Kniha proroka Jeremiáša

1 (BKR) Shromažďte se, synové Beniaminovi, z prostředku Jeruzaléma, a v Tekoa trubte trubou, a nad Betkarem vyzdvihněte korouhev; nebo viděti zlé od půlnoci, a potření veliké.
1 (ROH) Ratujte a utekajte, synovia Benjaminovi, zprostred Jeruzalema! V Tekoe trúbte na trúbu a proti Bétkéremu vypustite znamenie dymu! Lebo zlé vyzerá od severa a veľké skrúšenie.
1 (B21) "Synové Benjamínovi, prchněte, z Jeruzaléma utečte! V Tekoji na roh zatrubte, dejte znamení nad Bet-keremem: Od severu se blíží neštěstí, strašné ničení!

2 (BKR) Panně krásné a rozkošné připodobnil jsem byl dceru Sionskou.
2 (ROH) Zahladím krásnu a rozkošnú rozmaznanú dcéru Siona.
2 (B21) Ta přelíbezná pastvina, Dcera sionská, bude zničena.

3 (BKR) Ale přitáhnou k ní pastýři s stády svými, rozbijí proti ní stany vůkol, spase každý místo své.
3 (ROH) Prijdú k nej pastieri i so svojimi stádami; postavia proti nej stány dookola, každý z nich spasie svoju stranu.
3 (B21) Přitáhnou k ní pastýři se svými stády, postaví své stany kolem ní a každý spase, na co natrefí.

4 (BKR) Vyzdvihněte proti ní válku, vstaňte a přitrhněme o poledni. Běda nám, že pomíjí den, že se roztáhli stínové večerní.
4 (ROH) Posväťte vojnu proti nej! Vstaňte a poďme hore na poludnie! Beda nám, lebo uchodí deň, lebo sa už tiahnu tiene večera!
4 (B21) ‚Připravte se k boji proti ní! Zaútočíme o poledni!' ‚Běda, den už se nachýlil, večer už vrhá dlouhý stín.'

5 (BKR) Vstaňte a přitrhněme v noci, a zkazme paláce její.
5 (ROH) Vstaňte, a poďme hore vnoci a zkazme jej paláce!
5 (B21) ‚Zaútočíme tedy v noci! Zboříme jejich pevnosti!'"

6 (BKR) Takto zajisté praví Hospodin zástupů: Nasekejte dříví, a zdělejte proti Jeruzalému náspy. Toť jest to město, kteréž navštíveno býti musí; což ho koli, jen nátisk jest u prostřed něho.
6 (ROH) Lebo takto hovorí Hospodin Zástupov: Zotínajte stromy a nasypte násyp proti Jeruzalemu! To je to mesto, ktoré má byť navštívené. Koľko ho len je, všade samý útisk v ňom.
6 (B21) Tak praví Hospodin zástupů: "Kácejte les, proti Jeruzalému násep navršte! To je to město, které čeká trest - je naplněné útlakem!

7 (BKR) Jakož studnice vypryšťuje vodu svou, tak ono vypryšťuje zlost svou. Nátisk a zhoubu slyšeti v něm před oblíčejem mým ustavičně, bolest i bití.
7 (ROH) Ako studňa prýšti svoju vodu, tak ono prýšti svoju zlosť. Ukrutnosť a zkazu počuť v ňom, pred mojou tvárou neprestajne nemoc a rana úderu.
7 (B21) Jako ze studny tryská voda, tak z toho města tryská zloba. Útlak a zhouba se v něm rozléhá, jeho bolesti a rány mám stále před očima.

8 (BKR) Usmysl sobě, ó Jeruzaléme, aby se neodloučila duše má od tebe, abych tě neobrátil v pustinu, v zemi nebydlitelnou.
8 (ROH) Dajže sa karhať, Jeruzaleme, aby sa neodlúčila moja duša od teba, aby som ťa neobrátil na pustinu, na neobývanú zem.
8 (B21) Jeruzaléme, nech se napravit, jinak se od tebe odvrátím; jinak tě obrátím v sutiny, v zemi, jež není k bydlení."

