Náreky

1 (BKR) Já jsem muž okoušející trápení od metly rozhněvání Božího.
1 (B21) Ano, i já jsem pocítil, jak trestá jeho rozzuřený kyj.

2 (BKR) Zahnal mne, a uvedl do tmy a ne k světlu.
2 (B21) Odehnal mě, do tmy zavedl, a ne ke světlu.

3 (BKR) Toliko proti mně se postavuje, a obrací ruku svou přes celý den.
3 (B21) Zas a znovu, celý den obrací ruku proti mně!

4 (BKR) Uvedl sešlost na tělo mé a kůži mou, a polámal kosti mé.
4 (B21) Tělo i kůži sedřel mi, rozdrtil kosti na padrť.

5 (BKR) Zastavěl mne a obklíčil přeodpornou hořkostí.
5 (B21) Ohradil mě a obklopil hořkou útrapou.

6 (BKR) Postavil mne v tmavých místech jako ty, kteříž již dávno zemřeli.
6 (B21) Usadil mě do temnoty jak dávno mrtvého.

7 (BKR) Ohradil mne, abych nevyšel; obtížil ocelivý řetěz můj.
7 (B21) Zazdil mě, nemohu pryč, obtížil mě okovy.

8 (BKR) A jakžkoli volám a křičím, zacpává uši před mou modlitbou.
8 (B21) I když jsem křičel ze všech sil, on umlčel mé modlitby.

9 (BKR) Ohradil cesty mé tesaným kamenem, a stezky mé zmátl.
9 (B21) Kamennou zdí mi cesty zahradil a zamotal mé pěšiny.

10 (BKR) Jest nedvěd číhající na mne, lev v skrejších.
10 (B21) Číhal na mě jako medvěd, jako lev ve skrýši.

11 (BKR) Cesty mé stočil, anobrž roztrhal mne, a na to mne přivedl, abych byl pustý.
11 (B21) Na mé cestě přepadl mě, rozsápal a zahubil.

12 (BKR) Natáhl lučiště své, a vystavil mne za cíl střelám.
12 (B21) Napjal svůj luk, přiložil šíp, udělal si ze mě cíl!

13 (BKR) Postřelil ledví má střelami toulu svého.
13 (B21) Ve svém toulci našel střely, prostřílel mi slabiny!

14 (BKR) Jsem v posměchu se vším lidem svým, a písničkou jejich přes celý den.
14 (B21) Všichni lidé se mi smějí, zpívají si o mně celé dny.

15 (BKR) Sytí mne hořkostmi, opojuje mne pelynkem.
15 (B21) Nakrmil mě hořkým jedem, k pití mi dal pelyněk!

16 (BKR) Nadto potřel o kameníčko zuby mé, vrazil mne do popela.
16 (B21) Do zubů mi vemlel štěrk, nakrmil mě popelem.

17 (BKR) Tak jsi vzdálil, ó Bože, duši mou od pokoje, až zapomínám na pohodlí,
17 (B21) Má duše nezná pokoje, na vše dobré jsem zapomněl.

18 (BKR) A říkám: Zahynulatě síla má i naděje má, kterouž jsem měl v Hospodinu.
18 (B21) To je můj konec, řekl jsem, u Hospodina pro mě není naděje!

19 (BKR) A však duše má rozvažujíc trápení svá a pláč svůj, pelynek a žluč,
19 (B21) Myslím na svou bídu, na své bloudění, na ten pelyněk a trpké byliny.

20 (BKR) Rozvažujíc to ustavičně, ponižuje se ve mně.
20 (B21) Když o tom stále přemýšlím, má duše klesá níž a níž.

21 (BKR) A přivodě sobě to ku paměti, (naději mám),
21 (B21) Toto však k srdci beru si, toto je mojí nadějí:

22 (BKR) Že veliké jest milosrdenství Hospodinovo, když jsme do konce nevyhynuli. Nepřestávajíť zajisté slitování jeho,
22 (B21) Hospodinova láska nepomíjí, jeho soucit nikdy nekončí.

23 (BKR) Ale nová jsou každého jitra; převeliká jest pravda tvá.
23 (B21) Každé ráno stále nová, tvá věrnost je tak veliká!

