Kniha proroka Ozeáša

Biblia - Sväté písmo

(BKR - Český - Kralický)

Oz 12, 1-14

1 Efraim se větrem pase, a vítr východní honí, každého dne lež a zhoubu množí; nebo smlouvu s Assurem činí, a masti do Egypta donášejí se. 2 I s Judou má soud Hospodin; pročež navštívě Jákoba podlé cest jeho, podlé snažností jeho odplatí jemu. 3 V životě za patu držel bratra svého, a silou svou knížetsky se potýkal s Bohem. 4 Knížetsky, pravím, potýkal se s andělem, a přemohl; plakal a pokorně ho prosil; v Bethel jej nalezl, a tam s námi mluvil. 5 Toť jest Hospodin Bůh zástupů, pamětné jeho jest Hospodin. 6 Protož ty k Bohu svému se obrať, milosrdenství a soudu ostříhej, a očekávej na Boha svého ustavičně. 7 Kramářem jest, v jehož ruce jsou vážky falešné, rád utiskuje, 8 A říká Efraim: Však jsem zbohatl, dobyl jsem sobě zboží; ve všech mých pracech nenajdou mi nepravosti, jenž by hříchem byla. 9 Já pak Hospodin jsa Bohem tvým od vyjití z země Egyptské, ještě-liž bych tě seděti nechal v stáncích jako ve dnech svátečních? 10 A mluvě skrze proroky, já abych vidění mnoho ukazoval, a skrze proroky podobenství předkládal? 11 Zdali toliko v Gálád byla nepravost a marnost? I v Galgala voly obětují, přes to i oltářů jejich jest jako kopců na záhonech polí mých. 12 Tamto utekl byl Jákob z krajiny Syrské, kdež sloužil Izrael pro ženu, a pro ženu byl pastýřem; 13 Sem pak skrze proroka přivedl Hospodin Izraele z Egypta, též skrze proroka ostříhán jest. 14 Vzbudilť Efraim hněv přehořký, a protož krev jeho na něj se vztáhne, a potupu svou vrátí jemu Pán jeho.

Verš 11

Zdali toliko v Gálád byla nepravost a marnost? I v Galgala voly obětují, přes to i oltářů jejich jest jako kopců na záhonech polí mých.

Oz 6:8 - Galád město činitelů nepravosti, plné šlepějí krvavých.

Oz 4:15 - Jestliže smilníš ty Izraeli, nechažť nehřeší Juda. Protož nechoďtež do Galgala, aniž vstupujte do Betaven, aniž přisahejte: Živť jest Hospodin.

Oz 9:15 - Vrch zlosti jejich jest v Galgala, protož i tam jich nenávidím. Pro zlost skutků jejich vyženu je z domu svého, aniž jich více budu milovati; všecka knížata jejich jsou zpurná.

Verš 9

Já pak Hospodin jsa Bohem tvým od vyjití z země Egyptské, ještě-liž bych tě seděti nechal v stáncích jako ve dnech svátečních?

Iz 43:11 - Já, já jsem Hospodin, a žádného není kromě mne spasitele.

Verš 3

V životě za patu držel bratra svého, a silou svou knížetsky se potýkal s Bohem.

Gn 25:26 - Potom pak vyšel bratr jeho, a rukou svou držel Ezau za patu; pročež nazváno jest jméno jeho Jákob. A byl Izák v šedesáti letech, když ona je porodila.

Gn 35:9 - Ukázal se pak opět Bůh Jákobovi, když se navracoval z Pádan Syrské, a požehnal mu.

Verš 4

Knížetsky, pravím, potýkal se s andělem, a přemohl; plakal a pokorně ho prosil; v Bethel jej nalezl, a tam s námi mluvil.

Gn 28:12 - I viděl ve snách, a aj, žebřík stál na zemi, jehožto vrch dosahal nebe; a aj, andělé Boží vstupovali a sstupovali po něm.

Gn 28:19 - Protož nazval jméno místa toho Bethel, ješto prvé to město sloulo Lůza.

Gn 35:7 - I vzdělal tu oltář, a nazval to místo Bůh silný Bethel; nebo tu se mu byl zjevil Bůh, když utíkal před bratrem svým.

Gn 35:14 - Jákob pak vyzdvihl znamení pamětné na místě tom, na kterémž mluvil s ním, sloup kamenný; a pokropil ho skropením, a svrchu polil jej olejem.

Verš 12

Tamto utekl byl Jákob z krajiny Syrské, kdež sloužil Izrael pro ženu, a pro ženu byl pastýřem;

Gn 28:5 - I odeslal Izák Jákoba, kterýžto šel do Pádan Syrské k Lábanovi synu Bathuele Syrského, bratru Rebeky matky Jákobovy a Ezau.

Gn 29:20 - Takž Jákob sloužil za Ráchel sedm let; a bylo před očima jeho jako něco málo dnů, proto že laskav byl na ni.

Gn 29:28 - I udělal tak Jákob, a vyplnil týden její. Potom dal mu Ráchel dceru svou za manželku.

Oz 12,1 - Prekladáme podľa LXX. – Boh ani napriek hriešnosti nezavrhne svoj ľud.

Oz 12,2 - Daromné je zháňať sa za pomocou cudzích národov. Izraeliti si takto len privolávajú Asýrov, ktorí ich potom budú pustošiť ako ohnivý východný vietor, zvaný kádím. – Olivový olej bol vzácny plod Palestíny. Izraeliti si za tento olej chceli získať pomoc Egypta.

Oz 12,3-5 - Izraeliti nie sú hodni svojho praotca Jakuba. Udalosti, ktoré sa vo 4. verši spomínajú, pozri Gn 25,26 a 32,25. Mienka sv. Otcov je, že Boh hovoril so starozákonnými patriarchami prostredníctvom anjelov. Jakub tak zvíťazil nad anjelom, že ho plačom uprosil, aby ho požehnal, Gn 32,27. V Beteli mal videnie, Gn 35,7 n.

Oz 12,8 - Prorok volá Izraelitov Kanaánčanmi, týmto ich prirovnáva pohanom.

Oz 12,10 - Izrael zasa bude bývať mimo zasľúbenej zeme; bude to trest, ale ten ho priblíži k Bohu. – V stanoch bývali Izraeliti na sviatky Stánkov, porov. Lv 23,42 n.

Oz 12,12 - O Galaáde pozri pozn. k 6,8; o Galgale k 4,15. – Hoci smeli mať len jeden oltár.

Oz 12,13 - Jakub utiekol pred Ezauom k Labanovi, strážil jeho ovce, a tak si vyslúžil manželku, Gn hl. 28 – 29. Musel teda ťažko zápasiť, len tak sa stal praotcom národa. Tento národ bol potom Pánovým stádom, ktorý Boh vyviedol z Egypta a strážil prostredníctvom svojho proroka Mojžiša.