Kniha proroka Ezechiela

1 (BKR) I stalo se slovo Hospodinovo ke mně, řkoucí:
1 (ROH) A stalo sa slovo Hospodinovo ku mne povediac:

2 (BKR) Synu člověčí, u prostřed domu zpurného ty bydlíš, kteříž mají oči, aby viděli, však nevidí; uši mají, aby slyšeli, však neslyší, proto že dům zpurný jsou.
2 (ROH) Synu človeka, bývaš prostred spurného domu, ktorí majú oči na to, aby videli, ale nevidia; majú uši, aby počuli, ale nečujú, pretože sú spurný dom.

3 (BKR) Protož ty, synu člověčí, připrav sobě to, s čím bys se stěhoval, a stěhuj se ve dne před očima jejich. Přestěhuješ se pak z místa svého na místo jiné před očima jejich, zdaby aspoň viděli; nebo dům zpurný jsou.
3 (ROH) A ty, synu človeka, sprav si náradie stehovať sa a stehuj sa vodne pred ich očami a odstehuješ sa so svojho miesta na iné miesto pred ich očami, ak by azda videli, lebo sú spurný dom.

4 (BKR) Vynesa pak své věci, jakožto ty, s nimiž se stěhovati máš ve dne před očima jejich, vyjdi u večer před očima jejich, jako ti, kteříž se stěhují.
4 (ROH) Vynesieš svoje náradie ako náradie, potrebné pri stehovaní, vodne, pred ich očami a ty vyjdeš večer pred ich očami, jako vychádzajú tí, ktorí sa stehujú do zajatia.

5 (BKR) Před očima jejich prokopej sobě zed, a vynes skrze ni.
5 (ROH) Pred ich očami si prebor stenu a vynesieš cez ňu.

6 (BKR) Před očima jejich na rameni nes, po tmě vynes, tvář svou přikrej, a nehleď na zemi; nebo za zázrak dal jsem tě domu Izraelskému.
6 (ROH) Pred ich očami ponesieš na pleci, vynesieš za tmy, svoju tvár zakryješ, aby si nevidel zeme, lebo som ťa dal domu Izraelovmu za čudeso.

7 (BKR) I učinil jsem tak, jakž rozkázáno bylo. Věci své vynesl jsem, jakožto ty, s nimiž bych se stěhoval ve dne, u večer pak prokopal jsem sobě zed rukou; po tmě jsem je vynesl, na rameni nesa před očima jejich.
7 (ROH) A učinil som tak, ako mi bolo prikázané. Vyniesol som svoje veci jako veci do prestehovania sa, vodne, a večer som si preboril stenu rukou, vyniesol som za tmy, na pleci som niesol pred ich očami.

8 (BKR) Opět stalo se slovo Hospodinovo ke mně ráno, řkoucí:
8 (ROH) Potom ráno stalo sa slovo Hospodinovo ku mne povediac:

9 (BKR) Synu člověčí, zdaližť řekli dům Izraelský, dům ten zpurný: Co ty děláš?
9 (ROH) Synu človeka, či ti nepovedali dom Izraelov, ten spurný dom: Čo to robíš?

10 (BKR) Rciž jim: Takto praví Panovník Hospodin: Na kníže v Jeruzalémě vztahuje se břímě toto a na všecken dům Izraelský, kteříž jsou u prostřed něho.
10 (ROH) Povedz im: Takto hovorí Pán Hospodin: Na knieža vzťahuje sa toto bremä v Jeruzaleme a na celý dom Izraelov, medzi ktorými sú aj oni.

11 (BKR) Rciž jim: Já jsem zázrakem vaším. Jakož jsem činil, tak se stane jim, postěhují se a v zajetí půjdou.
11 (ROH) Povedz: Ja som vaším čudesom; ako som učinil, tak sa učiní im, stehovať sa budú, pojdú do zajatia.

12 (BKR) A kníže, kteréž jest u prostřed nich, na rameni ponese po tmě a vyjde. Zed prokopají, aby jej vyvedli skrze ni; tvář svou zakryje, tak že nebude viděti okem svým země.
12 (ROH) A knieža, ktoré je v ich strede, ponesie svoje veci na pleci za tmy a vyjde; preboria sa cez múr, aby ho vyviedli cezeň. Zakryje svoju tvár, pretože neuvidí svojím okom zeme.

13 (BKR) Nebo roztáhnu sít svou na něj, a polapen bude do vrše mé, a zavedu jej do Babylona, země Kaldejské, kteréž neuzří, a tam umře.
13 (ROH) A rozostriem na neho svoju sieť, a bude lapený do môjho vleku, a dovediem ho do Babylona, do zeme Chaldejov, ale jej neuvidí a tam zomrie.

14 (BKR) Všecky také, kteříž jsou vůkol něho na pomoc jemu, i všecky houfy jeho rozptýlím na všecky strany, a mečem dobytým budu je stihati.
14 (ROH) A všetkých, ktorí sú vôkol neho, tú jeho pomoc, i všetky jeho hejná rozmecem vo všetky vetry a budem ich stíhať vytaseným mečom.

