Kniha proroka Jeremiáša

Biblia - Sväté písmo

(B21 - Český - Bible 21)

Jer 9, 1-25

1 Kéž bych měl někde na poušti místo, kam se poutník uchýlí, abych mohl opustit svůj lid a odejít od nich pryč; vždyť jsou to samí cizoložníci, je to shromáždění nevěrných! 2 "Ohýbají své jazyky jako luky, nevládnou v zemi pravdou, ale lží, ode zla ke zlu stále postupují, mě ale neznají, praví Hospodin. 3 Před bližním se měj na pozoru, vlastnímu bratru se nesvěřuj; všichni ti bratři jsou totiž podrazáci, všichni ti bližní roznášejí pomluvy. 4 Jeden druhého podvádějí, pravdu už vůbec nemluví; svůj jazyk naučili mluvit lži, pro zvrácenost by se ztrhali. 5 Žiješ uprostřed lsti a kvůli lsti mě znát odmítli, praví Hospodin." 6 Nuže, tak praví Hospodin zástupů: "Hle, budu je přetavovat a tříbit. Co si mám počít, když je můj lid takový? 7 Jejich jazyky jsou smrtící šípy, svými ústy vykládají lsti; s bližními mluví o pokoji, v srdci však léčky osnují. 8 Copak je mohu nechat bez trestu? praví Hospodin. Copak je nemám stihnout pomstou, když je ten národ takový?" 9 Pláču a běduji nad horami, nad stepními pastvinami zpívám žalozpěv, že jsou vypáleny a nikdo tudy nechodí, bučení dobytka se tu neozve; všichni ptáci odsud uletěli, utekla všechna zvěř. 10 "Obrátím Jeruzalém v hromady sutin, kde žijí jen šakali, obrátím judská města v trosky, kde nikdo nebydlí." 11 Kdo je tak moudrý, aby to pochopil? Ke komu promluvila ústa Hospodinova, aby to vysvětlil? Proč je ta země zničená? Proč je spálená jako poušť, přes kterou se nedá cestovat? 12 "Protože opustili můj Zákon, který jsem jim předložil, praví Hospodin. Protože mě neposlouchali a neřídili se mým Zákonem. 13 Řídili se svým zarputilým srdcem a následovali baaly, jak je to naučili jejich otcové. 14 Proto Hospodin zástupů, Bůh Izraele, praví: Hle, nakrmím tento lid pelyňkem a k pití jim dám jed. 15 Rozptýlím je mezi národy, které neznali oni ani jejich otcové, a pošlu za nimi meč, abych je vyhladil." 16 Tak praví Hospodin zástupů: "Pochopte to a zavolejte plačky, ať přijdou! Pošlete pro ty nejšikovnější, ať přijdou!" 17 Ať si pospíší a bědují nad námi. Ať se nám z očí řinou slzy, zpod víček ať nám kanou. 18 Ze Sionu je slyšet bědování: Jaká zkáza nás to potkala, jak hrozná ostuda! Musíme opustit vlastní zemi, naše příbytky jsou zbořeny! 19 Proto slyšte, ženy, slovo Hospodinovo, slovům z jeho úst uši otevřete. Učte své dcery bědování, jedna druhou učte žalozpěv. 20 Vždyť se k nám smrt vyšplhala okny, vnikla do našich pevností, aby nám vzala děti z ulic a mládence z náměstí. 21 "Řekni - Tak praví Hospodin: Lidské mrtvoly leží jako hnůj na poli, jako za žencem padlé klasy, jež nikdo nesklidí." 22 Tak praví Hospodin: "Ať se mudrc nechlubí svou moudrostí ani hrdina svým hrdinstvím ani boháč svým bohatstvím. 23 Kdo se chce chlubit, ať se chlubí tím, že mě zná a že mi rozumí, neboť já Hospodin prokazuji milosrdenství, právo i spravedlnost na zemi; ano, v tom mám zalíbení, praví Hospodin." 24 "Hle, přicházejí dny, praví Hospodin, kdy zúčtuji se všemi, kdo jsou obřezáni na těle 25 - s Egyptem, Judou, Edomem, s Amonci, Moábem a se všemi obyvateli pouště, kteří si vyholují skráně. Všechny ty národy jsou totiž neobřezané a všechen dům Izraele má neobřezané srdce."

