Kniha proroka Daniela

1 (KAT) Kráľ Nabuchodonozor urobil zlatú sochu. Jej výška bola šesťdesiat lakťov, jej šírka šesť lakťov. Postavil ju na rovine Dura v babylonskej provincii.
1 (HEM) נבוכדנצר מלכא עבד צלם די דהב רומה אמין שתין פתיה אמין שת אקימה בבקעת דורא במדינת בבל׃
1 (WLC) נְבוּכַדְנֶצַּ֣ר מַלְכָּ֗א עֲבַד֙ צְלֵ֣ם דִּֽי־דְהַ֔ב רוּמֵהּ֙ אַמִּ֣ין שִׁתִּ֔ין פְּתָיֵ֖הּ אַמִּ֣ין שִׁ֑ת אֲקִימֵהּ֙ בְּבִקְעַ֣ת דּוּרָ֔א בִּמְדִינַ֖ת בָּבֶֽל׃
1 (RIV) Il re Nebucadnetsar fece una statua d’oro, alta sessanta cubiti e larga sei cubiti, e la eresse nella pianura di Dura, nella provincia di Babilonia.

2 (KAT) Nato dal Nabuchodonozor zvolať námestníkov, úradníkov a sudcov, vojvodcov, predstavených a prefektov a všetky kniežatá krajín, aby sa zišli na posviacku sochy, ktorú postavil kráľ Nabuchodonozor.
2 (HEM) ונבוכדנצר מלכא שלח למכנש לאחשדרפניא סגניא ופחותא אדרגזריא גדבריא דתבריא תפתיא וכל שלטני מדינתא למתא לחנכת צלמא די הקים נבוכדנצר מלכא׃
2 (WLC) וּנְבוּכַדְנֶצַּ֣ר מַלְכָּ֡א שְׁלַ֡ח לְמִכְנַ֣שׁ ׀ לַֽאֲחַשְׁדַּרְפְּנַיָּ֡א סִגְנַיָּ֣א וּֽפַחֲוָתָ֡א אֲדַרְגָּזְרַיָּא֩ גְדָ֨בְרַיָּ֤א דְּתָבְרַיָּא֙ תִּפְתָּיֵ֔א וְכֹ֖ל שִׁלְטֹנֵ֣י מְדִֽינָתָ֑א לְמֵתֵא֙ לַחֲנֻכַּ֣ת צַלְמָ֔א דִּ֥י הֲקֵ֖ים נְבוּכַדְנֶצַּ֥ר מַלְכָּֽא׃
2 (RIV) E il re Nebucadnetsar mandò a radunare i satrapi, i prefetti, i governatori, i giudici, i tesorieri, i giureconsulti, i presidenti e tutte le autorità delle province, perché venissero alla inaugurazione della statua che il re Nebucadnetsar aveva eretta.

3 (KAT) A zišli sa všetci námestníci, úradníci, sudcovia, vojvodcovia, predstavení a vznešení, ktorým bola zverená moc, i všetky kniežatá krajín na posviacku sochy, ktorú postavil kráľ Nabuchodonozor. Stáli pred sochou, ktorú postavil kráľ Nabuchodonozor.
3 (HEM) באדין מתכנשין אחשדרפניא סגניא ופחותא אדרגזריא גדבריא דתבריא תפתיא וכל שלטני מדינתא לחנכת צלמא די הקים נבוכדנצר מלכא וקאמין לקבל צלמא די הקים נבוכדנצר׃
3 (WLC) בֵּאדַ֡יִן מִֽתְכַּנְּשִׁ֡ין אֲחַשְׁדַּרְפְּנַיָּ֡א סִגְנַיָּ֣א וּֽפַחֲוָתָ֡א אֲדַרְגָּזְרַיָּ֣א גְדָבְרַיָּא֩ דְּתָ֨בְרַיָּ֜א תִּפְתָּיֵ֗א וְכֹל֙ שִׁלְטֹנֵ֣י מְדִֽינָתָ֔א לַחֲנֻכַּ֣ת צַלְמָ֔א דִּ֥י הֲקֵ֖ים נְבוּכַדְנֶצַּ֣ר מַלְכָּ֑א [וְקָאֲמִין כ] (וְקָֽיְמִין֙ ק) לָקֳבֵ֣ל צַלְמָ֔א דִּ֥י הֲקֵ֖ים נְבוּכַדְנֶצַּֽר׃
3 (RIV) Allora i satrapi, i prefetti e i governatori, i giudici, i tesorieri, i giureconsulti, i presidenti e tutte le autorità delle province s’adunarono per la inaugurazione della statua, che il re Nebucadnetsar aveva eretta; e stavano in piedi davanti la statua che Nebucadnetsar aveva eretta.

4 (KAT) A hlásateľ hlasno oznamoval: „Oznamuje sa vám, národy, kmene a nárečia:
4 (HEM) וכרוזא קרא בחיל לכון אמרין עממיא אמיא ולשניא׃
4 (WLC) וְכָרֹוזָ֖א קָרֵ֣א בְחָ֑יִל לְכֹ֤ון אָֽמְרִין֙ עַֽמְמַיָּ֔א אֻמַּיָּ֖א וְלִשָּׁנַיָּֽא׃
4 (RIV) E l’araldo gridò forte: "A voi, popoli, nazioni e lingue è imposto che,

5 (KAT) V tú hodinu, keď začujete zvuk rohu, flauty, citary, sambuky, harfy, symfónie a rozličných hudobných nástrojov, padnite a klaňajte sa zlatej soche, ktorú postavil kráľ Nabuchodonozor.
5 (HEM) בעדנא די תשמעון קל קרנא משרוקיתא קיתרס סבכא פסנתרין סומפניה וכל זני זמרא תפלון ותסגדון לצלם דהבא די הקים נבוכדנצר מלכא׃
5 (WLC) בְּעִדָּנָ֡א דִּֽי־תִשְׁמְע֡וּן קָ֣ל קַרְנָ֣א מַ֠שְׁרֹוקִיתָא [קִיתָרֹוס כ] (קַתְרֹ֨וס ק) סַבְּכָ֤א פְּסַנְתֵּרִין֙ סוּמְפֹּ֣נְיָ֔ה וְכֹ֖ל זְנֵ֣י זְמָרָ֑א תִּפְּל֤וּן וְתִסְגְּדוּן֙ לְצֶ֣לֶם דַּהֲבָ֔א דִּ֥י הֲקֵ֖ים נְבוּכַדְנֶצַּ֥ר מַלְכָּֽא׃
5 (RIV) nel momento in cui udrete il suono del corno, del flauto, della cetra, della lira, del saltèro, della zampogna e d’ogni sorta di strumenti, vi prostriate per adorare la statua d’oro che il re Nebucadnetsar ha eretta;

6 (KAT) Kto by však nepadol a neklaňal by sa, v tú hodinu ho hodia do rozpálenej pece.“
6 (HEM) ומן די לא יפל ויסגד בה שעתא יתרמא לגוא אתון נורא יקדתא׃
6 (WLC) וּמַן־דִּי־לָ֥א יִפֵּ֖ל וְיִסְגֻּ֑ד בַּהּ־שַׁעֲתָ֣א יִתְרְמֵ֔א לְגֹֽוא־אַתּ֥וּן נוּרָ֖א יָקִֽדְתָּֽא׃
6 (RIV) e chiunque non si prostrerà per adorare, sarà immantinente gettato in mezzo ad una fornace di fuoco ardente".

