Kniha proroka Daniela

1 (KAT) Kráľovstvo však dostal Dárius Médsky vo veku šesťdesiatich dvoch rokov.
1 (ROH) Ľúbilo sa Dáriovi ustanoviť nad kráľovstvom sto dvadsať satrapov, aby boli po celom kráľovstve.
1 (B21) Království pak obdržel Darjaveš Médský ve věku dvaašedesáti let.
1 (BKR) Líbilo se pak Dariovi, aby ustanovil nad královstvím úředníků sto a dvadceti, kteříž by byli po všem království.

2 (KAT) Dáriovi sa zapáčilo ustanoviť nad kráľovstvom stodvadsať satrapov, aby boli po celom kráľovstve.
2 (ROH) A nad nimi postavil tri kniežatá, z ktorých jedným bol Daniel, ktorým tí satrapovia dávali počet, aby sa kráľovi nediala škoda.
2 (B21) Darjaveš se rozhodl ustanovit po celém královském území sto dvacet satrapů
2 (BKR) Nad těmi pak hejtmany tři, z nichžto Daniel přední byl, kterýmž by úředníci onino vydávali počet, aby se králi škoda nedála.

3 (KAT) A nad nimi troch náčelníkov - z ktorých jeden bol Daniel -, aby im satrapovia vydávali počet a aby kráľ neutrpel škodu.
3 (ROH) Vtedy prevyšoval tento Daniel tie kniežatá i satrapov, pretože bol v ňom veľký duch, a kráľ zamýšľal ustanoviť ho nad celým kráľovstvom.
3 (B21) a nad nimi tři vezíry, z nichž jedním byl Daniel. Satrapové se zodpovídali vezírům, aby tím nebyl obtěžován král.
3 (BKR) Tedy Daniel převyšoval ty hejtmany a úředníky, proto že duch znamenitější v něm byl. Pročež král myslil ustanoviti jej nade vším královstvím.

4 (KAT) Daniel však prevýšil náčelníkov a satrapov, pretože mal vynikajúceho ducha, takže kráľ zamýšľal postaviť ho nad celé kráľovstvo.
4 (ROH) Vtedy sa snažily kniežatá a satrapovia najsť nejakú príčinu proti Danielovi so strany kráľovstva; ale nemohli najsť nijakej príčiny ani vady, pretože bol verný, a nenašiel sa pri ňom nijaký omyl ani vada.
4 (B21) Daniel pak mezi vezíry a satrapy natolik vynikal svým vzácným duchem, že mu král zamýšlel svěřit celé království.
4 (BKR) Tedy hejtmané a úředníci hledali příčiny proti Danielovi s strany království, a však žádné příčiny ani vady nemohli najíti; nebo věrný byl, aniž jaký omyl neb vada nalézala se při něm.

5 (KAT) Preto náčelníci a satrapovia hľadali proti Danielovi zádrapku vo veci kráľovstva, no nevedeli nájsť nijakú zádrapku ani chybu, pretože bol verný a nijakej viny ani zádrapky na ňom nebolo.
5 (ROH) Vtedy povedali tí mužovia: Nenajdeme nijakej príčiny proti tomuto Danielovi, krome ak by sme našli proti nemu niečo dotyčne zákona jeho Boha.
5 (B21) Vezíři a satrapové se proto snažili najít na Danielově vládní službě nějakou chybu. Nemohli ale žádnou chybu ani nedbalost najít, protože byl spolehlivý a žádného pochybení ani nedbalosti se nedopustil.
5 (BKR) Protož muži ti řekli: Nenajdeme proti Danielovi tomuto žádné příčiny, jediné leč bychom našli něco proti němu s strany zákona Boha jeho.

