Kniha proroka Daniela

1 (KAT) V druhom roku Nabuchodonozorovho panovania prisnil sa Nabuchodonozorovi sen. Vtom sa mu duch strhol a jeho sen bol preč.
1 (ROH) A v druhom roku kraľovania Nabuchodonozorovho snívaly sa Nabuchodonozorovi sny, pre ktoré sa desil jeho duch, a jeho spánok utekal od neho.
1 (B21) Ve druhém roce své vlády měl Nabukadnezar sen, který ho rozrušil tak, že nemohl spát.
1 (BKR) Léta pak druhého kralování Nabuchodonozora měl Nabuchodonozor sen, a děsil se duch jeho, až se tudy i ze sna protrhl.

2 (KAT) Vtedy kráľ rozkázal zavolať čarodejov, veštcov, snárov a Chaldejcov, aby vyložili kráľovi jeho sny. I dostavili sa pred kráľa.
2 (ROH) Vtedy rozkázal kráľ povolať učencov, hvezdárov, čarodejníkov a Chaldejov, aby oznámili kráľovi jeho sny. A tak prišli a postavili sa pred kráľom.
2 (B21) Král si proto nechal zavolat věštce, kouzelníky, čaroděje a mágy, aby mu pověděli, co se mu zdálo. Když přišli a stanuli před králem,
2 (BKR) I rozkázal král svolati mudrce, a hvězdáře i kouzedlníky a Kaldejské, aby oznámili králi sen jeho. Kteřížto přišli, a postavili se před králem.

3 (KAT) Kráľ im povedal: „Prisnil sa mi sen a duch sa mi trápi túžbou poznať ho.“
3 (ROH) A kráľ im povedal: Sníval sa mi sen, a môj duch je hnaný nepokojom zvedieť ho.
3 (B21) řekl jim: "Zdál se mi sen, který mě rozrušil. Musím se dozvědět, co znamená."
3 (BKR) Tedy řekl jim král: Měl jsem sen, a předěsil se duch můj, tak že nevím, jaký to byl sen.

4 (KAT) Nato Chaldejci odpovedali kráľovi aramejsky: „Kráľ, ži naveky! Povedz svojim sluhom svoj sen, potom ti oznámime jeho význam.“
4 (ROH) A Chaldeji hovorili kráľovi aramejsky: Kráľu, ži na veky! Povedz svojim služobníkom sen, a my povieme výklad.
4 (B21) Mágové králi odpověděli: (aramejsky) "Ať žiješ, králi, navěky! Rač nám prosím ten sen vyprávět a my jej vyložíme."
4 (BKR) I mluvili Kaldejští králi Syrsky: Králi, na věky buď živ. Pověz sen služebníkům svým, a oznámímeť výklad.

5 (KAT) Kráľ odpovedal Chaldejcom: „Už som sa rozhodol: Ak mi nepoviete sen i jeho význam, rozsekám vás na kusy a vaše domy obrátim na sutiny.
5 (ROH) A kráľ odpovedal a riekol Chaldejom: Slovo vyšlo odo mňa. Ak mi neoznámite sna a jeho výkladu, budete rozsekaní na kusy a vaše domy budú obrátené na hnojisko.
5 (B21) Král ale mágům řekl: "Tímto prohlašuji: Pokud mi nesdělíte onen sen i jeho výklad, nechám vás rozčtvrtit a vaše domy obrátit v smetiště.
5 (BKR) Odpověděl král a řekl Kaldejským: Ten sen mi již z paměti vyšel. Neoznámíte-li mi snu i výkladu jeho, na kusy rozsekáni budete, a domové vaši v záchody obráceni budou.

6 (KAT) Ale ak mi poviete sen i jeho význam, dostanete odo mňa dary, odmeny a veľké pocty. Preto mi oznámte sen i jeho výklad!“
6 (ROH) A keď mi poviete sen a jeho výklad, dostanete odo mňa dary, bohatú odmenu a veľkú česť. Preto mi povedzte sen i jeho výklad.
6 (B21) Pokud mi však sen i jeho výklad sdělíte, zahrnu vás dary, odměnami a vysokými poctami. Nuže, povězte mi, co se mi zdálo a co to znamená."
6 (BKR) Pakli mi sen i výklad jeho oznámíte, daru, odplaty a slávy veliké důjdete ode mne. A protož sen i výklad jeho mi oznamte.

7 (KAT) Odpovedali druhý raz: „Nech kráľ rozpovie svojim sluhom sen, my potom oznámime jeho význam.“
7 (ROH) Odpovedali po druhé a riekli: Nech povie kráľ svojim služobníkom sen, a výklad oznámime.
7 (B21) Znovu tedy králi odpověděli: "Nechť nám král prosím vypráví ten sen a my jej vyložíme."
7 (BKR) Odpověděli po druhé a řekli: Nechať král sen poví služebníkům svým, a výklad jeho oznámíme.