7 (KAT) Preto potom len čo rôzne národy počuli zvuk rohu, flauty, citary, sambuky, harfy, symfónie a rozličných hudobných nástrojov, padali všetky národy, kmene a nárečia a klaňali sa zlatej soche, ktorú postavil kráľ Nabuchodonozor.
7 (HEM) כל קבל דנה בה זמנא כדי שמעין כל עממיא קל קרנא משרוקיתא קיתרס שבכא פסנטרין וכל זני זמרא נפלין כל עממיא אמיא ולשניא סגדין לצלם דהבא די הקים נבוכדנצר מלכא׃
7 (WLC) כָּל־קֳבֵ֣ל דְּנָ֡ה בֵּהּ־זִמְנָ֡א כְּדִ֣י שָֽׁמְעִ֣ין כָּֽל־עַמְמַיָּ֡א קָ֣ל קַרְנָא֩ מַשְׁרֹ֨וקִיתָ֜א [קִיתָרֹס כ] (קַתְרֹ֤וס ק) שַׂבְּכָא֙ פְּסַנְטֵרִ֔ין וְכֹ֖ל זְנֵ֣י זְמָרָ֑א נָֽפְלִ֨ין כָּֽל־עַֽמְמַיָּ֜א אֻמַיָּ֣א וְלִשָּׁנַיָּ֗א סָֽגְדִין֙ לְצֶ֣לֶם דַּהֲבָ֔א דִּ֥י הֲקֵ֖ים נְבוּכַדְנֶצַּ֥ר מַלְכָּֽא׃
7 (RIV) non appena quindi tutti i popoli ebbero udito il suono del corno, del flauto, della cetra, della lira, del saltèro e d’ogni sorta di strumenti, tutti i popoli, tutte le nazioni e lingue si prostrarono e adorarono la statua d’oro, che il re Nebucadnetsar aveva eretta.

8 (KAT) A hneď v tú hodinu prišli chaldejskí mužovia a udali Židov.
8 (HEM) כל קבל דנה בה זמנא קרבו גברין כשדאין ואכלו קרציהון די יהודיא׃
8 (WLC) כָּל־קֳבֵ֤ל דְּנָה֙ בֵּהּ־זִמְנָ֔א קְרִ֖בוּ גֻּבְרִ֣ין כַּשְׂדָּאִ֑ין וַאֲכַ֥לוּ קַרְצֵיהֹ֖ון דִּ֥י יְהוּדָיֵֽא׃
8 (RIV) Allora, in quello stesso momento, alcuni uomini Caldei si fecero avanti, e accusarono i Giudei;

9 (KAT) Vraveli kráľovi Nabuchodonozorovi: „Kráľu, ži naveky!
9 (HEM) ענו ואמרין לנבוכדנצר מלכא מלכא לעלמין חיי׃
9 (WLC) עֲנֹו֙ וְאָ֣מְרִ֔ין לִנְבוּכַדְנֶצַּ֖ר מַלְכָּ֑א מַלְכָּ֖א לְעָלְמִ֥ין חֱיִֽי׃
9 (RIV) e, rivolgendosi al re Nebucadnetsar, gli dissero: "O re, possa tu vivere in perpetuo!

10 (KAT) Ty, kráľu, vydal si nariadenie, aby každý človek, ktorý začuje zvuk rohu, flauty, citary, sambuky, harfy, symfónie a rozličných hudobných nástrojov, padol a klaňal sa zlatej soche.
10 (HEM) אנתה מלכא שמת טעם די כל אנש די ישמע קל קרנא משרקיתא קיתרס שבכא פסנתרין וסיפניה וכל זני זמרא יפל ויסגד לצלם דהבא׃
10 (WLC) [אַנְתָּה כ] (אַ֣נְתְּ ק) מַלְכָּא֮ שָׂ֣מְתָּ טְּעֵם֒ דִּ֣י כָל־אֱנָ֡שׁ דִּֽי־יִשְׁמַ֡ע קָ֣ל קַרְנָ֣א מַ֠שְׁרֹקִיתָא [קִיתָרֹס כ] (קַתְרֹ֨וס ק) שַׂבְּכָ֤א פְסַנְתֵּרִין֙ [וְסִיפֹּנְיָה כ] (וְסוּפֹּ֣נְיָ֔ה ק) וְכֹ֖ל זְנֵ֣י זְמָרָ֑א יִפֵּ֥ל וְיִסְגֻּ֖ד לְצֶ֥לֶם דַּהֲבָֽא׃
10 (RIV) Tu, o re, hai emanato un decreto, per il quale chiunque ha udito il suono del corno, del flauto, della cetra, della lira, del saltèro, della zampogna e d’ogni sorta di strumenti deve prostrarsi per adorare la statua d’oro;

11 (KAT) Kto by však nepadol a neklaňal by sa, hodia ho do rozpálenej pece.
11 (HEM) ומן די לא יפל ויסגד יתרמא לגוא אתון נורא יקדתא׃
11 (WLC) וּמַן־דִּי־לָ֥א יִפֵּ֖ל וְיִסְגֻּ֑ד יִתְרְמֵ֕א לְגֹֽוא־אַתּ֥וּן נוּרָ֖א יָקִֽדְתָּֽא׃
11 (RIV) e chiunque non si prostra e non adora, dev’esser gettato in mezzo a una fornace di fuoco ardente.

