Kniha proroka Jeremiáša

Biblia - Sväté písmo

(B21 - Český - Bible 21)

Jer 8, 1-23

1 (B21) "V ten čas, praví Hospodin, vyhrabou z hrobů kosti judských králů a jejich velmožů, kosti kněží a proroků i kosti jeruzalémských občanů.
1 (ROH) V tom čase, hovorí Hospodin, vyberú kosti kráľov Júdových i kosti jeho kniežat i kosti kňazov i kosti prorokov i kosti obyvateľov Jeruzalema z ich hrobov

2 (B21) Vystaví je slunci, měsíci a celému tomu nebeskému zástupu, který tak milovali a kterému sloužili, který následovali, se kterým se radili a kterému se klaněli. Nikdo je neposbírá, nikdo je nepohřbí, zůstanou ležet jako hnůj na zemi.
2 (ROH) a rozmecú ich slnku, mesiacu a všetkému vojsku nebies, ktoré milujú, ktorým slúžia, za ktorými chodia, ktoré hľadajú a ktorým sa klaňajú. Nebudú sobrané ani pochované; hnojivom budú na tvári zeme.

3 (B21) A kamkoli zaženu tu hrstku pozůstalých z toho zlého pokolení, tam všude budou chtít raději zemřít, než aby žili, praví Hospodin zástupů."
3 (ROH) A žiadúcnejšia bude smrť ako život všetkému ostatku pozostalých, ktorí pozostanú z tejto zlej čeľade nešľachetnej, na všetkých miestach tých pozostalých, kam ich zaženiem, hovorí Hospodin Zástupov.

4 (B21) "Řekni jim - Tak praví Hospodin: Když někdo padne, copak už nevstane? Když se odvrátí, nevrátí se zpět?
4 (ROH) A povieš im: Takto hovorí Hospodin: Či keď padnú ľudia, už viacej nepovstanú? Jestli sa niekto odvráti, či sa už viacej nevráti?

5 (B21) Proč tedy tento lid zůstává odvrácený? Proč se Jeruzalém stále odvrací? Drží se lži, vrátit se nechtějí.
5 (ROH) Prečo sa potom odvracia tento ľud, Jeruzalem, večným odvrátením? Chytajú sa ľsti; odopreli navrátiť sa.

6 (B21) Pozorně jsem naslouchal, ale nikdo se o tom nezmínil. Nikdo nelituje, co zlého spáchal, neříká: ‚Co jsem to učinil?' Každý se řítí střemhlav dál jako kůň, když se žene do bitvy.
6 (ROH) Pozoroval som ušima a počul som: nehovoria toho, čo je pravé; nie je nikoho, kto by ľutoval svojej zlosti, aby povedal: Čo som to urobil?! Každý z nich sa obrátil ku svojmu behu jako kôň, ktorý sa vrhá slepo do boja.

7 (B21) I ten čáp na nebi zná svá období, hrdlička, rorýs i drozd dodržují čas, kdy se mají stěhovat. Můj lid ale netuší, neví, co Hospodin nařídil.
7 (ROH) Kým ešte aj bocian na nebesiach zná svoje určené časy, a hrdlička, lastovička i zorav zachovávajú čas svojho príchodu; ale môj ľud nezná poriadku Hospodinovho.

8 (B21) Jak můžete říkat: ‚My jsme moudří, my máme Zákon Hospodinův'? Jen se podívejte, jak ho komolí lživé pero učenců!
8 (ROH) Jakože môžete povedať: Sme múdri, a zákon Hospodinov je u nás? Ale hľa, na lož robí, čo robí, lživé pero pisárov.

9 (B21) Ti mudrci tedy budou zahanbeni a zachváceni děsem. Hle, Hospodinovo slovo zavrhli - to si snad počínali moudře?
9 (ROH) Hanbiť sa budú tí múdri, budú sa desiť a budú jatí. Hľa, zavrhli slovo Hospodinovo, jakúže to tedy majú múdrosť?

10 (B21) Proto dám jejich ženy jiným a jejich pole uchvatitelům. Vždyť od nejmenších až po největší každý jen hledá mrzký zisk, od proroků až po kněží každý jen podvádí.
10 (ROH) Preto dám ich ženy iným, ich polia novým majiteľom; lebo od najmenšieho až do najväčšieho, všetci, koľko ich je, oddali sa lakomstvu, od proroka až po kňaza, každý z nich robí falošne.

11 (B21) Můj těžce poraněný lid léčí ledabylými slovy: ‚Klid, jen klid' - jenže klid není!
11 (ROH) A liečia skrúšenie dcéry môjho ľudu na ľahko, hovoriac: Pokoj, pokoj, kým nieto pokoja.

12 (B21) Copak se za své ohavnosti nestydí? Ne, oni stud vůbec neznají, ani se nezačervenají. Proto padnou mezi padlými, zhroutí se, až s nimi zúčtuji, praví Hospodin.
12 (ROH) A či sa azda hanbia, že páchajú ohavnosť? Ani hanbiť nehanbia sa ani sa nevedia stydieť. Preto aj padnú medzi padajúcimi v čas svojho navštívenia; klesnú, hovorí Hospodin.

