Kniha proroka Jeremiáša

1 (BKR) Ó kdo mi to dá, aby hlava má byla vodou, a oči mé pramenem slzí, abych dnem i nocí oplakati mohl zmordovaných dcerky lidu svého.
1 (ROH) Oj, aby moja hlava bola vodou a moje oko prameňom sĺz, aby som oplakával vodne i vnoci pobitých dcéry svojho ľudu!
1 (B21) Kéž bych měl někde na poušti místo, kam se poutník uchýlí, abych mohl opustit svůj lid a odejít od nich pryč; vždyť jsou to samí cizoložníci, je to shromáždění nevěrných!

2 (BKR) Ó kdo mne postaví na poušti v hospodě pocestných, abych opustil lid svůj, a odešel od nich; nebo všickni jsou cizoložníci, zběř zpronevěřilých,
2 (ROH) Oj, aby som mal na púšti príchylok pocestných na noc, aby som opustil svoj ľud a odišiel od nich! Lebo všetci sú cudzoložníkmi, sberbou spreneverilcov.
2 (B21) "Ohýbají své jazyky jako luky, nevládnou v zemi pravdou, ale lží, ode zla ke zlu stále postupují, mě ale neznají, praví Hospodin.

3 (BKR) A natahují jazyka svého ke lži jako lučiště své. Zmocnili se na zemi, ale ne k pravdě; nebo ze zlého ve zlé jdou, a mne neznají, praví Hospodin.
3 (ROH) Naťahujú svoj jazyk sťa svoje lučište ku lži. Ale nie za pravdu sú oni mocní v zemi, lebo idú zo zlého do zlého a mňa neznajú, hovorí Hospodin.
3 (B21) Před bližním se měj na pozoru, vlastnímu bratru se nesvěřuj; všichni ti bratři jsou totiž podrazáci, všichni ti bližní roznášejí pomluvy.

4 (BKR) Každý střez se bližního svého, a ne každému bratru se dověřuj; nebo každý bratr hledí všelijak podtrhnouti, a každý bližní jako utrhač chodí.
4 (ROH) Chráňte sa každý svojho blížneho a nedôverujte niktorému bratovi, lebo každý brat klame šeredne, a každý blížny chodí jako pomluvač.
4 (B21) Jeden druhého podvádějí, pravdu už vůbec nemluví; svůj jazyk naučili mluvit lži, pro zvrácenost by se ztrhali.

5 (BKR) A jeden každý bližního svého oklamává, a pravdy nemluví; učí jazyk svůj mluviti lež, neprávě činíce, ustávají.
5 (ROH) Každý klame svojho blížneho, a nehovoria pravdy. Učia svoj jazyk hovoriť lož; robia neprave až ustávajú.
5 (B21) Žiješ uprostřed lsti a kvůli lsti mě znát odmítli, praví Hospodin."

6 (BKR) Tvůj byt jest u prostřed lidu přelstivého; pro lest nechtějí mne poznati, dí Hospodin.
6 (ROH) Tvoje bývanie je prostred ľstivého ľudu; pre lesť ma nechcú poznať, hovorí Hospodin.
6 (B21) Nuže, tak praví Hospodin zástupů: "Hle, budu je přetavovat a tříbit. Co si mám počít, když je můj lid takový?

7 (BKR) Z té příčiny takto praví Hospodin zástupů: Aj, já přeháněje, pruboval jsem je. Jakž tedy již naložiti mám s dcerou lidu svého?
7 (ROH) Preto takto hovorí Hospodin Zástupov: Hľa, prepálim ich ako zlatník kov a sprobujem ich. Lebo jako ináč by som mal učiniť pre dcéru svojho ľudu?
7 (B21) Jejich jazyky jsou smrtící šípy, svými ústy vykládají lsti; s bližními mluví o pokoji, v srdci však léčky osnují.

8 (BKR) Střela zabíjející jest jazyk jejich, lest mluví. Ústy svými pokojně s bližním svým mluví, ale v srdci svém skládá úklady své.
8 (ROH) Ich jazyk je vražedlnou strelou; hovorí lesť; svojimi ústami hovorí o pokoji so svojím blížnym a vo svojom vnútri kladie svoj úklad.
8 (B21) Copak je mohu nechat bez trestu? praví Hospodin. Copak je nemám stihnout pomstou, když je ten národ takový?"

9 (BKR) Zdali pro takové věci nemám jich navštíviti? dí Hospodin. Zdaliž nad národem takovým nemá mstíti duše má?
9 (ROH) Či azda pre také veci ich nemám navštíviť? hovorí Hospodin. Či na takom národe, jako je tento, nemá sa pomstiť moja duša?
9 (B21) Pláču a běduji nad horami, nad stepními pastvinami zpívám žalozpěv, že jsou vypáleny a nikdo tudy nechodí, bučení dobytka se tu neozve; všichni ptáci odsud uletěli, utekla všechna zvěř.