6 (KAT) Vtedy tí mužovia povedali: „Nenájdeme na tomto Danielovi nijakú zádrapku, ak ju nenájdeme na ňom pre zákon jeho Boha.“
6 (ROH) Vtedy sa ruchom shromaždily tie kniežatá i tí satrapovia ku kráľovi a takto mu vraveli: Kráľu Dárie, ži na veky!
6 (B21) Nakonec si ti muži řekli: "Na toho Daniela nikdy nic nenajdeme, leda by se to týkalo jeho náboženství."
6 (BKR) Tedy hejtmané a úředníci ti shromáždivše se k králi, takto mluvili k němu: Darie králi, na věky buď živ.

7 (KAT) Preto sa náčelníci a satrapovia zišli ku kráľovi a hovorili mu: „Kráľ Dárius, ži naveky!
7 (ROH) Uradily sa všetky kniežatá kráľovstva, vojvodovia, satrapovia, radcovia a náčelníci, aby kráľ ustanovil ustanovenie a vydal pevnú zápoveď tak, aby každý, kto by za tridsať dní žiadal nejakú žiadosť od ktoréhokoľvek boha alebo človeka krome od teba, kráľu, bol uvrhnutý do jamy ľvov.
7 (B21) A tak se ti vezíři a satrapové nahrnuli ke králi a zvolali: "Ať žiješ, králi Darjaveši, navěky!
7 (BKR) Uradili se všickni hejtmané království, vývodové, úředníci, správcové a vůdcové, abys ustanovil nařízení královské, a utvrdil zápověd: Kdož by koli vložil žádost na kteréhokoli boha neb člověka do třidcíti dnů, kromě na tebe, králi, aby uvržen byl do jámy lvové.

8 (KAT) Všetci náčelníci tvojho kráľovstva, kniežatá, satrapovia, radcovia a námestníci sa uzniesli, aby vyšlo kráľovské nariadenie a prísny príkaz, že každého, kto by za tridsať dní prosil niečo od akéhokoľvek boha alebo človeka okrem teba, kráľu, hodia do levovej jamy.
8 (ROH) A tak teraz, ó, kráľu, ustanov zápoveď a napíš písmo, ktoré by nemohlo byť zmenené podľa zákona Médov a Peržanov, ktorý sa nemení.
8 (B21) Všichni královští vezíři, hejtmani, satrapové, rádci a místodržící se usnesli, že by se mělo vydat královské nařízení potvrzující tento výnos: Každý, kdo by se v příštích třiceti dnech modlil k jakémukoli bohu nebo člověku kromě tebe, králi, bude hozen do lví jámy.
8 (BKR) Nyní tedy, ó králi, potvrď zápovědi této, a vydej mandát, kterýž by nemohl změněn býti podlé práva Médského a Perského, kteréž jest neproměnitelné.

9 (KAT) Preto, kráľu, vydaj rozkaz a podpíš písmo, ktoré podľa zákona Médov a Peržanov, ktorý je nezmeniteľný, nebude možno pozmeniť.“
9 (ROH) Preto kráľ Dárius napísal písmo a vydal zápoveď.
9 (B21) Nuže, králi, potvrď ten edikt svým podpisem, aby podle nepomíjivého zákona Médů a Peršanů nemohl být změněn."
9 (BKR) Pročež král Darius vydal mandát a zápověd.

10 (KAT) A tak kráľ Dárius podpísal písmo so zákazom.
10 (ROH) A Daniel, keď sa dozvedel, že bolo napísané také písmo, odišiel hore do svojho domu (a obloky mu boly otvorené hore na jeho izbe proti Jeruzalemu), a trikrát za deň kľakol na svoje kolená a modlil sa a chváliac ďakoval pred svojím Bohom, preto, že to tak robieval i predtýmto.
10 (B21) A tak král Darjaveš ten edikt podepsal.
10 (BKR) Daniel pak, když se dověděl, že jest vydán mandát, všel do domu svého, kdež otevřená byla okna v pokoji jeho proti Jeruzalému, a třikrát za den klekal na kolena svá, a modlíval se a vyznával se Bohu svému, tak jakož prvé to činíval.

