Plač

1 (ROH) Alef. Oj, ako sedí samotné mesto, nedávno veľké čo do množstva ľudu! Je ako vdova. Mesto, predtým veľké medzi národami, kňažna medzi krajinami, dnes je poplatné!
1 (B21) Ach, jak zůstalo opuštěno to město plné lidí! Jako by bylo ovdovělo to proslulé mezi národy! Bývalo kněžnou mezi zeměmi, a teď je v otroctví.

2 (ROH) Béth. Kňažna, ustavične plače, vnoci, a jej slzy tečú po jej lícach. Nemá nikoho, kto by potešil, nikoho zpomedzi všetkých svojich milovníkov. Všetci jej priatelia sa jej stali nevernými; obrátili sa jej v nepriateľov.
2 (B21) Hořce naříká celou noc, po tvářích kanou slzy. Z jejích milenců, kolik jich bylo, ji žádný nejde utěšit. Všichni přátelé ji zradili, obrátili se proti ní!

3 (ROH) Gimel. Judea sa prestehovala do vyhnanstva pre horké trápenie a pre veľkú porobu. Ona býva medzi pohanmi! Nenachodí odpočinku. Všetci tí, ktorí ju honia, ju dostihujú medzi úzkosťami.
3 (B21) Juda odešel do vyhnanství ponížen krutou porobou. Přebývá mezi pohany a nemá, kde by spočinul. Všichni, kdo ho pronásledovali, ho dostihli v jeho sevření.

4 (ROH) Daleth. Cesty dcéry Siona smutné, pretože niet tých, ktorí by prišli na slávnosť. Všetky jej brány spustlé. Jej kňazi vzdychajú. Jej panny sú strápené, a ona sama je plná horkosti.
4 (B21) Osiřelé jsou cesty na Sion, nikdo už nejde na slavnost. Jeho brány pustě zejí, jeho kněží sténají, jeho panny mají smutek - Sionu je tak hořce!

5 (ROH) Hé. Jej protivníci sú hlavou; jej nepriatelia sa majú dobre, lebo ju strápil Hospodin pre množstvo jej prestúpení. Jej malé deti odišly do zajatia pred tvárou a zrakmi protivníka.
5 (B21) Jeho protivníci triumfují, nepřátelé mají zdar. Hospodin totiž Jeruzalém ranil kvůli mnoha jeho nevěrám. Do zajetí šly i děti - nepřítel si je vzal!

6 (ROH) Vav. A tak vyšla od dcéry Siona všetka jej sláva. Jej kniežatá sú jako jeleni, ktorí nenachodia paše a tak idú bez sily pred tým, ktorý prenasleduje.
6 (B21) Dceru sionskou opustila veškerá nádhera. Její velmoži jako jeleni pastvu marně hledají; zbaveni síly prchají před svými pronásledovateli.

7 (ROH) Zajin. Dcéra Jeruzalema sa rozpomína vo dňoch svojho trápenia a vo svojom zmietaní na všetky svoje vzácne veci, ktoré boly jej od pradávnych dní, teraz keď upadol jej ľud do ruky protivníka, a keď nemá nikoho, kto by jej pomohol. Protivníci sa dívajú na ňu; smejú sa jej všestrannej zkaze.
7 (B21) Ve dnech trápení a bloudění Dcera jeruzalémská vzpomíná na všechny poklady, jež kdysi mívala. Když její lid padal rukou soka a nikdo nešel na pomoc, nepřítel se tenkrát díval a smál se nad tou záhubou.

8 (ROH) Cheth. Ťažko hrešila dcéra Jeruzalema, preto sa stala nečistou odlúčenou; všetci, ktorí ju ctili, opovrhujú ňou, pretože vidia jej nahotu. Aj ona vzdychá a obrátila sa nazpät.
8 (B21) Dcera jeruzalémská hrozně hřešila, stala se nečistou. Každý ctitel jí teď pohrdá, když vidí její nahotu, a ona zatím sténá, hanbou zakrývá si tvář.

9 (ROH) Teth. Jej nečistota je na jej podolkoch; nepamätala na svoj koniec a preto klesla predivne, hlboko; nemá nikoho, kto by ju potešil. Vidz, ó, Hospodine, moje trápenie, lebo sa veličí nepriateľ.
9 (B21) Na jejích sukních špína ulpěla, nestarala se, co bude pak. Neuvěřitelný byl její pád a nikde žádná útěcha. Pohleď, Hospodine, na mé trápení - nepřítel zvítězil!

10 (ROH) Jod. Protivník siahol svojou rukou na všetky jej vzácne veci, lebo sa musí dívať, ako pohania vchádzajú do jej svätyne, o ktorých si bol prikázal, aby ti nevošli do shromaždenia.
10 (B21) Na vše, co jí bylo drahé, vztáhl svou ruku nepřítel. Viděla, jak do její svatyně vtrhli pohané - ti, o kterých jsi nařídil: "Do tvého shromáždění nesmějí!"

11 (ROH) Kaf. Všetok jej ľud vzdychá; hľadajú chlieb; dávajú svoje vzácne veci za pokrm, aby občerstvili dušu. Vidz, ó, Hospodine, a hľaď, že som znevážená!
11 (B21) Všechen její lid sténá a žebrá o chleba. Své drahé dali za něco k jídlu, aby se udrželi naživu. Pohleď, Hospodine, jen se podívej, v jaké jsem hrozné potupě!