8 (KAT) Kráľ odpovedal: „Určite viem, že chcete získať čas, lebo vidíte, že som sa rozhodol:
8 (ROH) Kráľ odpovedal a riekol: Ja viem istotne, že vy chcete získať čas, lebo vidíte, že slovo vyšlo odo mňa.
8 (B21) Král však řekl: "Je mi to jasné! Snažíte se získat čas, protože víte, že jsem prohlásil:
8 (BKR) Odpověděl král a řekl: Jistotně rozumím tomu, že naschvál odtahujete, vidouce, že mi vyšel z paměti ten sen.

9 (KAT) Ak mi neoznámite sen, je o vás len jeden výrok: že ste sa uzhovorili vravieť predo mnou lživo a falošne, kým sa nezmení čas. Oznámte mi teda sen a budem vedieť, že mi poviete aj jeho význam.“
9 (ROH) Ak mi tedy neoznámite sna, jeden a ten istý súd je pre vás. Lebo hľa, vymysleli ste lživú vec a zhubnú, aby ste hovorili predo mnou, až by sa premenil čas. Preto tedy mi povedzte sen, a zviem, že mi oznámite i jeho výklad.
9 (B21) ‚Pokud mi nepovíte, co se mi zdálo, čeká vás jediný trest.' Domluvili jste se, že mi budete namlouvat lži a báchorky, dokud mě to nepřejde. Nuže, povězte mi ten sen, ať poznám, že mi ho dovedete i vyložit!"
9 (BKR) Neoznámíte-li mi toho snu, jistý jest ten úsudek o vás. Nebo řeč lživou a chytrou smyslili jste sobě, abyste mluvili přede mnou, ažby se čas proměnil. A protož sen mi povězte, a zvím, budete-li mi moci i výklad jeho oznámiti.

10 (KAT) Chaldejci odpovedali kráľovi: „Niet na zemi človeka, ktorý by vedel oznámiť kráľovu vec. Preto nijaký veľký a mocný kráľ nežiada od nijakého čarodeja, veštca a Chaldejca podobnú vec.
10 (ROH) Chaldeji odpovedali pred kráľom a riekli: Niet človeka na zemi, ktorý by mohol povedať vec kráľovu, pretože ešte niktorý kráľ, akokoľvek veľký a mocný nežiadal takej veci od niktorého učenca, hvezdára alebo Chaldeja.
10 (B21) Mágové na to králi odpověděli: "Žádný člověk na zemi nedokáže královské Výsosti sdělit, co žádá. Žádný král, jakkoli veliký a mocný, nikdy nic takového od žádného věštce, kouzelníka ani mága nežádal.
10 (BKR) Odpověděli Kaldejští králi a řekli: Není člověka na zemi, kterýž by tu věc králi oznámiti mohl. Nadto žádný král, kníže neb potentát takové věci se nedoptával na žádném mudrci a hvězdáři aneb Kaldeovi.

11 (KAT) Vec, ktorú žiada kráľ, je ťažká a niet toho, kto by ju oznámil kráľovi, iba ak bohovia, ale tí nebývajú medzi ľuďmi.“
11 (ROH) A vec, ktorú žiada kráľ, je zriedkavá a ťažká, a nieto iného, kto by ju mohol povedať pred kráľom krome bohov, ktorí však nemajú svojho obydlia s telom.
11 (B21) Král žádá nemožné. Nikdo to jeho Výsosti nedokáže sdělit, kromě bohů, kteří však mezi smrtelníky nebydlí."
11 (BKR) Nebo ta věc, na niž se král ptá, nesnadná jest, a není jiného, kdo by ji oznámiti mohl králi, kromě bohů, kteříž bydlení s lidmi nemají.

12 (KAT) Kráľ sa pre to nahneval, veľmi sa rozzlostil a rozkázal vyhubiť všetkých mudrcov Babylonu.
12 (ROH) Pre tú odpoveď sa rozhneval kráľ a veľmi sa rozľútil a rozkázal zahubiť všetkých mudrcov Babylona.
12 (B21) To krále rozhněvalo. Rozlítil se tak, že nařídil popravy všech mudrců v Babylonu.
12 (BKR) Z té příčiný rozlítil se král a rozhněval velmi, a přikázal, aby zhubili všecky mudrce Babylonské.

13 (KAT) Vyšiel teda rozkaz, aby pozabíjali mudrcov. Hľadali aj Daniela a jeho spoločníkov, aby ich zabili.
13 (ROH) A tak vyšiel rozsudok, a zabíjali mudrcov, a už hľadali aj Daniela i jeho priateľov, aby boli zabití.
13 (B21) Jakmile to nařízení vyšlo, začali mudrce popravovat a hledali také Daniela a jeho přátele, aby je popravili.
13 (BKR) A když vyšel ortel, a mudrci mordováni byli, hledali i Daniele a tovaryšů jeho, aby zmordováni byli.

