Kniha proroka Ezechiela

1 (BKR) Byla nade mnou ruka Hospodinova, a vyvedl mne Hospodin v duchu, a postavil mne u prostřed údolí, kteréž bylo plné kostí.
1 (ROH) Bola nado mnou ruka Hospodinova, a vyviedol ma von v duchu Hospodinovom a postavil ma a nechal prostred údolia, ktoré bolo plné kostí.

2 (BKR) I provedl mne skrze ně vůkol a vůkol, a aj, bylo jich velmi mnoho v tom údolí, a aj, byly velmi suché.
2 (ROH) A previedol ma popri nich kolom dookola. A hľa, bolo ich veľmi mnoho na tvári údolia, a hľa, boly veľmi suché.

3 (BKR) I řekl mi: Synu člověčí, mohly-li by ožiti kosti tyto? I řekl jsem: Panovníče Hospodine, ty víš.
3 (ROH) A riekol mi: Synu človeka, či ožijú tieto kosti? A ja som povedal: Pane, Hospodine, ty vieš.

4 (BKR) V tom řekl mi: Prorokuj o těch kostech a rci jim: Kosti suché, slyšte slovo Hospodinovo.
4 (ROH) Vtedy mi riekol: Prorokuj o týchto kostiach a povieš im: Vy, suché kosti, počujte slovo Hospodinovo!

5 (BKR) Toto praví Panovník Hospodin kostem těmto: Aj, já uvedu do vás ducha, abyste ožily.
5 (ROH) Takto hovorí Pán Hospodin týmto kostiam: Hľa, ja uvediem do vás ducha, a ožijete.

6 (BKR) A dám na vás žily, a učiním, že zroste na vás maso, a otáhnu vás koží; dám, pravím, do vás ducha, abyste ožily, i zvíte, že já jsem Hospodin.
6 (ROH) A dám na vás žily a spôsobím to, aby na vás vystúpilo telo a potiahnem vás kožou, dám do vás ducha a ožijete a zviete, že ja som Hospodin.

7 (BKR) Tedy prorokoval jsem tak, jakž mi rozkázáno bylo. I stal se zvuk, když jsem já prorokoval, a aj, hřmot, když se přibližovaly kosti jedna k druhé.
7 (ROH) Vtedy som prorokoval, ako mi bolo rozkázané. Tu povstal zvuk, keď som prorokoval, a hľa, bolo počuť hrkot, a kosti sa približovaly, kosť ku svojej kosti.

8 (BKR) I viděl jsem, a aj, žily a maso na nich se ukázalo, i koží potaženy byly po vrchu, ale ducha žádného nebylo v nich.
8 (ROH) A videl som, že hľa, ukázaly sa na nich žily, a vystúpilo mäso, a koža ich potiahla po vrchu, ale ducha v nich nebolo.

9 (BKR) I řekl mi: Prorokuj k duchu, prorokuj, synu člověčí, a rci duchu: Takto praví Panovník Hospodin: Ode čtyř větrů přiď, duchu, a věj na tyto zmordované, ať oživou.
9 (ROH) A riekol mi: Prorokuj k duchu, prorokuj, synu človeka, a povieš duchu: Takto hovorí Pán Hospodin: Od štyroch vetrov prijdi, duchu, a vej na týchto pobitých, aby ožili!

10 (BKR) Tedy prorokoval jsem, jakž mi rozkázal. I všel do nich duch, a ožili, a postavili se na nohách svých, zástup velmi veliký.
10 (ROH) Nuž prorokoval som tak, ako mi rozkázal. A vošiel do nich duch, a ožili a postavili sa na svoje nohy, zástup vojska, veliký náramne.

11 (BKR) I řekl mi: Synu člověčí, kosti tyto jsou všecken dům Izraelský. Aj, říkají: Uschly kosti naše, a zhynula čáka naše, jižť jest po nás.
11 (ROH) A riekol mi: Synu človeka, tieto kosti sú celý dom Izraelov. Hľa, hovoria: Naše kosti uschly, a zahynula naša nádej, už je po nás!

12 (BKR) Protož prorokuj a rci jim: Takto praví Panovník Hospodin: Aj, já otevru hroby vaše, a vyvedu vás z hrobů vašich, lide můj, a uvedu vás do země Izraelské.
12 (ROH) Preto prorokuj a povieš im: Takto hovorí Pán Hospodin: Hľa, ja otvorím vaše hroby a vyvediem vás z vašich hrobov, môj ľude, a dovediem vás do zeme Izraelovej.

13 (BKR) I zvíte, že já jsem Hospodin, když otevru hroby vaše, a vyvedu vás z hrobů vašich, lide můj.
13 (ROH) A zviete, že ja som Hospodin, keď otvorím vaše hroby a keď vás vyvediem z vašich hrobov, môj ľude.

14 (BKR) A dám Ducha svého do vás, abyste ožili, a osadím vás v zemi vaší, i zvíte, že já Hospodin mluvím i činím, dí Hospodin.
14 (ROH) A dám do vás svojho ducha, a ožijete, a osadím vás na vašej zemi, a zviete, že ja Hospodin som hovoril aj učiním, hovorí Hospodin.