11 (KAT) Keď sa Daniel dozvedel, že spis je podpísaný, išiel domov - obloky hornej izby mal otvorené smerom k Jeruzalemu - a tri razy denne padal na kolená, modlil sa a oslavoval svojho Boha tak, ako to robieval aj predtým.
11 (ROH) Vtedy sa náhle s hrmotom shromaždili tí mužovia a našli Daniela prosiť a pokorne sa modliť pred jeho Bohom.
11 (B21) Když se Daniel dozvěděl, že byl vydán takový předpis, šel domů, kde měl v horní místnosti okna otevřená směrem k Jeruzalému. Třikrát denně tam poklekal, aby se modlil ke svému Bohu a vzdával mu chválu tak jako předtím.
11 (BKR) Tedy muži ti shromáždivše se a nalezše Daniele, an se modlí a pokorně prosí Boha svého,

12 (KAT) Vtom vtrhli tí mužovia a našli Daniela, ako sa modlí a prosí svojho Boha.
12 (ROH) Vtedy sa priblížili a hovorili pred kráľom o zápovedi kráľovej: Či si nenapísal zápovedi, aby každý človek, ktorý by za tridsať dní prosil niečo od ktoréhokoľvek boha alebo človeka krome od teba, kráľu, bol uvrhnutý do jamy ľvov? Na to odpovedal kráľ a riekol: To slovo stojí pevne podľa zákona Médov a Peržanov, ktorý sa nemení.
12 (B21) Vtom se ale dovnitř nahrnuli ti muži a přistihli Daniela, jak se modlí k Bohu a prosí ho o pomoc.
12 (BKR) Tedy přistoupili a mluvili k králi o zápovědi královské: Zdaliž jsi nevydal mandátu, aby každý člověk, kdož by koli něčeho žádal od kterého boha neb člověka až do třidcíti dnů, kromě od tebe, králi, uvržen byl do jámy lvové? Odpověděv král, řekl: Pravéť jest slovo to, podlé práva Médského a Perského, kteréž jest neproměnitelné.

13 (KAT) Potom išli ku kráľovi a hovorili o kráľovskom zákaze: „Kráľu, nepodpísal si nariadenie, že každého, kto by za tridsať dní prosil akéhokoľvek boha alebo človeka okrem teba, kráľu, hodia do levovej jamy?“ Kráľ odpovedal: „To je isté slovo podľa zákona Médov a Peržanov, ktorý je nezmeniteľný.“
13 (ROH) Vtedy odpovedali a riekli pred kráľom: Daniel, ktorý je zo synov judského zajatia, nedbá na tvoje slovo, ó, kráľu, ani na tvoju zápoveď, ktorú si napísal, ale trikrát za deň prosí svoju prosbu od svojho Boha.
13 (B21) Šli tedy za králem a připomněli mu onen královský edikt: "Nepodepsal jsi snad výnos, že každý, kdo by se v příštích třiceti dnech modlil k jakémukoli bohu nebo člověku kromě tebe, králi, bude hozen do lví jámy?" "To slovo platí," přisvědčil král, "podle nepomíjivého zákona Médů a Peršanů."
13 (BKR) Tedy odpovídajíce, řekli králi: Daniel ten, kterýž jest z zajatých synů Judských, nechtěl dbáti na tvé, ó králi, nařízení, ani na mandát tvůj, kterýž jsi vydal, ale třikrát za den modlívá se modlitbou svou.

14 (KAT) Nato hovorili kráľovi: „Daniel spomedzi júdskych zajatcov nedbá na teba, kráľu, ani na zákaz, ktorý si podpísal, a tri razy denne sa modlí svoju modlitbu.“
14 (ROH) Vtedy sa kráľ, keď počul to slovo, veľmi zarmútil a obrátil na Daniela svoje srdce, aby ho vyslobodil a usiloval sa až do západu slnca, aby ho vytrhol.
14 (B21) Na to králi řekli: "Daniel, ten židovský vyhnanec, si z tebe, králi, ani z ediktu, který jsi podepsal, nic nedělá. Třikrát denně se modlí ty své modlitby!"
14 (BKR) Tedy král, jakž uslyšel tu řeč, velmi se zarmoutil nad tím, a uložil král v mysli své vysvoboditi Daniele, a až do západu slunce usiloval ho vytrhnouti.