Verš 1

Kéž bych měl někde na poušti místo, kam se poutník uchýlí, abych mohl opustit svůj lid a odejít od nich pryč; vždyť jsou to samí cizoložníci, je to shromáždění nevěrných!

Iz 22:4 - A proto říkám: "Nechte mě, abych se hořce vyplakal. Utěšit se mě nesnažte - můj lid stihla záhuba!"

Jer 4:19 - Bolí, bolí mě to v břiše! Bolestí svíjím se! Srdce mám sevřené, mé srdce se chvěje - nemohu zůstat mlčet! Slyšíš, má duše, hlas polnice? Troubí na poplach, do boje!

Verš 2

"Ohýbají své jazyky jako luky, nevládnou v zemi pravdou, ale lží, ode zla ke zlu stále postupují, mě ale neznají, praví Hospodin.

Jer 5:7 - "Jak ti to mohu odpustit? Tví synové mě opustili a přísahají skrze nebohy. Jen co jsem je nasytil, odešli cizoložit, houfem se valí do domu nevěstky.

Verš 3

Před bližním se měj na pozoru, vlastnímu bratru se nesvěřuj; všichni ti bratři jsou totiž podrazáci, všichni ti bližní roznášejí pomluvy.

Iz 59:4 - Nikdo nevolá po spravedlnosti, nezastává se věrnosti. Doufají v nicotu, mluví lži, počnou trápení a rodí neštěstí.

Iz 59:13 - Vzpouru a zradu proti Hospodinu, odvrácení se od Boha, řeči o násilí a o útlaku, mumlání lží, jež naše srdce zplodila.

Iz 59:15 - Pravda se vytratila a ten, kdo se straní zla, je vydáván napospas. Hospodin vidí a nelíbí se mu to, že právo zmizelo.

Jer 6:7 - Jako ze studny tryská voda, tak z toho města tryská zloba. Útlak a zhouba se v něm rozléhá, jeho bolesti a rány mám stále před očima.

Verš 4

Jeden druhého podvádějí, pravdu už vůbec nemluví; svůj jazyk naučili mluvit lži, pro zvrácenost by se ztrhali.

Jer 6:28 - Všichni jsou to zatvrzelí buřiči, jako by byli z bronzu nebo železa; pomlouvají, kudy chodí, všichni jsou zvrhlost sama.

Verš 8

Copak je mohu nechat bez trestu? praví Hospodin. Copak je nemám stihnout pomstou, když je ten národ takový?"

Ž 120:4 - Šípy bojovníka přeostré, řeřavé uhlí z jalovce!

Prís 30:14 - Je pokolení s meči místo zubů a s dýkami namísto řezáků, aby spolykali ubožáky země a všechny chudáky na světě.

Ž 12:2 - Pomoz, Hospodine! Věrných ubývá, všichni čestní lidé mizí ze světa!

Ž 28:3 - Nezahrnuj mě mezi darebáky a mezi pachatele zla, mezi ty, kdo s bližními mluví o pokoji, v srdcích však mají zášť.

Verš 9

Pláču a běduji nad horami, nad stepními pastvinami zpívám žalozpěv, že jsou vypáleny a nikdo tudy nechodí, bučení dobytka se tu neozve; všichni ptáci odsud uletěli, utekla všechna zvěř.

Jer 5:9 - Copak je mohu nechat bez trestu? praví Hospodin. Copak je nemám stihnout pomstou, když je ten národ takový?

Jer 5:29 - Copak je mohu nechat bez trestu? praví Hospodin. Copak je nemám stihnout pomstou, když je ten národ takový?

Verš 11

Kdo je tak moudrý, aby to pochopil? Ke komu promluvila ústa Hospodinova, aby to vysvětlil? Proč je ta země zničená? Proč je spálená jako poušť, přes kterou se nedá cestovat?

Jer 10:22 - Slyš, už přichází zpráva: Ze severní země se blíží vřava! Judská města se obrátí v trosky, kde žijí jen šakali.