10 (BKR) Pro tyto hory dám se v pláč a v naříkání, a pro pastviště, kteráž jsou na poušti, v kvílení; nebo popálena budou, tak že nebude žádného, kdo by skrze ně šel, aniž bude slyšán hlas dobytka. Od ptactva nebeského až do hovada všecko se odbéře a odejde.
10 (ROH) Nad vrchami pozdvihnem plač a nárek a nad pasienkami stepi trúchlospev, lebo budú spálené, takže nebude nikoho, kto by išiel cez ne, ani tam nepočujú ľudia hlasu dobytka; od vtáctva nebies až do hoväda, všetko sa odstehuje, odíde.
10 (B21) "Obrátím Jeruzalém v hromady sutin, kde žijí jen šakali, obrátím judská města v trosky, kde nikdo nebydlí."

11 (BKR) A obrátím Jeruzalém v hromady, příbytek draků, a města Judská obrátím v pustinu, tak že nebude obyvatele.
11 (ROH) A obrátim Jeruzalem na hromady rumov, na príbytok šakalov, a mestá Júdove obrátim na pustinu, takže v nich nebude obyvateľa.
11 (B21) Kdo je tak moudrý, aby to pochopil? Ke komu promluvila ústa Hospodinova, aby to vysvětlil? Proč je ta země zničená? Proč je spálená jako poušť, přes kterou se nedá cestovat?

12 (BKR) Kdo jest ten muž moudrý, ješto by rozuměl tomu? A k komu mluvila ústa Hospodinova, ješto by oznamoval to, proč zahynouti má tato země, a vypálena býti jako poušť, tak aby nebylo, kdo by skrze ni šel?
12 (ROH) Kto je tým múdrym mužom, aby tomu rozumel, a ktorému hovorily ústa Hospodinove, aby to oznámil? Prečo zahynula táto zem, prečo je vypálená jako púšť, takže neni toho, kto by išiel cez ňu?
12 (B21) "Protože opustili můj Zákon, který jsem jim předložil, praví Hospodin. Protože mě neposlouchali a neřídili se mým Zákonem.

13 (BKR) Nebo praví Hospodin: Proto že opustili zákon můj, kterýž jsem jim předložil, a neposlouchali hlasu mého, aniž chodili za ním,
13 (ROH) A Hospodin riekol: Pretože opustili môj zákon, ktorý som im bol predložil, a nepočúvali na môj hlas ani nechodili v ňom, v mojom zákone,
13 (B21) Řídili se svým zarputilým srdcem a následovali baaly, jak je to naučili jejich otcové.

14 (BKR) Ale chodili za myšlénkami srdce svého a za Báli, čemuž je naučili otcové jejich:
14 (ROH) ale chodili za umienenosťou svojho srdca a za Bálmi, čomu ich naučili ich otcovia,
14 (B21) Proto Hospodin zástupů, Bůh Izraele, praví: Hle, nakrmím tento lid pelyňkem a k pití jim dám jed.

15 (BKR) Protož takto praví Hospodin zástupů, Bůh Izraelský: Aj, já nakrmím je, totiž lid tento, pelynkem, a napojím je vodou jedovatou.
15 (ROH) Preto takto hovorí Hospodin Zástupov, Bôh Izraelov: Hľa, nakŕmim ich, tento ľud, palinou a napojím ich jedovatou vodou.
15 (B21) Rozptýlím je mezi národy, které neznali oni ani jejich otcové, a pošlu za nimi meč, abych je vyhladil."

16 (BKR) Nebo rozptýlím je mezi národy,kterýchž neznali oni, ani otcové jejich, a posílati budu za nimi meč, až je do konce vyhladím.
16 (ROH) A rozptýlim ich medzi národy, ktorých neznali ani oni ani ich otcovia, a pošlem za nimi meč, aby ich žral dokiaľ ich nevyhladím.
16 (B21) Tak praví Hospodin zástupů: "Pochopte to a zavolejte plačky, ať přijdou! Pošlete pro ty nejšikovnější, ať přijdou!"

17 (BKR) Takto praví Hospodin zástupů: Pilně považte, a svolejte ty, kteréž naříkávají, ať přijdou, a k těm, kteréž jsou vycvičené, pošlete, aby přišly.
17 (ROH) Takto hovorí Hospodin Zástupov: Pozorujte a zavolajte nariekačky, a nech prijdú, a pošlite po múdre ženy, aby prišly.
17 (B21) Ať si pospíší a bědují nad námi. Ať se nám z očí řinou slzy, zpod víček ať nám kanou.