12 (KAT) Sú tu však júdski mužovia, ktorých si postavil nad roboty babylonskej provincie, Sidrach, Misach a Abdenago, a títo mužovia, kráľu, opovrhli tvojím nariadením, tvojich bohov si nectia a zlatej soche, ktorú si postavil, sa neklaňajú.“
12 (HEM) איתי גברין יהודאין די מנית יתהון על עבידת מדינת בבל שדרך מישך ועבד נגו גבריא אלך לא שמו עליך מלכא טעם לאלהיך לא פלחין ולצלם דהבא די הקימת לא סגדין׃
12 (WLC) אִיתַ֞י גֻּבְרִ֣ין יְהוּדָאיִ֗ן דִּֽי־מַנִּ֤יתָ יָתְהֹון֙ עַל־עֲבִידַת֙ מְדִינַ֣ת בָּבֶ֔ל שַׁדְרַ֥ךְ מֵישַׁ֖ךְ וַעֲבֵ֣ד נְגֹ֑ו גֻּבְרַיָּ֣א אִלֵּ֗ךְ לָא־שָׂ֨מֽוּ [עֲלַיִךְ כ] (עֲלָ֤ךְ ק) מַלְכָּא֙ טְעֵ֔ם [לֵאלָהַיִךְ כ] (לֵֽאלָהָךְ֙ ק) לָ֣א פָלְחִ֔ין וּלְצֶ֧לֶם דַּהֲבָ֛א דִּ֥י הֲקֵ֖ימְתָּ לָ֥א סָגְדִֽין׃ ס
12 (RIV) Or vi sono degli uomini giudei, che tu hai preposti agli affari della provincia di Babilonia: Shadrac, Meshac, e Abed-nego; codesti uomini, o re, non ti tengono in alcun conto; non servono i tuoi dèi, e non adorano la statua d’oro che tu hai eretta".

13 (KAT) Nato rozhnevaný a nazlostený Nabuchodonozor rozkázal priviesť Sidracha, Misacha a Abdenaga a hneď ich aj priviedli pred kráľa.
13 (HEM) באדין נבוכדנצר ברגז וחמה אמר להיתיה לשדרך מישך ועבד נגו באדין גבריא אלך היתיו קדם מלכא׃
13 (WLC) בֵּאדַ֤יִן נְבוּכַדְנֶצַּר֙ בִּרְגַ֣ז וַחֲמָ֔ה אֲמַר֙ לְהַיְתָיָ֔ה לְשַׁדְרַ֥ךְ מֵישַׁ֖ךְ וַעֲבֵ֣ד נְגֹ֑ו בֵּאדַ֙יִן֙ גֻּבְרַיָּ֣א אִלֵּ֔ךְ הֵיתָ֖יוּ קֳדָ֥ם מַלְכָּֽא׃
13 (RIV) Allora Nebucadnetsar, irritato e furioso, ordinò che gli fossero menati Shadrac, Meshac e Abed-nego; e quegli uomini furon menati in presenza del re.

14 (KAT) Kráľ Nabuchodonozor im povedal: „Je to pravda, Sidrach, Misach a Abdenago, že si nectíte mojich bohov a neklaniate sa zlatej soche, ktorú som postavil?
14 (HEM) ענה נבכדנצר ואמר להון הצדא שדרך מישך ועבד נגו לאלהי לא איתיכון פלחין ולצלם דהבא די הקימת לא סגדין׃
14 (WLC) עָנֵ֤ה נְבֻֽכַדְנֶצַּר֙ וְאָמַ֣ר לְהֹ֔ון הַצְדָּ֕א שַׁדְרַ֥ךְ מֵישַׁ֖ךְ וַעֲבֵ֣ד נְגֹ֑ו לֵֽאלָהַ֗י לָ֤א אִֽיתֵיכֹון֙ פָּֽלְחִ֔ין וּלְצֶ֧לֶם דַּהֲבָ֛א דִּ֥י הֲקֵ֖ימֶת לָ֥א סָֽגְדִֽין׃
14 (RIV) Nebucadnetsar, rivolgendosi a loro, disse: "Shadrac, Meshac, Abed-nego, lo fate deliberatamente di non servire i miei dèi e di non adorare la statua d’oro che io ho eretto?

15 (KAT) Nuž ste teraz ochotní, v tú hodinu, keď počujete zvuk rohu, flauty, citary, sambuky, harfy, symfónie a rozličných hudobných nástrojov, padnúť a klaňať sa soche, ktorú som urobil? Ak sa nebudete klaňať, v tú hodinu vás hodia do rozpálenej pece a ktorý je to boh, čo vás vytrhne z mojej ruky?“
15 (HEM) כען הן איתיכון עתידין די בעדנא די תשמעון קל קרנא משרוקיתא קיתרס שבכא פסנתרין וסומפניה וכל זני זמרא תפלון ותסגדון לצלמא די עבדת והן לא תסגדון בה שעתה תתרמון לגוא אתון נורא יקדתא ומן הוא אלה די ישיזבנכון מן ידי׃
15 (WLC) כְּעַ֞ן הֵ֧ן אִֽיתֵיכֹ֣ון עֲתִידִ֗ין דִּ֣י בְעִדָּנָ֡א דִּֽי־תִשְׁמְע֡וּן קָ֣ל קַרְנָ֣א מַשְׁרֹוקִיתָ֣א [קִיתָרֹס כ] (קַתְרֹ֣וס ק) שַׂבְּכָ֡א פְּסַנְתֵּרִין֩ וְסוּמְפֹּ֨נְיָ֜ה וְכֹ֣ל ׀ זְנֵ֣י זְמָרָ֗א תִּפְּל֣וּן וְתִסְגְּדוּן֮ לְצַלְמָ֣א דִֽי־עַבְדֵת֒ וְהֵן֙ לָ֣א תִסְגְּד֔וּן בַּהּ־שַׁעֲתָ֣ה תִתְרְמֹ֔ון לְגֹֽוא־אַתּ֥וּן נוּרָ֖א יָקִֽדְתָּ֑א וּמַן־ה֣וּא אֱלָ֔הּ דֵּ֥י יְשֵֽׁיזְבִנְכֹ֖ון מִן־יְדָֽי׃
15 (RIV) Ora, se non appena udrete il suono del corno, del flauto, della cetra, della lira, del saltèro, della zampogna e d’ogni sorta di strumenti, siete pronti a prostrarvi per adorare la statua che io ho fatto, bene; ma se non l’adorate, sarete immantinente gettati in mezzo a una fornace di fuoco ardente; e qual è quel dio che vi libererà dalle mie mani?"