15 (KAT) Keď kráľ počul túto reč, veľmi sa zarmútil a zaumienil si, že Daniela zachráni. Až do západu slnka sa usiloval o jeho záchranu.
15 (ROH) Vtedy sa znova s hrmotom shromaždili tí mužovia ku kráľovi a vraveli kráľovi: Vedz, ó, kráľu, že Médovia a Peržania majú zákon, aby každá zápoveď a každé ustanovenie, ktoré ustanoví kráľ, bolo nezmeniteľné.
15 (B21) Když to král uslyšel, velice se zarmoutil. Rozhodně chtěl Daniela zachránit, a usiloval o jeho záchranu až do západu slunce.
15 (BKR) Ale muži ti shromáždivše se k králi, mluvili jemu: Věz, králi, že jest takové právo u Médských a Perských, aby každá výpověd a nařízení, kteréž by král ustanovil, neproměnitelné bylo.

16 (KAT) Vtedy tí mužovia naliehali na kráľa a vraveli mu: „Vedz, kráľu, že u Médov a Peržanov je zákonom, že sa nesmie zmeniť nijaký zákaz alebo nariadenie, ktoré vydal kráľ!“
16 (ROH) Vtedy rozkázal kráľ, a doviedli Daniela a hodili ho do jamy ľvov. A kráľ odpovedal a riekol Danielovi: Tvoj Bôh, ktorému slúžiš neprestajne, ten ťa vyslobodí.
16 (B21) Tehdy se ale ke králi znovu nahrnuli ti muži a naléhali na něj: "Pamatuj, králi, že podle zákona Médů a Peršanů nemůže být žádný královský edikt ani rozkaz změněn!"
16 (BKR) I řekl král, aby přivedli Daniele, a uvrhli jej do jámy lvové. Mluvil pak král a řekl Danielovi: Bůh tvůj, kterémuž sloužíš ustavičně, on vysvobodí tebe.

17 (KAT) Nato kráľ vydal rozkaz, priviedli Daniela a hodili ho do levovej jamy. Kráľ povedal Danielovi: „Nech ťa vyslobodí tvoj Boh, ktorého vytrvalo ctíš!“
17 (ROH) A donesený bol jeden kameň a položený na otvor jamy, a kráľ ho zapečatil svojím prsteňom a prsteňom svojich veľmožov, aby sa nič nezmenilo pri Danielovi.
17 (B21) Nakonec tedy král vydal rozkaz, ať Daniela přivedou a hodí ho do lví jámy. Král tehdy Danielovi řekl: "Kéž tě tvůj Bůh, jemuž věrně sloužíš, zachrání!"
17 (BKR) A přinesen jest kámen jeden, a položen na díru té jámy, a zapečetil ji král prstenem svým a prsteny knížat svých, aby nebyl změněn ortel při Danielovi.

18 (KAT) I priniesli kameň a položili ho na otvor jamy; kráľ ho zapečatil svojím prsteňom a prsteňmi svojich veľmožov, aby sa Danielovo položenie nezmenilo.
18 (ROH) Vtedy odišiel kráľ do svojho paláca a ztrávil noc v pôste ani nedal doniesť hore pred seba hudobné nástroje, áno, i spánok ušiel od neho.
18 (B21) Když pak přinesli kamennou desku a přikryli s ní ústí té jámy, král ji zapečetil svým prstenem i prsteny svých velmožů, aby se na Danielově osudu už nedalo nic změnit.
18 (BKR) I odšel král na palác svůj, a šel ležeti, nic nejeda, a ničímž se obveseliti nedal, tak že i sen jeho vzdálen byl od něho.

