Kniha proroka Jeremiáša

1 (BKR) Dí dále: Propustil-li by muž ženu svou, a ona odejduc od něho, vdala by se za jiného muže, zdaliž se navrátí k ní více? Zdaliž by hrozně nebyla poškvrněna země ta? Ale ty, ač jsi smilnila s milovníky mnohými, a však navratiž se ke mně, dí Hospodin.
1 (ROH) Vraj keby niektorý muž poslal preč svoju ženu, a keby odišla od neho a bola by ženou inému, či sa ešte navráti kedy k nej? Či by sa nepoškvrnila hrozne tá zem? A ty si smilnila s mnohými druhmi, ale navráť sa ku mne! hovorí Hospodin.
1 (B21) "Řekněme, že někdo propustí manželku, ta od něj odejde a vdá se za jiného. Copak se k ní může zase vrátit? Tím by se země hrozně poskvrnila! Tys ale smilnila s tolika milenci, a chceš se ke mně vrátit?" praví Hospodin.

2 (BKR) Pozdvihni očí svých k vysokým místům, a pohleď, kdes necizoložila? Na cestách usazovalas se jim jako Arab na poušti, a poškvrnila jsi země smilstvím svým a nešlechetností svou.
2 (ROH) Pozdvihni svoje oči na vysoké miesta holé a pozri, kde by si ty nebola bývala prznená? Na cestách si sa im usadzovala jako Arab na púšti a poškvrnila si zem svojím mnohým smilstvom a svojou nešľachetnosťou.
2 (B21) "Jen se rozhlédni kolem dokola: Na kterém holém vršku ses neválela? Čekalas na milence někde u cesty, jako beduín vysedává na poušti. Svým smilstvem a svou zkažeností jsi poskvrnila zemi!

3 (BKR) A ačkoli zadržáni jsou podzimní dešťové, a deště jarního nebývalo, však čelo ženy nevěstky majíc, nechtělas se styděti.
3 (ROH) A hoci zadržané sú podzimné dažde, a jarného dažďa nebýva, jednako len majúc čelo ženy smilnice nechcela si sa stydieť.
3 (B21) Když potom přestal padat liják a nepřišel ani jarní déšť, byla jsi zatvrzelá jako coura, odmítala ses zastydět.

4 (BKR) Zdali od nynějšího času volati budeš ke mně: Otče můj, ty jsi vůdce mladosti mé?
4 (ROH) Či nebudeš odteraz volať na mňa: Môj Otče, ty si môj druh, ktorý si ma sprevádzal v mojej mladosti!?
4 (B21) A teď mi ještě říkáš: ‚Otče, od mládí jsi mě provázel!

5 (BKR) Zdaliž Bůh držeti bude hněv na věčnost? Zdali chovati jej bude na věky? Aj, mluvíš i pášeš zlé věci, jakž jen můžeš.
5 (ROH) Či azda bude na veky držať hnev? Či ho bude prechovávať na večnosť? Hľa, hovoríš a páchaš zlé veci a nedáš si zabrániť.
5 (B21) Snad se nebudeš hněvat věčně? Zůstaneš navždy rozzloben?' Takto mluvíš, a přitom hle - pácháš zlo, jak jen dovedeš!"

6 (BKR) Tedy řekl mi Hospodin za dnů Joziáše krále: Viděl-lis, co činila zpurná dcera Izraelská? Chodívala na každou horu vysokou, i pod každé dřevo zelené, a tam smilnila.
6 (ROH) A Hospodin mi riekol vo dňoch kráľa Joziáša: Či si videl, čo robila odvrátená dcéra Izraelova? Chodila na každý vysoký vrch a pod každý zelený strom a tam smilnila.
6 (B21) Za dnů krále Jošiáše mi Hospodin řekl: "Vidíš, co provádí ta poběhlice Izrael? Tahá se na kdejaký vyšší kopec a pod kdejaký košatý strom, aby tam smilnila.

