výhody registrácie

Kniha proroka Ozeáša

Biblia - Sväté písmo

(BKR - Český - Kralický)

Oz 2, 1-25

1 (BKR) Rcete bratřím vašim: Ó lide můj, a sestrám vašim: Ó milosrdenství došlá.
1 (B21) Přesto však synů Izraele bude jako mořského písku, který se nedá změřit ani spočítat. Tam, kde slyšeli: "Nejste můj lid," jim budou říkat: "Synové živého Boha."

2 (BKR) Odpor veďte proti matce vaší, dokažte, že ona není manželka má, a že já nejsem muž její, leč odvaruje smilství svých od tváři své, a cizoložství svých z prostřed prsí svých,
2 (B21) Synové Judy a synové Izraele se sjednotí pod jediným vůdcem a povstanou ze země. Ano, veliký bude den Jizreele!

3 (BKR) Abych jí nesvlékl do naha, a nepostavil jí tak, jakž byla v den narození svého, a učině ji podobnou poušti, a obrátě ji jako v zemi vyprahlou, umořil bych ji žízní.
3 (B21) Říkejte svým bratrům: "Ami, Můj lid" a svým sestrám: "Ruchama, Milovaná".

4 (BKR) Neslitoval bych se ani nad syny jejími, proto že jsou synové z smilstva.
4 (B21) Žalujte matku svou, žalujte, neboť mi není manželkou a já nejsem jejím manželem! Ať očistí svou tvář od smilstva, cizoložství ať mezi prsy nechová -

5 (BKR) Nebo smilní matka jejich, hanebnost páše rodička jejich; říká zajisté: Půjdu za frejíři svými, kteříž mi dodávají chleba mého, vody mé, vlny mé, lnu mého, oleje mého i nápojů mých.
5 (B21) jinak ji svléknu donaha, abych ji obnaženou ukázal jako v den, kdy se zrodila, a obrátím ji v poušť a suchopár, aby žízní zmírala.

6 (BKR) A protož aj, já opletu cestu její trním, a ohradím hradbou, aby stezek svých nalezti nemohla.
6 (B21) Ani její děti nebudu milovat, protože jsou to děti ze smilstva.

7 (BKR) Tehdy běhati bude za frejíři svými, a však nedostihne jich, hledati jich bude, ale nenalezne. I dí: Ej nu, již se navrátím k manželu svému prvnímu, proto že mi lépe tehdáž bylo než nyní.
7 (B21) Jejich matka totiž smilnila, nestydatá byla jejich rodička. Říkala: "Půjdu za svými milenci, kteří mi jídlo i vodu dávají, kteří mi dávají vlnu i len, olej i nápoje."

8 (BKR) Nebo ona nezná toho, že jsem já dával jí obilé, a mest a olej, anobrž rozmnožoval stříbro i zlato, kteréž vynakládají na Bále.
8 (B21) Proto jí zatarasím cestu trním a zastavím ji zdí, aby netrefila svými stezkami.

9 (BKR) Protož poberu zase obilé své v čas jeho, i mest svůj v jistý čas jeho, a odejmu jí vlnu svou i len svůj k přiodívání nahoty její,
9 (B21) Za svými milenci se požene, ale nedožene je, bude je hledat, ale nenajde. Tehdy si řekne: "Vrátím se zpátky za svým manželem, vždyť mi s ním bylo líp než teď!"

10 (BKR) A tak v brzce odkryji mrzkost její před očima frejířů jejích, a žádný jí nevytrhne z ruky mé.
10 (B21) Až dosud ale uznat nechtěla, že jsem jí obilí, víno i olej dával já, že jsem jí dával hojnost stříbra i zlata, které utráceli na Baala.

11 (BKR) A učiním přítrž vší radosti její, svátkům jejím, novoměsícům jejím i sobotám jejím, a všechněm slavnostem jejím.
11 (B21) Své obilí si proto v čas sklizně vezmu zpět a v době vinobraní víno své; strhnu z ní svou vlnu i svůj len, jimiž se přikrývala ve své nahotě.

12 (BKR) Pohubím také révoví její a fíkoví její, proto že říká: Ty věci jsou mzda má, kterouž mi dali frejíři moji; a obrátím je v les, a sžerou je živočichové polní.
12 (B21) Brzy odhalím její sprostotu před zraky jejích milenců a nikdo ji nezachrání přede mnou.

13 (BKR) A budu na ní vyhledávati dnů Bálů,v nichž jim kadí, a ozdoběci se náušnicemi svými a záponami svými, chodí za frejíři svými, na mne se pak zapomíná, praví Hospodin.
13 (B21) Ukončím veškeré její veselí, její svátky i její novoluní, její soboty i všechny její slavnosti.

14 (BKR) Protož aj, já namluvím ji, když ji uvedu na poušť; nebo mluviti budu k srdci jejímu.
14 (B21) Zpustoším její vinice i fíkové sady, o kterých říká: "Tím mi zaplatili moji milenci," a proměním je v lesní houštiny, kde budou požírány divokými zvířaty.

