Verš 1
"Synu člověčí," řekl mi, "sněz, co máš před sebou. Sněz tento svitek. Potom jdi a mluv k domu Izraele."
Jer 15:16 - Jakmile tvá slova přišla, ihned jsem je sněd, tvá slova mě potěšila, vnesla radost do srdce. Hospodine, Bože zástupů, patřím přece tobě!
Jer 2:8 - Ani kněží se neptali: ‚Kde je Hospodin?' Znalci Zákona mě neznali, pastýři lidu mě zradili, proroci prorokovali při Baalovi, následovali nesmysly.
Zjv 10:9 - Šel jsem tedy k tomu andělu a řekl mu: "Dej mi tu knížku." Odpověděl: "Vezmi ji a sněz. V břiše ti způsobí hořkost, ale v ústech ti bude sladká jako med."
Verš 3
"Synu člověčí," řekl mi, "tímhle svitkem, který ti dávám, si nasyť žaludek, naplň si jím břicho." Snědl jsem jej tedy a v ústech mi chutnal sladce jako med.
Ž 19:10 - Úcta k Hospodinu je čistá, obstojí navěky. Hospodinova nařízení jsou pravá, plná spravedlnosti,
Ž 119:103 - Jak sladce mi chutnají tvé výroky - sladší než med jsou ústům mým!
Zjv 10:10 - Vzal jsem tedy tu knížku z ruky anděla a snědl jsem ji. V ústech mi byla sladká jako med, ale když jsem ji snědl, měl jsem v břiše hořko.
Verš 4
"Synu člověčí," řekl mi, "jdi teď k domu Izraele a vyřiď jim má slova.
Jer 1:17 - Ty si však vyhrň rukávy! Vstaň a řekni jim, cokoli ti přikážu. Neděs se jich, nebo tě před nimi zděsím.
Verš 8
Hle, způsobím, že budeš právě tak neústupný a tvrdý jako oni.
Jer 1:18 - Hle, dnes jsem tě učinil opevněným městem, železným sloupem a bronzovou hradbou proti celé judské zemi - proti jejím králům, jejím velmožům, jejím kněžím i jejímu lidu.
Mi 3:8 - Já jsem však naplněn mocí, Duchem Hospodinovým, spravedlností a smělostí, abych Jákobovi jeho vzpouru oznámil a Izraeli jeho hřích.
Verš 9
Dávám ti tvář tvrdou jako diamant, tvrdší než křemen. Neboj se jich a jejich pohledů se nelekej - vždyť je to banda vzbouřenců."
Jer 5:3 - Ty ale, Hospodine, přece jistě očima pátráš po věrnosti. Bil jsi je, ale necítili bolest, hubils je, ale nedali se poučit. Tváře zatvrdili víc než kámen, vrátit se odmítli.
Jer 1:8 - Neboj se jich - vždyť já jsem s tebou, abych tě vysvobozoval, praví Hospodin."
Jer 1:17 - Ty si však vyhrň rukávy! Vstaň a řekni jim, cokoli ti přikážu. Neděs se jich, nebo tě před nimi zděsím.
Ez 2:6 - Ty, synu člověčí, se jich však neboj. Neboj se ani jejich slov, i když jsi obklopen trním a bodláčím a žiješ mezi štíry. Neboj se jejich slov a nelekej se jejich pohledů - vždyť je to banda vzbouřenců.
1Pt 3:14 - I kdybyste však měli pro spravedlnost trpět, blaze vám. "Nemějte strach z toho, čím vás straší, nenechte se tím vylekat."
Verš 11
Jdi teď ke svým krajanům ve vyhnanství a mluv k nim. Ať už poslechnou nebo ne, řekni jim: ‚Tak praví Panovník Hospodin.'"
Ez 2:5 - Ať už poslechnou nebo ne - vždyť je to banda vzbouřenců - aspoň poznají, že měli mezi sebou proroka.
Ez 2:7 - Vyřiď jim má slova, ať už poslechnou nebo ne - vždyť jsou to vzbouřenci.
Verš 12
Vtom se mě zmocnil Duch a uslyšel jsem za sebou obrovský hluk. To se Hospodinova sláva zvedala ze svého místa.
Ez 8:3 - Vztáhl cosi jako ruku a vzal mě za vlasy. Duch mě vyzvedl mezi nebe a zemi a v Božím vidění mě přenesl do Jeruzaléma, ke vchodu severní brány vnitřního nádvoří, kde trůnila urážlivá socha budící žárlivý hněv.
Verš 15
Přišel jsem k vyhnancům usazeným v osadě Tel-aviv u průplavu Kebar a sedm dní jsem tam zůstal sedět otřesen.
Jób 2:13 - Sedm dní a sedm nocí s ním proseděli na zemi, a když viděli tu nesmírnou bolest, nikdo mu neřekl ani jediné slovo.
Verš 17
"Synu člověčí," řekl, "ustanovil jsem tě strážcem domu Izraele. Jakmile uslyšíš slovo z mých úst, vyřiď jim mé varování.
