Kniha proroka Ezechiela

1 (KAT) Pán prehovoril ku mne takto: „Syn človeka, hovor k synom svojho ľudu a povedz im:
1 (B21) Dostal jsem slovo Hospodinovo:
1 (BKR) Opět stalo se slovo Hospodinovo ke mně, řkoucí:

2 (KAT) Keď na krajinu privediem meč, vtedy si ľud krajiny vyberie zo svojho lona nejakého muža a ustanoví ho za strážcu.
2 (B21) "Synu člověčí, promluv ke svým krajanům a řekni jim: Když přivedu na některou zemi meč, lid té země ze svého středu vybere jednoho muže a ustanoví si ho za strážce.
2 (BKR) Synu člověčí, mluv k synům lidu svého a rci jim: Když uvedu na zemi některou meč, jestliže vezme lid té země muže jednoho od končin svých, a ustanoví jej sobě za strážného,

3 (KAT) Keď uzrie prichádzať meč proti krajine, zatrúbi na trúbu a bude varovať ľud.
3 (B21) Jakmile uvidí, že na tu zem jde meč, zatroubí na polnici a všechny varuje.
3 (BKR) A ten vida meč přicházející na tu zemi, troubil-li by na troubu a napomínal lidu,

4 (KAT) Ak ktokoľvek, kto počuje zvuk trúby, neprijme výstrahu, takže príde meč a zasiahne ho, jeho krv bude na jeho hlave.
4 (B21) Když někdo uslyší zvuk polnice, ale nedá na varování a ten meč přijde a zabije ho, jeho krev padne na jeho hlavu.
4 (BKR) A slyše někdo zvuk trouby, však by se nedal napomenouti, a v tom přijda meč, shladil by jej: krev jeho na hlavu jeho bude.

5 (KAT) Počul zvuk trúby, no neprijal výstrahu, jeho krv bude na ňom. Keby bol prijal výstrahu, bol by si zachránil život.
5 (B21) Slyšel zvuk polnice, ale nedal na varování - jeho krev padne na něj. Kdyby dal na varování, mohl se zachránit.
5 (BKR) Nebo slyšel hlas trouby, však nedal se napomenouti; krev jeho na něm zůstane.Byť se byl napomenouti dal, duši svou byl by vysvobodil.

6 (KAT) Ale keď strážca uvidí prichádzať meč, a nezatrúbi na trúbu, takže ľud nedostane výstrahu, a potom príde meč a zasiahne niekoho spomedzi nich; i ten bol zasiahnutý pre svoju vinu, ale jeho krv budem požadovať zo strážcovej ruky.
6 (B21) Pokud však strážce uvidí, že jde meč, ale nezatroubí na polnici, aby lid varoval, a meč přijde a někoho z nich zabije, pak takový zemře za své viny, ale za jeho krev budu volat k odpovědnosti toho strážce.
6 (BKR) Pakli strážný vida, an meč přichází, však by nezatroubil na troubu, a lid by nebyl napomenut, a přijda meč, zachvátil by někoho z nich: ten pro nepravost svou zachvácen bude, ale krve jeho z ruky strážného toho vyhledávati budu.

7 (KAT) Nuž, syn človeka, teba som dal za strážcu Izraelovho domu. Keď počuješ slovo z mojich úst, varuj ich z mojej strany!
7 (B21) Synu člověčí, ustanovil jsem tě strážcem domu Izraele. Jakmile uslyšíš slovo z mých úst, vyřiď jim mé varování.
7 (BKR) Tebe pak synu člověčí, tebe jsem strážným ustanovil nad domem Izraelským, abys slyše z úst mých slovo, napomínal jich ode mne.

