  | Kniha proroka JeremiášaBiblia - Sväté písmo(BKR - Český - Kralický) | Jer 5, 1-31 |
1 (BKR) Zběhejte ulice Jeruzalémské, pohleďte nyní, a zvězte, a hledejte v ulicích jeho, naleznete-li muže, jest-li kdo, ješto by činil soud, a vyhledával toho, což pravého jest, a odpustím jemu.
1 (ROH) Zbehajte ulice Jeruzalema a nože vidzte a zveďte a hľadajte po jeho námestiach, či najdete muža, či je voľakto taký, kto by činil súd, kto by hľadal pravdu, a odpustím mu, Jeruzalemu.
2 (BKR) Ale i když říkají: Živť jest Hospodin, takovým způsobem křivě přisahají.
2 (ROH) A keď aj hovoria: Ako že žije Hospodin, i tak prisahajú falošne.
3 (BKR) Ó Hospodine, zdaliž oči tvé nepatří na pravdu? Biješ je, ale necítí bolesti; hubíš je, ale nechtí přijímati kázně. Tvrdší jsou tváře jejich než skála, nechtí se navrátiti.
3 (ROH) Ó, Hospodine, či nehľadia tvoje oči na pravdu? Biješ ich, ale neželia; ničíš ich, nechcú prijať kázeň. Zatvrdili svoju tvár, takže je tvrdšia ako skala, nechcú sa navrátiť.
4 (BKR) I řekl jsem já: Snad tito prostí jsou, nerozumně sobě počínají; nebo nejsou povědomi cesty Hospodinovy, soudu Boha svého.
4 (ROH) A ja som bol povedal: Sú to len prostí ľudia chudobní, dopúšťajú sa bláznovstva, lebo neznajú cesty Hospodinovej, súdu svojho Boha.
5 (BKR) Půjdu aspoň k přednějším, a mluviti budu k nim; nebo oni povědomi jsou cesty Hospodinovy, soudu Boha svého. Ale i ti spolu polámali jho, roztrhali svazky.
5 (ROH) Pojdem ja k veľkým a bude hovoriť s tými, lebo tí znajú cestu Hospodinovu, súd svojho Boha. Ale oni všetci dovedna polámali jarmo, potrhali povrazy.
6 (BKR) Protož je podáví lev z lesa, vlk večerní pohubí je, pardus číhati bude u měst jejich. Kdožkoli vyjde z nich, roztrhán bude; nebo mnohá jsou přestoupení jejich, rozmohly se převrácenosti jejich.
6 (ROH) Preto ich pobije lev z lesa, vlk zo stepí ich pohubí, pardus bude čihať na ich mestá; každý, kto vyjde odtiaľ, bude roztrhaný, lebo premnohé sú ich prestúpenia, mocné sú ich odvrátenia.
7 (BKR) Kdež jest to, pročež bych měl odpustiti tobě? Synové tvoji opouštějí mne, a přisahají skrze ty, kteříž nejsou bohové. Jakž jsem jen nasytil je, hned cizoloží, a do domu nevěstky houfem se valí.
7 (ROH) Kde je to, pre čo by som ti odpustil? Tvoji synovia ma opustili a prisahajú na to, čo nie je Bohom. Keď som ich nasýtil, cudzoložia, a valia sa zástupom do domu smilnice.
8 (BKR) Ráno vstávajíce, jsou jako koni vytylí; každý k ženě bližního svého řehce.
8 (ROH) Sú jako dobre chované kone skoro za rána; každý rehoce na ženu svojho blížneho.
9 (BKR) Zdaliž pro takové věci nemám navštíviti? dí Hospodin. A zdali nad národem takovým nemá mstíti duše má?
9 (ROH) Či azda pre také veci nemám navštíviť? hovorí Hospodin. Alebo či na takom národe, jako je tento, nemá sa pomstiť moja duša?
10 (BKR) Vstupte na zdi jeho, a zkazte je, a nepřestávejte; svrzte štítky zdí jeho, nebo nejsou Hospodinovy.
10 (ROH) Vyjdite hore na jeho múry a kazte, ale neučiňte úplného konca! Odstráňte jeho výhonky, lebo nie sú Hospodinove,
11 (BKR) Velice zajisté zpronevěřili se mi dům Izraelský a dům Judský, dí Hospodin.