24 (BKR) Díl můj jest Hospodin, říká duše má; protož naději mám v něm.
24 (B21) Můj úděl je Hospodin, říkám si, v něj složím svoji naději.

25 (BKR) Dobrý jest Hospodin těm, jenž očekávají na něj, duši té, kteráž ho hledá.
25 (B21) Dobrý je Hospodin k těm, kdo v něj doufají, ke všem, kteří jej hledají.

26 (BKR) Dobré jest trpělivě očekávajícímu na spasení Hospodinovo.
26 (B21) Dobré je trpělivé čekání na Hospodinovo spasení.

27 (BKR) Dobré jest muži tomu, kterýž by nosil jho od dětinství svého,
27 (B21) Dobré je, když člověk nosí své jho už od mládí.

28 (BKR) Kterýž by pak byl opuštěn, trpělivě se má v tom, což na něj vloženo,
28 (B21) Ať sedá o samotě, tiše pod uloženým břemenem.

29 (BKR) Dávaje do prachu ústa svá, až by se ukázala naděje,
29 (B21) Ústy do prachu ať klesne - snad je naděje!

30 (BKR) Nastavuje líce tomu, kdož jej bije, a sytě se potupou.
30 (B21) Tvář ať nastaví tomu, kdo jej bije, potupou ať je nasycen.

31 (BKR) Neboť nezamítá Pán na věčnost;
31 (B21) Hospodin přece navěky nezavrhuje!

32 (BKR) Nýbrž ačkoli zarmucuje, však slitovává se podlé množství milosrdenství svého.
32 (B21) I když zarmoutil, znovu se slituje ve veliké lásce své.

33 (BKR) Netrápíť zajisté z srdce svého, aniž zarmucuje synů lidských.
33 (B21) Netrápí přece zlomyslně, nechce lidem dávat zármutek.

34 (BKR) Aby kdo potíral nohama svýma všecky vězně v zemi,
34 (B21) Když jsou všichni zajatci v zemi pod nohama drceni,

35 (BKR) Aby nespravedlivě soudil muže před oblíčejem Nejvyššího,
35 (B21) když se překrucuje právo lidí přímo před Nejvyšším,

36 (BKR) Aby převracel člověka v při jeho, Pán nelibuje.
36 (B21) když se křivdí lidem v soudní při - copak to Hospodin nevidí?

37 (BKR) Kdo jest, ješto když řekl, stalo se něco, a Pán nepřikázal?
37 (B21) Kdo "promluví, a stane se"? Kdo než Hospodin to přikáže?

38 (BKR) Z úst Nejvyššího zdali nepochází zlé i dobré?
38 (B21) Což nepochází pohroma i dobro přímo z úst Nejvyššího?

39 (BKR) Proč by tedy sobě stýskal člověk živý, muž nad kázní za hříchy své?
39 (B21) Proč by si tedy člověk stěžoval, když je za svůj hřích potrestán?

40 (BKR) Zpytujme raději a ohledujme cest našich, a navraťme se až k Hospodinu.
40 (B21) Zpytujme své cesty, zkoumejme je, k Hospodinu se navraťme!

41 (BKR) Pozdvihujme srdcí i rukou svých k Bohu silnému v nebe.
41 (B21) Nejen své dlaně, ale i srdce k Bohu na nebesích zvedněme.

42 (BKR) Myť jsme se zpronevěřili, a zpurní jsme byli, protož ty neodpouštíš.
42 (B21) My jsme zhřešili, vzbouřili jsme se - a ty jsi přestal promíjet.

43 (BKR) Obestřels se hněvem a stiháš nás, morduješ a nešanuješ.
43 (B21) Zahalen hněvem jsi nás hnal, pobíjel jsi bez milosti.

44 (BKR) Obestřels se oblakem, aby nemohla proniknouti k tobě modlitba.
44 (B21) Zahalil ses v oblaka, nepřístupný pro modlitby.

45 (BKR) Za smeti a povrhel položil jsi nás u prostřed národů těchto.
45 (B21) Odporným smetím učinil jsi nás mezi národy.