8 (KAT) Ak vtedy, keď poviem bezbožnému: »Bezbožník, určite zomrieš!«, nebudeš hovoriť, aby si bezbožníka vystríhal pred jeho cestou, ten bezbožník zomrie pre svoju vinu, ale jeho krv budem požadovať z tvojej ruky.
8 (B21) Když řeknu ničemovi: ‚Ničemo, musíš zemřít,' ale ty nepromluvíš, abys toho ničemu varoval před jeho cestou - pak ten ničema zemře za své viny, ale za jeho krev budu volat k odpovědnosti tebe.
8 (BKR) Když bych já řekl bezbožnému: Bezbožníče, smrtí umřeš, a nemluvil bys, vystříhaje bezbožného od cesty jeho: ten bezbožný pro nepravost svou umře, ale krve jeho z ruky tvé vyhledávati budu.

9 (KAT) Ale ak si ho ty upozornil pred jeho cestou, aby sa z nej vrátil, a nevrátil sa zo svojej cesty, on zomrie, no ty si si zachránil dušu.
9 (B21) Pokud jsi však ničemu varoval, ať se odvrátí od své cesty, ale on se od ní neodvrátil - pak zemře za své viny, ale ty se zachráníš.
9 (BKR) Pakli bys ty vystříhal bezbožného od cesty jeho, tak aby se od ní odvrátil, a však neodvrátil by se od cesty své: onť pro nepravost svou umře, ale ty duši svou vysvobodíš.

10 (KAT) A ty, syn človeka, povedz Izraelovmu domu: Takto ste hovorili: »Naše zločiny a naše hriechy sú na nás a my v nich hynieme, ako teda môžeme žiť?«
10 (B21) Synu člověčí, řekni domu Izraele - Mluvíte takto: ‚Naše přestupky a hříchy na nás doléhají a skomíráme kvůli nim. Jak bychom mohli žít?'
10 (BKR) Protož ty synu člověčí, rci domu Izraelskému: Takto mluvíte, říkajíce: Proto že přestoupení naše a hříchové naši jsou na nás, a my v nich svadneme, i jakž bychom živi byli?

11 (KAT) Povedz im: Ako žijem, hovorí Pán, Jahve, nemám záľubu v tom, aby zomrel bezbožný, ale aby sa bezbožný vrátil zo svojej cesty a žil. Vráťte, vráťte sa zo svojich zlých ciest, prečože by ste mali zomrieť, Izraelov dom?!
11 (B21) Řekni jim: Jakože jsem živ, praví Panovník Hospodin, nemám zalíbení ve smrti ničemy. Chci raději, aby se ničema od své cesty odvrátil a žil! Odvraťte se, odvraťte se od svých zlých cest! Proč máte umírat, dome Izraele?
11 (BKR) Rci jim: Živť jsem já, dí Panovník Hospodin, žeť nemám líbosti v smrti bezbožného, ale aby se odvrátil bezbožný od cesty své a živ byl. Odvraťtež se, odvraťte od cest svých zlých. I proč mříti máte, ó dome Izraelský?

12 (KAT) A ty, syn človeka, povedz domu svojho ľudu: Spravodlivosť spravodlivca ho nezachráni v deň, keď zhreší, bezbožný sa však nezrúti pre svoju bezbožnosť v deň, keď sa odvráti od svojej bezbožnosti; spravodlivec však nebude môcť žiť zo svojej spravodlivosti v deň, keď zhreší.
12 (B21) Synu člověčí, řekni svým krajanům: Jakmile se spravedlivý vzbouří, jeho spravedlnost ho nezachrání. Jakmile se ničema odvrátí od své ničemnosti, jeho ničemnost ho nezničí. Jakmile spravedlivý začne hřešit, nebude už moci žít ze své spravedlnosti.
12 (BKR) Ty tedy synu člověčí, rci synům lidu svého: Spravedlnost spravedlivého nevytrhne ho v den přestoupení jeho, aniž bezbožný v své bezbožnosti padne, v kterýž by se den odvrátil od bezbožnosti své; tolikéž spravedlivý nebude moci živ býti v ní, v kterýž by den zhřešil.

