Kniha proroka Jeremiáša

1 (BKR) Proti Moábovi. Takto praví Hospodin zástupů, Bůh Izraelský: Běda městu Nébo, neboť popléněno bude; zahanbeno a vzato bude Kariataim, zahanbeno bude Misgab a děsiti se bude.
1 (B21) Toto praví Hospodin zástupů, Bůh Izraele, o Moábu: "Běda městu Nebó - bude zničeno! Kiriatajim bude zahanbeno, dobyto, ta pevnost bude troskou hanebnou.

2 (BKR) Nebudeť míti více žádné pochvaly Moáb z Ezebon, obmýšlejí proti němu zlé: Poďte, a vyhlaďme je z národu. I ty, ó Madmen, vypléněno budeš, půjde za tebou meč.
2 (B21) Moábu už žádná chlouba nezbyla, v Chešbonu se na něj chystá pohroma: ‚Pojďme je vyhladit, ať nejsou národem!' I ty, Madmene, budeš umlčen, už jde po tobě meč!

3 (BKR) Hlas žalostný z Choronaim: Ó poplénění a potření veliké.
3 (B21) Z Choronaim je slyšet křik: Zkáza, hrozné neštěstí!

4 (BKR) Potřín bude Moáb, slyšán bude křik maličkých jeho.
4 (B21) Moáb je rozdrcen, zní nářek maličkých.

5 (BKR) Proto že na cestě Luchitské ustavičný bude pláč, a že kudyž se chodí k Choronaim, nepřátelé křik hrozný slyšeti budou:
5 (B21) Luchitským svahem s pláčem stoupají, ve stráních u Choronaim nad tou zkázou křičí úzkostí:

6 (BKR) Utecte, vysvoboďte život svůj, a buďte jako vřes na poušti.
6 (B21) ‚Utečte! Život si zachraňte! Přežijte jako křoví v pustině!'

7 (BKR) Nebo proto, že doufáš v statku svém a v pokladích svých, také ty jat budeš; i půjde Chámos do zajetí, kněží jeho, též i knížata jeho.
7 (B21) Protože spoléháš na své výdobytky a poklady, i ty sám budeš dobyt. Tvůj bůh Kemoš půjde do vyhnanství a s ním i jeho kněží a velmoži.

8 (BKR) Přitáhne zajisté zhoubce na každé město, aniž ho které město znikne; zahyne i údolí, a zahlazena bude rovina, jakž praví Hospodin.
8 (B21) Na každé město přitáhne zhoubce, neunikne mu žádné z nich. Celá pláň zahyne, rovina zajde, jak řekl Hospodin.

9 (BKR) Dejte brky Moábovi, ať rychle uletí; nebo města jeho v poušť obrácena budou, tak že nebude žádného obyvatele v nich.
9 (B21) Posypte Moáb solí, vždyť bude obrácen v trosky! Z jeho měst zbudou sutiny, kde nikdo nebydlí.

10 (BKR) Zlořečený ten, kdož dělá dílo Hospodinovo lstivě, a zlořečený ten, kdož zdržuje meč svůj od krve.
10 (B21) Zlořečený, kdo koná Hospodinovo dílo nedbale! Zlořečený, kdo zdržuje svůj meč od krve!

11 (BKR) Mělť jest pokoj Moáb od dětinství svého, a usadil se na kvasnicích svých, aniž býval přelíván z nádoby do nádoby, totiž do zajetí nechodíval; pročež zůstala v něm chuť jeho, a vůně jeho není proměněna.
11 (B21) Moáb si odmalička žil v pohodlí, jak víno nad sedlinou měl svůj klid. Z nádoby do nádoby ho nikdo nepřelil, nemusel odejít do vyhnanství. A proto chutná tak jako vždy, jeho vůně se nemění.

12 (BKR) Protož aj, dnové jdou, dí Hospodin, že pošli na něj ty, kteříž vpády činí, a zajmou jej, sudy pak jeho vyprázdní, a nádoby jeho roztříští.
12 (B21) Hle, přicházejí dny, praví Hospodin, kdy na něj pošlu přelévače, kteří jej vylijí, vyprázdní jeho nádoby a džbány rozbijí.

13 (BKR) I zahanben bude Moáb od Chámos, jako zahanbeni jsou dům Izraelský od Bethel naděje své.
13 (B21) Moáb se bude stydět za Kemoše, jako se národ Izrael styděl za Bét-el, tu svoji ‚naději'.

14 (BKR) Kterakž říkáte: Silní jsme a muži stateční k boji?
14 (B21) Na co říkáte: ‚My jsme hrdinové, muži připravení do boje'?

15 (BKR) Pohuben bude Moáb a z měst svých vyjde, a nejvýbornější mládenci jeho půjdou k zabití, dí král, jehož jméno Hospodin zástupů.
15 (B21) Moáb bude zahuben, jeho města vzata útokem. Výkvět jeho mladých padne při porážce, praví Král - Hospodin zástupů se jmenuje.

