Kniha proroka Ezechiela

1 (KAT) I riekol mi: „Syn človeka, zjedz, čo máš poruke, zjedz tento zvitok, potom choď a hovor k domu Izraela!“
1 (B21) "Synu člověčí," řekl mi, "sněz, co máš před sebou. Sněz tento svitek. Potom jdi a mluv k domu Izraele."
1 (BKR) Tedy řekl mi: Synu člověčí, což před tebou jest, sněz, sněz knihu tuto, a jdi, mluv k domu Izraelskému.

2 (KAT) A keď som otvoril ústa, dal mi zjesť ten zvitok.
2 (B21) Otevřel jsem tedy ústa a on mi dal ten svitek sníst.
2 (BKR) I otevřel jsem ústa svá, a dal mi snísti knihu tu,

3 (KAT) I riekol mi: „Syn človeka, nakŕm si vnútro a naplň si útroby týmto zvitkom, ktorý ti ja dávam.“ Zjedol som ho teda a bol mi v ústach sladký ako med.
3 (B21) "Synu člověčí," řekl mi, "tímhle svitkem, který ti dávám, si nasyť žaludek, naplň si jím břicho." Snědl jsem jej tedy a v ústech mi chutnal sladce jako med.
3 (BKR) Řka ke mně: Synu člověčí, nakrm břicho své, a střeva svá naplň knihou touto, kteroužť dávám. I snědl jsem, a byla v ústech mých jako med sladká.

4 (KAT) I riekol mi: „Syn človeka, hor’ sa, choď k Izraelovmu domu a hovor k nim mojimi slovami!
4 (B21) "Synu člověčí," řekl mi, "jdi teď k domu Izraele a vyřiď jim má slova.
4 (BKR) Za tím řekl mi: Synu člověčí, jdiž k domu Izraelskému, a mluv k nim slovy mými.

5 (KAT) Veď nie si poslaný k národu nezrozumiteľných perí a zajakavého jazyka, ale k Izraelovmu domu;
5 (B21) Nejsi přece poslán k lidu podivné řeči a těžkého jazyka, ale k domu Izraele -
5 (BKR) Nebo nebudeš poslán k lidu hluboké řeči a nesnadného jazyka, ale k domu Izraelskému.

6 (KAT) nie k mnohým národom nezrozumiteľných perí a zajakavého jazyka, ktorých reči by si nerozumel. Keby som ťa k tým poslal, ony by ťa počúvali.
6 (B21) ne k velikým národům podivné řeči a těžkého jazyka, jejichž slovům bys nerozuměl. Kdybych tě totiž poslal k takovým, poslechli by tě.
6 (BKR) Ne k národům mnohým hluboké řeči a nesnadného jazyka, jejichž bys slovům nerozuměl, ješto, kdybych tě k nim poslal, uposlechli by tebe.

7 (KAT) Dom Izraelov ťa však nebude chcieť počúvať, pretože nechcú počúvať mňa, veď celý Izraelov dom má tvrdé čelo a zatvrdnuté srdce!
7 (B21) Dům Izraele tě ale nebude chtít poslouchat, protože nechtějí poslouchat mě. Celý dům Izraele je tvrdohlavý a zarputilý.
7 (BKR) Ale dům Izraelský nebudou tě chtíti poslouchati, poněvadž nechtí poslouchati mne; nebo všecken dům Izraelský jest tvrdočelný a zatvrdilého srdce.

8 (KAT) Pozri, tvár ti urobím tvrdou, ako je ich tvár a tvoje čelo tvrdým ako ich čelo.
8 (B21) Hle, způsobím, že budeš právě tak neústupný a tvrdý jako oni.
8 (BKR) Ale učinil jsem tvář tvou tvrdou proti tváři jejich, a čelo tvé tvrdé proti čelu jejich.

9 (KAT) Ako diamant, tvrdším než kremeň urobím tvoje čelo, neboj sa ich a nestrachuj sa pred nimi, pretože sú domom odbojným.“
9 (B21) Dávám ti tvář tvrdou jako diamant, tvrdší než křemen. Neboj se jich a jejich pohledů se nelekej - vždyť je to banda vzbouřenců."
9 (BKR) Jako kámen přetvrdý, pevnější než skálu učinil jsem čelo tvé; nebojž se jich, aniž se strachuj tváři jejich, proto že dům zpurný jsou.

10 (KAT) I riekol mi: „Syn človeka, všetky reči, ktoré budem k tebe hovoriť, prijmi do srdca a svojím sluchom ich počúvaj!
10 (B21) "Synu člověčí," řekl mi ještě, "každé slovo, které ti řeknu, si vezmi k srdci a dobře je poslouchej.
10 (BKR) I řekl ke mně: Synu člověčí, všecka slova má, kterážť mluviti budu, přijmi v srdce své, a ušima svýma slyš.

