Kniha proroka Ezechiela

Biblia - Sväté písmo

(CEP - Český - Ekumenický preklad)

Ez 8, 1-18

1 Šestého roku v šestém měsíci, pátého dne toho měsíce, jsem seděl ve svém domě a přede mnou seděli judští starší. Tam na mne dolehla ruka Panovníka Hospodina. 2 Měl jsem vidění. Hle, cosi vzhledem podobného ohni. Od beder dolů to vypadalo jako oheň a od beder nahoru to vypadalo jako záře, jako třpyt oslnivého vzácného kovu. 3 Vztáhl cosi, co se podobalo ruce, uchopil mě za kštici na hlavě a duch mě vynesl mezi zemi a nebe; v Božích viděních mě přivedl do Jeruzaléma ke vchodu vnitřní brány, která je obrácena na sever, v níž je modla žárlivosti, která vyvolává žárlivost Hospodinovu. 4 A hle, byla tam sláva Boha Izraele. Vypadala jako tehdy, když jsem ji viděl na pláni. 5 I řekl mi: "Lidský synu, pozvedni své oči k severu." Pozvedl jsem oči k severu, a hle, na sever od brány byl oltář; ta modla žárlivosti byla v průchodu. 6 Řekl mi: "Lidský synu, vidíš, co páchají? Jak veliké ohavnosti zde dům izraelský páchá, abych se vzdálil od své svatyně? A uvidíš ještě větší ohavnosti." 7 Uvedl mě ke vchodu do nádvoří, kde jsem spatřil jakýsi otvor ve zdi. 8 Řekl mi: "Lidský synu, prokopej se tou zdí!" Prokopal jsem se tedy zdí, a hle, jakýsi vchod. 9 Řekl mi: "Vejdi a podívej se na ty zlé ohavnosti, které zde páchají." 10 Vešel jsem a uviděl všelijaká zpodobení plazů a ohyzdných zvířat a všelijaké hnusné modly izraelského domu, vyryté po zdech kolem dokola. 11 A před nimi stojí sedmdesát mužů ze starších domu izraelského, uprostřed nich Jaazanjáš, syn Šáfanův. Každý z nich má v ruce svou kadidelnici a vzhůru stoupá oblak vonného kouře z kadidla. 12 Řekl mi: "Viděl jsi, lidský synu, co páchají starší izraelského domu potmě, každý v pokojíku s obrazy svých model? Říkají: »Hospodin nás nevidí, Hospodin zemi opustil«." 13 Řekl mi: "A uvidíš ještě větší ohavnosti, které páchají." 14 A přivedl mě do brány Hospodinova domu, která vede k severu, a hle, sedí tam ženy a oplakávají Tamúza. 15 Řekl mi: "Viděl jsi, lidský synu? A uvidíš ještě větší ohavnosti než tyto." 16 Uvedl mě do vnitřního nádvoří Hospodinova domu, a hle, při vchodu do Hospodinova chrámu, mezi předsíní a oltářem, bylo asi dvacet pět mužů, zády ke chrámu Hospodinovu a tváří k východu; klaněli se východním směrem slunci. 17 Řekl mi: "Viděl jsi, lidský synu? Domu Judovu nestačí tyto ohavnosti, které zde páchají; navíc naplnili celou zemi násilím. Stále znovu mě urážejí, a hle, jak si k nosu pozvedají ratolest. 18 Také já budu jednat v rozhořčení, nebude mi jich líto a nebudu znát soucit. Pak budou ke mně volat mocným hlasem, ale já je nevyslyším."

Verš 12

Řekl mi: "Viděl jsi, lidský synu, co páchají starší izraelského domu potmě, každý v pokojíku s obrazy svých model? Říkají: »Hospodin nás nevidí, Hospodin zemi opustil«."

Ez 9:9 - Řekl mi: "Nepravost domu izraelského i judského je nesmírně veliká. Země je plná prolité krve a město je plné křivd. Vždyť řekli: »Hospodin zemi opustil, Hospodin nic nevidí«.

Verš 18

Také já budu jednat v rozhořčení, nebude mi jich líto a nebudu znát soucit. Pak budou ke mně volat mocným hlasem, ale já je nevyslyším."

Ez 5:11 - Jakože jsem živ, je výrok Panovníka Hospodina, poněvadž jsi poskrvnil mou svatyni všelijakými ohyzdnými a ohavnými modlami, ani já ti nic neslevím a nebude mi tě líto, ani já nebudu znát soucit.

Ez 7:4 - Nebude mi tě líto a nebudu znát soucit, obrátím tvé cesty proti tobě a tvé ohavnosti vyvstanou uprostřed tebe. I poznáte, že já jsem Hospodin."

Prís 1:28 - Tehdy mě budou volat, a neodpovím, budou mě hledat za úsvitu, a nenaleznou,

Iz 1:15 - Když rozprostíráte své dlaně, zakrývám si před vámi oči. Ať se modlíte sebevíc, neslyším. Vaše ruce jsou celé od krve.

Jer 11:11 - Proto praví Hospodin toto: "Hle, já na ně uvedu zlé věci, jimž nebudou moci ujít. Budou ke mně úpět, ale já je nevyslyším.

Verš 3

Vztáhl cosi, co se podobalo ruce, uchopil mě za kštici na hlavě a duch mě vynesl mezi zemi a nebe; v Božích viděních mě přivedl do Jeruzaléma ke vchodu vnitřní brány, která je obrácena na sever, v níž je modla žárlivosti, která vyvolává žárlivost Hospodinovu.

Dan 5:5 - V tu hodinu se ukázaly prsty lidské ruky a něco psaly na omítku zdi královského paláce naproti svícnu. Král viděl zápěstí ruky, která psala.

Verš 4

A hle, byla tam sláva Boha Izraele. Vypadala jako tehdy, když jsem ji viděl na pláni.

Ez 3:23 - Vstal jsem tedy a odešel jsem na pláň. A hle, stála tam Hospodinova sláva jako tehdy, když jsem ji viděl u průplavu Kebaru. I padl jsem na tvář.

Ez 8,2 - I teraz sa Pán zjavuje Ezechielovi v tej podobe ako vo videní, keď ho povolal za proroka, 1,27 n.

Ez 8,3-6 - Duch postavil Ezechiela k severnej bráne, ktorá viedla z vonkajšieho chrámového nádvoria do vnútorného, blízko miesta, kde kráľ Manasses dal postaviť sochu falošného božstva (2 Kr 21,7; 2 Krn 33,7). Socha sa volá sochou žiarlivosti, lebo Izraeliti, keď sa jej klaňali, páchali nevernosť voči Pánovi (porov. pozn. k Iz 50,1), a tak vzbudzujú jeho žiarlivosť. O sláve Pánovej pozri 1,1 n. a 3,22 n.

Ez 8,14 - Tamúz (Tammúz), milenec bohyne Ištar, bol bohom jarného ožívania. Predstavovali si, že Tamúz koncom každej jari zostupuje do podsvetia. V štvrtom mesiaci babylonského a hebrejského kalendára, ktorý sa podľa toho božstva tiež volal tamúz (tammúz), oplakávali ženy jeho zmiznutie. Jeho kult prenikol aj na západ, kde ho uctievali pod menom Adonis.

Ez 8,16 - Miesto medzi chrámovou predsieňou a oltárom bolo jedno z najsvätejších miest chrámu. Pritom sa museli obrátiť tvárou na východ, takže k veľsvätyni, kde nad archou zmluvy sídlil Pán, boli obrátení chrbtom.

Ez 8,17 - Nevieme, čo sa rozumie výrazom "konár si dávajú k nosu".