15 (BKR) I zvědí, že já jsem Hospodin, když je rozptýlím mezi národy, a rozženu je po krajinách.
15 (ROH) A tak zvedia, že ja som Hospodin, keď ich rozptýlim medzi národy a rozoženiem ich po rôznych krajinách.

16 (BKR) Pozůstavím pak z nich muže nemnohé po meči, po hladu a po moru, aby vypravovali všecky ohavnosti své mezi národy, kamž se dostanou, i zvědí, že já jsem Hospodin.
16 (ROH) A ponechám z nich nejaký malý počet mužov po meči, po hlade a po more, aby rozprávali všetky svoje ohavnosti medzi národami, kam prijdú, a zvedia, že ja som Hospodin.

17 (BKR) Opět stalo se slovo Hospodinovo ke mně, řkoucí:
17 (ROH) A stalo sa slovo Hospodinovo ku mne povediac:

18 (BKR) Synu člověčí, chléb svůj s strachem jez, a vodu svou s třesením a s zámutkem pí,
18 (ROH) Synu človeka, svoj chlieb budeš jesť s chvením a svoju vodu budeš piť s trasením a so starosťou.

19 (BKR) A rci lidu země této: Takto praví Panovník Hospodin o obyvatelích Jeruzalémských, o zemi Izraelské: Chléb svůj s zámutkem jísti budou, a vodu svou s předěšením píti, aby obloupena byla země jeho z hojnosti své, pro nátisk všech přebývajících v ní.
19 (ROH) A povieš ľudu zeme: Takto hovorí Pán Hospodin o obyvateľoch Jeruzalema v zemi Izraelovej: Svoj chlieb budú jesť v starosti a svoju vodu budú piť v desení, aby spustla jeho, Jeruzalema, zem súc olúpená o svoju plnosť pre ukrutnosť všetkých tých, ktorí bývajú v nej.

20 (BKR) Města také, v nichž bydlejí, zpustnou, a země pustá bude, a tak zvíte, že já jsem Hospodin.
20 (ROH) Mestá, teraz obydlené, zpustnú, a zem bude púšťou, a zviete, že ja som Hospodin.

21 (BKR) Opět stalo se slovo Hospodinovo ke mně, řkoucí:
21 (ROH) A stalo sa slovo Hospodinovo ku mne povediac:

22 (BKR) Synu člověčí, jaké to máte přísloví o zemi Izraelské, říkajíce: Prodlí se dnové, aneb zahyne všeliké vidění?
22 (ROH) Synu človeka, jaké to máte príslovie o zemi Izraelovej, že vraj dni sa preťahujú, a zahynie každé, nesplní sa niktoré videnie?

23 (BKR) Protož rci jim: Takto praví Panovník Hospodin: Učiním, aby přestalo přísloví toto, aniž užívati budou přísloví toho více v Izraeli. Rci jim: Nýbrž přiblížili se dnové ti a splnění všelikého vidění.
23 (ROH) Preto im povedz: Takto hovorí Pán Hospodin: Učiním to, že prestane to príslovie; nebudú ho viacej používať v Izraelovi; ale hovor im: Už sú blízko dni a blízko splnenie každého videnia.

24 (BKR) Nebo nebude více žádného vidění marného, a hádání pochlebníka u prostřed domu Izraelského,
24 (ROH) Lebo už nebude nijakého videnia márneho ani pochlebného veštenia prostred domu Izraelovho.

25 (BKR) Proto že já Hospodin mluviti budu, a kterékoli slovo promluvím, stane se. Neprodlíť se dlouho, ale za dnů vašich, dome zpurný, mluviti budu slovo, a naplním je, praví Panovník Hospodin.
25 (ROH) Pretože ja som Hospodin; budem hovoriť slovo, ktoré budem hovoriť, a vykoná sa; nebude sa už viacej preťahovať, lebo za vašich dní, spurný dome, budem hovoriť slovo a vykonám ho, hovorí Pán Hospodin.

26 (BKR) I stalo se slovo Hospodinovo ke mně, řkoucí:
26 (ROH) A stalo sa slovo Hospodinovo ku mne povediac:

27 (BKR) Synu člověčí, aj, dům Izraelský říkají: Vidění to, kteréž vidí tento, ke dnům mnohým patří, a na dlouhé časy tento prorokuje.
27 (ROH) Synu človeka, hľa, dom Izraelov hovoria: Videnie, ktoré on vidí, vzťahuje sa na mnohé dni, a prorokuje na ďaleké časy.

28 (BKR) Protož rci jim: Takto praví Panovník Hospodin: Neprodlíť se dlouho všeliké slovo mé, ale slovo, kteréž mluviti budu, stane se, praví Panovník Hospodin.
28 (ROH) Preto im povedz: Takto hovorí Pán Hospodin: Nepretiahne sa viacej niktoré z mojich slov; slovo, ktoré budem hovoriť, sa aj vykoná, hovorí Pán Hospodin.