46 (BKR) Rozdírají na nás ústa svá všickni nepřátelé naši.
46 (B21) Otvírají si na nás ústa všichni, kdo jsou proti nám.

47 (BKR) Strach a jáma potkala nás, zpuštění a setření.
47 (B21) Zbývá nám jen strach a prach, zkáza, zmar!

48 (BKR) Potokové vod tekou z očí mých pro potření dcery lidu mého.
48 (B21) Z očí mi slzy proudí potokem - můj lid je rozdrcen!

49 (BKR) Oči mé slzí bez přestání, proto že není žádného odtušení,
49 (B21) Mé oči pláčou bez ustání, ten proud nemůže přestat,

50 (BKR) Ažby popatřil a shlédl Hospodin s nebe.
50 (B21) dříve než Hospodin shlédne shůry, než se podívá na nás.

51 (BKR) Oči mé rmoutí duši mou pro všecky dcery města mého.
51 (B21) Ach, jak jsem ztrápený, když vidím dcery svého města!

52 (BKR) Loviliť jsou mne ustavičně, jako ptáče, nepřátelé moji bez příčiny.
52 (B21) Nepřátelé mě jak ptáčka lovili, lovili mě bez příčiny.

53 (BKR) Uvrhli do jámy život můj, a přimetali mne kamením.
53 (B21) V jámě chtěli můj život ukončit, zaházeli mě kamením.

54 (BKR) Rozvodnily se vody nad hlavou mou, řekl jsem: Jižtě po mně.
54 (B21) Nad hlavou se mi vody zavřely, řekl jsem si: Jsem ztracený!

55 (BKR) Vzývám jméno tvé, ó Hospodine, z jámy nejhlubší.
55 (B21) V té nejhlubší jámě, Hospodine, jsem ale vzýval jméno tvé.

56 (BKR) Hlas můj vyslýchával jsi; nezacpávejž ucha svého před vzdycháním mým a voláním mým.
56 (B21) Slyšel jsi můj křik: "Neodvracej se, když k tobě volám po úlevě!"

57 (BKR) V ten den, v němž jsem tě vzýval, přicházeje, říkávals: Neboj se.
57 (B21) Když jsem tě volal, přiblížil ses a říkal jsi mi: "Neboj se!"

58 (BKR) Pane, zasazuje se o při duše mé, vysvobozoval jsi život můj.
58 (B21) Když mi šlo o život, vedl jsi mou při, tys mě, Hospodine, vykoupil!

59 (BKR) Vidíš, ó Hospodine, převrácenost, kteráž se mně děje, dopomoziž mi k spravedlnosti.
59 (B21) Mé křivdy, Hospodine, viděl jsi, pomoz mi k spravedlnosti!

60 (BKR) Vidíš všecko vymstívání se jejich, všecky úklady jejich proti mně.
60 (B21) Viděl jsi, jak se mi pořád mstí, jak na mě chystají samé úklady.

61 (BKR) Slýcháš utrhání jejich, ó Hospodine, i všecky obmysly jejich proti mně,
61 (B21) Slyšel jsi, Hospodine, jejich urážky, všechny úklady, jež na mě chystají,

62 (BKR) Řeči povstávajících proti mně, a přemyšlování jejich proti mně přes celý den.
62 (B21) řeči těch, kdo na mě útočí, a co si celý den o mně šeptají.

63 (BKR) Pohleď, jak při sedání jejich i povstání jejich jsem písničkou jejich.
63 (B21) Pohleď - ať si sedají nebo vstávají, prozpěvují si o mně posměšky!

64 (BKR) Dej jim odplatu, Hospodine, podlé díla rukou jejich.
64 (B21) Odplať jim, Hospodine, jak si zaslouží - za to, jak se sami chovali!

65 (BKR) Dej jim zatvrdilé srdce a prokletí své na ně.
65 (B21) Zatvrzelé srdce ponech jim, ať je stihne tvoje prokletí!

66 (BKR) Stihej v prchlivosti, a vyhlaď je, ať nejsou pod nebem tvým.
66 (B21) Pronásleduj je svým hněvem, vyhlaď je, Hospodine, zpod nebe!