14 (KAT) Vtedy Daniel múdro a rozumne hovoril s veliteľom kráľovej telesnej stráže Ariochom, ktorý sa vybral pozabíjať mudrcov Babylonu.
14 (ROH) Vtedy odvetil Daniel radou a rozumom Ariochovi, veliteľovi kráľových žoldnierov, ktorý bol vyšiel pozabíjať mudrcov Babylona.
14 (B21) Když Arioch, velitel královské stráže, vyšel pobíjet babylonské mudrce, Daniel s ním promluvil moudře a uvážlivě.
14 (BKR) Tedy Daniel odpověděl moudře a opatrně Ariochovi, hejtmanu nad žoldnéři královskými, kterýž vyšel, aby mordoval mudrce Babylonské.

15 (KAT) Oslovil ho a hovoril kráľovmu zmocnencovi Ariochovi: „Prečo vyšiel od kráľa taký prísny rozkaz?“ Nato Arioch rozpovedal Danielovi vec
15 (ROH) Odpovedal a riekol Ariochovi, kráľovmu náčelníkovi: Načo ten náhly rozkaz od kráľa? Vtedy oznámil Arioch Danielovi, jaká je vec.
15 (B21) Oslovil králova zmocněnce Ariocha takto: "Čím to, že král vydal tak přísný rozkaz?" A když mu Arioch celou věc pověděl,
15 (BKR) A odpovídaje, řekl Ariochovi, hejtmanu královskému: Proč ta výpověd náhle vyšla od krále? I oznámil tu věc Arioch Danielovi.

16 (KAT) a Daniel išiel a žiadal kráľa, aby mu určil čas, že oznámi kráľovi riešenie.
16 (ROH) A Daniel odišiel hore a žiadal od kráľa, žeby mu dal čas, aby mohol oznámiť kráľovi žiadaný výklad sna.
16 (B21) Daniel šel za králem a požádal o čas, aby mu mohl sen vyložit.
16 (BKR) Pročež Daniel všed, prosil krále, aby jemu prodlel času k oznámení výkladu toho králi.

17 (KAT) Potom išiel Daniel do svojho domu a rozpovedal vec svojim spoločníkom, Ananiášovi, Mízaelovi a Azariášovi,
17 (ROH) Vtedy odišiel Daniel do svojho domu a oznámil vec svojim priateľom, Chananiášovi, Mišaelovi a Azariášovi,
17 (B21) Potom se Daniel vrátil domů a celou věc pověděl svým přátelům Chananiášovi, Mišaelovi a Azariášovi:
17 (BKR) A odšed Daniel do domu svého, oznámil tu věc Chananiášovi, Mizaelovi a Azariášovi, tovaryšům svým,

18 (KAT) aby vyprosili od Boha nebies milosrdenstvo pre toto tajomstvo, aby Daniela a jeho spoločníkov neodpravili s ostatnými mudrcmi Babylonu.
18 (ROH) aby prosili zľutovanie od Boha nebies vzhľadom na to tajomstvo, aby neboli zahubení, Daniel a jeho priatelia s pozostalými mudrcami Babylona.
18 (B21) Ať prosí Boha nebes o slitování ohledně toho tajemství, aby Daniel a jeho přátelé nebyli popraveni s ostatními babylonskými mudrci.
18 (BKR) Aby se za milosrdenství modlili Bohu nebeskému příčinou té věci tajné, a nebyli zahubeni Daniel a tovaryši jeho s pozůstalými mudrci Babylonskými.

19 (KAT) Nato bolo Danielovi v nočnom videní odhalené tajomstvo; a Daniel dobrorečil Bohu nebies.
19 (ROH) Vtedy bolo tajomstvo zjavené Danielovi vo videní vnoci. A vtedy dobrorečil Daniel Bohu nebies.
19 (B21) V noci pak Danielovi bylo to tajemství zjeveno ve vidění. Daniel proto chválil Boha nebes
19 (BKR) I zjevena jest Danielovi u vidění nočním ta věc tajná. Pročež Daniel dobrořečil Bohu nebeskému.

20 (KAT) Daniel hovoril: „Nech je zvelebené Božie meno od vekov do vekov, lebo jeho je múdrosť i sila.
20 (ROH) Daniel odpovedal a riekol: Nech je meno Božie požehnané od veku až na veky, lebo jeho je múdrosť a sila.
20 (B21) a řekl: "Chváleno buď jméno Boží od věků až na věky - moudrost a síla jemu náleží!
20 (BKR) Mluvil pak Daniel a řekl: Buď jméno Boží požehnáno od věků až na věky, nebo moudrost a síla jeho jest.