13 (KAT) Keď poviem spravodlivému: Určite budeš žiť a on sa bude spoliehať na svoju spravodlivosť a spácha zločin, jeho spravodlivosť vôbec nezostane v pamäti; pre svoj zločin, ktorý spáchal, pre ten zomrie.
13 (B21) Řeknu-li spravedlivému: ‚Jistěže budeš žít,' a on začne spoléhat na svou spravedlnost a páchat bezpráví, žádné jeho spravedlivé skutky už nebudou vzpomenuty. Zemře kvůli bezpráví, jehož se dopustil.
13 (BKR) Jestliže dím spravedlivému: Jistě živ budeš, a on doufaje v spravedlnost svou, činil by nepravost: žádná spravedlnost jeho nepřijde na pamět, ale pro tu nepravost svou, kterouž činil, umře.

14 (KAT) A keď poviem bezbožnému: »Určite zomrieš« a odvráti sa od svojho hriechu a bude konať právne a spravodlivo,
14 (B21) Řeknu-li ničemovi: ‚Musíš zemřít,' a on se od svého hříchu odvrátí a začne jednat poctivě a spravedlivě,
14 (BKR) Zase řeknu-li bezbožnému: Smrtí umřeš, však odvrátí-li se od hříchu svého, a činiti bude soud a spravedlnost,

15 (KAT) vráti záloh, nahradí korisť, bude kráčať podľa príkazov života, aby nespáchal zločin, istotne bude žiť, nezomrie.
15 (B21) takže ten ničema vrátí, co vzal do zástavy, nahradí, co uloupil, začne se řídit životodárnými pravidly a přestane páchat bezpráví - takový nezemře, takový jistě bude žít.
15 (BKR) Což v zástavě jest, navrátí-li bezbožný, což vydřel, nahradí-li, v ustanoveních života bude-li choditi, nečině nepravosti: jistě že bude živ, neumře.

16 (KAT) Jeho hriechy, ktoré popáchal, nebudú sa mu vôbec pripomínať; konal podľa práva a spravodlivo, istotne bude žiť.
16 (B21) Žádné hříchy, jichž se dopustil, mu nebudou připomínány. Jednal poctivě a spravedlivě - jistěže bude žít.
16 (BKR) Žádní hříchové jeho, jimiž hřešil, nebudou mu zpomínáni; soud a spravedlnost činil, jistě že bude živ.

17 (KAT) Ale synovia tvojho ľudu povedali: »Pánovo počínanie nie je správne,« hoci ich počínanie je nesprávne.
17 (B21) Tví krajané ale říkají: ‚Hospodin je ve svém jednání vrtkavý.' Jsou to však oni, kdo je vrtkavý ve svém jednání!
17 (BKR) A vždy říkají synové lidu tvého: Není pravá cesta Páně, ješto jejich cesta není pravá.

18 (KAT) Ak sa spravodlivý odvráti od svojej spravodlivosti a spácha zločin, tak preto zomrie.
18 (B21) Když se spravedlivý odvrátí od své spravedlnosti a páchá bezpráví, musí kvůli tomu zemřít.
18 (BKR) Když by se odvrátil spravedlivý od spravedlnosti své, a činil by nepravost, umřeť pro ty věci.

19 (KAT) A ak sa bezbožník odvráti od svojej bezbožnosti a bude konať podľa práva a spravodlivosti, tak ten preto bude žiť.
19 (B21) Když se ničema odvrátí od své ničemnosti a jedná poctivě a spravedlivě, smí díky tomu žít.
19 (BKR) Ale když by se odvrátil bezbožný od bezbožnosti své, a činil by soud a spravedlnost, podlé těch věcí živ bude.

20 (KAT) A vy ste povedali: »Pánovo počínanie nie je správne.« Každého z vás, Izraelov dom, budem súdiť podľa jeho ciest.“
20 (B21) Vy ale říkáte: ‚Hospodin je ve svém jednání vrtkavý.' Budu vás soudit, dome Izraele, každého podle jeho jednání!"
20 (BKR) A předce říkáte: Není pravá cesta Páně. Každého z vás podlé cest jeho souditi budu, ó dome Izraelský.