9 (BKR) Takto praví Hospodin zástupů: Jistě paběrovati budou jako vinný kmen ostatek Izraele, říkajíce: Sahej rukou svou jako ten,kterýž víno zbírá do putny.
9 (ROH) Takto hovorí Hospodin Zástupov: Paberkovať a dôkladne budú paberkovať ostatok Izraela jako vinič. Vráť svoju ruku jako oberač na révy!
9 (B21) Tak praví Hospodin zástupů: "Proberte pozůstatek Izraele, jako když se paběrkuje vinice. Znovu prohrábni její ratolesti, jako když vinař sbírá hrozny."

10 (BKR) Komuž mluviti budu, a kým osvědčovati, aby slyšeli? Aj, neobřezané jsou uši jejich, tak že nemohou pozorovati; aj, slovo Hospodinovo mají v posměchu, a nemají líbosti v něm.
10 (ROH) Komu mám hovoriť a komu osvedčovať, aby počuli? Hľa, ich ucho je neobrezané, a tak nemôžu pozorovať ušami. Hľa, slovo Hospodinovo im je na potupu; nemajú v ňom záľuby.
10 (B21) S kým ale mohu mluvit, koho varovat, aby slyšeli? Hle, mají neobřezané uši, vůbec neposlouchají! Hle, Hospodinovo slovo je uráží, nelíbí se jim!

11 (BKR) Protož plný jsem prchlivosti Hospodinovy, ustal jsem, drže ji v sobě. Vylita bude i na maličké vně, spolu i na shromáždění mládenců, ovšem pak muž s ženou jat bude, stařec s kmetem.
11 (ROH) A preto som plný prchlivosti Hospodinovej, ustal som držať ju v sebe. Vylej na decko vonku a na schôdzu mládencov spolu. Lebo i muž so ženou budú jatí, starec s kmeťom, ktorý je plný dňov.
11 (B21) Jsem plný Hospodinova hněvu, zadržovat už ho nemohu. "Vylij ho tedy na děti v ulicích i tam, kde se baví mládenci. Vždyť budou zachváceni muži i s ženami, ba i starci, kteří dožili své dny.

12 (BKR) A dostanou se domové jejich jiným, též pole i ženy, když vztáhnu ruku svou na obyvatele této země, dí Hospodin.
12 (ROH) A ich domy sa dostanú iným, polia i ženy spolu, pretože vystriem svoju ruku na obyvateľov tejto zeme, hovorí Hospodin.
12 (B21) Jejich domy pak připadnou jiným spolu s poli a ženami, až vztáhnu ruku na všechny, kdo žijí v této zemi, praví Hospodin.

13 (BKR) Od nejmenšího zajisté z nich, až do největšího z nich, všickni napořád vydali se v lakomství, anobrž od proroka až do kněze všickni napořád provodí faleš.
13 (ROH) Lebo každý, od najmenšieho až do najväčšieho z nich, všetci, koľko ich je, sa oddali lakomstvu, a to od proroka až po kňaza, každý z nich robí falošne.
13 (B21) Vždyť od nejmenších až po největší každý jen hledá mrzký zisk; od proroků až po kněží každý jen podvádí.

14 (BKR) A hojí potření dcery lidu mého povrchu, říkajíce: Pokoj, pokoj, ješto není žádného pokoje.
14 (ROH) A liečia skrúšenie môjho ľudu na ľahko hovoriac: Pokoj, pokoj, kým nieto pokoja.
14 (B21) Můj těžce poraněný lid léčí ledabylými slovy: ‚Klid, jen klid' - jenže klid není!

15 (BKR) Styděli-liž se pak co proto, že ohavnost páchali? Aniž se lid co styděl, aniž jich proroci k zahanbení přivesti uměli. Protož padnou mezi padajícími; v čas, v němž je navštívím, klesnou, praví Hospodin.
15 (ROH) A či sa azda hanbia, že spáchali ohavnosť? Ani hanbiť sa nehanbia ani neznajú studu. Preto aj padnú medzi padajúcimi v čase, v ktorom ich navštívim, klesnú, hovorí Hospodin.
15 (B21) Copak se za své ohavnosti nestydí? Ne, oni stud vůbec neznají, ani se nezačervenají. Proto padnou mezi padlými, zhroutí se v čas zúčtování, praví Hospodin."