16 (KAT) Sidrach, Misach a Abdenago odpovedali kráľovi Nabuchodonozorovi: „Na toto ti nemusíme nič odpovedať.
16 (HEM) ענו שדרך מישך ועבד נגו ואמרין למלכא נבוכדנצר לא חשחין אנחנה על דנה פתגם להתבותך׃
16 (WLC) עֲנֹ֗ו שַׁדְרַ֤ךְ מֵישַׁךְ֙ וַעֲבֵ֣ד נְגֹ֔ו וְאָמְרִ֖ין לְמַלְכָּ֑א נְבֽוּכַדְנֶצַּ֔ר לָֽא־חַשְׁחִ֨ין אֲנַ֧חְנָה עַל־דְּנָ֛ה פִּתְגָ֖ם לַהֲתָבוּתָֽךְ׃
16 (RIV) Shadrac, Meshac e Abed-nego risposero al re, dicendo: "O Nebucadnetsar, noi non abbiam bisogno di darti risposta su questo.

17 (KAT) Či nás náš Boh, ktorého si ctíme, môže vytrhnúť z rozpálenej pece a z tvojich rúk, kráľu, oslobodiť nás,
17 (HEM) הן איתי אלהנא די אנחנא פלחין יכל לשיזבותנא מן אתון נורא יקדתא ומן ידך מלכא ישיזב׃
17 (WLC) הֵ֣ן אִיתַ֗י אֱלָהַ֙נָא֙ דִּֽי־אֲנַ֣חְנָא פָֽלְחִ֔ין יָכִ֖ל לְשֵׁיזָבוּתַ֑נָא מִן־אַתּ֨וּן נוּרָ֧א יָקִֽדְתָּ֛א וּמִן־יְדָ֥ךְ מַלְכָּ֖א יְשֵׁיזִֽב׃
17 (RIV) Ecco, il nostro Dio che noi serviamo, è potente da liberarci, e ci libererà dalla fornace del fuoco ardente, e dalla tua mano, o re.

18 (KAT) a či nie, vedz, kráľu, že tvojich bohov si nectíme a zlatej soche, ktorú si postavil, sa neklaniame!“
18 (HEM) והן לא ידיע להוא לך מלכא די לאלהיך לא איתנא פלחין ולצלם דהבא די הקימת לא נסגד׃
18 (WLC) וְהֵ֣ן לָ֔א יְדִ֥יעַ לֶהֱוֵא־לָ֖ךְ מַלְכָּ֑א דִּ֤י לֵֽאלָהָיִךְ֙ לָא־ [אִיתַיְנָא כ] (אִיתַ֣נָא ק) פָֽלְחִ֔ין וּלְצֶ֧לֶם דַּהֲבָ֛א דִּ֥י הֲקֵ֖ימְתָּ לָ֥א נִסְגֻּֽד׃ ס
18 (RIV) Se no, sappi o re, che noi non serviremo i tuoi dèi e non adoreremo la statua d’oro che tu hai eretto".

19 (KAT) Vtedy Nabuchodonozor skypel zlosťou, tvár sa mu znetvorila pre Sidracha, Misacha a Abdenaga a rozkázal, aby pec rozpálili sedem ráz viac, než ju obyčajne rozpaľovali.
19 (HEM) באדין נבוכדנצר התמלי חמא וצלם אנפוהי אשתנו על שדרך מישך ועבד נגו ענה ואמר למזא לאתונא חד שבעה על די חזה למזיה׃
19 (WLC) בֵּאדַ֨יִן נְבוּכַדְנֶצַּ֜ר הִתְמְלִ֣י חֱמָ֗א וּצְלֵ֤ם אַנְפֹּ֙והִי֙ [אֶשְׁתַּנּוּ כ] (אֶשְׁתַּנִּ֔י ק) עַל־שַׁדְרַ֥ךְ מֵישַׁ֖ךְ וַעֲבֵ֣ד נְגֹ֑ו עָנֵ֤ה וְאָמַר֙ לְמֵזֵ֣א לְאַתּוּנָ֔א חַ֨ד־שִׁבְעָ֔ה עַ֛ל דִּ֥י חֲזֵ֖ה לְמֵזְיֵֽהּ׃
19 (RIV) Allora Nebucadnetsar fu ripieno di furore, e l’aspetto del suo viso fu mutato verso Shadrac, Meshac e Abed-nego. Egli riprese la parola, e si ordinò che si accendesse la fornace sette volte più di quello che s’era pensato di fare;

20 (KAT) A mocným chlapom zo svojho vojska rozkázal, aby Sidracha, Misacha a Abdenaga poviazali a hodili do rozpálenej pece.
20 (HEM) ולגברין גברי חיל די בחילה אמר לכפתה לשדרך מישך ועבד נגו למרמא לאתון נורא יקדתא׃
20 (WLC) וּלְגֻבְרִ֤ין גִּבָּֽרֵי־חַ֙יִל֙ דִּ֣י בְחַיְלֵ֔הּ אֲמַר֙ לְכַפָּתָ֔ה לְשַׁדְרַ֥ךְ מֵישַׁ֖ךְ וַעֲבֵ֣ד נְגֹ֑ו לְמִרְמֵ֕א לְאַתּ֥וּן נוּרָ֖א יָקִֽדְתָּֽא׃
20 (RIV) Poi comandò ad alcuni uomini de’ più vigorosi del suo esercito di legare Shadrac, Meshac e Abed-nego, e di gettarli nella fornace del fuoco ardente.

21 (KAT) Tých mužov teda naskutku poviazali a v plášťoch, s turbanmi, v obuvi a v šatách hodili do rozpálenej pece.
21 (HEM) באדין גבריא אלך כפתו בסרבליהון פטישיהון וכרבלתהון ולבשיהון ורמיו לגוא אתון נורא יקדתא׃
21 (WLC) בֵּאדַ֜יִן גֻּבְרַיָּ֣א אִלֵּ֗ךְ כְּפִ֙תוּ֙ בְּסַרְבָּלֵיהֹון֙ [פַּטִּישֵׁיהֹון כ] (פַּטְּשֵׁיהֹ֔ון ק) וְכַרְבְּלָתְהֹ֖ון וּלְבֻשֵׁיהֹ֑ון וּרְמִ֕יו לְגֹֽוא־אַתּ֥וּן נוּרָ֖א יָקִֽדְתָּֽא׃
21 (RIV) Allora questi tre uomini furono legati con le loro tuniche, le loro sopravvesti, i loro mantelli e tutti i loro vestiti, e furon gettati in mezzo alla fornace del fuoco ardente.