11 (ROH) pretože sa dopúšťajú veľkej nevernosti proti mne dom Izraelov i dom Júdov, hovorí Hospodin;
12 (BKR) Sčítali klam na Hospodina, a říkali: Není tak, nikoli nepřijde na nás zlé, a meče ani hladu nepocítíme.
12 (ROH) zapierajú Hospodina a hovoria: Nie On! A: Neprijde na nás zlé. Alebo: Neuvidíme meča ani nepocítime hladu.
13 (BKR) Ti pak proroci pominou s větrem, a žádného slova není v nich. Takť se stane jim.
13 (ROH) Ale tí proroci budú vetrom, a toho, kto hovorí, Duch Boží, neni v nich. Tak sa im učiní.
14 (BKR) Protož takto praví Hospodin Bůh zástupů: Proto že tak mluvíte, aj, já způsobím, aby slova tvá v ústech tvých byla jako oheň, a lid tento dřívím, kteréž on zžíře.
14 (ROH) Preto takto hovorí Hospodin, Bôh Zástupov: pretože hovoríte to slovo, hľa, dávam svoje slová v tvojich ústach za oheň, a tento ľud nech je drevom, a strávi ich.
15 (BKR) Aj, já přivedu na vás národ zdaleka, ó dome Izraelský, dí Hospodin, národ silný, národ starodávní, národ, jehož jazyka nebudeš uměti, ani rozuměti, co mluví.
15 (ROH) Hľa, dovediem na vás národ z ďaleka, dome Izraelov, hovorí Hospodin. Je to mocný národ, je to národ od veku, národ, ktorého jazyka neznáš ani nebudeš rozumieť, čo hovorí.
16 (BKR) Jehož toul jako hrob otevřený, všickni jsou silní.
16 (ROH) Jeho túl je ako otvorený hrob. Všetci sú hrdinovia.
17 (BKR) A vytráví obilé tvé a chléb tvůj, požerou syny tvé a dcery tvé, pojí bravy tvé i skot tvůj, pojí vinné kmeny tvé i fíkoví tvé, města tvá hrazená, v nichž ty doufáš, znuzí mečem.
17 (ROH) A pojie tvoju žeň a tvoj chlieb, čo by mali pojesť tvoji synovia a tvoje dcéry; pojie tvoje drobné stádo i tvoj hovädzí dobytok, pojie tvoj vinič i tvoj fík, spustoší tvoje ohradené mestá, na ktoré sa ty spoliehaš, mečom.
18 (BKR) A však ani těch časů, dí Hospodin, neučiním s vámi konce.
18 (ROH) Ale ani v tých dňoch, hovorí Hospodin, neučiním s vami konca.
19 (BKR) Nebo stane se, když řeknete: Proč nám činí Hospodin Bůh náš všecko toto? že řekneš jim: Jakož jste opustili mne, a sloužili bohům cizozemců v zemi své, tak sloužiti budete cizozemcům v zemi ne své.
19 (ROH) A bude, keď poviete: Za čo nám učiní Hospodin, náš Bôh, všetko toto? že im povieš: Jako ste mňa opustili a slúžili ste cudzím bohom vo svojej zemi, tak budete slúžiť cudzincom v zemi, ktorá nie je vaša.
20 (BKR) Oznamtež to v domě Jákobově, a rozhlaste v Judstvu, řkouce:
20 (ROH) Oznámte to v dome Jakobovom a rozhláste to v Judsku a povedzte:
21 (BKR) Slyštež nyní toto, lide bláznivý a nesmyslný, kteříž oči mají a nevidí, kteříž uši mají a neslyší:
21 (ROH) Nože počujte toto, bláznivý ľude, ktorý nemá srdca, aby rozumel! Majú oči, ale nevidia; majú uši, ale nečujú.
22 (BKR) Což se mne nebudete báti? dí Hospodin. Což před oblíčejem mým nebudete se třásti? Kterýž jsem položil písek za cíl moři ustanovením věčným, jehož nepřekračuje. Ačkoli zmítají se, však neodolají, ačkoli zvučí vlnobití jeho, však ho nepřecházejí.
22 (ROH) Či azda mňa sa nebudete báť? hovorí Hospodin. Či pred mojou tvárou sa nebudete triasť? Ktorý som položil moru piesok za hranicu večným ustanovením, a neprekročí ho! Síce sa dmú, ale nezvládzu a hučia jeho vlny, ale ho neprekročia.
23 (BKR) Ale lid tento má srdce zarputilé a zpurné, odstoupili a odešli.
23 (ROH) Ale tento ľud má odpadlícke srdce spurné, odstúpili a odišli.