16 (BKR) Blízkoť jest bída Moábova, aby přišla, a trápení jeho pospíchá velice.
16 (B21) Zkáza Moábu se přiblížila, řítí se na něj záhuba.

17 (BKR) Litujte ho všickni okolní jeho, a všickni, kteříž víte o jménu jeho, rcete: Jak polámána jest hůl nejpevnější, prut nejozdobnější?
17 (B21) Litujte ho všichni okolo, všichni, kdo znáte jeho slovutnost: ‚Ach, jak mocné žezlo zlomeno, hůl, jež se skvěla nádherou!'

18 (BKR) Sejdi z slávy své, a seď v žíni, ó ty, kterážs se usadila, dcero Dibonská; neboť zhoubce Moábův přitáhne proti tobě, zkazí ohrady tvé.
18 (B21) Dolů ze slávy, v prachu usedni, trůnící Dcero dibonská! Zhoubce Moábu na tebe zaútočil, rozbořil tvé pevnosti.

19 (BKR) Postav se na cestě, a ohlédni se pilně, obyvatelkyně Aroer; vyptej se toho, kdož utíká, a té, kteráž uchází, rci: Co se děje?
19 (B21) Postav se na cestě a vyhlížej, obyvatelko města Aroer. Ptej se uprchlíků, uprchlic ptej se, říkej: ‚Co se to děje?'

20 (BKR) Stydí se Moáb, že jest potřín. Kvělte a křičte, oznamte u Arnon, že hubí Moába.
20 (B21) Moáb se stydí, jak je rozdrcen. Naříkejte a kvílejte! Podél Arnonu oznamujte: Moáb je zahuben!

21 (BKR) Nebo soud přišel na zemi té roviny, na Holon a na Jasa a na Mefat,
21 (B21) Na náhorní rovinu přišel soud - na Cholon, Jahcu i Mefaat,

22 (BKR) I na Dibon a Nébo, a na Betdiblataim,
22 (B21) na Dibon, Nebó i Bet-diblataim,

23 (BKR) I na Kariataim a na Betgamul, a na Betmeon,
23 (B21) na Kiriatajim, Bet-gamut i Bet-meon,

24 (BKR) A na Kariot, a na Bozru i na všecka města země Moábské, daleká i blízká.
24 (B21) na Keriot, Bosru i ostatní moábská města, blízká i vzdálená.

25 (BKR) Odťat bude roh Moábův, a rámě jeho zlámáno bude, dí Hospodin.
25 (B21) Moábův roh byl odťat, jeho paže byla zlomena, praví Hospodin.

26 (BKR) Opojte jej, poněvadž se proti Hospodinu zpínal, až by se válel Moáb v vývratku svém, a byl za smích i on také.
26 (B21) Opijte ho za to, že se vzpínal proti Hospodinu. Ať se Moáb válí ve zvratcích, ať je konečně i on pro smích!

27 (BKR) Nebo zdali v posměchu nebyl u tebe Izrael? Zdali mezi zloději zastižen jest, že jakž jen promluvíš o něm, poskakuješ?
27 (B21) Copak ses nevysmíval Izraeli? Copak byl chycen mezi zloději, že se otřásáš opovržením, kdykoli se o něm zmíníš?

28 (BKR) Zanechte měst, a přebývejte v skále, ó obyvatelé Moábští, a buďte podobni holubici hnízdící se daleko v rozsedlinách.
28 (B21) Opusťte města, usaďte se na skále, Moábci! Buďte jako holubice nad srázem hnízdící.

29 (BKR) Slýchaliť jsme o pýše Moábově, že velmi pyšný jest, o vysokomyslnosti jeho a pýše jeho, i o nadutosti jeho, a povyšování se srdce jeho.
29 (B21) Slyšeli jsme o Moábově pýše, o jeho pýše nezměrné, o tom, jak se chová pyšně a zpupně, jaké má srdce naduté.

30 (BKR) Známť já, dí Hospodin, vzteklost jeho, ale špatnáť jest ona k tomu; lži jeho nedovedouť toho.
30 (B21) Znám, praví Hospodin, jeho vztek; jeho chlubení je však falešné - na nic se nezmůže!

31 (BKR) Protož nad Moábskými kvílím, a nade vším Moábem křičím, pro obyvatele Kircheres úpí srdce.
31 (B21) A proto oplakávám Moáb, pro celý Moáb naříkám, nad muži z Kir-cheresu lkám.

32 (BKR) Více než plakáno bylo Jazerských, plači tebe, ó vinný kmene Sibma. Rozvodové tvoji dostanouť se za moře, až k moři Jazerskému dosáhnou; na letní ovoce tvé a na vinobraní tvé zhoubce připadne.
32 (B21) Nad tebou pláču, révo Sibmy, tak jako pláče Jaezer. Tvé výhonky až k moři dosahovaly, k Mrtvému moři, až po Jaezer; teď ale na tvé zralé hrozny, na tvé vinobraní vpadl ničitel!