21 (KAT) On mení časy i veky, zosadzuje a ustanovuje kráľov, dáva múdrosť múdrym a poznanie tým, čo chápu.
21 (ROH) A on mení časy a doby, sosadzuje kráľov a ustanovuje kráľov; dáva múdrym múdrosť a vedomosť tým, ktorí znajú rozum.
21 (B21) On mění časy a období, sesazuje krále a jiné nastolí. Mudrce obdařuje moudrostí, rozumným dává poznání.
21 (BKR) A on proměňuje časy i chvíle; ssazuje krále, i ustanovuje krále; dává moudrost moudrým a umění majícím rozum.

22 (KAT) On odhaľuje hlboké a skryté veci, vie, čo je vo tme, a svetlo s ním býva.
22 (ROH) On zjavuje hlboké veci a skryté a vie o tom, čo je vo tme, a svetlo prebýva s ním.
22 (B21) Zjevuje věci skryté v hlubinách, on ví, co leží v tmách, a světlo u něj přebývá.
22 (BKR) On zjevuje věci hluboké a skryté; zná to, což jest v temnostech, a světlo s ním přebývá.

23 (KAT) Teba, Bože mojich otcov, chválim a oslavujem, pretože si mi dal múdrosť a silu a teraz si mi dal vedieť, o čo sme ťa prosili, lebo si nám oznámil kráľovu vec.“
23 (ROH) Teba, ó, Bože svojich otcov, oslavujem a chválim, ktorý si mi dal múdrosť a silu, a teraz si mi tiež oznámil to, čo sme prosili od teba, lebo si nám oznámil vec kráľovu.
23 (B21) Chválím tě a oslavuji, Bože otců mých - moudrost a sílu dal jsi mi! Oznámil jsi mi, zač jsme tě prosili, oznámil jsi nám sen královský!"
23 (BKR) Ó Bože otců mých, těť oslavuji a chválím, že jsi mne moudrostí a silou obdařil, ovšem nyní, že jsi mi oznámil to, čehož jsme žádali od tebe; nebo věc královu oznámil jsi nám.

24 (KAT) Preto Daniel išiel za Ariochom, ktorého kráľ poveril vyhubením mudrcov Babylonu. Išiel a povedal mu: „Nevyhub mudrcov Babylonu; zaveď ma ku kráľovi, oznámim mu rozriešenie.“
24 (ROH) Preto odišiel Daniel hore k Ariochovi, ktorého bol ustanovil kráľ na to, aby zahubil mudrcov Babylona; išiel tedy a takto mu povedal: Nehub mudrcov Babylona! Zaveď ma hore pred kráľa, a poviem kráľovi výklad jeho sna.
24 (B21) S tím se pak Daniel vydal za Ariochem, kterého král pověřil popravami babylonských mudrců. Přišel za ním a řekl mu: "Nepopravuj babylonské mudrce! Vezmi mě ke králi a já mu ten sen vyložím."
24 (BKR) A protož Daniel všel k Ariochovi, kteréhož ustanovil král, aby zhubil mudrce Babylonské. A přišed, takto řekl jemu: Mudrců Babylonských nezahlazuj; uveď mne před krále a výklad ten oznámím.

25 (KAT) Nato Arioch urýchlene zaviedol Daniela ku kráľovi a vravel mu: „Našiel som medzi júdskymi zajatcami muža, ktorý oznámi kráľovi rozriešenie.“
25 (ROH) Vtedy zaviedol Arioch Daniela so spechom hore pred kráľa a takto mu povedal: Našiel som muža zo synov zajatých z Judska, ktorý oznámi kráľovi výklad sna.
25 (B21) Arioch vzal Daniela rychle ke králi a takto ho ohlásil: "Našel jsem mezi judskými vyhnanci muže, který králi vyloží jeho sen."
25 (BKR) Tedy Arioch s chvátáním uvedl Daniele před krále, a takto řekl jemu: Našel jsem muže z zajatých synů Judských, kterýž výklad ten králi oznámí.

26 (KAT) Kráľ vravel Danielovi, ktorého meno bolo Baltazár: „Si schopný oznámiť mi sen, ktorý som mal, i jeho význam?“
26 (ROH) Kráľ odpovedal a riekol Danielovi, ktorému bolo meno Baltazár: Či mi môžeš oznámiť sen, ktorý som videl, i jeho výklad?
26 (B21) Král se tedy Daniela zvaného Baltazar zeptal: "Ty bys mi uměl sdělit, co jsem viděl ve snu a co to znamená?"
26 (BKR) Odpověděl král a řekl Danielovi, jehož jméno bylo Baltazar: Budeš-liž ty mi moci oznámiti sen, kterýž jsem viděl, i výklad jeho?