22 (KAT) Pretože kráľov príkaz súril a pec bola príliš rozpálená, plameň ohňa zabil chlapov, ktorí (do nej) hádzali Sidracha, Misacha a Abdenaga.
22 (HEM) כל קבל דנה מן די מלת מלכא מחצפה ואתונא אזה יתירא גבריא אלך די הסקו לשדרך מישך ועבד נגו קטל המון שביבא די נורא׃
22 (WLC) כָּל־קֳבֵ֣ל דְּנָ֗ה מִן־דִּ֞י מִלַּ֤ת מַלְכָּא֙ מַחְצְפָ֔ה וְאַתּוּנָ֖א אֵזֵ֣ה יַתִּ֑ירָא גֻּבְרַיָּ֣א אִלֵּ֗ךְ דִּ֤י הַסִּ֙קוּ֙ לְשַׁדְרַ֤ךְ מֵישַׁךְ֙ וַעֲבֵ֣ד נְגֹ֔ו קַטִּ֣ל הִמֹּ֔ון שְׁבִיבָ֖א דִּ֥י נוּרָֽא׃
22 (RIV) E siccome l’ordine del re era perentorio e la fornace era straordinariamente riscaldata, la fiamma del fuoco uccise gli uomini che vi avevan gettato dentro Shadrac, Meshac e Abed-nego.

23 (KAT) Títo traja mužovia však, Sidrach, Misach a Abdenago, padli poviazaní do rozpálenej pece.
23 (HEM) וגבריא אלך תלתהון שדרך מישך ועבד נגו נפלו לגוא אתון נורא יקדתא מכפתין׃
23 (WLC) וְגֻבְרַיָּ֤א אִלֵּךְ֙ תְּלָ֣תֵּהֹ֔ון שַׁדְרַ֥ךְ מֵישַׁ֖ךְ וַעֲבֵ֣ד נְגֹ֑ו נְפַ֛לוּ לְגֹֽוא־אַתּוּן־נוּרָ֥א יָֽקִדְתָּ֖א מְכַפְּתִֽין׃ פ
23 (RIV) E quei tre uomini, Shadrac, Meshac e Abed-nego, caddero legati in mezzo alla fornace del fuoco ardente.

24 (KAT) Prechádzali sa uprostred plameňov, chválili Boha a dobrorečili Pánovi.
24 (HEM) אדין נבוכדנצר מלכא תוה וקם בהתבהלה ענה ואמר להדברוהי הלא גברין תלתא רמינא לגוא נורא מכפתין ענין ואמרין למלכא יציבא מלכא׃
24 (WLC) אֱדַ֙יִן֙ נְבוּכַדְנֶצַּ֣ר מַלְכָּ֔א תְּוַ֖הּ וְקָ֣ם בְּהִתְבְּהָלָ֑ה עָנֵ֨ה וְאָמַ֜ר לְהַדָּֽבְרֹ֗והִי הֲלָא֩ גֻבְרִ֨ין תְּלָתָ֜א רְמֵ֤ינָא לְגֹוא־נוּרָא֙ מְכַפְּתִ֔ין עָנַ֤יִן וְאָמְרִין֙ לְמַלְכָּ֔א יַצִּיבָ֖א מַלְכָּֽא׃
24 (RIV) Allora il re Nebucadnetsar fu spaventato, si levò in gran fretta, e prese a dire ai suoi consiglieri: "Non abbiam noi gettato in mezzo al fuoco tre uomini legati?" quelli risposero e dissero al re: "Certo, o re!"

25 (KAT) Azariáš však stál a modlil sa. Otvoril uprostred ohňa ústa a hovoril:
25 (HEM) ענה ואמר הא אנה חזה גברין ארבעה שרין מהלכין בגוא נורא וחבל לא איתי בהון ורוה די רביעיא דמה לבר אלהין׃
25 (WLC) עָנֵ֣ה וְאָמַ֗ר הָֽא־אֲנָ֨ה חָזֵ֜ה גֻּבְרִ֣ין אַרְבְּעָ֗ה שְׁרַ֙יִן֙ מַהְלְכִ֣ין בְּגֹֽוא־נוּרָ֔א וַחֲבָ֖ל לָא־אִיתַ֣י בְּהֹ֑ון וְרֵוֵהּ֙ דִּ֣י [רְבִיעָיָא כ] (רְֽבִיעָאָ֔ה ק) דָּמֵ֖ה לְבַר־אֱלָהִֽין׃ ס
25 (RIV) Ed egli riprese a dire: "Ecco, io vedo quattro uomini, sciolti, che camminano in mezzo al fuoco, senz’aver sofferto danno alcuno; e l’aspetto del quarto è come quello d’un figlio degli dèi".

26 (KAT) „Zvelebený si, Pane, Bože našich otcov, a chválitebný a tvoje meno je slávne naveky.
26 (HEM) באדין קרב נבוכדנצר לתרע אתון נורא יקדתא ענה ואמר שדרך מישך ועבד נגו עבדוהי די אלהא עליא פקו ואתו באדין נפקין שדרך מישך ועבד נגו מן גוא נורא׃
26 (WLC) בֵּאדַ֜יִן קְרֵ֣ב נְבוּכַדְנֶצַּ֗ר לִתְרַע֮ אַתּ֣וּן נוּרָ֣א יָקִֽדְתָּא֒ עָנֵ֣ה וְאָמַ֗ר שַׁדְרַ֨ךְ מֵישַׁ֧ךְ וַעֲבֵד־נְגֹ֛ו עַבְדֹ֛והִי דִּֽי־אֱלָהָ֥א [עִלָּיָא כ] (עִלָּאָ֖ה ק) פֻּ֣קוּ וֶאֱתֹ֑ו בֵּאדַ֣יִן נָֽפְקִ֗ין שַׁדְרַ֥ךְ מֵישַׁ֛ךְ וַעֲבֵ֥ד נְגֹ֖ו מִן־גֹּ֥וא נוּרָֽא׃
26 (RIV) Poi Nebucadnetsar s’avvicinò alla bocca della fornace del fuoco ardente, e prese a dire: "Shadrac, Meshac, Abed-nego, servi dell’Iddio altissimo, uscite, venite!" E Shadrac, Meshac e Abed-nego uscirono di mezzo al fuoco.