7 (BKR) A ačkoli jsem řekl, když ty všecky věci ona činila: Nechť se navrátí ke mně, však se nenavrátila. Načež hleděla zpronevěřilá sestra její, dcera Judská.
7 (ROH) A povedal som, keď už bola vykonala všetko to, že sa už teraz navráti ku mne, ale sa nenavrátila. A videla to jej neverná sestra, dcéra Júdova.
7 (B21) Říkal jsem si, že po všem, co provedla, se vrátí ke mně, ale nevrátila se. Viděla to její sestra, zrádkyně Juda.

8 (BKR) Pročež vidělo mi se pro ty všecky příčiny, poněvadž cizoložila zpurná dcera Izraelská, propustiti ji, a dáti jí lístek zapuzení jejího. Však se vždy neulekla zpronevěřilá sestra její, dcera Judská, ale šedši, smilnila také sama.
8 (ROH) A videl som, keď pre všetky príčiny, čo cudzoložila odvrátená Izraelova, som ju preč poslal a dal som jej jej rozvodný list, že jednako sa len nebála neverná Júdova, jej sestra, ale išla a smilnila aj ona.
8 (B21) Viděla, že jsem tu poběhlici Izrael kvůli všemu jejímu cizoložství propustil a dal jí rozlukový list. Její sestra, ta zrádkyně Juda, se toho ale nelekla a odešla smilnit i ona.

9 (BKR) I stalo se, že hanebným smilstvím svým poškvrnila země; nebo cizoložila s kamenem i s dřevem.
9 (ROH) A stalo sa, že svojím hanebným smilstvom poškvrnila zem a cudzoložila s kameňom i s drevom.
9 (B21) Svým lehkovážným smilstvem poskvrnila zem, když cizoložila s kamením a dřevem.

10 (BKR) A však s tím se vším neobrátila se ke mně zpronevěřilá sestra její, dcera Judská, celým srdcem svým, ale pokrytě, praví Hospodin.
10 (ROH) Avšak ani pri tom pri všetkom nevrátila sa ku mne jej neverná sestra, dcéra Júdova, celým svojím srdcom, ale iba s klamom, hovorí Hospodin.
10 (B21) Ani po tom všem se ale ta její sestra, ta zrádkyně Juda, ke mně nevrátila celým srdcem - pouze falešně, praví Hospodin."

11 (BKR) Protož řekl Hospodin ke mně: Ospravedlnila duši svou zpurná dcera Izraelská, více nežli zpronevěřilá Judská.
11 (ROH) A Hospodin mi riekol: Odvrátená Izraelova lepšie ospravedlnila svoju dušu ako neverná Júdova.
11 (B21) Hospodin mi řekl: "I ta poběhlice Izrael vypadá nevinně vedle Judy, té zrádkyně.

12 (BKR) Jdi a volej slovy těmito ku půlnoci, a rci: Navrať se, zpurná dcero Izraelská, dí Hospodin, a neoboří se tvář má zůřivá na vás; nebo já dobrotivý jsem, dí Hospodin, aniž držím hněvu na věčnost.
12 (ROH) Iď a budeš volať tieto slová na sever a povieš: Navráť sa, odvrátená Izraelova! hovorí Hospodin. Nespustím svojej tvári na vás v hneve, lebo ja som dobrotivý, hovorí Hospodin, a nedržím hnevu na veky.
12 (B21) Jdi a volej tato slova směrem na sever: Izraeli, ty poběhlice, vrať se, praví Hospodin; nebudu už na vás hledět s nevolí. Jsem přece milosrdný, praví Hospodin, a nehněvám se navěky.

13 (BKR) Jen toliko poznej nepravost svou, že jsi od Hospodina Boha svého odstoupila, a sem i tam běhala cestami svými k cizím pod každé dřevo zelené, a hlasu mého neposlouchali jste, dí Hospodin.
13 (ROH) Len poznaj svoju neprávosť, že si zradne odstúpila od Hospodina, svojho Boha, a behala si sem a ta svojimi cestami za cudzími, pod každý zelený strom, a neposlúchali ste môjho hlasu, hovorí Hospodin.
13 (B21) Jen uznej, že ses provinila, žes byla Hospodinu, svému Bohu, nevěrná, že jsi stále jen za cizími běhala pod kdejaký strom košatý, mě jsi však neposlouchala, praví Hospodin.