27 (KAT) Daniel odpovedal kráľovi: „Tajomstvo, na ktoré sa kráľ spytuje, nemôžu kráľovi oznámiť mudrci, veštci, čarodejníci a hádači.
27 (ROH) Daniel odpovedal pred kráľom a riekol: Tajomstvo, ktoré žiada kráľ zvedieť, nemôžu povedať kráľovi mudrci ani hvezdári ani iní učenci alebo veštci.
27 (B21) Daniel králi odpověděl: "Tajemství, na něž se král ptá, mu nedokáže vysvětlit žádný mudrc, kouzelník, věštec ani jasnovidec.
27 (BKR) Odpověděl Daniel králi a řekl: Té věci tajné, na niž se král doptává, nikoli nemohou mudrci, hvězdáři, věšťci a hadači králi oznámiti.

28 (KAT) Ale je Boh na nebi, ktorý odhaľuje tajomstvá a dá kráľovi Nabuchodonozorovi vedieť, čo bude v posledných dňoch. Tvoj sen a videnie, ktoré na tvojom lôžku prešlo tvojou hlavou, je toto:
28 (ROH) Avšak je Bôh na nebesiach, ktorý zjavuje tajomstvá, a oznámi tiež i kráľovi Nabuchodonozorovi, čo sa stane v potomných dňoch. Tvoj sen a videnia tvojej hlavy na tvojom ležišti sú toto:
28 (B21) Na nebi je však Bůh, který zjevuje tajemství. Ten králi Nabukadnezarovi ukázal, co se stane v posledních dnech. Sen a vidění, která jsi v mysli viděl na lůžku, jsou následující:
28 (BKR) Ale však jest Bůh na nebi, kterýž zjevuje tajné věci, a on ukázal králi Nabuchodonozorovi, co se díti bude v potomních dnech. Sen tvůj, a což jsi ty viděl na ložci svém, toto jest:

29 (KAT) Tebe, kráľu, prichádzali na lôžku myšlienky, čo bude za týmto; a ten, ktorý odhaľuje tajomstvá, dal ti vedieť, čo bude.
29 (ROH) Tebe, ó, kráľu, prichádzaly na rozum tvoje myšlienky na tvojom ležišti o tom, čo bude po tomto čase. A ten, ktorý zjavuje tajomstvá, ti oznámil, čo bude.
29 (B21) Když jsi, králi, ležel na lůžku, přemýšlel jsi o tom, co se bude dít v budoucnu, a Ten, který zjevuje tajemství, ti ukázal, co se stane.
29 (BKR) Tobě, ó králi, na mysl přicházelo na ložci tvém, co bude potom, a ten, kterýž zjevuje tajné věci, ukázalť to, což budoucího jest.

30 (KAT) A mne nebolo toto tajomstvo odhalené pre múdrosť, ktorá je vo mne nad všetky živé tvory, ale preto, aby sa riešenie oznámilo kráľovi, aby si poznal myšlienky svojho srdca.
30 (ROH) A mne nebolo zjavené toto tajomstvo pre múdrosť, ktorá by asi bola vo mne, väčšia od múdrosti všetkých živých, ale preto, aby oznámili kráľovi žiadaný výklad, a aby si zvedel myšlienky svojho srdca.
30 (B21) Mně to tajemství nebylo zjeveno proto, že bych byl moudřejší než všichni ostatní, ale proto, aby se král dozvěděl, co to znamená, a abys porozuměl tomu, o čem jsi přemýšlel.
30 (BKR) Strany pak mne, ne skrze moudrost, kteráž by při mně byla nade všecky lidi, ta věc tajná mně zjevena jest, ale skrze modlitbu, aby ten výklad králi oznámen byl, a ty myšlení srdce svého abys zvěděl.

31 (KAT) Ty, kráľu, díval si sa a hľa, akási mohutná socha! Táto socha bola veľká a jej lesk silný; stála pred tebou a jej výzor bol hrozný.
31 (ROH) Ty, kráľu, si videl a hľa, nejaký veľký obraz, a ten veľkolepý obraz, ktorého blesk bol náramný, stál pred tebou a bol na pohľad strašný.
31 (B21) Nuže, králi, měl jsi vidění a hle, spatřils jakousi velikou sochu. Byla to ohromná socha neobyčejného vzhledu. Tyčila se před tebou a budila hrůzu.
31 (BKR) Ty králi, viděl jsi, a aj, obraz nějaký veliký, (obraz ten byl znamenitý a blesk jeho náramný), stál naproti tobě, kterýž na pohledění byl hrozný.