Verš 15

Rozptýlím je mezi národy, které neznali oni ani jejich otcové, a pošlu za nimi meč, abych je vyhladil."

Jer 23:15 - Nuže, toto praví Hospodin zástupů o těch prorocích: "Hle, nakrmím je pelyňkem a k pití jim dám jed, protože od proroků v Jeruzalémě se šíří bezbožnost do celé země."

Jer 8:14 - Na co tu ještě sedíme? Shromážděte se! Prchněme do opevněných měst, ať tam zemřeme! Ano, Hospodin, náš Bůh, nás odsoudil k smrti, jedovatou vodu nám dal pít, neboť jsme proti němu zhřešili.

Verš 16

Tak praví Hospodin zástupů: "Pochopte to a zavolejte plačky, ať přijdou! Pošlete pro ty nejšikovnější, ať přijdou!"

Lv 26:33 - Rozptýlím vás mezi národy, s taseným mečem vás poženu! Vaše země se stane pustinou a vaše města se obrátí v sutiny.

Verš 22

Tak praví Hospodin: "Ať se mudrc nechlubí svou moudrostí ani hrdina svým hrdinstvím ani boháč svým bohatstvím.

Jer 7:33 - Na mrtvolách tohoto lidu se budou pást ptáci i divá zvěř a nebude, kdo by je odháněl.

Verš 23

Kdo se chce chlubit, ať se chlubí tím, že mě zná a že mi rozumí, neboť já Hospodin prokazuji milosrdenství, právo i spravedlnost na zemi; ano, v tom mám zalíbení, praví Hospodin."

1Kor 1:31 - A proto, jak je psáno: "Kdo se chlubí, ať se chlubí v Hospodinu."

2Kor 10:17 - "Kdo se chlubí, chlub se v Hospodinu."

Verš 26

Lv 26:41 - takže jsem se i já postavil proti nim a zavedl je do země jejich nepřátel, dokud se jejich neobřezané srdce nepokoří a dokud nepřijmou svůj trest.

Rim 2:28 - Pravý Žid totiž není ten, kdo je jím zjevně, a pravá obřízka není ta zjevná na těle.

Jer 9,2 - Porov. verš 7.

Jer 9,4 - Koniec tohto a začiatok nasledujúceho verša prekladáme podľa LXX. V pôvodine je osnova porušená a ťažko dáva zmysel.

Jer 9,6 - Slovo "zločinnosť" sme doložili zo LXX. Z hebrejského textu muselo vypadnúť, lebo inak súvis ho rozhodne vyžaduje. – O vytápaní kovu pozri 6,27-30.

Jer 9,9 - Tento verš podáva žalospev národa a básnicky opisuje smrteľné ticho, ktoré v krajine zavládlo. Žalospev prerušuje reč Pánovu, ktorá sa potom končí vo verši 10. V LXX tejto ťažkosti niet, tá aj verš 9 dáva do úst Pánových: "Na vrchoch spustite plač a kvílenie!"

Jer 9,13 - O báloch pozri pozn. k 1 Sam 7,3-4.

Jer 9,14 - O otrávenej vode pozri vyššie 8,14. Aj palina je obrazom trpkosti a nešťastia.

Jer 9,16 - V tých krajoch boli a podnes sú nariekačky z povolania, ktoré najímali k pohrebom.

Jer 9,21 - Slová v zátvorke nepatria do osnovy, prerušujú žalospev na prostriedku.

Jer 9,24 - Tu vypočítané národy mali, podobne ako Izraeliti, zavedený obrad obriezky. O Egypťanoch to dosvedčuje aj Herodot (II, 37,104). Národmi, "ktoré si holia okraje a bývajú na púšti", treba rozumieť arabských beduínov. Títo si do polkruhu holili okraje vlasov, čo bolo Izraelitom, ako pohanský zvyk, zakázané (Lv 19,27). – Izraeliti síce prevádzali obrad obriezky na svojom tele, ale o mravnú čistotu sa neusilovali, srdce mali nečisté, "neobrezané" (porov. Rim 2,25 n.), boli teda neobrezaní obrezanci.