24 (BKR) Ani neřekli v srdci svém: Bojme se již Hospodina Boha našeho, kterýž dává déšť jarní i podzimní časem svým, téhodnů nařízených ke žni ostříhá nám.
24 (ROH) A nepovedali vo svojom srdci: Nože sa bojme Hospodina, svojho Boha, ktorý dáva dážď, podzimný i jarný, vo svojom čase, zachováva nám ustanovené týždne žatvy.
25 (BKR) Nepravostiť vaše překážku činí těm věcem, a hříchové vaši připravují vás o to dobré.
25 (ROH) Vaše neprávosti to odvrátily, a vaše hriechy zadržujú to dobré od vás.
26 (BKR) Nebo nalézají se v lidu mém bezbožníci; střeže jako čižebníci, kteříž lécejí, stavějí osídla, lidi lapají.
26 (ROH) Lebo sa nachádzajú v mojom ľude bezbožníci. Každý striehne, jako keď sa učupujú vtáčnici, nadstavujú osídla, lapajú ľudí.
27 (BKR) Jako klece plná ptáků, tak domové jejich plní jsou lsti. Protož zrostli a zbohatli,
27 (ROH) Jako klietka, plná vtákov, tak sú ich domy plné ľsti; preto vzrástli a zbohatli.
28 (BKR) Vytylí jsou, lsknou se, nadto umějí se vyhýbati bídám. Pře nesoudí, ani pře sirotka, a však šťastně se jim vede, ačkoli k spravedlnosti chudým nedopomáhají.
28 (ROH) Stučneli, lesknú sa; zašli až priďaleko v nešľachetnosti. Pravoty neriešia, pravoty siroty, a dobre sa im vodí, ani nesúdia súdu chudobných.
29 (BKR) Zdaliž pro takové věci nemám navštíviti jich? dí Hospodin. Zdali nad národem takovým nemá mstíti duše má?
29 (ROH) Či azda preto nemám navštíviť? hovorí Hospodin. Či na takom národe, jako je tento, nemá sa pomstiť moja duša?
30 (BKR) Věc užasnutí hodná a hrozná děje se v zemi této.
30 (ROH) Strašná vec a ohavná sa deje v zemi.
31 (BKR) Proroci prorokují lživě, a kněží panují skrze ně, a lid můj miluje to. Čeho byste pak neučinili naposledy?
31 (ROH) Proroci prorokujú falošne, a kňazi panujú pomocou nich. A môj ľud to tak miluje! Ale čo urobíte na koniec toho?!
| | | Jer 5, 1-31 |
Verš 3
Ó Hospodine, zdaliž oči tvé nepatří na pravdu? Biješ je, ale necítí bolesti; hubíš je, ale nechtí přijímati kázně. Tvrdší jsou tváře jejich než skála, nechtí se navrátiti.
Iz 1:5 - Proč, čím více biti býváte, tím více se odvracujete? Všecka hlava jest neduživá, a všecko srdce zemdlené.
Iz 9:13 - Protože se lid ten nenavrací k tomu, kterýž jej bije, a Hospodina zástupů nehledají,
Jer 2:30 - Nadarmo jsem bil syny vaše, kázně nepřijali; sežral meč váš proroky vaše jako lev, kterýž dáví.
Jer 2:30 - Nadarmo jsem bil syny vaše, kázně nepřijali; sežral meč váš proroky vaše jako lev, kterýž dáví.
Verš 6
Protož je podáví lev z lesa, vlk večerní pohubí je, pardus číhati bude u měst jejich. Kdožkoli vyjde z nich, roztrhán bude; nebo mnohá jsou přestoupení jejich, rozmohly se převrácenosti jejich.
Jer 4:7 - Vychází lev z houště své, a ten, kterýž hubí národy, vyšed z místa svého, táhne, aby obrátil zemi tvou v pustinu, a města tvá aby zbořena byla, tak aby nebylo žádného obyvatele.
Verš 8
Ráno vstávajíce, jsou jako koni vytylí; každý k ženě bližního svého řehce.
Ez 22:11 - Jiný pak s ženou bližního svého páše ohavnost, a jiný s nevěstou svou poškvrňuje se nešlechetností, a jiný sestry své, dcery otce svého, ponižuje v tobě.
Verš 9
Zdaliž pro takové věci nemám navštíviti? dí Hospodin. A zdali nad národem takovým nemá mstíti duše má?