14 (BKR) Navraťte se synové zpurní, dí Hospodin; nebo já jsem manžel váš, a přijmu vás, jednoho z města, a dva z čeledi, abych vás uvedl na Sion.
14 (ROH) Navráťte sa, odvrátení synovia, hovorí Hospodin; lebo ja som sa oženil s vami a vezmem vás, jedného z mesta a dvoch z čeľade a dovediem vás na Sion.
14 (B21) Vraťte se, můj odvrácený lide, praví Hospodin, vždyť já jsem vaším manželem. Přijmu vás, po jednom z města, po dvou z rodiny a přivedu vás na Sion.

15 (BKR) Kdežto dám vám pastýře podlé srdce svého, kteříž pásti vás budou uměle a rozumně.
15 (ROH) A dám vám pastierov podľa svojho srdca, a budú vás pásť umne a rozumne.
15 (B21) Dám vám pastýře podle svého srdce a ti vás budou pást moudře a rozumně.

16 (BKR) I stane se, když se rozmnožíte a rozplodíte v této zemi za dnů těch, dí Hospodin, že nebudou říkati více: Truhla smlouvy Hospodinovy, aniž jim vstoupí na srdce, aniž zpomenou na ni, ani k ní choditi, aniž bude více u vážnosti.
16 (ROH) A stane sa, keď sa rozmnožíte a rozplodíte v zemi v tých dňoch, hovorí Hospodin, že nepovedia už viacej: Truhla smluvy Hospodinovej, ani nevstúpi na srdce, ani si nespomenú na ňu ani ju nebudú postrádať ani jej viacej nespravia.
16 (B21) A tehdy, až se ve své zemi rozmnožíte a rozmůžete, praví Hospodin, v těch dnech už nebude ani zmínky o Truhle Hospodinovy smlouvy. Ani na mysl už nepřijde, nikdo si na ni nevzpomene; nikomu nebude chybět a nebude se znovu vyrábět.

17 (BKR) V ten čas nazývati budou Jeruzalém stolicí Hospodinovou, a shromáždí se tam všickni národové ke jménu Hospodinovu do Jeruzaléma, a nebudou choditi více podlé zdání srdce svého zlého.
17 (ROH) V tom čase budú nazývať Jeruzalem trónom Hospodinovým, a shromaždia sa k nemu, všetky národy, pre meno Hospodinovo, do Jeruzalema, a nepojdú viacej za tvrdošijným umienením svojho zlého srdca.
17 (B21) V ten čas nazvou Jeruzalém Hospodinovým trůnem a budou se tam scházet všechny národy - k Hospodinovu jménu v Jeruzalémě. Už se nebudou řídit svým zarputilým a zlým srdcem.

18 (BKR) V těch dnech přijdou dům Judský s domem Izraelským, a přiberou se spolu z země půlnoční do země, kterouž jsem v dědictví uvedl otcům vašim;
18 (ROH) V tých dňoch pojdú dom Júdov s domom Izraelovým a prijdú spolu zo zeme severa do zeme, ktorú som dal vašim otcom za dedičstvo.
18 (B21) V těch dnech přijde dům Judy k domu Izraele a vydají se společně ze země na severu do země, kterou jsem dal za dědictví vašim otcům.

