Kniha proroka Jeremiáša

1 (BKR) I stalo se slovo Hospodinovo ke mně, řkoucí:
1 (ROH) A stalo sa slovo Hospodinovo ku mne povediac:
1 (B21) Dostal jsem slovo Hospodinovo:

2 (BKR) Jdi a volej, tak aby slyšel Jeruzalém, řka: Takto praví Hospodin: Rozpomínám se na tě pro milosrdenství mladosti tvé, a pro lásku snětí tvého, když jsi za mnou chodila po poušti v zemi, kteráž nebývá osívána.
2 (ROH) Iď a budeš volať v uši Jeruzalema a povieš: Takto hovorí Hospodin: Rozpomínam sa ti na milotu tvojej mladosti, na lásku tvojho stavu, keď si bola nevestou, na tvoje chodenie za mnou na púšti, v zemi, nie osievanej.
2 (B21) "Jdi a volej, ať to Jeruzalém slyší - Tak praví Hospodin: Vzpomínám, jak jsi v mládí byla oddaná, jak jsi milovala jako nevěsta, jak jsi mě následovala pouští, v tom nehostinném kraji.

3 (BKR) Tehdáž svatost Hospodinova byl Izrael, prvotiny úrod jeho. Všickni, kteříž jej zžírali, obviněni byli; zlé věci na ně přišly, praví Hospodin.
3 (ROH) Vtedy bol Izrael svätým Hospodinovi, prvotinou jeho úrody. Všetci, ktorí ho zožierali, previnili sa; zlé prišlo na nich, hovorí Hospodin.
3 (B21) Izrael býval Hospodinu svatý, byl prvotinou jeho úrody; všichni, kdo jej hltali, bývali potrestáni a přišlo na ně neštěstí, praví Hospodin."

4 (BKR) Slyšte slovo Hospodinovo, dome Jákobův, a všecky čeledi domu Izraelského.
4 (ROH) Počujte slovo Hospodinovo, dome Jakobov a všetky čeľade domu Izraelovho!
4 (B21) Slyšte slovo Hospodinovo, dome Jákobův, všechny rodiny Izraelova domu!

5 (BKR) Takto praví Hospodin: Jakou shledali otcové vaši při mně nepravost, že se vzdálili ode mne, a chodíce za marností, marní učiněni jsou,
5 (ROH) Takto hovorí Hospodin: Akú neprávosť našli na mne vaši otcovia, že sa vzdialili odo mňa a išli za márnosťou a stali sa márnymi?
5 (B21) Tak praví Hospodin: "Co na mně vaši otcové našli špatného, že ode mě odešli tak daleko? Marnost následovali a marností se stali.

6 (BKR) Tak že ani neřekli: Kde jest Hospodin, kterýž nás vyvedl z země Egyptské, kterýž nás vodil po poušti, po zemi pusté a strašlivé, po zemi vyprahlé a stínu smrti, po zemi, skrze niž nechodil žádný, a kdež žádný člověk nebydlil?
6 (ROH) A nepovedali: Kde je Hospodin, ktorý nás vyviedol hore z Egyptskej zeme, ktorý nás viedol po púšti, po pustej zemi a plnej jam, po vypráhlej zemi tône smrti, po zemi, ktorou nikto nechodí, a kde nebýva človek?
6 (B21) Už se neptali: ‚Kde je Hospodin, který nás vyvedl z Egypta, který nás provázel na poušti zemí pustou a plnou jam, zemí sucha a stínu smrti, zemí, kterou se nechodí, kde není ani živáčka?'

7 (BKR) Nýbrž, když jsem vás uvedl do země úrodné, abyste jedli ovoce její i dobré věci její, všedše tam, poškvrnili jste země mé, a dědictví mé zohavili jste.
7 (ROH) A doviedol som vás do zeme úrodných polí, aby ste jedli jej ovocie a užívali aj iné jej dobré veci. A keď ste vošli, poškvrnili ste moju zem a zohavili ste moje dedičstvo.
7 (B21) Vedl jsem vás do země krásné jako sad, abyste požívali dary, které plodila. Vy jste však přišli a zprznili mou zemi, zohavili jste mé dědictví!