11 (KAT) A zober sa, choď medzi zajatcov, k synom svojho ľudu, hovor k nim a vrav im: »Toto hovorí Pán,« či počúvnu a či si nepovšimnú.“
11 (B21) Jdi teď ke svým krajanům ve vyhnanství a mluv k nim. Ať už poslechnou nebo ne, řekni jim: ‚Tak praví Panovník Hospodin.'"
11 (BKR) A jdi k zajatým, k synům lidu svého, a mluv k nim, a rci jim: Takto praví Panovník Hospodin, již oni slyšte neb nechte.

12 (KAT) Vtom ma duch zdvihol i počul som za sebou zvuk veľkého hluku: „Požehnaná Pánova sláva zo svojho miesta“
12 (B21) Vtom se mě zmocnil Duch a uslyšel jsem za sebou obrovský hluk. To se Hospodinova sláva zvedala ze svého místa.
12 (BKR) Tehdy odnesl mne Duch, a slyšel jsem za sebou hlas hřmotu velikého: Požehnaná sláva Hospodinova z místa svého.

13 (KAT) a šelest krídel živých bytostí, ktoré sa vzájomne dotýkali, a zároveň hrkot kolies a zvuk veľkého hluku.
13 (B21) Ozýval se šelest křídel oněch bytostí, jak se otírala jedno o druhé, a rachot kol, jež se vznášela spolu s nimi - obrovský hluk.
13 (BKR) A hlas křídel těch zvířat, kteráž se vespolek dotýkala, a hlas kol naproti nim, a hlas hřmotu velikého.

14 (KAT) A duch ma vyzdvihol a vzniesol a šiel som roztrpčený zápalom svojho ducha. Pánova ruka však bola pevne nado mnou.
14 (B21) Duch se mě zmocnil a vzal mě pryč. Šel jsem roztrpčen a rozhořčen v duchu, ale ruka Hospodinova na mně mocně spočívala.
14 (BKR) Duch pak odnesl mne, a vzal mne, a odšel jsem truchliv, v hněvě ducha svého, ale ruka Hospodinova nade mnou silnější byla.

15 (KAT) Šiel som do Tel Abibu medzi zajatcov, ktorí bývali pri rieke Chobar, usadil som sa tam, kde bývali oni, a zostal som tam medzi nimi stŕpnutý sedem dní.
15 (B21) Přišel jsem k vyhnancům usazeným v osadě Tel-aviv u průplavu Kebar a sedm dní jsem tam zůstal sedět otřesen.
15 (BKR) I přišel jsem k zajatým do Telabib, bydlícím při řece Chebar, a seděl jsem, kdež oni bydlili. Seděl jsem, pravím, sedm dní u prostřed nich s užasnutím.

16 (KAT) Po uplynutí siedmich dní prehovoril ku mne Pán takto:
16 (B21) Když těch sedm dní uplynulo, dostal jsem slovo Hospodinovo.
16 (BKR) I stalo se po dokonání sedmi dnů, že se stalo slovo Hospodinovo ke mně, řkoucí:

17 (KAT) „Syn človeka, postavil som ťa ako hliadku domu Izraela. Keď počuješ z mojich úst slovo, varuj ich predo mnou!
17 (B21) "Synu člověčí," řekl, "ustanovil jsem tě strážcem domu Izraele. Jakmile uslyšíš slovo z mých úst, vyřiď jim mé varování.
17 (BKR) Synu člověčí, strážným jsem tě postavil nad domem Izraelským, abys slyše slovo z úst mých, napomínal jich ode mne.

18 (KAT) Keď poviem zločincovi: »Určite zomrieš,« ty ho však neupozorníš a nebudeš hovoriť, aby si zločinca na záchranu jeho života odradil od zlej cesty, ten zločinec zomrie vo svojej vine, no jeho krv budem požadovať z tvojich rúk.
18 (B21) Když řeknu ničemovi: ‚Musíš zemřít,' a ty ho nevaruješ, nepromluvíš, abys tomu ničemovi zachránil život tím, že bys jej varoval před jeho zlou cestou - pak ten ničema zemře za své viny, ale za jeho krev budu volat k odpovědnosti tebe.
18 (BKR) Když bych já řekl bezbožnému: Smrtí umřeš, a nenapomenul bys ho, ani nemluvil, abys ho odvedl od cesty jeho bezbožné, proto abys ho při životu zachoval: ten bezbožný pro nepravost svou umře, ale krve jeho z ruky tvé vyhledám.

19 (KAT) Ale ak si ty varoval zločinca, a on sa neodvrátil od svojej neprávosti a od svojej zločinnej cesty, on zomrie vo svojej vine, ty si si však zachránil dušu.
19 (B21) Pokud jsi však ničemu varoval a on se neodvrátil od své ničemnosti ani od své zlé cesty - pak zemře za své viny, ale ty se zachráníš.
19 (BKR) Paklibys ty napomenul bezbožného, a neodvrátil by se od bezbožnosti své, a od cesty své bezbožné, onť pro nepravost svou umře, ale ty duši svou vysvobodíš.