21 (KAT) V dvanástom roku, piaty deň desiateho mesiaca nášho zajatia, prišiel ku mne utečenec z Jeruzalema so zvesťou: „Mesto padlo!“
21 (B21) Pátého dne desátého měsíce dvanáctého roku našeho vyhnanství ke mně přišel uprchlík z Jeruzaléma se slovy: "Město padlo!"
21 (BKR) Stalo se pak dvanáctého léta, desátého měsíce, pátého dne téhož měsíce od zajetí našeho, že přišel ke mně jeden, kterýž ušel z Jeruzaléma, řka: Dobyto jest město.

22 (KAT) Večer pred príchodom utečenca sa však vzniesla nado mňa Pánova ruka a otvoril mi ústa prv, než ráno prišiel ku mne; otvoril mi ústa, takže som už nebol nemý.
22 (B21) Večer před jeho příchodem na mně spočinula ruka Hospodinova, a než ke mně ten uprchlík ráno přišel, Hospodin mi otevřel ústa. Má ústa se otevřela a přestal jsem být němý.
22 (BKR) Ruka pak Hospodinova byla při mně u večer před tím, než přišel ten, kterýž utekl, a otevřela ústa má, až i ke mně přišel ráno; otevřela, pravím, ústa má, abych nebyl němým déle.

23 (KAT) Vtedy Pán prehovoril ku mne takto:
23 (B21) Dostal jsem slovo Hospodinovo:
23 (BKR) I stalo se slovo Hospodinovo ke mně, řkoucí:

24 (KAT) „Syn človeka, obyvatelia tých zrúcanín v krajine Izraela hovoria takto: »Abrahám bol len jeden a dostal krajinu, nás je však mnoho, nám sa dostala krajina do vlastníctva.«
24 (B21) "Synu člověčí! Obyvatelé rozvalin v izraelské zemi říkají: ‚Abraham byl sám a získal tuto zemi. Nás je mnoho a ta země nám patří!'
24 (BKR) Synu člověčí, obyvatelé pustin těchto v zemi Izraelské mluví, řkouce: Jedinký byl Abraham, a dědičně držel zemi tuto, nás pak mnoho jest; námť dána jest země tato v dědictví.

25 (KAT) Preto im povedz: Toto hovorí Pán, Jahve: Jedávate s krvou, oči dvíhate k svojim modlám, vylievate krv, a chcete vládnuť krajinou?
25 (B21) Nuže, řekni jim - Tak praví Panovník Hospodin: Jíte maso s krví, vzhlížíte ke svým hnusným modlám, proléváte krev, a ještě chcete vládnout zemi?
25 (BKR) Protož rci jim: Takto praví Panovník Hospodin: Se krví jídáte, a očí svých pozdvihujete k ukydaným modlám svým, i krev vyléváte, a chtěli byste zemí touto dědičně vládnouti?

26 (KAT) Spoliehate sa na svoje meče, páchate ohavnosť, každý z vás poškvrňuje manželku svojho blížneho, a chcete vládnuť krajinou?
26 (B21) Spoléháte se na svůj meč, pácháte ohavnost, kdekdo przní manželku svého bližního, a ještě chcete vládnout zemi?
26 (BKR) Stojíte na meči svém, pášete ohavnost, a každý ženy bližního svého poškvrňujete, a chtěli byste zemí touto dědičně vládnouti?