18 (BKR) Nechť pospíší, a dadí se nad námi v naříkání, aby slzy tekly z očí našich, a víčka naše oplývala vodou.
18 (ROH) A nech sa poponáhľajú a pozdvihnú nad nami nárek, aby tiekly slzy z našich očí, a z našich rias aby sa lialy vody,
18 (B21) Ze Sionu je slyšet bědování: Jaká zkáza nás to potkala, jak hrozná ostuda! Musíme opustit vlastní zemi, naše příbytky jsou zbořeny!

19 (BKR) Hlas zajisté naříkání slyšeti z Siona: Jak jsme pohubeni! Stydíme se náramně, že jsme ztratili zemi, že boří příbytky naše.
19 (ROH) pretože počuť hlas náreku so Siona: Oj, ako sme spustošení! Hanbíme sa veľmi, lebo sme opustili zem, lebo povrhli naše príbytky!
19 (B21) Proto slyšte, ženy, slovo Hospodinovo, slovům z jeho úst uši otevřete. Učte své dcery bědování, jedna druhou učte žalozpěv.

20 (BKR) Anobrž slyšte, ženy, slovo Hospodinovo, a nechť přijme ucho vaše slovo úst jeho, abyste učily dcerky své naříkání, a jedna každá tovaryšku svou kvílení.
20 (ROH) Lebo nože počujte, ženy, slovo Hospodinovo, a vaše ucho nech prijme slovo jeho úst, a učte svoje dcéry náreku a každá svoju družku trúchlospevu.
20 (B21) Vždyť se k nám smrt vyšplhala okny, vnikla do našich pevností, aby nám vzala děti z ulic a mládence z náměstí.

21 (BKR) Nebo vlezla smrt okny našimi, vešla na paláce naše, aby vyhubila děti z rynků a mládence z ulic.
21 (ROH) Lebo smrť vyšla hore a vošla našimi oknami; vošla do našich palácov, aby vyplienila dieťa z ulice, mládencov s námestí.
21 (B21) "Řekni - Tak praví Hospodin: Lidské mrtvoly leží jako hnůj na poli, jako za žencem padlé klasy, jež nikdo nesklidí."

22 (BKR) (Mluv i to: Takto dí Hospodin:) A padla mrtvá těla lidská jako hnůj po poli, a jako snopové za žencem, a není žádného, kdo by pochoval.
22 (ROH) Hovor: Takto hovorí Hospodin: A padne mŕtve telo človeka jako hnojivo na poli a jako snop za žencom, a nebude toho, kto by sobral.
22 (B21) Tak praví Hospodin: "Ať se mudrc nechlubí svou moudrostí ani hrdina svým hrdinstvím ani boháč svým bohatstvím.

23 (BKR) Takto praví Hospodin: Nechlub se moudrý v moudrosti své, ani se chlub silný v síle své, aniž se chlub bohatý v bohatství svém.
23 (ROH) Takto hovorí Hospodin: Nech sa nechváli múdry svojou múdrosťou, ani nech sa nechváli udatný muž silný svojou silou, nech sa nechváli bohatý svojím bohatstvom!
23 (B21) Kdo se chce chlubit, ať se chlubí tím, že mě zná a že mi rozumí, neboť já Hospodin prokazuji milosrdenství, právo i spravedlnost na zemi; ano, v tom mám zalíbení, praví Hospodin."

24 (BKR) Ale v tom nechť se chlubí, kdo se chlubí, že rozumí a zná mne, že já jsem Hospodin, kterýž činím milosrdenství, soud i spravedlnost na zemi; nebo v těch věcech líbost mám, dí Hospodin.
24 (ROH) Ale týmto nech sa chváli ten, kto sa chváli: že rozumie a zná mňa, že ja som Hospodin, ktorý činím milosť, súd a spravedlivosť na zemi, lebo v tých veciach mám záľubu, hovorí Hospodin.
24 (B21) "Hle, přicházejí dny, praví Hospodin, kdy zúčtuji se všemi, kdo jsou obřezáni na těle

25 (BKR) Aj, dnové jdou, praví Hospodin, v nichž navštívím každého, obřezaného i neobřezaného,
25 (ROH) Hľa, idú dni, hovorí Hospodin, že navštívim každého obrezaného v jeho neobrezanosti,
25 (B21) - s Egyptem, Judou, Edomem, s Amonci, Moábem a se všemi obyvateli pouště, kteří si vyholují skráně. Všechny ty národy jsou totiž neobřezané a všechen dům Izraele má neobřezané srdce."

26 (BKR) Egyptské i Judské, a Idumejské i Ammonitské, a Moábské, i všecky, kteříž v nejzadnějším koutě bydlí na poušti. Nebo ti všickni národové jsou neobřezaní, tolikéž všecken dům Izraelský jest neobřezaného srdce.
26 (ROH) Egypt i Júdu, Edoma i synov Ammonových. Moába i všetkých obrezaných po strane, ktorí bývajú na púšti. Lebo všetky národy sú neobrezané, a celý dom Izraelov sú neobrezaného srdca.
26 ----