20 (KAT) A ak sa spravodlivý odvráti od svojej spravodlivosti a spácha zločin, keď ho postavím pred pokušenie, zomrie; pretože si ho nevaroval, zomrel vo svojom hriechu, jeho spravodlivé skutky, ktoré konal, nezostanú na pamäti a jeho krv budem požadovať z tvojich rúk.
20 (B21) Podobně když se spravedlivý odvrátí od své spravedlnosti a bude páchat bezpráví, položím mu do cesty překážku a zemře. Protožes ho nevaroval, zemře ve svém hříchu a jeho spravedlivé skutky nebudou ani vzpomenuty - za jeho krev ale budu volat k odpovědnosti tebe.
20 (BKR) Odvrátil-li by se pak spravedlivý od spravedlnosti své, a činil by nepravost, a já bych položil urážku před něj, a tak by umřel, ty pak bys ho nenapomenul: pro hříchť svůj umře, aniž na pamět přijde která spravedlnost jeho, kterouž činil, ale krve jeho z ruky tvé vyhledám.

21 (KAT) Ale ak ty upozorníš spravodlivého, aby nehrešil, a on nezhreší, určite bude žiť, lebo prijal napomenutie, a ty si si zachránil dušu.“
21 (B21) Pokud jsi však toho spravedlivého varoval, aby nehřešil, a on hřešit přestane - pak zůstane živ, protože přijal varování, a i ty se zachráníš."
21 (BKR) Pakli bys ty napomenul spravedlivého, aby nehřešil spravedlivý, a on by nehřešil, jistě že bude živ; nebo napomenut byl. Ty také duši svou vysvobodíš.

22 (KAT) I vzniesla sa tam nado mňa Pánova ruka a riekol mi: „Vstaň, vyjdi do údolia, tam budem k tebe hovoriť.“
22 (B21) Tehdy na mně spočinula ruka Hospodinova. "Vstaň a jdi na pláň," řekl mi. "Tam k tobě promluvím."
22 (BKR) I byla tam nade mnou ruka Hospodinova, kterýžto řekl mi: Vstaň, jdi do tohoto údolí, a tam mluviti budu s tebou.

23 (KAT) Vstal som teda a išiel som do údolia a hľa, bola tam Pánova sláva ako sláva, ktorú som videl pri rieke Chobar. Vtom som padol na tvár.
23 (B21) Vstal jsem tedy a šel na pláň. A hle - stála tam Hospodinova sláva! Právě taková sláva, jakou jsem viděl u průplavu Kebar. Padl jsem na tvář.
23 (BKR) A tak vstav, šel jsem do toho údolí, a aj, sláva Hospodinova stála tam, jako sláva, kterouž jsem viděl u řeky Chebar. I padl jsem na tvář svou.

24 (KAT) Tu vstúpil do mňa duch, postavil ma na nohy, hovoril so mnou a povedal mi: „Choď, zavri sa do svojho domu!
24 (B21) Vstoupil však do mě Duch a postavil mě na nohy. Tehdy ke mně promluvil. "Jdi a zavři se doma," řekl mi.
24 (BKR) Tehdy vstoupil do mne Duch, a postaviv mne na nohy, mluvil ke mně, a řekl mi: Jdiž, zavři se v domě svém.

25 (KAT) A hľa, syn človeka, budú na teba vrhnuté povrazy a budeš nimi poviazaný, že nebudeš môcť vyjsť medzi nich.
25 (B21) "Synu člověčí, vezmou na tebe provazy a svážou tě jimi, takže nebudeš moci vyjít mezi ně.
25 (BKR) Nebo na tě, synu člověčí, aj, dadí na tě provazy, a sváží tě jimi, a nebudeš moci vyjíti mezi ně.

26 (KAT) I prilepím ti jazyk k ďasnám, že budeš nemý a nebudeš im mravokárcom, pretože sú odbojný dom.
26 (B21) Jazyk ti přilepím na patro, takže budeš němý a nebudeš je už kárat - vždyť je to banda vzbouřenců.
26 (BKR) A já učiním, aby jazyk tvůj přilnul k dásním tvým, a abys oněměl, a nebyl jim mužem domlouvajícím, protože dům zpurný jsou.

27 (KAT) Ale keď budem s tebou hovoriť, otvorím ti ústa a budeš im vravieť: »Toto hovorí Pán, Jahve.« Kto počúvne, počúvne, kto si nepovšimne, nepovšimne si, pretože sú odbojný dom.
27 (B21) Až k tobě ale promluvím, otevřu ti ústa a řekneš jim: ‚Tak praví Panovník Hospodin.' Kdo chce poslouchat, ať slyší; kdo nechce, ať nechce - vždyť je to banda vzbouřenců."
27 (BKR) Ale když mluviti budu s tebou, otevru ústa tvá, a díš jim: Takto praví Panovník Hospodin: Kdo slyšeti chce, nechť slyší, a kdo nechce, nechť nechá, že dům zpurný jsou.