32 (KAT) Hlava tejto sochy bola z jemného zlata, jej prsia a ramená zo striebra, jej brucho a boky z kovu,
32 (ROH) Hlava obrazu bola z výborného zlata, jeho prsia a jeho ramená boly zo striebra, jeho brucho a jeho bedrá z medi,
32 (B21) Hlava té sochy byla z čistého zlata, hruď a paže ze stříbra, břicho a boky bronzové,
32 (BKR) Toho obrazu hlava byla z zlata výborného, prsy jeho a ramena jeho z stříbra, a břicho jeho i bedra jeho z mědi,

33 (KAT) jej stehná zo železa, jej nohy čiastočne zo železa, čiastočne z hliny.
33 (ROH) jeho hnáty zo železa a jeho nohy čiastočne zo železa a čiastočne z hliny.
33 (B21) stehna železná a nohy zčásti železné a zčásti hliněné.
33 (BKR) Hnátové jeho z železa, nohy jeho z částky z železa a z částky z hliny.

34 (KAT) Takto si sa díval, až sa bez zásahu rúk odlúpil kameň, zasiahol sochu do železných a hlinených nôh a rozdrúzgal ich.
34 (ROH) A hľadel si dotiaľ, až sa odtrhol kameň, ktorý nebol v rukách, a uderil obraz do nôh, ktoré boly zo železa a z hliny, a rozbil ich na prach.
34 (B21) Díval ses a hle, ze skály se bez dotyku lidské ruky vylomil kámen, zasáhl sochu do železných a hliněných nohou a rozdrtil je.
34 (BKR) Hleděls na to, až se utrhl kámen, kterýž nebýval v rukou, a udeřil obraz ten v nohy jeho železné a hliněné, a potřel je.

35 (KAT) Nato sa odrazu rozdrúzgali železo, hlina, kov, striebro i zlato a boli ako pleva z letnej holohumnice, uchytil ich vietor a nenašlo sa po nich stopy. Kameň však, ktorý zasiahol sochu, stal sa veľkým vrchom a zaplnil celú zem.
35 (ROH) Vtedy bolo razom rozdrvené železo, hlina, meď, striebro i zlato, a bolo to jako plevy z humna letného času, a odniesol to vietor tak, že sa tomu nenašlo nikde miesta, a kameň, ktorý uderil obraz, stal sa velikým vrchom a naplnil celú zem.
35 (B21) Vtom se všechno to železo, hlína, bronz, stříbro a zlato rozpadlo na kousky - jako plevy, když se v létě mlátí obilí. Vítr je roznesl, že po nich nezbylo památky. Ale ten kámen, který sochu zasáhl, se stal velikou horou a zaplnil celou zem.
35 (BKR) A tak potříno jest spolu železo, hlina, měď, stříbro i zlato, a bylo to všecko jako plevy z placu letního, a zanesl to vítr, tak že místa jejich není nalezeno. Kámen pak ten, kterýž udeřil v obraz, učiněn jest horou velikou, a naplnil všecku zemi.

36 (KAT) Toto je sen; i jeho význam oznámime kráľovi.
36 (ROH) To je sen, a jeho výklad tiež povieme pred kráľom.
36 (B21) Tolik sen. Teď povíme královské Výsosti jeho výklad.
36 (BKR) Toť jest ten sen. Výklad jeho také povíme králi:

37 (KAT) Ty, kráľu, kráľ kráľov, ktorému Boh nebies dal kráľovstvo, silu, moc a slávu
37 (ROH) Ty, kráľu, si kráľom kráľov, pretože ti Bôh nebies dal to kráľovstvo i tú moc i silu i slávu,
37 (B21) Ty, králi, jsi král králů, protože ti Bůh nebes dal království a moc, sílu i slávu.
37 (BKR) Ty králi, jsi král králů; nebo Bůh nebeský dal tobě království, moc a sílu i slávu.

38 (KAT) a do rúk ktorého dal všetko, kde bývajú ľudskí synovia, poľné zvieratá i nebeské vtáctvo, a ktorého ustanovil za vládcu nad nimi všetkými: ty si hlava zo zlata.
38 (ROH) a všetko všade, kde len bývajú synovia človeka i poľná zver i nebeské vtáctvo, dal do tvojej ruky a učinil ťa pánom nad tým nad všetkým. Ty si tou zlatou hlavou.
38 (B21) Dal ti do rukou celý obydlený svět, všechny lidi, zvěř i ptactvo, a učinil tě vládcem nad tím vším. Ty jsi ta zlatá hlava.
38 (BKR) A všeliké místo, na němž přebývají synové lidští, zvěř polní i ptactvo nebeské dal v ruku tvou, a pánem tě ustavil nade všemi těmi věcmi. Ty jsi ta hlava zlatá.