Jer 5:29 - Zdaliž pro takové věci nemám navštíviti jich? dí Hospodin. Zdali nad národem takovým nemá mstíti duše má?
Jer 9:9 - Zdali pro takové věci nemám jich navštíviti? dí Hospodin. Zdaliž nad národem takovým nemá mstíti duše má?
Verš 10
Vstupte na zdi jeho, a zkazte je, a nepřestávejte; svrzte štítky zdí jeho, nebo nejsou Hospodinovy.
Jer 4:27 - Nebo takto praví Hospodin: Spustne všecka země, a však konce ještě neučiním.
Verš 11
Velice zajisté zpronevěřili se mi dům Izraelský a dům Judský, dí Hospodin.
Jer 3:20 - Poněvadž jakož žena zpronevěřuje se manželu svému, tak jste se zpronevěřili mně, dome Izraelský, dí Hospodin.
Verš 12
Sčítali klam na Hospodina, a říkali: Není tak, nikoli nepřijde na nás zlé, a meče ani hladu nepocítíme.
Iz 28:15 - Proto že říkáte: Učinili jsme smlouvu s smrtí, a s peklem máme srozumění, pomsta rozvodnilá, ač přecházeti bude, nepřijde na nás, jakžkoli jsme položili svod za útočiště své, a pod falší jsme se ukryli:
Verš 14
Protož takto praví Hospodin Bůh zástupů: Proto že tak mluvíte, aj, já způsobím, aby slova tvá v ústech tvých byla jako oheň, a lid tento dřívím, kteréž on zžíře.
Jer 1:9 - A vztáhna ruku svou Hospodin, dotekl se úst mých, a řekl mi Hospodin: Aj, vložil jsem slova svá v ústa tvá.
Verš 15
Aj, já přivedu na vás národ zdaleka, ó dome Izraelský, dí Hospodin, národ silný, národ starodávní, národ, jehož jazyka nebudeš uměti, ani rozuměti, co mluví.
Dt 28:49 - Přivede Hospodin na tebe národ z daleka, od nejdalších končin země, jako letí orlice, národ, jehož jazyku nerozumíš,
Jer 1:15 - Nebo aj, já svolám všecky rodiny království půlnočních, dí Hospodin, aby přitáhnouce, postavili jeden každý stolici svou v branách Jeruzalémských, a při všech zdech jeho vůkol, a při všech městech Judských.
Jer 6:22 - Takto praví Hospodin: Aj, lid přitáhne z země půlnoční, a národ veliký povstane od končin země.
Verš 17
A vytráví obilé tvé a chléb tvůj, požerou syny tvé a dcery tvé, pojí bravy tvé i skot tvůj, pojí vinné kmeny tvé i fíkoví tvé, města tvá hrazená, v nichž ty doufáš, znuzí mečem.
Lv 26:16 - Já také toto učiním vám: Uvedu na vás strach, souchotiny a zimnici pálčivou, což zkazí oči vaše, a bolestí naplní duši. Semeno své nadarmo síti budete, nebo nepřátelé vaši snědí je.
Dt 28:31 - Vůl tvůj před tvýma očima zabit bude, a ty jeho jísti nebudeš; osel tvůj uchvácen bude před tváří tvou, anižť se zase navrátí; dobytek tvůj vydán bude nepřátelům tvým, a žádný ho nevysvobodí.
Dt 28:33 - Úrody země tvé i všecko úsilí tvé sžíře národ, kteréhož ty neznáš, a nebudeš než potlačený a potřený po všecky dny.
Verš 18
A však ani těch časů, dí Hospodin, neučiním s vámi konce.
Jer 4:27 - Nebo takto praví Hospodin: Spustne všecka země, a však konce ještě neučiním.
Verš 19
Nebo stane se, když řeknete: Proč nám činí Hospodin Bůh náš všecko toto? že řekneš jim: Jakož jste opustili mne, a sloužili bohům cizozemců v zemi své, tak sloužiti budete cizozemcům v zemi ne své.
Jer 16:10 - Když pak oznámíš lidu tomuto všecka slova tato, a řeknou-liť: Proč vyřkl Hospodin proti nám všecko zlé veliké toto, a jaká jest nepravost naše, aneb jaký hřích náš, jímž jsme hřešili proti Hospodinu Bohu svému?
Verš 21
Slyštež nyní toto, lide bláznivý a nesmyslný, kteříž oči mají a nevidí, kteříž uši mají a neslyší:
Iz 6:9 - On pak řekl: Jdi, a rci lidu tomu: Slyšte slyšíce, a nerozumějte, a hleďte hledíce, a nepoznávejte.
