Kniha proroka Ezechiela

Biblia - Sväté písmo

(B21 - Český - Bible 21)

Ez 7, 1-27

1 Dostal jsem slovo Hospodinovo: 2 "Synu člověčí, toto praví Panovník Hospodin o izraelské zemi: Konec! Konec je se čtyřmi kouty země! 3 Už s tebou konec je - svůj hněv sešlu na tebe. Budu tě soudit podle tvých cest, všechny tvé ohavnosti uvalím na tebe. 4 Neslituji se, neušetřím tě! Ano, uvalím tvé cesty na tebe, tvá ohavnost ve tvém středu vyvstane a poznáte, že já jsem Hospodin. 5 Toto praví Panovník Hospodin: Zlo za zlem - hle, už tu je! 6 Je konec, konec je, tvůj konec nadešel - hle, už tu je! 7 Tvůj zánik nadešel, obyvateli země! Ten čas už tu je, blíží se onen den - místo jásotu je na horách děs! 8 Hned teď na tebe vyliji svůj hněv, mé rozhořčení padne na tebe. Budu tě soudit podle tvých cest, všechny tvé ohavnosti uvalím na tebe. 9 Neslituji se, neušetřím tě! Uvalím tvé cesty na tebe, tvá ohavnost ve tvém středu vyvstane a poznáte, že já Hospodin jsem ten, kdo vás bije. 10 Hle, ten den - hle, už tu je! Zkáza propukla, hůl rozkvetla, pýcha vypučela, 11 krutost vyrostla ve kmen zla. Nezbude nikdo z nich, nikdo z jejich množství, nic z jejich jmění, nic z jejich nádhery. 12 Ten čas už tu je, už nastal onen den! Kdo kupuje, nejásej, kdo prodává, nermuť se - na celý ten dav totiž padá hněv! 13 Kdo prodává, pokud snad přežije, nezíská, co prodal, nazpátek. Vidění o tom davu nebude vzato zpět: Žádný z nich kvůli své vině naživu neudrží se. 14 Na trubku troubí se, vše připraveno je, nikdo však nejde do boje - na celý ten dav dopadá můj hněv! 15 Venku je meč, doma hlad a mor; kdo je v krajině, mečem zahyne, kdo ve městě, hlad a mor zhltne jej. 16 Uniknou-li utečenci, do hor utečou, všichni však jako holubi v roklích naříkat budou nad vinou svou. 17 Každá ruka tehdy ochabne a každé stehno bude zmáčené. 18 Jejich oděvem bude pytlovina a přikryje je hrůza; každá hlava bude oholena a na všech tvářích hanba. 19 Své stříbro vyházejí do ulic, zlato budou mít za odpadky. Jejich stříbro ani zlato je nebude moci zachránit v den Hospodinova zuření. Nebudou se jím moci nasytit, nenaplní si jím útroby - způsobilo jim jenom hřích. 20 Ze vší té nádhery, kterou se chlubili, si vyrobili své ohavné obrazy. Udělali z toho své hnusné modly, a já s tím naložím jako s odpadky. 21 Cizincům to vydám za kořist, ať to uloupí nejhorší lotři na zemi, jen ať to znesvětí! 22 Svou tvář od nich odvrátím, až znesvětí mou skrýš, až do ní vpadnou lupiči a celou ji znesvětí. 23 Připrav řetězy! Protože zemi naplnily popravy a ve městě je samé násilí, 24 přivedu nejhorší mezi národy, aby jejich domy zabrali. S pýchou těch mocných skoncuji a jejich svatyně budou znesvěceny. 25 Přichází děs! Budou hledat pokoj - zbytečně! 26 Valí se pohroma za pohromou, zlá zpráva jedna za druhou. Od proroka se budou dožadovat vidění a skončí vyučování od kněží i rady od starších. 27 Králi nezbude než truchlení, kníže zahalí se zděšením a ruce prostých lidí hrůza ochromí. Podle jejich cest s nimi naložím; odsoudím je tak, jak sami soudili, a poznají, že já jsem Hospodin."

Verš 17

Každá ruka tehdy ochabne a každé stehno bude zmáčené.

Iz 13:7 - A proto všechny ruce ochabnou, všechna srdce se strachy rozplynou.

Jer 6:24 - Jakmile jsme o nich slyšeli, ruce nám ochably. Jsme přemoženi úzkostí, jako když na rodičku přijdou bolesti.

Verš 18

Jejich oděvem bude pytlovina a přikryje je hrůza; každá hlava bude oholena a na všech tvářích hanba.

Iz 15:2 - Dibonští do svého chrámu stoupají, jdou plakat na své výšiny. Nad osudem Nebó a Medeby Moábci kvílejí. Všechny hlavy oholeny, všechny brady ostříhány,

Jer 48:37 - Každá hlava oholena, všechen vous ostříhán, všechny ruce samá jizva a pytlovina přes bedra.

Verš 19

Své stříbro vyházejí do ulic, zlato budou mít za odpadky. Jejich stříbro ani zlato je nebude moci zachránit v den Hospodinova zuření. Nebudou se jím moci nasytit, nenaplní si jím útroby - způsobilo jim jenom hřích.

Prís 11:4 - V soudný den majetek nijak neprospěje, poctivost ale zachraňuje před smrtí.

Sof 1:18 - Jejich stříbro a zlato je nezachrání v den Hospodinova zuření, až plamen jeho horlení pohltí celou zemi. Ano, skoncuje, a to rychle, se všemi obyvateli země!

Verš 4

Neslituji se, neušetřím tě! Ano, uvalím tvé cesty na tebe, tvá ohavnost ve tvém středu vyvstane a poznáte, že já jsem Hospodin.

Ez 5:11 - Jakože jsem živ, praví Panovník Hospodin, protože jsi poskvrnil mou svatyni všelijakými svými nechutnostmi a ohavnostmi, já sám tě jako břitvou oholím. Neslituji se, neušetřím tě!

Ez 8:18 - Proto i já projevím svůj hněv! Neslituji se, neušetřím je. I když mi budou hlasitě křičet do uší, já je nevyslyším."

Ez 7,2 - Izraelova krajina tu označuje Júdske kráľovstvo; Izrael (Jakub) bol praotcom aj kmeňa Júda. – Štyri končiny značia celú krajinu.

Ez 7,10 - Prút je nepriateľ. Prút už kvitne, čoskoro prinesie ovocie: trest pre Jeruzalem. Ináč však tieto verše sú porušené.

Ez 7,12 - Tu sa myslí na dedičný nemovitý majetok, ktorý smel Izraelita predať len z núdze, preto vždy žialil, keď ho predával; no na každý 50. rok, t. j. na rok jubilejný, dostal sa takýto majetok bezplatne naspäť pôvodnému majiteľovi alebo jeho dedičom. Zajatie, do ktorého idú Izraeliti, nebude krátke; ak ten, čo svoj majetok predal, bude ešte aj v jubilejnom roku nažive, bude ešte v zajatí.

Ez 7,16 - O hrkútajúcich holuboch pozri pozn. k Iz 59,11.

Ez 7,18 - Žinenky (vrecoviny) a plešina, ostrihané vlasy, boli znakom smútku a pokánia.

Ez 7,22 - "Skvost Pánov" je chrám jeruzalemský.

Ez 7,23 - Reťaz zvýrazňuje zajatie.