19 (BKR) Ač já pravím: Kterakž bych tě počísti mohl mezi syny, a dáti tobě zemi žádostivou, dědictví slavné zástupů pohanských, leč abys mne vzýval, říkaje: Otče můj, a od následování mne abys se neodvracel?
19 (ROH) A ja som povedal vtedy: Oj, ako ťa postavím medzi synov, ó, dcéro, a dám ti prežiadúcu zem, najkrásnejšie dedičstvo zpomedzi krásnych dedičstiev národov. A povedal som: Budete ma volať: Môj Otče, a neodvrátite sa, aby ste neišli za mnou.
19 (B21) Říkal jsem si: Jak rád bych tě počítal za svůj lid a dal ti za dědictví tu krásnou zemi, nejcennější skvost mezi národy! Říkal jsem si, že mě budeš nazývat ‚Otče' a neodvrátíš se ode mě.

20 (BKR) Poněvadž jakož žena zpronevěřuje se manželu svému, tak jste se zpronevěřili mně, dome Izraelský, dí Hospodin.
20 (ROH) Ale jako sa spreneverí žena odíduc od svojho druha, tak ste sa spreneverili proti mne, dome Izraelov, hovorí Hospodin.
20 (B21) Vy jste mi ale, dome Izraele, byli nevěrní jako žena nevěrná svému druhovi, praví Hospodin."

21 (BKR) Hlas po místech vysokých buď slyšán, pláč pokorné modlitby synů Izraelských. Nebo převrátivše cesty své, zapomněli se na Hospodina Boha svého, řkoucího:
21 (ROH) Hlas počuť na holiach, plač a pokorné volanie o pomoc synov Izraelových, pretože prevrátili svoju cestu, zabudli na Hospodina, svojho Boha.
21 (B21) Na holých vrších je slyšet křik - synové Izraele s pláčem žadoní, protože svou cestu zkřivili a na Hospodina, svého Boha, nedbali.

22 (BKR) Navraťte se, synové zpurní, a uzdravím odvrácení vaše. Rcete: Aj, my jdeme k tobě, nebo ty, Hospodine, jsi Bůh náš.
22 (ROH) Navráťte sa, odvrátení synovia, uzdravím vaše odvrátenia. Povedzte: Hľa, ideme k tebe, lebo ty si Hospodin, náš Bôh.
22 (B21) "Vraťte se, mé odvrácené děti, já vaše odvrácení uzdravím." Hle - jdeme k tobě, už jsme tu! Ty, Hospodine, jsi náš Bůh!

23 (BKR) Právě marné jest v pahrbcích a v množství hor doufání; zajisté v Hospodinu Bohu našem jest spasení Izraelovo.
23 (ROH) Istá pravda, že daromné je čakať spásu od brehov, od množstva vrchov; ale v Hospodinovi, v našom Bohu, je spása Izraelova.
23 (B21) Ano, ten povyk na výšinách i horách je pouhý klam. Ano, v Hospodinu, našem Bohu, je pro Izrael záchrana!

24 (BKR) Nebo ohavnost ta zžírala práci otců našich od dětinství našeho, bravy jejich i skoty jejich, syny jejich i dcery jejich.
24 (ROH) No, tá hanebnosť žrala prácu našich otcov od našej mladosti, ich stádo oviec a kôz, ich dobytok, ich synov aj ich dcéry.
24 (B21) Co těžce vydobyli naši otcové, to nám "Hanba" hltala už od mládí. Přišli jsme o jejich ovce i dobytek stejně jako o syny a o dcery.

25 (BKR) Ležíme v hanbě své, a přikrývá nás pohanění naše, že jsme proti Hospodinu Bohu svému hřešili, my i otcové naši, od dětinství svého až do dne tohoto, a neposlouchali jsme hlasu Hospodina Boha svého.
25 (ROH) Ležíme vo svojej hanbe, a pokryl nás náš stud, lebo sme hrešili proti Hospodinovi, svojmu Bohu, my aj naši otcovia od našej mladosti, a to až do tohoto dňa a nepočúvali sme na hlas Hospodina, svojho Boha.
25 (B21) Proto teď uléháme v hanbě a potupou jsme přikryti. Proti Hospodinu, svému Bohu, jsme hřešili jak my, tak naši otcové, od mládí až do dnešního dne a Hospodina, svého Boha, jsme neposlouchali.