16 (BKR) Když takto říkával Hospodin: Zastavte se na cestách, a pohleďte, a vyptejte se na stezky staré, která jest cesta dobrá, i choďte po ní, a naleznete odpočinutí duši své, tedy říkávali: Nebudeme choditi.
16 (ROH) Takto hovorí Hospodin: Postojte na cestách a vidzte a pýtajte sa po chodníkoch veku, ktorá je tá dobrá cesta, a iďte po nej a tak najdite pokoj svojej duši! Ale oni povedali: Nepojdeme!
16 (B21) Tak praví Hospodin: "Zastavte se na cestách, rozhlédněte se, ptejte se po stezkách pradávných: Kde je ta dobrá cesta? Po ní jděte a vaše duše najdou odpočinutí. Vy jste však řekli: ‚Nepůjdem!'

17 (BKR) Když jsem pak ustanovil nad vámi strážné, řka: Mějtež pozor na zvuk trouby, tedy říkávali: Nebudeme pozorovati.
17 (ROH) A postavil som nad vami pozorujúcich strážnych povediac: Pozorujte na zvuk trúby, a oni riekli: Nebudeme pozorovať!
17 (B21) Ustanovil jsem nad vámi strážné: Dávejte pozor na zvuk polnice. Vy jste však řekli: ‚Nechceme!'

18 (BKR) Protož slyšte, ó národové, a poznej, ó shromáždění, co se děje mezi nimi.
18 (ROH) Preto počujte, národy, a poznaj, shromaždenie, čo sa chystá proti nim!
18 (B21) Proto, národy, slyšte a buďte svědkové toho, co se jim stane.

19 (BKR) Slyš, ó země: Aj, já uvedu zlé na lid tento, ovoce myšlení jejich, proto že nepozorují slov mých, ani zákona mého, ale jím pohrdají.
19 (ROH) Počuj, ó, zem: Hľa, ja uvediem zlé na tento ľud, ovocie ich myšlienok; pretože nepozorovali na moje slová svojimi ušami a čo do môjho zákona, ten zavrhli.
19 (B21) Slyš, země: Hle, přivádím na tento lid neštěstí, ovoce toho, jak smýšleli, neboť má slova neposlouchali a můj Zákon zavrhli.

20 (BKR) K čemuž mi kadidlo z Sáby přichází, a vonná třtina výborná z země daleké? Zápalů vašich nelibuji sobě, aniž oběti vaše jsou mi příjemné.
20 (ROH) Načože mi je toď kadivo, ktoré prichádza zo Šeby alebo výborná trstina voňavá z ďalekej zeme? Vaše zápalné obeti nie sú na záľubu, a vaše bitné obeti nie sú mi príjemné.
20 (B21) K čemu je mi to kadidlo ze Sáby, k čemu vonný puškvorec z dálné ciziny? Nemohu přijmout vaše zápaly, vaše oběti se mi nelíbí!"

21 (BKR) Protož takto praví Hospodin: Aj, já nakladu lidu tomuto úrazů, a zurážejí se o ně otcové, tolikéž i synové, soused i bližní jeho, a zahynou.
21 (ROH) Preto takto hovorí Hospodin: Hľa, dám pred tento ľud závady, o ktoré zavadia a klesnú, otcovia i synovia spolu, súsed i jeho blížny, a zahynú.
21 (B21) Nuže, tak praví Hospodin: "Hle, kladu tomuto lidu překážky, o které klopýtnou rodiče i děti, zahynou přátelé i sousedi."

22 (BKR) Takto praví Hospodin: Aj, lid přitáhne z země půlnoční, a národ veliký povstane od končin země.
22 (ROH) Takto hovorí Hospodin: Hľa, ľud prijde zo zeme severa, a veľký národ zobudiac sa povstane od najďaľších končín zeme.
22 (B21) Tak praví Hospodin: "Hle, ze země na severu vojsko přichází, od konců světa zvedá se národ mohutný!

