Kniha proroka Ezechiela

Biblia - Sväté písmo

(B21 - Český - Bible 21)

Ez 33, 1-33

1 Dostal jsem slovo Hospodinovo: 2 "Synu člověčí, promluv ke svým krajanům a řekni jim: Když přivedu na některou zemi meč, lid té země ze svého středu vybere jednoho muže a ustanoví si ho za strážce. 3 Jakmile uvidí, že na tu zem jde meč, zatroubí na polnici a všechny varuje. 4 Když někdo uslyší zvuk polnice, ale nedá na varování a ten meč přijde a zabije ho, jeho krev padne na jeho hlavu. 5 Slyšel zvuk polnice, ale nedal na varování - jeho krev padne na něj. Kdyby dal na varování, mohl se zachránit. 6 Pokud však strážce uvidí, že jde meč, ale nezatroubí na polnici, aby lid varoval, a meč přijde a někoho z nich zabije, pak takový zemře za své viny, ale za jeho krev budu volat k odpovědnosti toho strážce. 7 Synu člověčí, ustanovil jsem tě strážcem domu Izraele. Jakmile uslyšíš slovo z mých úst, vyřiď jim mé varování. 8 Když řeknu ničemovi: ‚Ničemo, musíš zemřít,' ale ty nepromluvíš, abys toho ničemu varoval před jeho cestou - pak ten ničema zemře za své viny, ale za jeho krev budu volat k odpovědnosti tebe. 9 Pokud jsi však ničemu varoval, ať se odvrátí od své cesty, ale on se od ní neodvrátil - pak zemře za své viny, ale ty se zachráníš. 10 Synu člověčí, řekni domu Izraele - Mluvíte takto: ‚Naše přestupky a hříchy na nás doléhají a skomíráme kvůli nim. Jak bychom mohli žít?' 11 Řekni jim: Jakože jsem živ, praví Panovník Hospodin, nemám zalíbení ve smrti ničemy. Chci raději, aby se ničema od své cesty odvrátil a žil! Odvraťte se, odvraťte se od svých zlých cest! Proč máte umírat, dome Izraele? 12 Synu člověčí, řekni svým krajanům: Jakmile se spravedlivý vzbouří, jeho spravedlnost ho nezachrání. Jakmile se ničema odvrátí od své ničemnosti, jeho ničemnost ho nezničí. Jakmile spravedlivý začne hřešit, nebude už moci žít ze své spravedlnosti. 13 Řeknu-li spravedlivému: ‚Jistěže budeš žít,' a on začne spoléhat na svou spravedlnost a páchat bezpráví, žádné jeho spravedlivé skutky už nebudou vzpomenuty. Zemře kvůli bezpráví, jehož se dopustil. 14 Řeknu-li ničemovi: ‚Musíš zemřít,' a on se od svého hříchu odvrátí a začne jednat poctivě a spravedlivě, 15 takže ten ničema vrátí, co vzal do zástavy, nahradí, co uloupil, začne se řídit životodárnými pravidly a přestane páchat bezpráví - takový nezemře, takový jistě bude žít. 16 Žádné hříchy, jichž se dopustil, mu nebudou připomínány. Jednal poctivě a spravedlivě - jistěže bude žít. 17 Tví krajané ale říkají: ‚Hospodin je ve svém jednání vrtkavý.' Jsou to však oni, kdo je vrtkavý ve svém jednání! 18 Když se spravedlivý odvrátí od své spravedlnosti a páchá bezpráví, musí kvůli tomu zemřít. 19 Když se ničema odvrátí od své ničemnosti a jedná poctivě a spravedlivě, smí díky tomu žít. 20 Vy ale říkáte: ‚Hospodin je ve svém jednání vrtkavý.' Budu vás soudit, dome Izraele, každého podle jeho jednání!" 21 Pátého dne desátého měsíce dvanáctého roku našeho vyhnanství ke mně přišel uprchlík z Jeruzaléma se slovy: "Město padlo!" 22 Večer před jeho příchodem na mně spočinula ruka Hospodinova, a než ke mně ten uprchlík ráno přišel, Hospodin mi otevřel ústa. Má ústa se otevřela a přestal jsem být němý. 23 Dostal jsem slovo Hospodinovo: 24 "Synu člověčí! Obyvatelé rozvalin v izraelské zemi říkají: ‚Abraham byl sám a získal tuto zemi. Nás je mnoho a ta země nám patří!' 25 Nuže, řekni jim - Tak praví Panovník Hospodin: Jíte maso s krví, vzhlížíte ke svým hnusným modlám, proléváte krev, a ještě chcete vládnout zemi? 26 Spoléháte se na svůj meč, pácháte ohavnost, kdekdo przní manželku svého bližního, a ještě chcete vládnout zemi? 27 Řekni jim - Tak praví Panovník Hospodin: Jakože jsem živ, ti, kdo jsou v rozvalinách, padnou mečem; ty, kdo jsou na venkově, dám za potravu zvěři a ti, kdo se opevnili ve skalách a jeskyních, pomřou morem. 28 Obrátím tu zem v nejpustější pustinu a její pyšná moc tehdy skončí. Izraelské hory natolik zpustnou, že tudy nikdo ani nepůjde. 29 Obrátím tu zem v nejpustější pustinu kvůli všem ohavnostem, které páchali, a tehdy poznají, že já jsem Hospodin. 30 Synu člověčí! Tví krajané si o tobě povídají mezi zdmi i u dveří a jedni druhým říkají: ‚Pojďte, poslechneme si, jaké slovo přišlo od Hospodina.' 31 Přichází jich k tobě celé zástupy a sedají si před tebou jako můj lid, aby si poslechli tvá slova, ale nejednají podle nich. Ústa mají plná vroucí lásky, v srdci však následují mrzký zisk. 32 Nejsi pro ně víc než zpěvák milostných písní, co umí krásně zpívat a pěkně hrát; vyslechnou si tvá slova, ale nejednají podle nich. 33 Až to však přijde - a hle, už to přichází - tehdy poznají, že měli mezi sebou proroka."