15 (BKR) Opět stalo se slovo Hospodinovo ke mně, řkoucí:
15 (ROH) A stalo sa slovo Hospodinovo ku mne povediac:

16 (BKR) Ty pak synu člověčí, vezmi sobě dřevo jedno, a napiš na něm: Judovi, a synům Izraelským, tovaryšům jeho. Zatím vezma dřevo druhé, napiš na něm: Jozefovi dřevo Efraimovo, a všechněm synům Izraelským, tovaryšům jeho.
16 (ROH) A ty, synu človeka, vezmi si jedno drevo a napíš naň: Júdovi a synom Izraelovým, jeho spoločníkom. Potom vezmi druhé drevo a napíš naň: Jozefovi. Drevo Efraimovo a celého domu Izraelovho, jeho spoločníkov.

17 (BKR) I spojž je sobě jedno k druhému v jedno dřevo, aby byla jako jedno v ruce tvé.
17 (ROH) A priblíž si ich jedno k druhému v jedno drevo, aby boly jedno v tvojej ruke.

18 (BKR) A když mluviti budou k tobě synové lidu tvého, řkouce: Což nám neoznámíš, co ty věci znamenají:
18 (ROH) Keď ti potom povedia synovia tvojho ľudu a rieknu: Či nám neoznámiš, načo ti je to?

19 (BKR) Mluv k nim: Takto praví panovník Hospodin: Aj, já vezmu dřevo Jozefovo, kteréž jest v ruce Efraimově, a pokolení Izraelských, tovaryšů jeho, a přiložím je s ním k dřevu Judovu, a učiním je dřevem jedním, i budou jedno v ruce mé.
19 (ROH) Hovor im: Takto hovorí Pán Hospodin: Hľa, ja vezmem drevo Jozefovo, ktoré je v ruke Efraimovej, a pokolenia Izraelove, jeho spoločníkov, a dám ich aj s ním k drevu Júdovmu a učiním ich jedným drevom, a budú jedno v mojej ruke.

20 (BKR) A když budou ta dřeva, na kterýchž jsi psal, v ruce tvé před očima jejich,
20 (ROH) A drevá, na ktoré napíšeš svojou rukou, budú pred ich očami.

21 (BKR) Tedy mluv k nim: Takto praví Panovník Hospodin: Aj, já vezmu syny Izraelské z prostřed národů těch, kamž odešli, a shromáždě je odevšad, uvedu je do země jejich.
21 (ROH) A hovor im: Takto hovorí Pán Hospodin: Hľa, ja vezmem synov Izraelových zpomedzi národov, kam odišli, a shromaždím ich zo všetkých strán a dovediem ich do ich zeme.

22 (BKR) A učiním je, aby byli národem jedním v té zemi na horách Izraelských, a král jeden bude nad nimi nade všemi králem. A nebudou více dva národové, aniž se již více děliti budou na dvoje království.
22 (ROH) A učiním ich jedným národom v zemi, na vrchoch Izraelových, a jeden kráľ bude im všetkým za kráľa, a nebudú viacej dvoma národami ani sa už nebudú viacej deliť na dve kráľovstvá, nikdy.

23 (BKR) Aniž se budou poškvrňovati více ukydanými bohy svými, a ohavnostmi svými, ani jakými přestoupeními svými, i vysvobodím je ze všech obydlí jejich, v nichž hřešili, a očistím je. I budou mým lidem, a já budu jejich Bohem.
23 (ROH) A nebudú sa viacej zanečisťovať svojimi ukydanými bohmi a svojimi mrzkosťami ani niktorými svojimi všelijakými prestúpeniami, a zachránim ich zo všetkých ich bydlísk, v ktorých hrešili, a očistím ich, a budú mi ľudom, a ja im budem Bohom.

24 (BKR) A služebník můj David bude králem nad nimi, a pastýře jednoho všickni míti budou, aby v soudech mých chodili, a ustanovení mých ostříhali, i činili je.
24 (ROH) A môj služobník Dávid bude kráľom nad nimi, a všetci budú mať jedného pastiera, budú chodiť v mojich súdoch a budú ostríhať moje ustanovenia a budú ich činiť.

25 (BKR) I budou bydliti v té zemi, kterouž jsem byl dal služebníku svému Jákobovi, v níž bydlili otcové vaši. Budou, pravím, v ní bydliti oni i synové jejich, i synové synů jejich až na věky, a David služebník můj knížetem jejich bude na věky.
25 (ROH) Budú bývať na zemi, ktorú som dal svojmu služobníkovi Jakobovi, v ktorej bývali vaši otcovia, a budú bývať na nej oni aj ich synovia i synovia ich synov až na veky, a Dávid, môj služobník, im bude kniežaťom na veky.

26 (BKR) Nadto učiním s nimi smlouvu pokoje; smlouva věčná bude s nimi. A rozsadím je, i rozmnožím je, a postavím svatyni svou u prostřed nich na věky.
26 (ROH) A učiním s nimi smluvu pokoja; bude to večná smluva s nimi. A dám ich ta a rozmnožím ich a dám svoju svätyňu do ich stredu, a bude tak až na veky.

27 (BKR) Bude i příbytek můj mezi nimi, a budu jejich Bohem, a oni budou lidem mým.
27 (ROH) A môj príbytok bude nad nimi, a budem im Bohom, a oni mi budú ľudom.

28 (BKR) I zvědí národové, že jsem já Hospodin, jenž posvěcuji Izraele, když bude svatyně má u prostřed nich na věky.
28 (ROH) A tak zvedia národy, že ja som Hospodin, ktorý posväcujem Izraela, keď bude moja svätyňa v ich strede na veky.