13 (B21) Nadobro je sklidím, praví Hospodin; nezbude ani hrozen na vinici, na stromech ani fík, jen zvadlé listí. Čímkoli jsem je obdařil, to ztratí."
13 (ROH) Poriadne ich odpracem, hovorí Hospodin; nebude hrozien na viniči, ani nebude fíkov na fíku, a lístie uvädne, a to, čo som im dal, prejde ta popri nich.

14 (B21) Na co tu ještě sedíme? Shromážděte se! Prchněme do opevněných měst, ať tam zemřeme! Ano, Hospodin, náš Bůh, nás odsoudil k smrti, jedovatou vodu nám dal pít, neboť jsme proti němu zhřešili.
14 (ROH) Načo sedíme? Shromaždite sa, a vojdime do ohradených miest a zahyňme tam, lebo Hospodin, náš Bôh, nás umlčí, a napojí nás jedovatou vodou, pretože sme hrešili proti Hospodinovi.

15 (B21) Vyhlížíme klid, a nic dobrého není; čekáme čas uzdravení, a hle - zděšení!
15 (ROH) Čakaj na pokoj, ale neni dobrého, na čas uzdravenia, a hľa, des.

16 (B21) Od Danu už je slyšet frkot koní, ržáním hřebců se chvěje celá zem. Přitáhnou a pohltí zem i všechno na ní, města i s obyvateli!
16 (ROH) Od Dána počuť fŕkanie jeho koní; od hlasu rehtania jeho mocných trasie sa celá zem. A prijdú a požerú zem i jej náplň, mesto i tých, ktorí bývajú v ňom.

17 (B21) "Hle, posílám na vás jedovaté hady, zmije, na které zaříkání neplatí, a uštknou vás, praví Hospodin."
17 (ROH) Lebo hľa, pošlem na vás hadov, jedovatých hadov, proti ktorým nieto zaklínania, a budú vás štípať, hovorí Hospodin.

18 (B21) Můj žal se nedá utišit, mé srdce puká bolestí!
18 (ROH) Oj, moje obveselenie v zármutku! Moje srdce je nemocné vo mne!

19 (B21) Slyš - můj lid o pomoc křičí z daleké ciziny: Copak na Sionu není Hospodin? Copak tam jeho král není? "Proč mě uráželi svými modlami, těmi cizími marnostmi?"
19 (ROH) Hľa, počuť hlas volania o pomoc dcéry môjho ľudu z ďalekej zeme: Či nie je Hospodin na Sione? Či niet jeho kráľa na ňom? - Prečo ma popudzovali svojimi rytinami, márnosťami cudziny?

20 (B21) Minuly žně, léto je pryč, a my jsme zachráněni nebyli.
20 (ROH) Žatva prešla, skončilo sa leto, a my nie sme zachránení!

21 (B21) Zranění mého lidu zraňuje i mě, truchlím, jsem hrůzou přemožen.
21 (ROH) Pre skrúšenie dcéry svojho ľudu som skrúšený, smútim, hrôza ma pochytila.

22 (B21) Copak už není balzám v Gileádu? Což tam lékaře nemají? Tak proč se rána mého lidu nemůže zacelit?
22 (ROH) Či nieto balzamu v Gileáde? Či nieto tam lekára? Lebo prečo potom nie je zahojená rana dcéry môjho ľudu?

23 (B21) Kéž by má hlava byla studnicí a mé oči slzí prameny, abych oplakával dnem i nocí ty, kdo v mém lidu zhynuli!
23 ----

Verš 2

Vystaví je slunci, měsíci a celému tomu nebeskému zástupu, který tak milovali a kterému sloužili, který následovali, se kterým se radili a kterému se klaněli. Nikdo je neposbírá, nikdo je nepohřbí, zůstanou ležet jako hnůj na zemi.

Jer 7:18 - Děti sbírají dříví, otcové zapalují oheň a ženy zadělávají těsto na koláče pro Královnu nebes. Také přinášejí úlitby cizím bohům, aby mě uráželi.

Jer 19:13 - Jeruzalémské domy i paláce judských králů budou stejně nečisté jako toto místo, Tofet - všechny domy, na jejichž střechách se pálilo kadidlo celému tomu nebeskému zástupu a kde se konaly úlitby cizím bohům.'"

Verš 7

I ten čáp na nebi zná svá období, hrdlička, rorýs i drozd dodržují čas, kdy se mají stěhovat. Můj lid ale netuší, neví, co Hospodin nařídil.

Jer 5:4 - Řekl jsem si: Jsou to jen chudáci; chovají se jako blázni, protože Hospodinovu cestu neznají, nevědí, co jejich Bůh nařídil.