39 (KAT) Po tebe povstane iné kráľovstvo, menšie než ty, a ďalšie, tretie kráľovstvo z kovu, ktoré bude vládnuť nad celou zemou.
39 (ROH) A po tebe povstane iné kráľovstvo, nižšie ako je tvoje, a zase iné, tretie kráľovstvo, jako medené, ktoré bude panovať na celej zemi.
39 (B21) Po tobě ale povstane jiné království, slabší než to tvé, a po něm třetí království, bronzové, které ovládne celý svět.
39 (BKR) Ale po tobě povstane království jiné, nižší než tvé, a jiné království třetí měděné, kteréž panovati bude po vší zemi.

40 (KAT) A štvrté kráľovstvo bude mocné ako železo, pretože železo drúzga všetko. A ako železo rozbíja všetky veci, bude rozbíjať a drúzgať.
40 (ROH) A štvrté kráľovstvo bude tvrdé jako železo, lebo železo drví a krúši všetko, a tedy jako železo, ktoré poláme to všetko, tak aj ono rozdrví a poláme.
40 (B21) Nakonec přijde čtvrté království, silné jako železo. Železo totiž vše rozbíjí a drtí, a jako železo vše rozbíjí, tak bude i ono království vše rozbíjet a ničit.
40 (BKR) Království pak čtvrté bude tvrdé jako železo. Nebo jakož železo drobí a zemdlévá všecko, tak, pravím, jako železo, kteréž potírá všecko, i ono potře a potříská všecko.

41 (KAT) A že si nohy a prsty videl čiastočne z hrnčiarskej hliny a čiastočne zo železa: kráľovstvo bude rozdelené, bude v ňom z pevnosti železa tak, ako si videl železo pomiešané s blatistou hlinou.
41 (ROH) A že si videl nohy a prsty čiastočne z hrnčiarskej hliny a čiastočne zo železa, to znamená, že to bude rozdelené kráľovstvo; ale bude v ňom ešte niečo z pevnosti železa, lebo si videl železo smiešané s hlinou obyčajného blata.
41 (B21) A že jsi viděl nohy a prsty zčásti hliněné a zčásti železné znamená, že to království bude rozdělené. Bude však mít v sobě něco ze síly železa, neboť jsi viděl do té obyčejné hlíny přimíšené železo.
41 (BKR) Že jsi pak viděl nohy a prsty z částky z hliny hrnčířské a z částky z železa, království rozdílné znamená, v němž bude něco mocnosti železa, tak jakž jsi viděl železo smíšené s hlinou ničemnou.

42 (KAT) A prsty nôh čiastočne zo železa a čiastočne z hliny: kráľovstvo bude zčasti mocné, zčasti krehké.
42 (ROH) A prsty na nohách čiastočne zo železa a čiastočne z hliny znamenajú, že kráľovstvo bude z čiastky silné a z čiastky krehké.
42 (B21) Prsty nohou zčásti železné a zčásti hliněné znamenají, že to království bude zčásti silné a zčásti křehké.
42 (BKR) Ale prstové noh z částky z železa a z částky z hliny znamenají království z částky mocné a z částky ku potření snadné.

43 (KAT) A že si videl železo, pomiešané s blatistou hlinou, znamená, že sa budú miešať ľudským semenom, ale spolu držať nebudú, tak ako sa nedá železo pomiešať s hlinou.
43 (ROH) A to, že si videl železo smiešané s hlinou obyčajného blata, znamená, že budú spojení na spôsob semena človeka; ale nebudú pevne ľnúť jeden k druhému, tak, ako sa železo nespojí s hlinou.
43 (B21) A že jsi viděl železo smíšené s obyčejnou hlínou znamená, že se lidská pokolení budou mísit, ale držet spolu nebudou, tak jako železo nedrží s hlínou.
43 (BKR) A že jsi viděl železo smíšené s hlinou ničemnou, ukazuje, že se přízniti budou vespolek lidé, a však nebude se přídržeti jeden druhého, tak jako železo nedrží se z hlinou.

44 (KAT) V dňoch týchto kráľov vzbudí však Boh nebies kráľovstvo, ktoré sa nikdy nerozpadne a kráľovstvo sa inému ľudu nedostane; rozdrúzga a zruší všetky tie kráľovstvá, ono však bude trvať naveky
44 (ROH) A za dní tých kráľov ustaví Bôh nebies kráľovstvo, ktoré nebude zkazené nikdy až na veky. A to kráľovstvo nebude ponechané inému ľudu. Rozbije všetky tie kráľovstvá na prach a učiní im koniec, ale ono bude stáť až na veky.
44 (B21) Za dnů těch králů však Bůh nebes nastolí království, které se nikdy nezhroutí, království, které si nepřivlastní žádný lid. To království rozdrtí a ukončí všechna ostatní království, samo pak potrvá navěky.
44 (BKR) Za dnů pak těch králů vzbudí Bůh nebeský království, kteréž na věky nebude zkaženo, a království to na žádného jiného nespadne, ale ono potře a konec učiní všechněm těm královstvím, samo pak státi bude na věky,