8 (BKR) Kněží neřekli: Kde jest Hospodin? a ti, kteříž se obírají s zákonem, nepoznali mne, pastýři pak odstoupili ode mne, a proroci prorokovali skrze Bále, a za věcmi neužitečnými chodili.
8 (ROH) Kňazi nepovedali: Kde je Hospodin? A tí, ktorí berú do ruky zákon, ma nepoznali, pastieri zradne odstúpili odo mňa, a proroci prorokovali skrze Bála a odišli za vecami, ktoré neprospejú.
8 (B21) Ani kněží se neptali: ‚Kde je Hospodin?' Znalci Zákona mě neznali, pastýři lidu mě zradili, proroci prorokovali při Baalovi, následovali nesmysly.

9 (BKR) Pročež vždy nesnáz mám s vámi, praví Hospodin, i s syny synů vašich nesnáz míti musím.
9 (ROH) Preto sa ešte budem pravotiť s vami, hovorí Hospodin, i so synmi vašich synov sa budem pravotiť.
9 (B21) Proto vás znovu obviňuji, praví Hospodin, a ještě i vaše vnuky obviním.

10 (BKR) Projděte ale ostrovy Citim, a pohleďte, i do Cedar pošlete, a pošetřte pilně, a pohleďte, stalo-li se co takového.
10 (ROH) Lebo len prejdite ostrovy Kittejov a vidzte a pošlite do Kédara a pozorujte bedlivo a vidzte, či sa tam stalo voľačo také jako toto!
10 (B21) Jeďte se podívat na středomořské ostrovy, pošlete někoho k beduínům na poušti; dobře se podívejte a zvažte to: Kdy se co takového stalo?

11 (BKR) Zdali změnil který národ bohy, ačkoli nejsou bohové? Lid pak můj změnil slávu svou v věc neužitečnou.
11 (ROH) Či zamenil voľaktorý národ svojich bohov? A to ani nie sú bohovia! Ale môj ľud zamenil svoju slávu za to, čo neprospeje!
11 (B21) Vyměnil nějaký národ své bohy, i když to žádní bozi nebyli? Můj lid ale svou Slávu vyměnil za nesmysly!

12 (BKR) Užasněte se nebesa nad tím, a děste se, chřadněte velmi, praví Hospodin.
12 (ROH) Užasnite nebesia nad tým, zhrozte sa, zdúpnejte veľmi! hovorí Hospodin.
12 (B21) Zděste se, nebesa, otřásejte se hrůzou nad tím, co se stalo, praví Hospodin.

13 (BKR) Nebo dvojí zlost spáchal lid můj: Mne opustili pramen vod živých, aby sobě vykopali čisterny, čisterny děravé, kteréž nedrží vody.
13 (ROH) Lebo môj ľud spáchal dvoje zlo: Opustil mňa, prameň živej vody, aby si vyrúbali cisterny, deravé cisterny dopukané, ktoré nedržia vody!
13 (B21) Můj lid totiž spáchal dvojí zlo: Opustili mne, pramen živých vod, a vykopali si své rozpukané nádrže, ze kterých voda vyteče.

14 (BKR) Zdali otrok jest Izrael? Zdali man doma zplozený? Pročež vydán jest v loupež?
14 (ROH) Či je Izrael sluhom, či je doma splodeným rabom? Prečo je potom v plen?
14 (B21) Copak je Izrael otrok? Copak se narodil jako čeledín? Proč se tedy stal kořistí?

15 (BKR) Lvíčata řvou na něj, a vydávají hlas svůj, a obracejí zemi jeho v pustinu; města jeho vypálena jsou, tak že není žádného obyvatele.
15 (ROH) Ľvíčatá revú na neho, vydávajú svoj hlas a obracajú jeho zem v pustinu; jeho mestá sú vypálené, takže neni obyvateľa.
15 (B21) Vrčeli a řvali nad ním lvi; jeho zem zpustošili, města spálili, takže v nich nikdo nebydlí.

16 (BKR) Obyvatelé také Nof a Tachpanes pasou na vrchu hlavy tvé.
16 (ROH) I synovia Nofa a Tachpanchesa ti pasú po temene hlavy.
16 (B21) Z Memfisu a Dafné přišli muži, kteří ti lebku rozbili.