19 (KAT) Potom kráľ odišiel do svojho paláca, noc strávil o hlade, pokrmy mu nedoniesli a spánok ho obchádzal.
19 (ROH) Potom vstal kráľ skoro ráno na úsvite a ponáhľajúc sa išiel k jame ľvov.
19 (B21) Potom se král odebral do paláce. Odmítl jídlo i obvyklé radovánky a celou noc nespal.
19 (BKR) Tedy král hned ráno vstav na úsvitě, s chvátáním šel k jámě lvové.

20 (KAT) Preto kráľ za svitania, keď sa rozvidnievalo, vstal a náhlivo šiel k levovej jame.
20 (ROH) A keď sa priblížil k jame, zavolal na Daniela žalostným hlasom. Kráľ prehovoril a riekol Danielovi: Danielu, služobníku živého Boha, či ťa mohol tvoj Bôh, ktorému slúžiš neprestajne, vyslobodiť od ľvov?
20 (B21) Ráno hned za úsvitu král vstal a spěchal ke lví jámě.
20 (BKR) A jakž se přiblížil k jámě, hlasem žalostným zavolal na Daniele, a promluviv král, řekl Danielovi: Danieli, služebníče Boha živého, Bůh tvůj, kterémuž ty sloužíš ustavičně, mohl-liž tě vysvoboditi od lvů?

21 (KAT) Ako sa blížil k jame, volal žalostným hlasom Daniela a vravel Danielovi: „Daniel, služobník živého Boha, vládal ťa tvoj Boh, ktorého vytrvalo ctíš, zachrániť od levov?“
21 (ROH) Vtedy hovoril Daniel s kráľom a povedal: Kráľu, ži na veky!
21 (B21) Jakmile se k ní přiblížil, zavolal sevřeným hlasem na Daniela: "Danieli, služebníku živého Boha! Dokázal tě tvůj Bůh, jemuž věrně sloužíš, zachránit před lvy?"
21 (BKR) Tedy Daniel mluvil s králem, řka: Králi, na věky buď živ.

22 (KAT) Daniel odpovedal kráľovi: „Kráľu, ži naveky!
22 (ROH) Môj Bôh poslal svojho anjela, ktorý zatvoril ústa ľvom, a neuškodili mi, lebo mi je najdená pred ním nevina, áno, ani pred tebou, ó, kráľu, neučinil som ničoho zlého.
22 (B21) "Ať žiješ, králi, navěky!" odpověděl mu Daniel.
22 (BKR) Bůh můj poslal anděla svého, kterýž zavřel ústa lvů, aby mi neuškodili; nebo před ním nevina nalezena jest při mně, nýbrž ani proti tobě, králi, nic zlého jsem neučinil.

23 (KAT) Môj Boh poslal svojho anjela a zavrel pysky levom, takže mi neublížili, lebo sa u neho zistila moja nevina; ale ani proti tebe, kráľu, som nespáchal nič zlé.“
23 (ROH) Vtedy sa veľmi zaradoval kráľ a rozkázal vytiahnuť Daniela z jamy, a Daniel bol vytiahnutý z jamy, a nenašiel sa na ňom nijaký úraz, lebo veril v svojho Boha.
23 (B21) "Můj Bůh poslal svého anděla, aby těm lvům zavřel tlamy. Vůbec mi neublížili, neboť jsem byl před Bohem shledán nevinným. A ani tobě, králi, jsem neprovedl nic zlého."
23 (BKR) Tedy král velmi se z toho zradoval, a rozkázal Daniele vytáhnouti z jámy. I vytažen byl Daniel z jámy, a žádného úrazu není nalezeno na něm; nebo věřil v Boha svého.