27 (KAT) Pretože si spravodlivý vo všetkom, čo si urobil, všetky tvoje diela sú pravdivé, tvoje cesty sú priame a všetky tvoje rozsudky spravodlivé.
27 (HEM) ומתכנשין אחשדרפניא סגניא ופחותא והדברי מלכא חזין לגבריא אלך די לא שלט נורא בגשמהון ושער ראשהון לא התחרך וסרבליהון לא שנו וריח נור לא עדת בהון׃
27 (WLC) וּ֠מִֽתְכַּנְּשִׁין אֲחַשְׁדַּרְפְּנַיָּ֞א סִגְנַיָּ֣א וּפַחֲוָתָא֮ וְהַדָּבְרֵ֣י מַלְכָּא֒ חָזַ֣יִן לְגֻבְרַיָּ֣א אִלֵּ֡ךְ דִּי֩ לָֽא־שְׁלֵ֨ט נוּרָ֜א בְּגֶשְׁמְהֹ֗ון וּשְׂעַ֤ר רֵֽאשְׁהֹון֙ לָ֣א הִתְחָרַ֔ךְ וְסָרְבָּלֵיהֹ֖ון לָ֣א שְׁנֹ֑ו וְרֵ֣יחַ נ֔וּר לָ֥א עֲדָ֖ת בְּהֹֽון׃
27 (RIV) E i satrapi, i prefetti, i governatori e i consiglieri del re, essendosi adunati, guardarono quegli uomini, e videro che il fuoco non aveva avuto alcun potere sul loro corpo, che i capelli del loro capo non erano stati arsi, che le loro tuniche non erano alterate, e ch’essi non avevano odor di fuoco.

28 (KAT) Vykonal si pravdivé súdy vo všetkom, čo si priviedol na nás a na Jeruzalem, sväté mesto našich otcov, veď si to previedol v pravde a spravodlivosti pre naše hriechy.
28 (HEM) ענה נבוכדנצר ואמר בריך אלההון די שדרך מישך ועבד נגו די שלח מלאכה ושיזב לעבדוהי די התרחצו עלוהי ומלת מלכא שניו ויהבו גשמיהון די לא יפלחון ולא יסגדון לכל אלה להן לאלההון׃
28 (WLC) עָנֵ֨ה נְבֽוּכַדְנֶצַּ֜ר וְאָמַ֗ר בְּרִ֤יךְ אֱלָהֲהֹון֙ דִּֽי־שַׁדְרַ֤ךְ מֵישַׁךְ֙ וַעֲבֵ֣ד נְגֹ֔ו דִּֽי־שְׁלַ֤ח מַלְאֲכֵהּ֙ וְשֵׁיזִ֣ב לְעַבְדֹ֔והִי דִּ֥י הִתְרְחִ֖צוּ עֲלֹ֑והִי וּמִלַּ֤ת מַלְכָּא֙ שַׁנִּ֔יו וִיהַ֣בוּ [גֶשְׁמֵיהֹון כ] (גֶשְׁמְהֹ֗ון ק) דִּ֠י לָֽא־יִפְלְח֤וּן וְלָֽא־יִסְגְּדוּן֙ לְכָל־אֱלָ֔הּ לָהֵ֖ן לֵאלָֽהֲהֹֽון׃
28 (RIV) E Nebucadnetsar prese a dire: "Benedetto sia l’Iddio di Shadrac, di Meshac e di Abed-nego, il quale ha mandato il suo angelo, e ha liberato i suoi servi che hanno confidato in lui, hanno trasgredito l’ordine del re, e hanno esposto i loro corpi, per non servire e non adorare altro dio che il loro!

29 (KAT) Lebo sme zhrešili a prestúpili zákon, keď sme odpadli od teba a hrešili vo všetkom;
29 (HEM) ומני שים טעם די כל עם אמה ולשן די יאמר שלה על אלההון די שדרך מישך ועבד נגוא הדמין יתעבד וביתה נולי ישתוה כל קבל די לא איתי אלה אחרן די יכל להצלה כדנה׃
29 (WLC) וּמִנִּי֮ שִׂ֣ים טְעֵם֒ דִּי֩ כָל־עַ֨ם אֻמָּ֜ה וְלִשָּׁ֗ן דִּֽי־יֵאמַ֤ר [שֵׁלָה כ] (שָׁלוּ֙ ק) עַ֣ל אֱלָהֲהֹ֗ון דִּֽי־שַׁדְרַ֤ךְ מֵישַׁךְ֙ וַעֲבֵ֣ד נְגֹ֔וא הַדָּמִ֣ין יִתְעֲבֵ֔ד וּבַיְתֵ֖הּ נְוָלִ֣י יִשְׁתַּוֵּ֑ה כָּל־קֳבֵ֗ל דִּ֣י לָ֤א אִיתַי֙ אֱלָ֣ה אָחֳרָ֔ן דִּֽי־יִכֻּ֥ל לְהַצָּלָ֖ה כִּדְנָֽה׃
29 (RIV) Perciò, io faccio questo decreto: che chiunque, a qualsiasi popolo, nazione o lingua appartenga, dirà male dell’Iddio di Shadrac, Meshac e Abed-nego, sia fatto a pezzi, e la sua casa sia ridotta in un immondezzaio; perché non v’è alcun altro dio che possa salvare a questo modo".

30 (KAT) nepočúvali a nezachovávali sme tvoje príkazy, ani sme nerobili, ako si nám prikázal, aby sa nám dobre vodilo.
30 (HEM) באדין מלכא הצלח לשדרך מישך ועבד נגו במדינת בבל׃
30 (WLC) בֵּאדַ֣יִן מַלְכָּ֗א הַצְלַ֛ח לְשַׁדְרַ֥ךְ מֵישַׁ֛ךְ וַעֲבֵ֥ד נְגֹ֖ו בִּמְדִינַ֥ת בָּבֶֽל׃ פ
30 (RIV) Allora il re fece prosperare Shadrac, Meshac e Abed-nego nella provincia di Babilonia.

31 (KAT) Všetko, čo si na nás priviedol, všetko, čo si nám urobil, urobil si spravodlivým rozsudkom:
31 ----
31 (WLC) נְבוּכַדְנֶצַּ֣ר מַלְכָּ֗א לְֽכָל־עַֽמְמַיָּ֞א אֻמַיָּ֧א וְלִשָּׁנַיָּ֛א דִּֽי־ [דָאֲרִין כ] (דָיְרִ֥ין ק) בְּכָל־אַרְעָ֖א שְׁלָמְכֹ֥ון יִשְׂגֵּֽא׃
31 ----

32 (KAT) vydal si nás do rúk zlostných nepriateľov a najpodlejších hriešnikov, nespravodlivému a na celej zemi najhoršiemu kráľovi.
32 ----
32 (WLC) אָֽתַיָּא֙ וְתִמְהַיָּ֔א דִּ֚י עֲבַ֣ד עִמִּ֔י אֱלָהָ֖א [עִלָּיָא כ] (עִלָּאָ֑ה ק) שְׁפַ֥ר קָֽדָמַ֖י לְהַחֲוָיָֽה׃
32 ----

