Kniha proroka Ezechiela

1 (BKR) Opět stalo se slovo Hospodinovo ke mně léta devátého, měsíce desátého, desátého dne téhož měsíce, řkoucí:
1 (ROH) A stalo sa slovo Hospodinovo ku mne deviateho roku, desiateho mesiaca, desiateho dňa toho mesiaca povediac:

2 (BKR) Synu člověčí, napiš sobě jméno tohoto dne, vlastně dnešního dne tohoto: nebo oblehl král Babylonský Jeruzalém právě tohoto dnešního dne.
2 (ROH) Synu človeka, napíš si meno tohoto dňa, zapíš si tento istý deň; práve tohoto dňa sa oprel babylonský kráľ o Jeruzalem.

3 (BKR) A předlož tomu domu zpurnému podobenství, řka k nim: Takto praví Panovník Hospodin: Přistav tento hrnec, přistav a nalej také do něho vody.
3 (ROH) A povedz podobenstvo tomu spurnému domu a povieš im: Takto hovorí Pán Hospodin: Pristav ten hrniec, pristav i nalej do neho vody;

4 (BKR) A sebera kusy náležité do něho, každý kus dobrý, stehno i plece, a nejlepšími kostmi napln jej.
4 (ROH) podavaj jeho kusy do neho, všetky dobré kusy, stehno i plece, naplň ho najlepšími kosťami.

5 (BKR) Přivezmi i nejlepších bravů, a udělej oheň z kostí pod ním, způsob, ať to vře, ažby kypělo, ať se i kosti jeho rozvaří v něm.
5 (ROH) Vezmi najvýbornejšie z drobného stáda jako aj za košiar kostí pod to. Sprav tak, aby to vrelo, až by kypelo, nech sa i jeho kosti rozvaria v ňom.

6 (BKR) Protož takto praví Panovník Hospodin: Běda městu tomu vražedlnému, hrnci, v němž zůstává připálenina jeho, z něhož, pravím, připálenina jeho nevychází. Po kusích, po kusích vytahuj z něho, nepadneť na něj los.
6 (ROH) Preto takto hovorí Pán Hospodin: Oj, beda mestu krvi, hrncu, v ktorom je jeho hrdza a ktorého hrdza nejde z neho. Povyťahuj to z neho kus po kuse; nepadne naň los.

7 (BKR) Nebo krev jest u prostřed něho. Na vysedlou skálu vystavilo ji; nevylilo jí na zemi, aby ji prach přikryl.
7 (ROH) Lebo jeho krv je v jeho strede; vystavilo ju na holú skalu; nevylialo jej na zem, aby ju pokryl prach.

8 (BKR) I já zanítě prchlivost k vykonání pomsty, vystavím krev na vysedlou skálu, aby nebyla přikryta.
8 (ROH) Aby som tedy uviedol naň prchlivosť a pomstil sa náležite, dám jeho krv tiež na holú skalu, aby nebola pokrytá.

9 (BKR) Protož takto praví Panovník Hospodin: Běda městu vražedlnému, i já udělám veliký oheň,
9 (ROH) Preto takto hovorí Pán Hospodin: Oj, beda mestu krvi! I ja nakladiem veľkú hromadu dreva.

10 (BKR) Přikládaje dříví, rozněcuje oheň, v nic obraceje maso, a kořeně kořením, tak že i kosti spáleny budou.
10 (ROH) Nanos mnoho dreva, roznieť oheň, uvar dobre mäso a okoreň korením, a nech prihoria kosti.

11 (BKR) A postavím ten hrnec na uhlí jeho prázdný, aby se zhřela i rozpálila měď jeho, ažby se vyvařila u prostřed něho nečistota jeho, a vyprázdnila připálenina jeho.
11 (ROH) A postav ho prázdny na jeho uhlie, aby sa zohriala a rozpálila jeho meď, a aby sa rozpustila v ňom jeho nečistota, aby bola cele strávená jeho hrdza.

12 (BKR) Klamy svými bylo mi těžké, protož nevyjde z něho množství šumu jeho; do ohně musí šum jeho.
12 (ROH) Unavil mnohou námahou, ale nevyšlo z neho to množstvo jeho hrdze. Do ohňa jeho hrdzu!

13 (BKR) V tvé nečistotě jest nešlechetnost, proto že jsem tě očišťoval, však nejsi očištěno. Nebudeš více očišťováno od nečistoty své, až i doložím prchlivost svou na tebe.
13 (ROH) V tvojej nečistote je mrzkosť. Preto, že som ťa čistil, a nie si čisté, tak už ani nebudeš čisté od svojej nečistoty, dokiaľ neukojím na tebe svoju prchlivosť.

14 (BKR) Já Hospodin mluvil jsem, dojdeť, a učiním to; neustoupímť, aniž se slituji, ani želeti budu. Podlé cest tvých a činů tvých budou tě souditi, praví Panovník Hospodin.
14 (ROH) Ja Hospodin som hovoril, prijde to, a učiním, nepopustím ani sa nezľutujem ani nebudem želieť. Podľa tvojich ciest a podľa tvojich činov ťa budú súdiť, hovorí Pán Hospodin.