Verš 7

Synu člověčí, ustanovil jsem tě strážcem domu Izraele. Jakmile uslyšíš slovo z mých úst, vyřiď jim mé varování.

Ez 3:17 - "Synu člověčí," řekl, "ustanovil jsem tě strážcem domu Izraele. Jakmile uslyšíš slovo z mých úst, vyřiď jim mé varování.

Verš 10

Synu člověčí, řekni domu Izraele - Mluvíte takto: ‚Naše přestupky a hříchy na nás doléhají a skomíráme kvůli nim. Jak bychom mohli žít?'

Ez 24:23 - hlavy pokryté jako obvykle a na nohou střevíce. Žádné truchlení, žádný pláč. Budete jen skomírat ve svých vinách a mezi sebou naříkat.

Verš 11

Řekni jim: Jakože jsem živ, praví Panovník Hospodin, nemám zalíbení ve smrti ničemy. Chci raději, aby se ničema od své cesty odvrátil a žil! Odvraťte se, odvraťte se od svých zlých cest! Proč máte umírat, dome Izraele?

Ez 18:23 - Mám snad zalíbení ve smrti ničemy? praví Panovník Hospodin. Nechci snad raději, aby se od svých cest odvrátil a žil?

Ez 18:32 - Nemám zalíbení ve smrti umírajících, praví Panovník Hospodin. Obraťte se a žijte!"

Verš 12

Synu člověčí, řekni svým krajanům: Jakmile se spravedlivý vzbouří, jeho spravedlnost ho nezachrání. Jakmile se ničema odvrátí od své ničemnosti, jeho ničemnost ho nezničí. Jakmile spravedlivý začne hřešit, nebude už moci žít ze své spravedlnosti.

Ez 18:24 - Když se však spravedlivý odvrátí od své spravedlnosti a bude jako ničema páchat bezpráví a provádět všemožné ohavnosti - má snad žít? Žádné spravedlivé skutky, které konal, nebudou vzpomenuty. Zemře za to, jak byl nevěrný, za hřích, kterého se dopustil.

Verš 17

Tví krajané ale říkají: ‚Hospodin je ve svém jednání vrtkavý.' Jsou to však oni, kdo je vrtkavý ve svém jednání!

Ez 33:20 - Vy ale říkáte: ‚Hospodin je ve svém jednání vrtkavý.' Budu vás soudit, dome Izraele, každého podle jeho jednání!"

Ez 18:25 - Vy ale říkáte: ‚Hospodin je ve svém jednání vrtkavý.' Poslyš, dome izraelský: Já že jsem ve svém jednání vrtkavý? Nejste to spíše vy, kdo je vrtkavý ve svém jednání?

Ez 18:29 - Dům Izraele však říká: ‚Hospodin je ve svém jednání vrtkavý.' Já že jsem ve svém jednání vrtkavý, dome izraelský? Nejste to spíše vy, kdo je vrtkavý ve svém jednání?

Verš 21

Pátého dne desátého měsíce dvanáctého roku našeho vyhnanství ke mně přišel uprchlík z Jeruzaléma se slovy: "Město padlo!"

Ez 24:26 - V ten den za tebou přijde uprchlík, aby ti to oznámil.

2Kr 25:1 - Desátého dne desátého měsíce v devátém roce Cidkiášovy vlády proto k Jeruzalému přitáhl babylonský král Nabukadnezar s celým svým vojskem. Utábořili se před městem a začali kolem něj stavět obléhací val.

Verš 25

Nuže, řekni jim - Tak praví Panovník Hospodin: Jíte maso s krví, vzhlížíte ke svým hnusným modlám, proléváte krev, a ještě chcete vládnout zemi?

Gn 9:4 - Nesmíte však jíst maso, dokud je v něm život, totiž krev.

Lv 3:17 - Toto je věčné ustanovení pro všechna vaše pokolení, ve všech vašich příbytcích: Nesmíte jíst žádný tuk a žádnou krev."

Verš 31

Přichází jich k tobě celé zástupy a sedají si před tebou jako můj lid, aby si poslechli tvá slova, ale nejednají podle nich. Ústa mají plná vroucí lásky, v srdci však následují mrzký zisk.

Ez 14:1 - Přišli za mnou někteří ze stařešinů Izraele a posadili se přede mnou.

Ez 20:1 - Desátého dne pátého měsíce sedmého roku se někteří ze stařešinů Izraele přišli dotazovat Hospodina a posadili se přede mnou.

Ez 33,10 - Porov. hl. 18.

Ez 33,22 - O Pánovej ruke pozri pozn. k 1,1–3. Splnil sa sľub, ktorý prorok dostal vo veršoch 24,25–27.

Ez 33,24 - Izraeliti, ktorí zostali v Palestíne, ešte sa tešia, že ich ostalo málo; môžu sa sami zmocniť celej krajiny aj majetkov tých, čo sú v zajatí. Že ich je málo a že každému sa dostane veľký podiel, to nepokladali za chybu, veď rozumovali tak, že Abrahám bol len sám, a jednako dostal celý Kanaán. To im ani nepríde na myseľ, že Abrahám dostal krajinu za to, že bol spravodlivý, oni sú však od spravodlivosti veľmi ďaleko.

Ez 33,25 - Vyčítajú sa hriechy, ktoré sa vyčítajú aj v 18,6 n.

Ez 33,31 - Slovo "lož" prekladáme podľa LXX; Hebr a Vulg má "pesničky".