33 (BKR) I přestane veselé a plésání nad polem úrodným v zemi Moábské, a vínu z presu přítrž učiním; nebudou ho tlačívati s prokřikováním. Prokřikování nebudeť prokřikováním.
33 (B21) Zmizelo veselí a jásot v zahradách po celé zemi moábské. Víno jsem z lisů odebral, s veselým křikem už se nešlape - ten křik už není jásotem!

34 (BKR) Více křičeti budou než Ezebonští, až do Eleale, až do Jasa vydávati budou hlas svůj, od Ségor až do Choronaim jako jalovice tříletá; nebo také i vody Nimrim vymizejí.
34 (B21) Křik z Chešbonu a Eleale bude slyšet až do Jahcy, bude znít od Coaru k Choronaim až k Eglat-šelišiji, neboť vyschnou dokonce i nimrimské potoky.

35 (BKR) A tak učiním, dí Hospodin, přítrž Moábovi, obětujícímu na výsosti a kadícímu bohům jeho.
35 (B21) Skoncuji s Moábem, praví Hospodin - s těmi, kdo vystupují na posvátné výšiny a svým bohům pálí oběti.

36 (BKR) Protož srdce mé nad Moábem jako píšťalky zníti bude, srdce mé i nad obyvateli Kircheres jako píšťalky zníti bude, proto že i zboží nashromážděná se v nic obrátí.
36 (B21) Mé srdce nad Moábem jak flétna naříká, nad muži z Kir-cheresu jak flétna naříká, vždyť bude zničeno vše, co vyzískal!

37 (BKR) Nebo na každé hlavě bude lysina, a každá brada oholena, na všech rukou řezání, a na bedrách žíně.
37 (B21) Každá hlava oholena, všechen vous ostříhán, všechny ruce samá jizva a pytlovina přes bedra.

38 (BKR) Na všech střechách Moábových i po ulicích jeho všudy jen kvílení; nebo rozrazím Moába jako nádobu neužitečnou, dí Hospodin.
38 (B21) Na všech moábských střechách, na náměstích jen samé truchlení. Roztříštím Moáb jako džbán, který už nikdo nechce, praví Hospodin.

39 (BKR) Kvíliti budou: Jakť jest potřín, jak se obrátil zpět Moáb s hanbou! A jest Moáb v posměchu a k předěšení všechněm, kteříž jsou vůkol něho.
39 (B21) Tolik střepů! Tolik kvílení! Moáb se v hanbě zády obrací. Moáb už budí jenom posměšky k výstraze všemu okolí.

40 (BKR) Nebo takto praví Hospodin: Aj, jako orlice přiletí a roztáhne křídla svá na Moába.
40 (B21) Tak praví Hospodin: Hle, orel se vrhá na Moáb, už nad ním křídla prostírá!

41 (BKR) Vzato bude Kariot, i pevnosti pobrány budou, a bude srdce silných Moábských v ten den podobné srdci ženy svírající se.
41 (B21) Města padnou do zajetí, pevnosti budou dobyty. Srdce moábských hrdinů bude v onen den jako srdce ženy v porodních bolestech.

42 (BKR) I vyhlazen bude Moáb z lidu, proto že se proti Hospodinu zpínal.
42 (B21) Moáb bude zničen, aby už nebyl národem, neboť se vzpínal proti Hospodinu.

43 (BKR) Strach a jáma a osídlo nad tebou, ó obyvateli Moábský, praví Hospodin.
43 (B21) Strach a prach a past na vás, obyvatelé Moábu! praví Hospodin.

44 (BKR) Kdo uteče před strachem, vpadne do jámy, a kdo vyleze z jámy, osídlem lapen bude; nebo uvedu na něj, totiž na Moába, rok navštívení jejich, dí Hospodin.
44 (B21) Kdo před tím strachem bude utíkat, padne do propasti v prach; kdo z propasti se vyškrábá, nad tím se sklapne past. Přivedu totiž na Moáb čas zúčtování, praví Hospodin.

45 (BKR) Stávaliť jsou v stínu Ezebon ti, kteříž utíkávali před násilím, ale oheň vyjde z Ezebon, a plamen z prostřed Seon, a zžíře kout Moábův a vrch hlavy těch, kteříž jen bouří.
45 (B21) Ve stínu Chešbonu se zastaví vyčerpaní běženci. Z Chešbonu ale oheň vyšlehne, z domu Sichonova plamen, jenž pohltí skráně Moábu, lebky těch pyšných křiklounů.

46 (BKR) Běda tobě, Moábe, zahyneť lid Chámosův; nebo pobráni budou synové tvoji do zajetí, i dcery tvé do zajetí.
46 (B21) Běda tobě, Moábe! Lid Kemošův zahyne. Tví synové půjdou do zajetí, tvé dcery pryč do vyhnanství.

47 (BKR) A však zase přivedu zajaté Moábské v posledních dnech, dí Hospodin. Až potud soud o Moábovi.
47 (B21) V posledních dnech ale Moábův osud změním, praví Hospodin." Zde končí soud nad Moábem.