuum bruchi comedit gryllus.
4 (KAT) Zvyšok po rezáčovi zožrala kobylka, zvyšok po kobylke zožral skokan, zvyšok po skokanovi zožral ničiteľ.

5 (BKR) Prociťte opilci, a plačte a kvělte všickni, kteříž píjíte víno, proto že odtržen jest mest od úst vašich.
5 (VUL) Expergiscimini, ebrii, et flete, et ululate, omnes, qui bibitis vinum, propter mustum, quoniam periit ab ore vestro.
5 (KAT) Vzbuďte sa, opilci, plačte a kvíľte, všetci pijani vína, pre mušt, lebo vám ho spred úst zničili.

6 (BKR) Nebo přitáhl do země mé národ silný a nesčíslný, jehož zubové zubové lva, a střenovní zubové jeho lvoví.
6 (VUL) Gens enim ascendit super terram meam fortis et innumerabilis; dentes eius ut dentes leonis, et molares leaenae sunt ei.
6 (KAT) Lebo do mojej krajiny vystúpil mocný a nespočetný národ; jeho zuby sú zuby leva, hryzáky má ako levica.

7 (BKR) Přivedl vinné kmeny mé v pustinu, a fíkoví mé na zkázu; docela obnažil je a zporážel, zbělely ratolesti jejich.
7 (VUL) Posuit vineam meam in desertum et ficum meam in lignum confractum; nudans spoliavit eam et proiecit, albi facti sunt rami eius.
7 (KAT) Moju vinicu obrátil na púšť a moje figovníky obhrýzol, úplne ich olúpal a zahodil, obeleli ich konáre.

8 (BKR) Kvěl jako mladice přepásaná žíní pro muže mladosti své.
8 (VUL) Plange, quasi virgo accincta sacco super virum pubertatis suae.
8 (KAT) Kvíľ ako panna odiata vrecovinou pre muža svojej mladosti!

9 (BKR) Odjata jest suchá i mokrá obět z domu Hospodinova, kvílí kněží, služebníci Hospodinovi.
9 (VUL) Periit oblatio et libatio de domo Domini; luxerunt sacerdotes ministri Domini.
9 (KAT) Pokrmové a nápojové obety zmizli z domu Pánovho, smútia kňazi, služobníci Pánovi.

10 (BKR) Zpustlo pole, kvílí země, proto že pohubeno obilé, vyschl mest, olej zhynul.
10 (VUL) Depopulata est regio; luxit humus, quoniam devastatum est triticum, defecit mustum, elanguit oleum.
10 (KAT) Spustošené je pole, smúti roľa, veď je znivočené obilie, vyschol mušt, olej uvädol.

11 (BKR) Stydí se oráči, kvílí vinaři z příčiny pšenice a ječmene; nebo zahynula žeň polní.
11 (VUL) Confundemini, agricolae, ululate, vinitores, super frumento et hordeo, quia periit messis agri.
11 (KAT) Roľníci sa hanbia, jajkajú vinári pre pšenicu a jačmeň, lebo žatva je preč z poľa.

12 (BKR) Vinný kmen usechl, a fík usvadl, strom zrnatých jablek, též i palma i jabloň, všecko dříví polní poschlo, a že odňato potěšení od synů lidských.
12 (VUL) Vinea exaruit, et ficus elanguit, malogranatum et palma et malum et omnia ligna agri aruerunt, quia evanuit gaudium a filiis hominum.
12 (KAT) Vinič vyschol, figovníky uvädli, granátniky i palmy a jablone, všetky stromy poľa vyschli, áno, zmizla radosť u ľudí.

13 (BKR) Přepašte se a kvělte, ó kněží, úpějte přisluhující oltáři, vejděte a léhejte i v noci v žíních, služebníci Boha mého. Nebo nevnáší se do domu Boha vašeho suché ani mokré oběti.
13 (VUL) Accingite vos et plangite, sacerdotes; ululate, ministri altaris. Ingredimini, cubate in sacco, ministri Dei mei, quoniam interiit de domo Dei vestri oblatio et libatio.
13 (KAT) Opášte sa a nariekajte, kňazi, kvíľte, služobníci oltára, poďte, bedlite vo vrecovinách, sluhovia môjho Boha, lebo domu Pánovmu sú upreté obety pokrmu a nápoja.

14 (BKR) Uložte půst, svolejte shromáždění, shromažďte starší i všecky obyvatele země do domu Hospodina Boha vašeho, a volejte k Hospodinu:
14 (VUL) Sanctificate ieiunium, vocate coetum, congregate senes, omnes habitatores terrae in domum Dei vestri, et clamate ad Dominum:
14 (KAT) Zasväťte pôst, zvolajte zbor, zhromaždite starcov, všetkých občanov krajiny do domu Pána, svojho Boha, a volajte k Pánovi:

15 (BKR) Ach, nastojte na tento den; nebo blízký jest den Hospodinův, a jako poplénění od Všemohoucího přichází.
15 (VUL) “ Heu diei! Quia prope est dies Domini, et quasi vastitas a potente veniet.
15 (KAT) „Beda tomuto dňu, veď blízo je Pánov deň, príde ako pohroma od Hromovládcu!