27 (KAT) Takto im povedz: Toto hovorí Pán, Jahve: Ako žijem, tí, čo sú v zrúcaninách, padnú pod mečom; toho, čo je na poli, dám za pokrm zverine; a tí, čo sú na hradiskách a v jaskyniach, pomrú na mor.
27 (B21) Řekni jim - Tak praví Panovník Hospodin: Jakože jsem živ, ti, kdo jsou v rozvalinách, padnou mečem; ty, kdo jsou na venkově, dám za potravu zvěři a ti, kdo se opevnili ve skalách a jeskyních, pomřou morem.
27 (BKR) Takto mluv k nim: Takto praví Panovník Hospodin: Živť jsem já, že ti, kteříž jsou na pustinách, mečem padnou, a kdo na poli, toho zvěři dám k sežrání, kdo pak na hradích neb v jeskyních, morem zemrou.

28 (KAT) A krajinu urobím pustou, pominie sa jej hrdá moc a vrchy Izraela budú opustené, pretože nik po nich neprejde.
28 (B21) Obrátím tu zem v nejpustější pustinu a její pyšná moc tehdy skončí. Izraelské hory natolik zpustnou, že tudy nikdo ani nepůjde.
28 (BKR) I obrátím zemi tu v hroznou poušť a přestane vyvýšenost moci její, a zpustnou hory Izraelské, tak že nebude žádného, kdo by šel přes ně.

29 (KAT) Budú teda vedieť, že ja som Pán, keď urobím krajinu pustou a opustenou pre všelijaké ich ohavnosti, ktoré popáchali.
29 (B21) Obrátím tu zem v nejpustější pustinu kvůli všem ohavnostem, které páchali, a tehdy poznají, že já jsem Hospodin.
29 (BKR) I zvědí, že já jsem Hospodin, když obrátím zemi tu v hroznou poušť pro všecky ohavnosti jejich, kteréž páchali.

30 (KAT) Ty však, syn človeka: Synovia tvojho ľudu si hovoria o tebe popri múroch a vo dverách domov; druh druhovi a muž mužovi vraví: »Poďteže, čujme, čo to za slovo, ktoré vyšlo od Pána.«
30 (B21) Synu člověčí! Tví krajané si o tobě povídají mezi zdmi i u dveří a jedni druhým říkají: ‚Pojďte, poslechneme si, jaké slovo přišlo od Hospodina.'
30 (BKR) Ty pak synu člověčí, slyš, synové lidu tvého často mluvívají o tobě, za stěnami i ve dveřích domů, a říkají jeden druhému a každý bratru svému, řka: Poďte medle a poslechněte, jaké slovo vyšlo od Hospodina.

31 (KAT) I prichádzajú k tebe, ako prichádza ľud; môj ľud sa posadí pred teba a počúva tvoje slová, ale nekonajú podľa nich, pretože v ústach majú lož, podľa nej konajú, srdce im ide za ziskom.
31 (B21) Přichází jich k tobě celé zástupy a sedají si před tebou jako můj lid, aby si poslechli tvá slova, ale nejednají podle nich. Ústa mají plná vroucí lásky, v srdci však následují mrzký zisk.
31 (BKR) I scházejí se k tobě, tak jako se schází lid, a sedají před tebou lid můj, a poslouchají slov tvých, ale nečiní jich. A ačkoli je sobě ústy svými libují, však za mrzkým ziskem svým srdce jejich odchází.

32 (KAT) Ty si im však ako ľúbostný spevák, ktorý má pekný hlas a dobre vyhráva, počúvajú tvoje slová, ale nekonajú podľa nich.
32 (B21) Nejsi pro ně víc než zpěvák milostných písní, co umí krásně zpívat a pěkně hrát; vyslechnou si tvá slova, ale nejednají podle nich.
32 (BKR) A aj, ty jsi jim jako zpěv libý pěkného zvuku a dobře vznějící. Slyšíť zajisté slova tvá, ale žádný jich nečiní.

33 (KAT) Až keď sa to splní - veruže sa splní -, budú vedieť, že bol prorok medzi nimi.“
33 (B21) Až to však přijde - a hle, už to přichází - tehdy poznají, že měli mezi sebou proroka."
33 (BKR) Než když to přijde, (aj, přicházíť), tedy zvědí, že prorok byl u prostřed nich.