15 (BKR) Opět stalo se slovo Hospodinovo ke mně, řkoucí:
15 (ROH) A stalo sa slovo Hospodinovo ku mne povediac:

16 (BKR) Synu člověčí, aj, já odejmu od tebe žádost očí tvých v náhle, však nekvěl ani plač, a nechť nevycházejí slzy tvé.
16 (ROH) Synu človeka, hľa, vezmem od teba žiadosť tvojich očí ťažkým úderom. Ale nebudeš smútiť ani nebudeš plakať, ani nech ti neprijde tvoja slza do oka.

17 (BKR) Stonati přestaň, smutku, jakž bývá nad mrtvým, nenes, klobouk svůj vstav na sebe, a střevíce své obuj na nohy své, a nezastírej brady své, aniž pokrmu čího jez.
17 (ROH) Vzdychaj mlčky; smútku, jako býva obyčaj pri mŕtvych, neusporiadaš, svoj zdobný ovoj uviaž na svoju hlavu a svoju obuv si obuj na svoje nohy a nezahalíš svojej brady ani nebudeš jesť chleba iných ľudí.

18 (BKR) Což když jsem pověděl lidu ráno, tedy umřela žena má u večer. I učinil jsem na ráno, jakž mi rozkázáno bylo.
18 (ROH) Potom ráno som hovoril ľudu, a moja žena zomrela večer, a zase ráno som učinil tak, ako mi bolo rozkázané.

19 (BKR) I řekl ke mně lid: Což nám neoznámíš, co tyto věci nám znamenají, kteréž činíš?
19 (ROH) A ľudia mi povedali: Či nám neoznámiš, čo znamenajú tieto veci pre nás, že to robíš?

20 (BKR) Tedy řekl jsem jim: Slovo Hospodinovo stalo se ke mně, řkoucí:
20 (ROH) Vtedy som im povedal: Slovo Hospodinovo stalo sa ku mne povediac:

21 (BKR) Rci domu Izraelskému: Takto praví Panovník Hospodin: Aj, já poškvrním svatyně své, vyvýšenosti síly vaší, žádosti očí vašich a toho, čehož šanuje duše vaše. Též synové vaši i dcery vaše, kterýchž jste zanechali, mečem padnou.
21 (ROH) Povedz domu Izraelovmu: Takto hovorí Pán Hospodin: Hľa, poškvrním svoju svätyňu, pýchu vašej sily, žiadosť vašich očí a túžbu vašej duše, a vaši synovia a vaše dcéry, ktorých ste zanechali, padnú mečom.

22 (BKR) I budete tak činiti, jakž já činím. Brady nezastřete, aniž čího pokrmu jísti budete.
22 (ROH) A budete robiť tak, ako ja robím: nezahalíte brady ani nebudete jesť chleba iných ľudí;

23 (BKR) A majíce klobouky své na hlavách svých a střevíce na nohách svých, nebudete kvíliti ani plakati, ale svadnouce pro nepravosti své, úpěti budete jeden s druhým.
23 (ROH) svoje ovoje budete mať na svojich hlavách a svoju obuv na svojich nohách; nebudete smútiť ani nebudete plakať; ale budete chradnúť pre svoje neprávosti a budete úpieť druh s druhom.

24 (BKR) Nebo jest vám Ezechiel zázrakem. Všecko, což on činí, budete činiti, a když to přijde, tedy zvíte, že já jsem Panovník Hospodin.
24 (ROH) A tak vám bude Ezechiel zázrakom; všetko tak, ako robil, budete robiť, keď to prijde, a zviete, že ja som Pán Hospodin.

25 (BKR) Ty pak synu člověčí, zdali v ten den, když já odejmu od nich sílu jejich, veselé okrasy jejich, žádost očí jejich, a to, po čemž touží duše jejich, syny jejich i dcery jejich,
25 (ROH) A ty, synu človeka, či azda nebude tak, že toho dňa, ktorého vezmem od nich ich silu, radosť ich slávy, žiadosť ich očí a to, po čom sa nesie ich duša, ich synov a ich dcéry,

26 (BKR) Zdali v ten den přijde k tobě ten, kdož uteče, vypravuje tu novinu?
26 (ROH) že toho dňa prijde k tebe uprchlík, aby to hlásil tvojim ušiam?

27 (BKR) V ten den otevrou se ústa tvá při přítomnosti toho, kterýž ušel, i budeš mluviti, a nebudeš více němým. Takž jim budeš zázrakem, i zvědí, že já jsem Hospodin.
27 (ROH) Toho dňa sa otvoria tvoje ústa, keď budeš s uprchlíkom, a budeš hovoriť a nebudeš viacej nemý a budeš im zázrakom, a zvedia, že ja som Hospodin.