16 (BKR) Ano před očima našima pokrm odjat jest, z domu Boha našeho veselé a plésání.
16 (VUL) Numquid non coram oculis vestris alimenta perierunt, de domo Dei nostri laetitia et exsultatio?”.
16 (KAT) Či nie pred naším zrakom hynie pokrm, z domu nášho Boha radosť a plesanie?“

17 (BKR) Vyhynulo símě pod hrudami svými, zpustly stodoly, zbořeny jsou obilnice; nebo vyschlo obilé.
17 (VUL) Computruerunt semina subtus glebas suas, demolita sunt horrea, dissipatae sunt apothecae, eo quod exaruit triticum.
17 (KAT) Hnijú semená pod svojimi hrudami, pusté sú sýpky, rúcajú sa sklady, lebo obilie vyšlo na hanbu.

18 (BKR) Aj, jak vzdychá dobytek, svírají se stáda skotů, proto že nemají žádné pastvy, ano i stáda bravů hynou.
18 (VUL) Quid ingemuit animal, perterrita sunt armenta boum, quia non est pascua eis? Sed et greges pecorum disperierunt.
18 (KAT) Ako bučí dobytok! Blúdia čriedy statku, lebo nemajú pastvy; aj stáda oviec hynú.

19 (BKR) K toběť, ó Hospodine, volám; nebo oheň sežral pastviska pouště; a plamen popálil všecka dříví polní.
19 (VUL) Ad te, Domine, clamo, quia ignis comedit pascua deserti, et flamma succendit omnia ligna agri.
19 (KAT) K tebe, Pane, volám, lebo oheň strávil stepné lúky a plameň spálil všetky stromy poľa.

20 (BKR) Také i zvěř polní všecka lká k tobě, proto že vyschli potokové vod, a oheň sežral pastviska na poušti.
20 (VUL) Sed et bestiae agri suspirant ad te, quoniam exsiccati sunt fontes aquarum, et ignis devoravit pascua deserti.
20 (KAT) I zverina poľa túži po tebe, lebo vyschli vodné toky a oheň strávil stepné lúky.


Joe 1, 1-20





Verš 14
Uložte půst, svolejte shromáždění, shromažďte starší i všecky obyvatele země do domu Hospodina Boha vašeho, a volejte k Hospodinu:
Joe 2:15 - Trubte trubou na Sionu, uložte půst, svolejte shromáždění.

Verš 15
Ach, nastojte na tento den; nebo blízký jest den Hospodinův, a jako poplénění od Všemohoucího přichází.
Iz 13:6 - Kvělte, nebo blízko jest den Hospodinův, jako zpuštění od Všemohoucího přijde.

Joel 1,1 - O Joelovi a Fatuelovi pozri úvod k tomuto prorokovi.

Joel 1,4 - Rezáč, kobylka, skokan a ničiteľ sú len rozličné básnické názvy ázijských sťahovavých kobyliek. Tieto bývajú z času na čas podnes pohromou východných krajín. Lietajú v neuveriteľne veľkých množstvách, ako celé oblaky, ktoré zatemnia aj slnko. Kde zosadnú, vyžerú všetku zeleň, potom letia ďalej. Z opisu proroka Joela, ináč veľmi živého, nemožno zistiť, či hovorí o skutočnej pohrome kobyliek a či kobylkami len zvýrazňuje nepriateľské vojsko.

Joel 1,6-12 - Prorok povzbudzuje izraelský národ k pokániu a stavia mu pred oči tresty, ktoré ho očakávajú pre jeho hriešnosť. Robí to pod rozličnými obrazmi: opisuje nepriateľa, hynúcu vinicu a figovníky, žiaľ panny nad stratou muža jej mladosti atď.

Joel 1,8 - Hoci dievča po zasnúbení ostávalo ešte pannou v rodičovskom dome, zákon ju už pokladal za ženíchovu manželku. Ak zomrel, oplakávala ho ako muža.

Joel 1,9-10 - Pri pokrmových a nápojových obetách sa obetoval chlieb, víno a olivový olej. Keď ich nebolo, nemohli sa konať ani obety.

Joel 1,13 - "Opášte sa!" – totiž kajúcim rúchom.

Joel 1,14 - Zbor ľudu má pôstom a modlitbou odprosovať Pána.

Joel 1,15 - Deň Pána je deň, keď Boh súdi a tresce zem. – Porov. Iz 2,12; 13,6.9.

Joel 1,17 - Začiatok verša je neistý.

Joel 1,19 - K pohrome kobyliek sa druží suchota, takže pole vyzerá ako po požiari.