33 (KAT) Teraz však nemôžeme otvoriť ústa: sme na hanbu a potupu tvojim sluhom a tým, čo ťa ctia.
33 ----
33 (WLC) אָתֹ֙והִי֙ כְּמָ֣ה רַבְרְבִ֔ין וְתִמְהֹ֖והִי כְּמָ֣ה תַקִּיפִ֑ין מַלְכוּתֵהּ֙ מַלְכ֣וּת עָלַ֔ם וְשָׁלְטָנֵ֖הּ עִם־דָּ֥ר וְדָֽר׃
33 ----

34 (KAT) Pre svoje meno nevydávaj nás na večnosť a nezrušuj svoju zmluvu!
34 ----
34 ----
34 ----

35 (KAT) A neodnímaj od nás svoje milosrdenstvo pre Abraháma, svojho miláčika, pre Izáka, svojho sluhu, a pre Izraela, svojho svätca,
35 ----
35 ----
35 ----

36 (KAT) ktorým si prisľúbil, že rozmnožíš ich semä sťa hviezdy na nebi a piesok, čo je na brehu mora.
36 ----
36 ----
36 ----

37 (KAT) Pretože sme ostali menší, Pane, ako všetky národy a sme dnes uponížení pre svoje hriechy na celej zemi.
37 ----
37 ----
37 ----

38 (KAT) Nateraz niet kniežaťa ani proroka, ani vodcu, ani celopalu, ani obety, ani darov, ani kadidla, ani miesta pre prvotiny pred tebou, aby sme našli milosť.
38 ----
38 ----
38 ----

39 (KAT) Ale so skrúšenou dušou a poníženým duchom nech dosiahneme prijatie!
39 ----
39 ----
39 ----

40 (KAT) Ako pri obetách baranov a býkov a desaťtisícov tučných baránkov, takou nech je dnes pred tebou naša obeta, nech je milá tebe, veď nedôjdu hanby tí, ktorí dúfajú v teba!
40 ----
40 ----
40 ----

41 (KAT) Teraz ťa však nasledujeme celým srdcom, bojíme sa ťa a hľadáme tvoju tvár.
41 ----
41 ----
41 ----

42 (KAT) Nezahanbuj nás, ale nalož s nami podľa svojej krotkosti a podľa množstva svojho milosrdenstva!
42 ----
42 ----
42 ----

43 (KAT) A vysloboď nás svojimi zázrakmi, získaj, Pane, slávu svojmu menu!
43 ----
43 ----
43 ----

44 (KAT) Nech sa hanbia všetci, čo preukazujú zlo tvojim sluhom, nech ich zahanbí všetka tvoja moc a ich sila nech je pošliapaná!
44 ----
44 ----
44 ----

45 (KAT) Nech vedia, že ty, Pane, si jediný Boh a si slávny po celom zemskom okruhu.“
45 ----
45 ----
45 ----

46 (KAT) Kráľovi sluhovia, ktorí ich hodili, neprestajne rozpaľovali pec naftou, smolou, pazderím a raždím,
46 ----
46 ----
46 ----

47 (KAT) takže plameň vyšľahoval z pece na štyridsaťdeväť lakťov,
47 ----
47 ----
47 ----

48 (KAT) vyrážal a spálil Chaldejcov, ktorých zastihol pri peci.
48 ----
48 ----
48 ----

49 (KAT) Spolu s Azariášom však a jeho druhmi zostúpil do pece Pánov anjel a vyrážal plameň ohňa z pece,
49 ----
49 ----
49 ----

50 (KAT) stred pece však urobil, akoby tam vial vietor s rosou, takže oheň sa ich vôbec nedotýkal, ani ich nezarmucoval, ani im nebol na ťarchu.
50 ----
50 ----
50 ----

51 (KAT) Vtedy tí traja akoby jednými ústami chválili a oslavovali Pána, dobrorečili mu v peci a vraveli:
51 ----
51 ----
51 ----

52 (KAT) „Zvelebený si, Pane, Bože našich otcov, chválitebný, slávny a vyvýšený naveky. Zvelebené je tvoje slávne sväté meno, chválitebné a vyvýšené naveky.
52 ----
52 ----
52 ----

53 (KAT) Zvelebený si v chráme svojej svätej slávy, chválitebný a preslávený naveky.
53 ----
53 ----
53 ----

54 (KAT) Zvelebený si na tróne svojho kráľovstva, chválitebný a vyvýšený naveky.
54 ----
54 ----
54 ----

55 (KAT) Zvelebený si, čo hľadíš do priepasti a tróniš nad cherubmi, chválitebný a vyvýšený naveky.
55 ----
55 ----
55 ----

56 (KAT) Zvelebený si na nebeskej oblohe a chválitebný a slávny naveky.
56 ----
56 ----
56 ----

57 (KAT) Dobrorečte Pánovi, všetky diela Pánove, chváľte a vyvyšujte ho naveky!
57 ----
57 ----
57 ----

58 (KAT) Dobrorečte Pánovi, anjeli Pánovi, chváľte a vyvyšujte ho naveky!
58 ----
58 ----
58 ----

59 (KAT) Dobrorečte Pánovi, nebesá, chváľte a vyvyšujte ho naveky!
59 ----
59 ----
59 ----

60 (KAT) Dobrorečte Pánovi, všetky vody, ktoré sú nad nebom, chváľte a vyvyšujte ho naveky!
60 ----
60 ----
60 ----

61 (KAT) Dobrorečte Pánovi, všetky mocnosti Pánove, chváľte a vyvyšujte ho naveky!
61 ----
61 ----
61 ----

62 (KAT) Dobrorečte Pánovi, slnko a mesiac, chváľte a vyvyšujte ho naveky!
62 ----
62 ----
62 ----

63 (KAT) Dobrorečte Pánovi, hviezdy na nebi, chváľte a vyvyšujte ho naveky!
63 ----
63 ----
63 ----

64 (KAT) Dobrorečte Pánovi, všetok dážď a rosa, chváľte a vyvyšujte ho naveky!
64 ----
64 ----
64 ----

65 (KAT) Dobrorečte Pánovi, všetky vetry, chváľte a vyvyšujte ho naveky!
65 ----
65 ----
65 ----

66 (KAT) Dobrorečte Pánovi, oheň a horúčosť, chváľte a vyvyšujte ho naveky!
66 ----
66 ----
66 ----

67 (KAT) Dobrorečte Pánovi, zima a horúčosť, chváľte a vyvyšujte ho naveky!
67 ----
67 ----
67 ----

68 (KAT) Dobrorečte Pánovi, rosa a mráz, chváľte a vyvyšujte ho naveky!
68 ----
68 ----
68 ----