17 (BKR) Zdaliž toho sobě nepůsobíš, opouštějíc Hospodina Boha svého v ten čas, když tě vodí po cestě své?
17 (ROH) Či ti toho nespôsobilo to, že si, ó, dcéro Jeruzalema, opustila Hospodina, svojeho Boha, toho času, keď ťa vodil po svojej ceste?
17 (B21) Copak si za to nemůžeš sama? Opustilas Hospodina, svého Boha, tenkrát, když s tebou putoval.

18 (BKR) A nyní co tobě do cesty Egyptské, že piješ vodu z Níle? Aneb co tobě do cesty Assyrské, že piješ vodu z řeky?
18 (ROH) A tak teraz čo tebe do cesty do Egypta, aby si pila vody z Níla? A čo tebe do cesty do Assýrie, aby si pila vody z Rieky?
18 (B21) Co z toho máš, chodit do Egypta - aby ses vody z Nilu napila? Co z toho máš, do Asýrie cestovat - aby ses napila z řeky Eufrat?

19 (BKR) Trestati tě bude zlost tvá, a odvrácení tvá domlouvati budou tobě. Poznejž tedy a viz, že zlá a hořká věc jest, že opouštíš Hospodina Boha svého, a není bázně mé při tobě, dí Panovník Hospodin zástupů.
19 (ROH) Bude ťa trestať tvoja vlastná zlosť, a tvoje odvrátenia ťa budú karhať. A tedy poznaj a vidz, že je to zlá vec a horká, že si opustila Hospodina, svojho Boha, a že nie je pri tebe mojej bázne, hovorí Pán Hospodin Zástupov.
19 (B21) Za vyučenou ti dá špatnost tvá, tvé odvrácení tě vytrestá. Poznáš a uvidíš, jak zle a trpce chutná, žes opustila Hospodina, svého Boha, a bázeň přede mnou jsi ztratila, praví Hospodin, Pán zástupů.

20 (BKR) Ačkoli dávno polámal jsem jho tvé, potrhal jsem to, čím jsi svázána byla, a řeklas: Nebuduť sloužiti modlám, však po každém pahrbku vysokém, a pod každým dřevem zeleným touláš se, ó nevěstko.
20 (ROH) Lebo od veku si lámala svoje jarmo a trhala si svoje povrazy a vravela si: Nebudem slúžiť. Ale na každom vysokom pahore a pod každým zeleným stromom si sa zohýnala, smilnica.
20 (B21) Své jho jsi už dávno rozlámala, své postroje jsi strhala: ‚Nebudu sloužit!' říkalas. Na kdejakém vyšším návrší a pod kdejakým stromem košatým se ale válíš jako nevěstka.

21 (BKR) Ješto jsem já tě vysadil vinným kmenem výborným, všecku napořád semenem čistotným, i kterakž jsi mi proměnila se v plané réví cizího kmene?
21 (ROH) A ja som ťa bol vysadil ako výbornú révu, všetko vonkoncom semeno pravdy. Ale jako si sa mi prevrátila na plané révy cudzieho viniča!
21 (B21) Já jsem tě sázel jako výbornou révu z nejušlechtilejších sazenic. Jak ses mi mohla takhle zvrhnout v plané křoví, jež mi nepatří?

22 (BKR) Nebo bys ty se pak umyla sanitrem, a mnoho na sebe mýdla vypotřebovala, předceť patrná jest nepravost tvá před oblíčejem mým, praví Panovník Hospodin.
22 (ROH) Lebo keby si sa umyla hoci lúhom a keby si aj spotrebovala na seba mnoho mydla, jednako bude zrejmá tvoja neprávosť pred mojou tvárou, hovorí Pán Hospodin.
22 (B21) I kdyby ses mýdlem vydrhla a louhu přidala sebevíc, skvrna tvé viny přede mnou zůstává, praví Panovník Hospodin.