Verš 10

Proto dám jejich ženy jiným a jejich pole uchvatitelům. Vždyť od nejmenších až po největší každý jen hledá mrzký zisk, od proroků až po kněží každý jen podvádí.

Jer 6:12 - Jejich domy pak připadnou jiným spolu s poli a ženami, až vztáhnu ruku na všechny, kdo žijí v této zemi, praví Hospodin.

Jer 6:13 - Vždyť od nejmenších až po největší každý jen hledá mrzký zisk; od proroků až po kněží každý jen podvádí.

Iz 56:11 - Jsou to tak nenažraní psi, že se neumějí nikdy nasytit. A to jsou pastýři! Nemají porozumění, každý se na svou cestu obrátil, všichni se zajímají jen o svůj zisk.

Verš 13

Nadobro je sklidím, praví Hospodin; nezbude ani hrozen na vinici, na stromech ani fík, jen zvadlé listí. Čímkoli jsem je obdařil, to ztratí."

Iz 5:1 - Svému milému zpívat chci milostnou píseň o jeho vinici: Můj milý míval vinicina úrodném úbočí.

Mt 21:19 - Uviděl u cesty jeden fíkovník, šel k němu, ale nenašel na něm nic než listí. Řekl mu tedy: "Ať se z tebe už navěky nerodí ovoce!" A ten fíkovník hned uschl.

Lk 13:6 - Potom jim vyprávěl toto podobenství: "Jeden člověk vysadil na své vinici fíkovník. Přišel a hledal na něm ovoce, ale marně.

Verš 14

Na co tu ještě sedíme? Shromážděte se! Prchněme do opevněných měst, ať tam zemřeme! Ano, Hospodin, náš Bůh, nás odsoudil k smrti, jedovatou vodu nám dal pít, neboť jsme proti němu zhřešili.

Jer 4:5 - "Oznamte to v Judsku, rozhlaste v Jeruzalémě, po celé zemi ať troubí polnice, volejte ze všech sil a říkejte: ‚Shromážděte se! Prchněme do opevněných měst!'

Jer 9:15 - Rozptýlím je mezi národy, které neznali oni ani jejich otcové, a pošlu za nimi meč, abych je vyhladil."

Jer 23:15 - Nuže, toto praví Hospodin zástupů o těch prorocích: "Hle, nakrmím je pelyňkem a k pití jim dám jed, protože od proroků v Jeruzalémě se šíří bezbožnost do celé země."

Verš 15

Vyhlížíme klid, a nic dobrého není; čekáme čas uzdravení, a hle - zděšení!

Jer 14:19 - To jsi opravdu Judu zavrhl? Cítíš takový odpor k Sionu? Proč jsi nás tolik bil, že se nemůžeme uzdravit? Vyhlížíme klid, a nic dobrého není; čekáme čas uzdravení, a hle - zděšení!

Verš 16

Od Danu už je slyšet frkot koní, ržáním hřebců se chvěje celá zem. Přitáhnou a pohltí zem i všechno na ní, města i s obyvateli!

Jer 4:15 - Hlasatel z Danu už je slyšet, z pohoří Efraim jde zlá zvěst.

Verš 17

"Hle, posílám na vás jedovaté hady, zmije, na které zaříkání neplatí, a uštknou vás, praví Hospodin."

Ž 58:4 - Už odmalička se bídáci odcizili, od narození bloudí, kdo mluví lež.

Verš 22

Copak už není balzám v Gileádu? Což tam lékaře nemají? Tak proč se rána mého lidu nemůže zacelit?

Gn 37:25 - Potom se posadili k jídlu. Pozvedli oči a hle, spatřili od Gileádu přicházet karavanu Izmaelitů. Jejich velbloudi nesli vonnou pryskyřici, balzám a myrhu, aby to dopravili do Egypta.

Jer 46:11 - Vyprav se do Gileádu pro balzám, panno, dcero egyptská! Nadarmo si léky hromadíš - žádný tě nemůže uzdravit.

Jer 51:8 - Babylon ale náhle padne, bude rozdrcen. Kvílejte nad ním, přineste balzám na jeho rány, třeba se uzdraví!

Jer 8,2 - Vojsko nebies sú tu hviezdy.

Jer 8,5 - Slovo v zátvorke nepatrí asi do osnovy (LXX).

Jer 8,7 - Porov. Iz 1,3.

Jer 8,8 - Slovo "pisár" pred zajatím babylonským neoznačovalo len zákonníkov; zahrňovalo všetkých, čo boli zodpovední za zachovanie zákona, teda prorokov, kňazov, úradníkov.

Jer 8,10-12 - Tieto verše chýbajú v LXX. Sú skoro totožné s veršami 6,12-15.

Jer 8,16 - Porov. 4,15.

Jer 8,17 - Porov. Nm 21,6.

Jer 8,22 - Zajordánska krajina Galaád bola bohatá na balzamové rastliny; porov. Gn 37,25; Ez 27,17. Balzamu sa pripisovala veľká liečivá sila (porov. 46,11).