24 (KAT) Vtedy sa mu kráľ veľmi zaradoval a rozkázal Daniela vytiahnuť z jamy. Vytiahli teda Daniela z jamy a nenašli na ňom nijaký úraz, lebo dôveroval svojmu Bohu.
24 (ROH) A kráľ rozkázal, a doviedli tých mužov, ktorí boli osočili Daniela, a hodili ich do jamy ľvov aj ich synov aj ich ženy, a ešte ani len neboli dopadli na spodok jamy, keď sa ich zmocnili ľvi a skrúšili všetky ich kosti.
24 (B21) Král se velice zaradoval a hned přikázal, ať Daniela vytáhnou z jámy. Když ho z té jámy vytáhli, nenašli na něm ani škrábnutí, protože věřil ve svého Boha.
24 (BKR) I rozkázal král, aby přivedeni byli muži ti, kteříž osočili Daniele, a uvrženi jsou do jámy lvové, oni i synové jejich i ženy jejich, a prvé než dopadli dna té jámy, zmocnili se jich lvové, a všecky kosti jejich zetřeli.

25 (KAT) Na kráľov rozkaz však priviedli mužov, čo ohovárali Daniela, a hodili do levovej jamy ich, ich deti a ich ženy a nedopadli ani na dno jamy, keď sa ich levy zmocnili a rozdrúzgali im kosti.
25 (ROH) Vtedy napísal kráľ Dárius všetkým národom, ľuďom a jazykom, ktorí bývali po celej zemi: Nech je veľký váš pokoj!
25 (B21) Na králův rozkaz pak přivedli ty muže, kteří Daniela napadli, a hodili je do lví jámy i s jejich ženami a dětmi. Ještě než dopadli na dno, lvi se na ně vrhli a roztrhali je na kusy.
25 (BKR) Tedy Darius král napsal všechněm lidem, národům a jazykům, kteříž bydlili po vší zemi: Pokoj váš rozmnožen buď.

26 (KAT) Potom kráľ Dárius napísal všetkým národom, kmeňom a nárečiam, ktoré bývali po celej zemi:
26 (ROH) Odo mňa vyšlo nariadenie, aby v celom panstve môjho kráľovstva triasli sa a báli pred Bohom Danielovým, lebo on je živý Bôh a stojí pevne až naveky; jeho kráľovstvo je to, ktoré nebude zkazené, a jeho panstvo bude trvať až do konca.
26 (B21) Král Darjaveš pak napsal lidem všech národů a jazyků: Hojný pokoj vám!
26 (BKR) Ode mne vyšlo nařízení toto, aby na všem panství království mého třásli a báli se před Bohem Danielovým; nebo on jest Bůh živý a zůstávající na věky, a království jeho nebude zrušeno, ani panování jeho až do konce.

27 (KAT) „Váš pokoj nech vzrastá! Odo mňa vychádza rozkaz: Nech sa po celom vladárstve môjho kráľovstva trasú a boja pred Danielovým Bohom, lebo je to Boh živý a trvá naveky, jeho kráľovstvo nezahynie, jeho vladárstvo trvá do konca.
27 (ROH) Vyslobodzuje a vytrhuje a činí znamenia a divy na nebi a na zemi, ktorý vyslobodil Daniela z moci ľvov.
27 (B21) Tímto nařizuji, aby všude, kam sahá má královská moc, lidé s bázní a chvěním ctili Danielova Boha. Neboť on je Bůh živý, on trvá navěky. Jeho království se nezhroutí a jeho vláda nikdy neskončí.
27 (BKR) Vysvobozuje a vytrhuje, a činí znamení a divy na nebi i na zemi, kterýž vysvobodil Daniele z moci lvů.

28 (KAT) On zachraňuje a vyslobodzuje, robí znamenia a zázraky na nebi i na zemi. On zachránil Daniela od levov.“
28 (ROH) A tomuto Danielovi sa dobre vodilo i v kráľovstve Dáriovom i v kráľovstve Peržana Cýra.
28 (B21) On umí vysvobodit a zachránit, on koná divy a zázraky jak na nebi tak i na zemi. On Daniela zachránil ze spárů lvích!
28 (BKR) Danielovi pak šťastně se vedlo v království Dariovu, a v království Cýra Perského.

29 (KAT) Danielovi sa však darilo aj za kraľovania Dária, aj za kraľovania Peržana Kýra.
29 ----
29 (B21) A tak se Danielovi za vlády Darjaveše a Kýra Perského dobře dařilo.
29 ----