15 (BKR) A dám jí vinice její od téhož místa, i údolé Achor místo dveří naděje, i bude tam zpívati jako za dnů mladosti své, totiž jako tehdáž, když vycházela z země Egyptské.
15 (B21) Potrestám ji za ty dny, ve kterých uctívá baaly kadidly a ozdobená náušnicemi a sponami chodí za svými milenci - na mě však vůbec nemyslí, praví Hospodin.

16 (BKR) I stane se v ten den, dí Hospodin, že volati budeš: Muži můj, a nebudeš mne volati více: Báli můj.
16 (B21) Pak si ji ale znovu nakloním; povedu ji po poušti, kde k ní láskyplně promluvím.

17 (BKR) Nebo vyprázdním jména Bálů z úst tvých, aniž připomínáni budou více v jménu svém.
17 (B21) Její vinice jí tehdy navrátím, Rokle neštěstí se jí stane Bránou k naději, a tehdy mi odpoví jako zamlada, jako v den, kdy vyšla z Egypta.

18 (BKR) A učiním pro tebe smlouvu v ten den s živočichy polními, a s ptactvem nebeským i s zeměplazy, lučiště pak a meč polámi, i válku odejmu z země, a způsobím to, aby bydleli bezpečně.
18 (B21) Toho dne, praví Hospodin, mi budeš říkat: "Manželi" - Baalem mě nenazveš už nikdy víc.

19 (BKR) I zasnoubím tě sobě na věčnost, zasnoubím tě sobě, pravím, v spravedlnosti a v soudu a v dobrotivosti a v hojném milosrdenství.
19 (B21) Jména baalů totiž z tvých úst odstraním, aby už nebyli svým jménem vzýváni.

20 (BKR) Zasnoubím tě sobě také u víře, abys poznala Hospodina.
20 (B21) V ten den uzavřu smlouvu kvůli nim s divokou zvěří a s ptáky na nebi i s havětí, co leze po zemi; luk, meč a válku ze země vymýtím, všem dám odpočinout v bezpečí.

21 (BKR) I stane se v ten den, že vyslýchati budu, dí Hospodin, vyslýchati budu nebesa, a ona vyslyší zemi.
21 (B21) Zasnoubím si tě navěky, zasnoubím si tě právem a spravedlností, láskou a milosrdenstvím.

22 (BKR) Země pak vyslyší obilé, i mest, i olej, a ty věci vyslyší Jezreele.
22 (B21) Zasnoubím si tě také věrností, abys poznala, kdo je Hospodin.

23 (BKR) Nebo ji rozseji sobě na zemi, a smiluji se nad Loruchámou, Loammi pak řeknu: Lid můj jsi ty, a on dí: Bože můj.
23 (B21) V ten den odpovím, praví Hospodin, odpovím nebi a to odpoví zemi.

24 ----
24 (B21) Země odpoví obilí, vínu i oleji a to vše odpoví Jizreeli.

25 ----
25 (B21) Do země si jej zaseji a nad Lo-ruchamou se smiluji. Lo-amiho oslovím: "Jsi můj lid," a on mi odpoví: "Můj Bůh jsi ty!"


Oz 2, 1-25





Verš 20
Zasnoubím tě sobě také u víře, abys poznala Hospodina.
Jer 31:33 - Ale tatoť jest smlouva, kterouž učiním s domem Izraelským po těchto dnech, dí Hospodin: Dám zákon svůj do vnitřnosti jejich, a na srdci jejich napíši jej; i budu Bohem jejich, a oni budou mým lidem.

Verš 10
A tak v brzce odkryji mrzkost její před očima frejířů jejích, a žádný jí nevytrhne z ruky mé.
Oz 5:14 - Nebo já jsem jako lítý lev Efraimovi, a jako lvíče domu Judovu; já, já uchvátím a ujdu, vezmu, a žádný nevytrhne.

Verš 12
Pohubím také révoví její a fíkoví její, proto že říká: Ty věci jsou mzda má, kterouž mi dali frejíři moji; a obrátím je v les, a sžerou je živočichové polní.
Ž 80:12 - Vypustil ratolesti své až k moři, a až do řeky rozvody své.
Iz 5:5 - A protož oznámím vám, co já učiním vinici své: Odejmu plot její, a přijde na spuštění; rozbořím hradbu její, i přijde na pošlapání.