45 (KAT) tak, ako si videl, že sa z vrchu bez zásahu rúk odlúpil kameň a rozdrúzgal železo, kov, hlinu, striebro a zlato. - Veľký Boh dal vedieť kráľovi, čo bude za týmto. Sen je pravdivý a jeho výklad spoľahlivý.“
45 (ROH) Lebo si videl, že sa od vrchu odtrhol kameň, ktorý nebol v rukách, a rozbil na prach železo, meď, hlinu, striebro i zlato. Veľký Bôh oznámil kráľovi, čo bude po tomto. A sen je istý, a jeho výklad je verný. -
45 (B21) To je smysl vidění, v němž jsi spatřil, jak se ze skály bez dotyku lidské ruky vylomil kámen a rozdrtil železo, bronz, hlínu, stříbro i zlato. Veliký Bůh ukázal králi, co se bude dít v budoucnu. Ten sen je pravdivý a jeho výklad jistý."
45 (BKR) Tak jakž jsi viděl, že se s hory utrhl kámen, kterýž nebýval v rukou, a potřel železo, měď, hlinu, stříbro a zlato. Bůh veliký oznámil králi, co býti má potom, a pravý jest sen ten i věrný výklad jeho.

46 (KAT) Vtedy kráľ Nabuchodonozor padol na tvár, klaňal sa Danielovi a rozkázal, aby mu priniesli obetu a kadidlo.
46 (ROH) Vtedy padol kráľ Nabuchodonozor na svoju tvár a klaňal sa Danielovi a rozkázal, aby mu obetovali obetné dary a vonné obeti upokojujúce,
46 (B21) Král Nabukadnezar padl před Danielem na tvář a klaněl se mu. Nařídil také, ať se na jeho počest obětují oběti a vonné kadidlo.
46 (BKR) Tedy král Nabuchodonozor padl na tvář svou, a poklonil se Danielovi, a rozkázal, aby oběti a vůně libé obětovali jemu.

47 (KAT) Kráľ sa ozval a vravel Danielovi: „Váš Boh je naozaj Boh bohov a Pán kráľov, ktorý odhaľuje tajomstvá, keď si dokázal odhaliť toto tajomstvo.“
47 (ROH) a takto odpovedal kráľ Danielovi a riekol: Je vskutku pravda, že váš Bôh je Bohom bohov a Pánom kráľov a zjavuje tajomstvá, keď si mohol zjaviť toto tajomstvo.
47 (B21) Potom král řekl Danielovi: "Váš Bůh je opravdu Bůh bohů, Pán králů a zjevovatel tajemství - vždyť tys mi to tajemství dokázal vyjevit!"
47 (BKR) A odpovídaje král Danielovi, řekl: V pravdě že Bůh váš jest Bůh bohů a Pán králů, kterýž zjevuje skryté věci, poněvadž jsi mohl vyjeviti tajnou věc tuto.

48 (KAT) Potom kráľ Daniela povýšil, dal mu mnoho veľkých darov a ustanovil ho za vládcu nad celou babylonskou provinciou a za hlavného náčelníka všetkých babylonských mudrcov.
48 (ROH) Vtedy zvelebil kráľ Daniela a dal mu mnohé a veľké dary a učinil ho pánom nad celou krajinou Babylona a kniežaťom vojvodov, pánom nad všetkými mudrcami Babylona.
48 (B21) Král pak Daniela povýšil a zahrnul ho množstvím vzácných darů. Jmenoval ho správcem celé provincie Babylon a také nejvyšším ze všech babylonských mudrců.
48 (BKR) Tedy král zvelebil Daniele, a dary veliké a mnohé dal jemu, a pánem ho učinil nade vší krajinou Babylonskou, a knížetem nad vývodami, a nade všemi mudrci Babylonskými.

49 (KAT) Ale Daniel uprosil kráľa a spravovaním babylonskej provincie poveril Sidracha, Misacha a Abdenaga. Daniel však ostal na kráľovskom dvore.
49 (ROH) A Daniel vyžiadal od kráľa to, že ustanovil nad správou Babylonskej krajiny Sadracha, Mézacha a Abednéga. A Daniel býval na dvore kráľovom.
49 (B21) Na Danielovu žádost pak správou babylonské provincie pověřil Šadracha, Mešacha a Abednega. Sám Daniel ovšem zůstával na královském dvoře.
49 (BKR) Daniel pak vyžádal na králi, aby představil krajině Babylonské Sidracha, Mizacha a Abdenágo. Ale Daniel býval v bráně královské.