23 (BKR) Kterakž můžeš říci: Nepoškvrňovala jsem se, za Báli jsem nechodila? Pohleď na cestu svou v tomto údolí, poznej, cos činila, dromedářko rychlá, kteráž znamení necháváš na cestách svých.
23 (ROH) Ako smieš povedať: Nepoškvrnila som sa, za Bálmi som nechodila? Pozri na svoju cestu v údolí! Poznaj, čo si učinila, ty ľahká veľblúdica rýchla, ktorá prepletá svoje cesty!
23 (B21) Jak můžeš říkat: ‚Jsem bez poskvrny, nechodila jsem za baaly.' Jen se podívej, cos prováděla v Údolí, nad tím, cos páchala, se zamysli! Jsi velbloudice pádící svými cestami,

24 (BKR) Jsi divoká oslice, zvyklá na poušti, kteráž podlé líbosti duše své hltá vítr, když se jí příčina dá. Kdo jí překážku učiní? Všickni ti, kteříž jí hledají, nepotřebí se jim kvaltovati, naleznouť ji v měsíci jejím.
24 (ROH) Divoká oslica, zvyklá na púšť, ktorá v žiadosti svojej duše lapá a hltá vzduch; keď sa behá, kto ju zavráti? Niktorí z tých, ktorí ju hľadajú, sa neunavia, v jej mesiaci ju najdú.
24 (B21) divoká oslice, zvyklá na poušti. Jakmile lačně zavětříš, kdo zadrží tvůj chtíč? Kdokoli po ní v čas říje zatouží, najde ji snadno, bez námahy.

25 (BKR) Dí-liť kdo: Zdržuj nohu svou, aby bosá nebyla, a hrdlo své od žízně, tedy říkáš: To nic, nikoli; nebo jsem zamilovala cizí, a za nimi choditi budu.
25 (ROH) Ak povie niekto: Zdržuj svoju nohu od bosoty a svoje hrdlo od smädu! povieš: Márne je, nebudem! Lebo milujem cudzích a pojdem za nimi.
25 (B21) Dej pozor, ať si neuchodíš nohy a ať se žízní neumoříš. ‚Ne ne,' odpovídáš, ‚marné řeči! Miluji cizí a půjdu za nimi!'

26 (BKR) Jakož k hanbě přichází zloděj, když postižen bývá, tak zahanben bude dům Izraelský, oni, králové jejich, knížata jejich, a kněží jejich, i proroci jejich,
26 (ROH) Jako sa hanbí zlodej, keď ho pristihnú, tak sa budú hanbiť, dom Izraelov, oni, ich kráľovia, ich kniežatá a ich kňazi aj ich proroci,
26 (B21) Jako má hanbu přistižený zloděj, tak je hanebný celý dům Izraele se svými králi a velmoži i s kněžími a proroky.

27 (BKR) Kteříž říkají dřevu: Otec můj jsi, a kameni: Ty jsi mne zplodil. Nebo se hřbetem ke mně obracejí a ne tváří, ale v čas trápení svého říkají: Vstaň a vysvoboď nás.
27 (ROH) ktorí hovoria drevu: Ty si môj otec, a kameňu: Ty si ma splodil. - Lebo sa obrátili ku mne chrbtom a nie tvárou. Ale keď im je zle, hovoria: Nože vstaň a zachráň nás!
27 (B21) Dřevo oslovují: ‚Otče náš,' kameni říkají: ‚Jsi má rodička.' Ukazují mi záda, a ne tvář, jakmile je však stihne bída, volají: ‚Přijď a zachraň nás!'

28 (BKR) I kdež jsou bohové tvoji, kterýchž jsi nadělal sobě? Nechť vstanou, budou-li tě moci vysvoboditi v čas trápení tvého, poněvadž podlé počtu měst svých máš bohy své, ó Judo.
28 (ROH) A kdeže sú tvoji bohovia, ktorých si si narobil? Nech tedy vstanú, ak ťa zachránia, keď prišlo na teba zlé! Lebo koľko je tvojich miest, toľko je tvojich bohov, ó, Júda!
28 (B21) Kde jsou ti tví bohové, které sis pořídil? Jen ať tě přijdou z tvé bídy zachránit! Máš přece tolik bohů, Judo - jednoho boha na každé město!

29 (BKR) Co se vaditi budete se mnou? Vy všickni odstoupili jste ode mne, dí Hospodin.
29 (ROH) Prečo sa pravotíte so mnou? Vy všetci ste zradne odstúpili odo mňa, hovorí Hospodin.
29 (B21) Z čeho mě chcete obvinit? Všichni jste mě zradili, praví Hospodin.