Verš 18
A učiním pro tebe smlouvu v ten den s živočichy polními, a s ptactvem nebeským i s zeměplazy, lučiště pak a meč polámi, i válku odejmu z země, a způsobím to, aby bydleli bezpečně.
Jób 5:23 - Nebo s kamením polním příměří tvé, a zvěř lítá polní pokoj zachová k tobě.
Iz 11:6 - I bude bydliti vlk s beránkem a pardus s kozlátkem ležeti; tolikéž tele a lvíče i krmný dobytek spolu budou, a malé pacholátko je povede.
Ez 14:21 - Nýbrž takto praví Panovník Hospodin: Bych pak čtyři pokuty své zlé, meč a hlad, zvěř lítou a mor poslal na Jeruzalém, abych vyhubil z něho lidi i hovada,
Ez 34:25 - A učině s nimi smlouvu pokoje, způsobím, že přestane zvěř zlá na zemi; i budou bydleti na poušti bezpečně, a spáti i po lesích.

Verš 23
Nebo ji rozseji sobě na zemi, a smiluji se nad Loruchámou, Loammi pak řeknu: Lid můj jsi ty, a on dí: Bože můj.
Oz 1:10 - A však bude počet synů Izraelských jako písku mořského, kterýž ani změřen, ani sečten býti nemůže. A stane se, že místo toho, kdež řečeno jim bylo: Nejste vy lid můj, řečeno jim bude: Synové Boha silného a živého jste.
Rim 9:26 - A budeť na tom místě, kdež řečeno bylo jim: Nejste vy lid můj, tuť nazváni budou synové Boha živého.
1Pt 2:10 - Kteříž jste někdy ani lidem nebyli, nyní pak jste lid Boží; kteříž jste někdy byli nedošli milosrdenství, již nyní jste došli milosrdenství.

Oz 2,1-3 - (Vulg 1,10 – 2,1.) Po zavrhnutí starozákonného Izraela bude mať Boh nový národ, početný a jednotný. Vtedy aj mená, ktoré teraz znamenajú pre národ nešťastie, budú znieť ináč. Meno Jezrael bude mať svoj plný význam. Jezrael znamená "Pán seje" alebo "siatie Pánovo".

Oz 2,4-6 - Dietky národa majú žalovať na matku, na národ, že pre jej nevernosť k Bohu musia trpieť. Tým je vyslovená aj nádej, že sa národ ešte obráti, ak sa zriekne modloslužby. Pobehlice nosili závoj (Gn 38, 14 n.) a na prsiach rozličné amulety, podľa ktorých ich bolo možno poznať. Podobné ozdoby nosili Izraeliti k úcte svojich modiel. Ak sa týchto nezbavia, postaví Boh národ na pranier; ba pozbaví ho Boh každej ozdoby, ktorú mu on dal, takže budú biedni ako kedysi v Egypte. Pozri k tomu Ez hl. 16.

Oz 2,7-9 - Ako nehanebná žena za milencami, tak ide národ za svojimi modlami. No Boh znemožní modloslužbu.

Oz 2,10-12 - Veľký zločin bol, že dary, ktoré Boh dal národu, zneužívali na modloslužbu. Preto Boh, až príde na to čas, zničí úrodu; národ bude stáť ubiedený pred svojimi modlami, ktoré mu nepomôžu.

Oz 2,13 - Sviatky, novmesiace a soboty svätili sa k Pánovej úcte, lenže Izraeliti spájali Pánovu úctu s modloslužbou.

Oz 2,14 - Izraeliti si mysleli, že sa im modly odmieňajú za modloslužbu blahobytom. No Pán obráti ich záhrady na les.

Oz 2,15 - O báloch pozri pozn. k 1 Sam 7,3–4.

Oz 2,16 - Kedysi po východe z Egypta bol národ na pustatine Pánovi verný, preto ho i teraz vyvedie z jeho krajiny, aby sa obrátil k nemu. Prorok azda myslí na zajatie národa, kde sa ten naozaj zbavil modloslužby.

Oz 2,17 - Údolie, v ktorom Izraeliti za čias Jozueho utrpeli pre Achanov zločin porážku (Joz hl. 7), nazvali údolím Achor, údolím nešťastia. Toto údolie im bolo súčasne aj bránou nádeje, lebo odtiaľ vstúpili po pretrpení trestu s novou nádejou do zasľúbenej zeme a zaujali jej bohaté vinice. Podobne bude s národom zaobchádzať aj teraz a národ bude zase taký, aký bol po východe z Egypta.

Oz 2,18 - Oslovenie "Môj Bál!" znamená: "môj pán" alebo "môj manžel". I Boha by bolo možno právom takto osloviť, lebo je naozaj Pán a manžel vyvoleného národa, ale Boh nenávidí toto oslovenie, pretože pripomína modlu.

Oz 2,20 - V dobe spásy, keď sa národ obráti k Bohu, nič ho nebude znepokojovať.

Oz 2,21 - Pri zasnúbení dával ženích neveste dary. Pánove zásnubné dary, keď si zasnúbi svoj národ, budú pravda, právo, láska, milosrdenstvo a vernosť.

Oz 2,24 - Pozri význam mena Jezrael v pozn. k 2,1–3 a porov. 1,3–8. – Mená Ozeášových dietok i tu zvýrazňujú Izraelitov, lenže tu má prorok na mysli už nový Izrael.