Verš 22
Což se mne nebudete báti? dí Hospodin. Což před oblíčejem mým nebudete se třásti? Kterýž jsem položil písek za cíl moři ustanovením věčným, jehož nepřekračuje. Ačkoli zmítají se, však neodolají, ačkoli zvučí vlnobití jeho, však ho nepřecházejí.
Jób 38:10 - Když jsem jemu uložil úsudek svůj, přistaviv závory a dvéře,
Ž 33:7 - Onť shrnul jako na hromadu vody mořské, a složil na poklad propasti.
Ž 104:9 - Meze jsi položil, aby jich nepřestupovaly, ani se navracovaly k přikrývání země.
Verš 24
Ani neřekli v srdci svém: Bojme se již Hospodina Boha našeho, kterýž dává déšť jarní i podzimní časem svým, téhodnů nařízených ke žni ostříhá nám.
Dt 11:14 - Dám déšť zemi vaší časem svým, ranní i pozdní, a sklízeti budeš obilé své, víno své i olej svůj.
Verš 28
Vytylí jsou, lsknou se, nadto umějí se vyhýbati bídám. Pře nesoudí, ani pře sirotka, a však šťastně se jim vede, ačkoli k spravedlnosti chudým nedopomáhají.
Dt 32:15 - Takž Izrael ztučněv, zpíčil se; vytyl jsi a ztlustl, tukem jsi obrostl; i opustil Boha stvořitele svého, a zlehčil sobě Boha spasení svého.
Iz 1:23 - Knížata tvá zpurná a tovaryši zlodějů, jeden každý z nich miluje dary, a dychtí po úplatcích; sirotku k spravedlnosti nedopomáhají, a pře vdovy před ně nepřichází.
Za 7:10 - A vdovy ani sirotka, příchozího ani chudého neutiskejte, a zlého žádný bližnímu svému neobmýšlejte v srdci svém.
Verš 29
Zdaliž pro takové věci nemám navštíviti jich? dí Hospodin. Zdali nad národem takovým nemá mstíti duše má?
Jer 5:9 - Zdaliž pro takové věci nemám navštíviti? dí Hospodin. A zdali nad národem takovým nemá mstíti duše má?
Jer 9:9 - Zdali pro takové věci nemám jich navštíviti? dí Hospodin. Zdaliž nad národem takovým nemá mstíti duše má?
Verš 31
Proroci prorokují lživě, a kněží panují skrze ně, a lid můj miluje to. Čeho byste pak neučinili naposledy?
Jer 14:18 - Vyjdu-li na pole, aj, tam zbití mečem; pakli vejdu do města, aj, tam nemocní hladem. Nebo jakož prorok tak kněz obcházejíce, kupčí zemí, a lidé toho neznají.
Jer 23:25 - Slýchávámť, co říkají ti proroci, kteříž prorokují lež ve jménu mém, říkajíce: Měl jsem sen, měl jsem sen.
Ez 13:6 - Vídají marnost a hádání lživé. Říkají: Praví Hospodin, ješto jich neposlal Hospodin, a troštují lidi, aby jen utvrdili slovo své.
Jer 5,6 - Divé zvieratá znázorňujú nepriateľské vojsko.
Jer 5,7 - Cudzoložstvo rozumej predovšetkým o modloslužbe. Ale k tejto sa často družila aj telesná nemravnosť a Izraeliti sa jej dopúšťali.
Jer 5,10 - Porov. 4,27.
Jer 5,15 - Nepriateľský národ – Babylonci – budú svojimi šípmi, ktoré nosia v tulci, rozosievať smrť a hroby.
Jer 5,18 - Predpovedá sa babylonské zajatie.
Jer 5,24 - Včasným volali jesenný dážď, neskorým jarný. V dobe žatvy – medzi Veľkou nocou a Turícami – v Palestíne nepršalo. Ak im predsa nepriaznivé počasie pokazilo úrodu, to pokladali ako trest za hriechy.
Jer 5,29 - Porov. vyššie v. 9.
Jer 5,31 - Falošní proroci, ktorých neposlal Boh, zaliečali sa ľudu a predpovedali mu samý blahobyt. Kňazi tiež zneužívali svoj úrad; podľa Vulg: "tlieskali rukami", prisviedčali k podvodným predpovediam falošných prorokov.