23 (BKR) Lučiště i kopí pochytí, každý ukrutný bude, a neslitují se. Hlas jejich jako moře zvučeti bude, a na koních jezditi budou, zšikovaní jako muž k boji, proti tobě, ó dcero Sionská.
23 (ROH) Pochytí lučište a piku; ukrutný bude. A nezľutujú sa; ich hlas bude hučať ako more, a budú jazdiť na koňoch. Pripravený jako muž do boja, na teba, dcéro Siona!
23 (B21) Jsou vyzbrojeni luky a šavlemi, jsou krutí a soucit neznají, burácejí jak mořské vlny, ženou se na koních. Jak jeden muž jsou sšikovaní do boje, Dcero sionská, proti tobě!"

24 (BKR) Jakž uslyšíme pověst o něm, opadnou ruce naše; ssoužení zachvátí nás, a bolest jako rodičku.
24 (ROH) Keď počujeme zvesť o ňom, klesnú naše ruky bezvládne, úzkosť nás pochytí, bolesť ako ženu, ktorá ide porodiť.
24 (B21) Jakmile jsme o nich slyšeli, ruce nám ochably. Jsme přemoženi úzkostí, jako když na rodičku přijdou bolesti.

25 (BKR) Nevycházejte na pole, a na cestu nechoďte; nebo meč nepřítele a strach jest vůkol.
25 (ROH) Oj, nevyjdi na pole a nechoď na cestu, lebo tam meč nepriateľa, strach všade naokolo!
25 (B21) Nevycházejte na pole! Na cestu nevyrážejte! Nepřítel třímá meč! Hrůza všude kolem!

26 (BKR) Ó dcero lidu mého, přepaš se žíní, a válej se v popele. Vydej se v kvílení, jako po synu jednorozeném, v kvílení přehořké; nebo náhle přitáhne zhoubce na nás.
26 (ROH) Dcéro môjho ľudu, prepáš si smútočné vrece a váľaj sa v popole! Sprav si smútok ako nad jednorodeným, nárek, prehorký! Lebo prijde náhle na nás zhubca.
26 (B21) Můj lide, obleč se pytlem, svíjej se v popelu, naříkej jako nad jedináčkem v nejtrpčím smutku - vždyť na nás táhne zhoubce a v okamžiku bude tu!

27 (BKR) Dal jsem tě za věži v lidu tvém, a za baštu, abys spatřoval a zkušoval cesty jejich.
27 (ROH) Dal som ťa za zkúšajúceho kovy vo svojom ľude, za hradbu, aby si poznal a zkúsil ich cestu.
27 (B21) "Učinil jsem tě ve svém lidu prubířem, abys ho zkoumal a vyzkoušel, abys prověřil ryzost jejich cest.

28 (BKR) Všickni jsou z zarputilých nejzarputilejší, chodí jako utrhač, jsou ocel a železo, všickni napořád zhoubcové jsou.
28 (ROH) Všetci, koľko ich je, sú odpadlíci odpadlíkov, sem a ta chodiaci pomluvači, sú jako meď a železo; všetci, koľko ich je, sú zhubcami.
28 (B21) Všichni jsou to zatvrzelí buřiči, jako by byli z bronzu nebo železa; pomlouvají, kudy chodí, všichni jsou zvrhlost sama.

29 (BKR) Prahnou měchy, od ohně mizí olovo, nadarmo ustavičně přepaluje zlatník; nebo zlé věci nemohou býti odděleny.
29 (ROH) Mechy práhnu, olovo mizne od ohňa, zlatník nadarmo prepaľuje a prepaľuje; zlí nie sú vyprataní.
29 (B21) Měchy dmýchají naplno, oheň už pohltil všechno olovo, to přetavování však bylo nadarmo; zlo se nevyčistilo.

30 (BKR) Stříbrem falešným nazovou je, nebo Hospodin zavrhl je.
30 (ROH) Nazovú ich zavrhnutým striebrom, lebo ich Hospodin zavrhol.
30 (B21) Odpad po stříbru - tak se jmenují, protože Hospodin je odhodil."