69 (KAT) Dobrorečte Pánovi, mráz a zima, chváľte a vyvyšujte ho naveky!
69 ----
69 ----
69 ----

70 (KAT) Dobrorečte Pánovi, ľad a sneh, chváľte a vyvyšujte ho naveky!
70 ----
70 ----
70 ----

71 (KAT) Dobrorečte Pánovi, noci a dni, chváľte a vyvyšujte ho naveky!
71 ----
71 ----
71 ----

72 (KAT) Dobrorečte Pánovi, svetlo a tma, chváľte a vyvyšujte ho naveky!
72 ----
72 ----
72 ----

73 (KAT) Dobrorečte Pánovi, blesky a oblaky, chváľte a vyvyšujte ho naveky!
73 ----
73 ----
73 ----

74 (KAT) Dobroreč Pánovi, zem, chváľ a vyvyšuj ho naveky!
74 ----
74 ----
74 ----

75 (KAT) Dobrorečte Pánovi, vrchy a kopce, chváľte a vyvyšujte ho naveky!
75 ----
75 ----
75 ----

76 (KAT) Dobrorečte Pánovi, všetky plody zeme, chváľte a vyvyšujte ho naveky!
76 ----
76 ----
76 ----

77 (KAT) Dobrorečte Pánovi, pramene, chváľte a vyvyšujte ho naveky!
77 ----
77 ----
77 ----

78 (KAT) Dobrorečte Pánovi, moria a rieky, chváľte a vyvyšujte ho naveky!
78 ----
78 ----
78 ----

79 (KAT) Dobrorečte Pánovi, veľryby a všetko, čo sa hmýri vo vode, chváľte a vyvyšujte ho naveky!
79 ----
79 ----
79 ----

80 (KAT) Dobrorečte Pánovi, všetky vtáčky neba, chváľte a vyvyšujte ho naveky!
80 ----
80 ----
80 ----

81 (KAT) Dobrorečte Pánovi, všetka divina a zvieratá, chváľte a vyvyšujte ho naveky!
81 ----
81 ----
81 ----

82 (KAT) Dobrorečte Pánovi, synovia človeka, chváľte a vyvyšujte ho naveky!
82 ----
82 ----
82 ----

83 (KAT) Dobroreč Pánovi, Izrael, chváľ a vyvyšuj ho naveky!
83 ----
83 ----
83 ----

84 (KAT) Dobrorečte Pánovi, kňazi Pánovi, chváľte a vyvyšujte ho naveky!
84 ----
84 ----
84 ----

85 (KAT) Dobrorečte Pánovi, služobníci Pánovi, chváľte a vyvyšujte ho naveky!
85 ----
85 ----
85 ----

86 (KAT) Dobrorečte Pánovi, duchovia a duše spravodlivých, chváľte a vyvyšujte ho naveky!
86 ----
86 ----
86 ----

87 (KAT) Dobrorečte Pánovi, svätí a pokorní srdcom, chváľte a vyvyšujte ho naveky!
87 ----
87 ----
87 ----

88 (KAT) Dobrorečte Pánovi, Ananiáš, Azariáš, Mízael, chváľte a vyvyšujte ho naveky, pretože nás vytrhol z podsvetia, vyslobodil nás z ruky smrti, vymanil nás zo stredu horiaceho plameňa a sprostred ohňa nás vytrhol.
88 ----
88 ----
88 ----

89 (KAT) Oslavujte Pána, pretože je dobrý, že večne trvá jeho milosrdenstvo.
89 ----
89 ----
89 ----

90 (KAT) Dobrorečte Pánovi, Bohu bohov, všetci nábožní, chváľte a oslavujte ho, pretože na všetky veky trvá jeho milosrdenstvo.“
90 ----
90 ----
90 ----

91 (KAT) Vtedy kráľ Nabuchodonozor užasol, náhle vstal a povedal svojim dvoranom: „Nehodili sme doprostred ohňa troch poviazaných mužov?“ Odpovedali kráľovi: „Skutočne, kráľ!“
91 ----
91 ----
91 ----

92 (KAT) Povedal: „Ja vidím štyroch rozpútaných mužov prechádzať sa uprostred ohňa a niet na nich nijakého úrazu, výzor štvrtého je však podobný synovi bohov.“
92 ----
92 ----
92 ----

93 (KAT) Nato pristúpil Nabuchodonozor k otvoru rozpálenej pece a povedal: „Sidrach, Misach a Abdenago, služobníci najvyššieho Boha, vyjdite a poďte!“ Vtedy Sidrach, Misach a Abdenago vystúpili z rozpálenej pece.
93 ----
93 ----
93 ----

94 (KAT) Zhromaždení satrapovia, úradníci, kniežatá a ministri kráľov hľadeli na mužov, nad telami ktorých oheň nemal moci a ani vlások na hlave im nezhorel, ani ich odev sa nezmenil, ani zápach ohňa ich neprenikol.
94 ----
94 ----
94 ----

95 (KAT) Tu Nabuchodonozor povedal: „Nech je zvelebený Boh Sidracha, Misacha a Abdenaga, ktorý poslal svojho anjela a vyslobodil svojich sluhov, ktorí sa spoliehali naň, pozmenili kráľov príkaz a obetovali svoje telá, aby nemuseli preukazovať úctu a klaňať sa akémukoľvek bohu okrem svojho Boha.
95 ----
95 ----
95 ----

96 (KAT) Preto vydávam nariadenie, že ak sa ktokoľvek z ktoréhokoľvek národa, kmeňa alebo nárečia prehreší proti Bohu Sidracha, Misacha a Abdenaga, nech ho roztrhajú na kusy a jeho dom nech obrátia na hnojisko, lebo niet iného Boha, ktorý by takto vedel zachraňovať.“
96 ----
96 ----
96 ----

97 (KAT) Kráľ potom Sidracha, Misacha a Abdenaga povýšil v babylonskej provincii.
97 ----
97 ----
97 ----

98 (KAT) „Kráľ Nabuchodonozor všetkým národom, kmeňom a nárečiam, ktoré bývajú po celej zemi! Nech sa zveľadí vaše blaho.
98 ----
98 ----
98 ----

99 (KAT) Zapáčilo sa mi rozhlasovať znamenia a zázraky, ktoré na mne urobil najvyšší Boh.
99 ----
99 ----
99 ----

100 (KAT) Aké veľké sú jeho znamenia a aké mocné jeho zázraky! Jeho kráľovstvo je kráľovstvo večné a jeho vláda z pokolenia na pokolenie.
100 ----
100 ----
100 ----