12 (ROH) Lamed. Či vám nič do toho, vy všetci, ktorí idete cestou pomimo? Hľaďte a vidzte, či je niekde bolesť ako moja bolesť, ktorá je spôsobená mne, ktorú strápil Hospodin v deň pále svojho hnevu?!
12 (B21) Není to pro vás vůbec nic, všichni, kdo procházíte kolem? Jen se podívejte, pohleďte, zda je bolest podobná té, kterou trpím, kterou mě ranil Hospodin v den, kdy se rozlítil.

13 (ROH) Mem. S výsosti poslal oheň do mojich kostí a pošliapal to; roztiahol mojim nohám sieť a obrátil ma nazpät; učinil ma pustinou, neduživou deň ako deň.
13 (B21) On seslal oheň z výšiny do mých kostí, které zachvátil. On nastražil mým nohám síť, obrátil mě zpátky. On způsobil mé zničení, celé dny ležím v bezmoci!

14 (ROH) Nun. Jarmo mojich prestúpení mi je uviazané jeho rukou; splietly sa jako húžvy; vystúpily na moju šiju; spôsobil to, aby klesla moja sila. Pán ma vydal do rúk, z ktorých nemôžem povstať.
14 (B21) Z mých hříchů se stalo jho, jež bylo jeho rukou svázáno. Zavěsily se mi na hrdlo, to jho mě síly zbavilo! Hospodin mě vydal do rukou, před nimiž obstát nemohu.

15 (ROH) Samek. Pán pošliapal všetkých mojich udatných v mojom strede; svolal proti mne slávnostné shromaždenie, aby skrúšil mojich mládencov. Pán šliapal čereň panne dcére Júdovej.
15 (B21) Hospodin pohrdl všemi hrdiny, kteří jsou v mých zdech. Vojsko proti mně shromáždil, aby rozdrtil mé mládence. Hospodin šlapal v lisu panenskou dceru Judu!

16 (ROH) Ajin. Pre tie veci ja plačem. Moje oko, moje oko tečie vodami, lebo je ďaleko odo mňa ten, ktorý by potešil, ten, ktorý by občerstvil moju dušu. Moji synovia sú vypustošení, lebo sa zmohol nepriateľ.
16 (B21) To proto nyní pláči, z očí mi tečou slzy. Není nablízku, kdo by mě potěšil, kdo by mi život navrátil. Mé děti zůstaly opuštěny - nepřítel zvítězil.

17 (ROH) Pé. Dcéra Siona rozprestiera svoje ruky; nemá nikoho, kto by ju potešil. Hospodin prikázal o Jakobovi vôkol neho jeho protivníkom, aby ho sovreli. Dcéra Jeruzalema je ako nečistá, oddelená pre svoj neduh, medzi nimi.
17 (B21) Sion své ruce vztahuje, chybí mu těšitel. Hospodin vzbudil proti Jákobovi všechny nepřátele z okolí; Jeruzalém je mezi nimi jako nečistý.

18 (ROH) Tsadé. Hospodin je spravedlivý, lebo som sa protivila jeho ústam. Nože počujte, všetky národy, a vidzte moju bolesť! Moje panny a moji mládenci odišli do zajatia!
18 (B21) Hospodin je ale v právu, vždyť jsem se vzepřela jeho příkazům. Poslyšte, všechny národy, pohleďte na mé trápení: Mé panny i mí mládenci museli jít do zajetí.

19 (ROH) Khof. Volala som na svojich milovníkov; oklamali ma. Moji kňazi a moji starci pomreli v meste, keď si hľadali pokrm, aby občerstvili svoju dušu.
19 (B21) Volala jsem své milence, ti mě však zradili. Moji kněží i mí stařešinové ve městě pomřeli, když žebrali o něco k jídlu, aby se udrželi naživu.

20 (ROH) Reš. Vidz, ó, Hospodine, lebo mi je úzko. Moje vnútornosti sú rozbúrené; moje srdce sa prevrátilo vo mne, pretože som sa veľmi protivila. Vonku sirotí meč; vnútri jako smrť.
20 (B21) Pohleď, Hospodine, na mé úzkosti, jak se mi chvějí útroby! Srdce mi buší v prsou nad mojí hroznou vzpourou. Venku meč vraždí děti, doma umírají hlady!

21 (ROH) Šin. Čujú, že vzdychám, ale nemám nikoho, kto by potešil. Všetci moji nepriatelia počujúc o mojom nešťastí radujú sa, že si to ty učinil; uviedol si deň, ktorý si bol vyhlásil, ale budú podobní mne.
21 (B21) Každý slyší mé sténání, nikdo mě ale netěší. Všichni mí nepřátelé slyší o mém neštěstí a jásají nad tím, co jsi dopustil. Kéž už přivedeš ten vyhlášený den, kdy je postihne to, co mě!

22 (ROH) Tav. Nech prijde všetka ich zlosť pred tvoju tvár, a učiň im, ako si učinil mne pre všetky moje prestúpenia, lebo je mnoho mojich vzdychov, a moje srdce je neduživé.
22 (B21) Kéž už všechna jejich zloba vystoupí před tvou tvář. Proveď jim, co jsi mi učinil za všechny mé nevěry. Je příliš mého sténání, srdce mi puká bolestí!