30 (BKR) Nadarmo jsem bil syny vaše, kázně nepřijali; sežral meč váš proroky vaše jako lev, kterýž dáví.
30 (ROH) Nadarmo som bil vašich synov, neprijali kázne. Váš meč požral vašich prorokov ako zhubný lev.
30 (B21) Nadarmo jsem bil váš lid, nedal se poučit. Své proroky jste mečem hubili jako nenasytní lvi."

31 (BKR) Ó národe, vy posuďte slova Hospodinova, zdali jsem byl pouští Izraelovi, zdali zemí tmavou? Proč říká lid můj: Panujeme, nepřijdeme více k tobě?
31 (ROH) Ó, pokolenie! Vidzteže vy slovo Hospodinovo! Či som bol púšťou Izraelovi! Či azda zemou hustej tmy? Prečo potom hovorí môj ľud: Voľní beháme, slobodní, neprijdeme viacej k tebe!?
31 (B21) Vy jedno pokolení, pohleďte, co praví Hospodin: "Jsem snad Izraeli pouští? Zemí temnoty? Proč můj lid říká: ‚Jsme volní! Chodit za tebou? Už nikdy!'

32 (BKR) Zdali se zapomíná panna na ozdoby své, a nevěsta na tkanice své? Lid pak můj zapomněl se na mne za dny nesčíslné.
32 (ROH) Či zabudne panna svoju ozdobu? Nevesta svoj zdobný opasok? A môj ľud zabudol na mňa, už tak mnohé dni, že im neni počtu!
32 (B21) Zapomene snad dívka na svůj šperk? Zapomene se nevěsta obléci ke svatbě? Můj lid však na mě zapomněl - kolik už je to let?

33 (BKR) Proč zastáváš cesty své, hledajíc toho, což miluješ? Pročež i jiné nešlechetnice učíš cestám svým.
33 (ROH) Jako si len dobre upravila svoju cestu hľadajúc lásku! Preto učíš ešte aj tie najnešľachetnejšie svojim cestám.
33 (B21) Jak jsi šikovná v honbě za milováním! I nejhorší coury teď můžeš poučit.

34 (BKR) Nad to, na podolcích tvých nalézá se krev duší chudých nevinných. Nenesnadně nalézám to, nebo viděti to na těch všech podolcích.
34 (ROH) K tomu i na krýdlach tvojho rúcha sa nachodí krv duší chudobných a nevinných. Nepristihla si ich pri vlamačstve, ale si to spáchala nad všetko to.
34 (B21) Roucho máš potřísněné krví ubohých, ne přistižených lupičů, ale nevinných. A při tom všem

35 (BKR) A vždy říkáš: Poněvadž nevinná jsem, jistě odvrácena jest prchlivost jeho ode mne. Aj, já v soud vejdu s tebou, proto že pravíš: Nehřešila jsem.
35 (ROH) A ešte hovoríš, že vraj som nevinná; istotne sa odvráti odo mňa jeho hnev. - Hľa, súdiť sa budem s tebou preto, že hovoríš: Nehrešila som.
35 (B21) ještě říkáš: ‚Jsem nevinná. Jeho hněv se mi vyhýbá!' Nuže, budu tě soudit za tvá slova, prý: ‚Já jsem nehřešila.'

36 (BKR) Proč tak běháš, proměňujíc cestu svou? Jakož jsi zahanbena od Assyrských, tak i od Egyptských zahanbena budeš.
36 (ROH) Načo tak veľmi beháš meniac svoju cestu? Budeš sa hanbiť aj pre Egypt, ako sa hanbíš pre Assýriu.
36 (B21) Proč stále někam chodíš a stále měníš směr? Jako ses zklamala v Asýrii, zklameš se Egyptem.

37 (BKR) Také odtud vyjdeš, a ruce tvé budou nad hlavou tvou; nebo zamítá Hospodin troštování tvá, a nepovedeť se šťastně v nich.
37 (ROH) Vyjdeš aj odtiaľ, a to zalamujúc svoje ruky nad svojou hlavou. Lebo Hospodin zavrhol tie tvoje nádeje, a nepodarí sa ti s nimi.
37 (B21) I odtud odejdeš s hlavou v dlaních. Hospodin zavrhl ty tvé opory, žádnou pomoc u nich nenajdeš."