Iz 62:6 - Jeruzaléme, na tvých zdech jsem ustanovil strážné, kteří celý den a celou noc nikdy neztichnou. Vy, kdo Hospodina upomínáte, nedopřávejte si pokoje
Ez 33:7 - Synu člověčí, ustanovil jsem tě strážcem domu Izraele. Jakmile uslyšíš slovo z mých úst, vyřiď jim mé varování.
1Tim 3:1 - Je pravda, že kdo chce spravovat církev, má zájem o krásnou práci.
Verš 18
Když řeknu ničemovi: ‚Musíš zemřít,' a ty ho nevaruješ, nepromluvíš, abys tomu ničemovi zachránil život tím, že bys jej varoval před jeho zlou cestou - pak ten ničema zemře za své viny, ale za jeho krev budu volat k odpovědnosti tebe.
Ez 33:8 - Když řeknu ničemovi: ‚Ničemo, musíš zemřít,' ale ty nepromluvíš, abys toho ničemu varoval před jeho cestou - pak ten ničema zemře za své viny, ale za jeho krev budu volat k odpovědnosti tebe.
Verš 20
Podobně když se spravedlivý odvrátí od své spravedlnosti a bude páchat bezpráví, položím mu do cesty překážku a zemře. Protožes ho nevaroval, zemře ve svém hříchu a jeho spravedlivé skutky nebudou ani vzpomenuty - za jeho krev ale budu volat k odpovědnosti tebe.
Ez 18:24 - Když se však spravedlivý odvrátí od své spravedlnosti a bude jako ničema páchat bezpráví a provádět všemožné ohavnosti - má snad žít? Žádné spravedlivé skutky, které konal, nebudou vzpomenuty. Zemře za to, jak byl nevěrný, za hřích, kterého se dopustil.
Ez 33:12 - Synu člověčí, řekni svým krajanům: Jakmile se spravedlivý vzbouří, jeho spravedlnost ho nezachrání. Jakmile se ničema odvrátí od své ničemnosti, jeho ničemnost ho nezničí. Jakmile spravedlivý začne hřešit, nebude už moci žít ze své spravedlnosti.
Verš 23
Vstal jsem tedy a šel na pláň. A hle - stála tam Hospodinova sláva! Právě taková sláva, jakou jsem viděl u průplavu Kebar. Padl jsem na tvář.
Ez 1:3 - dostal Ezechiel, syn kněze Buziho, u průplavu Kebar v babylonské zemi slovo Hospodinovo. Tam na něm spočinula ruka Hospodinova.
Verš 24
Vstoupil však do mě Duch a postavil mě na nohy. Tehdy ke mně promluvil. "Jdi a zavři se doma," řekl mi.
Ez 2:2 - Když ke mně promluvil, vstoupil do mě Duch a postavil mě na nohy. Tehdy jsem slyšel, jak ke mně promlouvá.
Verš 26
Jazyk ti přilepím na patro, takže budeš němý a nebudeš je už kárat - vždyť je to banda vzbouřenců.
Ez 2:5 - Ať už poslechnou nebo ne - vždyť je to banda vzbouřenců - aspoň poznají, že měli mezi sebou proroka.
Verš 27
Až k tobě ale promluvím, otevřu ti ústa a řekneš jim: ‚Tak praví Panovník Hospodin.' Kdo chce poslouchat, ať slyší; kdo nechce, ať nechce - vždyť je to banda vzbouřenců."
Ez 2:5 - Ať už poslechnou nebo ne - vždyť je to banda vzbouřenců - aspoň poznají, že měli mezi sebou proroka.
Ez 2:7 - Vyřiď jim má slova, ať už poslechnou nebo ne - vždyť jsou to vzbouřenci.
Ez 3,1-3 - Prorok má zjesť zvitok; tak sa jeho duch náplní tým, čo zvitok obsahuje a čo Boh chce svojmu národu zvestovať. Súčasne však prorok prejaví aj ochotu urobiť všetko, čo Boh od neho žiada. Za svoju ochotu hneď dostane aj odmenu: hoci je zvitok plný nešťastia, ktoré má svojmu národu ohlasovať, prorok pociťuje v ústach sladkosť.
Ez 3,11 - Porov. 2,4.
Ez 3,15 - V Tel Abibe bola najdôležitejšia kolónia júdskych zajatcov, tam býval aj Ezechiel.
Ez 3,16-21 - Boh bude brať na zodpovednosť proroka za duše, ktoré mohol svojím napomínaním zachrániť.
Ez 3,22 - Meno Tel Abibu ukazuje, že mesto ležalo na kopci (Tel je kopec, výšina).
Ez 3,23 - Prorok mal to isté videnie, čo pri rieke Chobar (hl. 1).
Ez 3,25-27 - Verš znamená len to, čo náš výraz: "budeš mať zviazané ruky", čiže: nebudeš môcť hovoriť a konať. Zreteľne to vidieť z verša 26, kde Boh zakazuje prorokovi hovoriť. Mlčanie prorokovo isteže vzbudilo u ľudu veľkú pozornosť, možno i zdesenie, že Boh chystá proti nim trest. Ezechiel mal mlčať, aby ho zajatci tým pozornejšie počúvali, keď ho Boh zasa pošle medzi nich.
