  | Kniha proroka JeremiášaBiblia - Sväté písmo(BKR - Český - Kralický) | Jer 18, 1-23 |
1 (BKR) Slovo, kteréž se stalo k Jeremiášovi od Hospodina, řkoucí:
1 (ROH) Slovo, ktoré sa stalo k Jeremiášovi od Hospodina povediac:
2 (BKR) Vstaň a sejdi do domu hrnčířova, a tam způsobím to, abys slyšel slova má.
2 (ROH) Vstaň a sídeš do domu hrnčiarovho, a tam ti dám počuť svoje slová.
3 (BKR) I sešel jsem do domu hrnčířova, a aj, on dělal dílo na kruzích.
3 (ROH) A sišiel som do domu hrnčiarovho. A hľa, práve robil prácu na kruhoch.
4 (BKR) Když se pak zkazila nádoba v ruce hrnčířově, kterouž on dělal z hliny, tehdy zase udělal z ní nádobu jinou, jakouž se dobře líbilo hrnčíři udělati.
4 (ROH) A nádoba, ktorú robil z hliny, zahubila sa v ruke hrnčiarovej. Vtedy začal znova a spravil z nej inú nádobu, jakú sa priam ľúbilo hrnčiarovi spraviť.
5 (BKR) I stalo se slovo Hospodinovo ke mně, řkoucí:
5 (ROH) A stalo sa slovo Hospodinovo ku mne povediac:
6 (BKR) Zdaliž jako hrnčíř tento nemohl bych nakládati s vámi, ó dome Izraelský? dí Hospodin. Aj, jakož hlina v ruce hrnčíře, tak jste vy v ruce mé, ó dome Izraelský.
6 (ROH) Či by som vám nemohol urobiť, ako urobil tento hrnčiar, dome Izraelov? hovorí Hospodin. Hľa, jako hlina v ruke hrnčiara, takí ste aj vy v mojej ruke, dome Izraelov.
7 (BKR) Mluvil-li bych proti národu a proti království, že je v okamžení vypléním a zkazím, i vyhubím,
7 (ROH) Keď voľakedy hovorím o niektorom národe alebo o niektorom kráľovstve, že ho idem vyplieniť, rozboriť a zahubiť
8 (BKR) Však odvrátil-li by se národ ten od nešlechetnosti své, proti němuž bych mluvil: i já litoval bych toho zlého, kteréž jsem myslil učiniti jemu.
8 (ROH) a jestli sa ten národ odvráti od svojej zlosti, proti ktorému som to hovoril, budem ľutovať zlého, ktoré som mu myslel učiniť.
9 (BKR) Zase mluvil-li bych o národu a o království, že je v okamžení vzdělám a vštípím,
9 (ROH) A zase keď voľakedy hovorím o niektorom národe alebo o niektorom kráľovstve, že ho idem vybudovať a vysadiť,
10 (BKR) Však činil-li by, což zlého jest před očima mýma, neposlouchaje hlasu mého: i já litoval bych dobrodiní toho, kteréž bych řekl učiniti jemu.
10 (ROH) a jestli bude robiť to, čo je zlé v mojich očiach, nepočúvajúc na môj hlas, budem ľutovať dobrého, o ktorom som povedal, že mu ho učiním.
11 (BKR) Protož nyní rci mužům Judským i obyvatelům Jeruzalémským, řka: Takto praví Hospodin: Aj, já strojím na vás zlou věc, a obrátím na vás pohromu; navraťtež se již jeden každý od cesty své zlé, a polepšte cest svých i předsevzetí svých.
11 (ROH) A tak teraz nože povedz mužom Júdovým a proti obyvateľom Jeruzalema a rec: Takto hovorí Hospodin: Hľa, ja strojím proti vám zlé a vymýšľam zhubný výmysel proti vám. Nože sa navráťte každý od svojej zlej cesty a robte tak, aby boly vaše cesty dobré i vaše skutky!
12 (BKR) Kteřížto řekli: To nic, nebo za myšlénkami svými půjdeme, a jeden každý zdání srdce svého nešlechetného vykonávati budeme.
12 (ROH) Ale oni povedali: Márne! Lebo my pojdeme za svojimi myšlienkami a budeme robiť každý umienenosť svojho zlého srdca.-
13 (BKR) Protož takto praví Hospodin: Vyptejte se nyní mezi pohany, slýchal-li kdo takové věci? Mrzkosti veliké dopustila se panna Izraelská.
13 (ROH) Preto takto hovorí Hospodin: Nože sa pýtajte medzi národami, kto kedy slýchal také veci? Veľkú vec hroznú spáchala panna Izraelova!
14 (BKR) Zdaliž kdo pohrdá čerstvou vodou Libánskou z skály? Zdaž pohrdají vodami studenými odjinud běžícími?
14 (ROH) Či aj opustí niekto, odíduc od skaly na poli, čistú vodu zo snehu Libanona? Či sa azda zahubia cudzie vody studené, tečúce?
15 (BKR) Lid pak můj zapomenuvše se na mne, kadí marnosti. Nebo k úrazu je přivodí na cestách jejich, na stezkách starobylých, chodíce stezkami cesty neprotřené,
15 (ROH) Lebo môj ľud ma zabudol; kadia márnostiam, ktoré pôsobia to, že klesajú na svojich cestách, na večných drahách, chodiac chodníkami, cestou, nie nasypanou a urovnanou,
16 (BKR) Tak abych musil obrátiti zemi jejich v poušť na odivu věčnou; každý, kdož by šel skrze ni, aby se užasl, a pokynul hlavou svou.
16 (ROH) tak, aby som obrátil ich zem na pustinu, na večný odiv. Každý, kto pojde cez ňu, zhrozí sa a bude krútiť hlavou.
17 (BKR) Větrem východním rozptýlím je před nepřítelem; hřbetem a ne tváří pohledím na ně v čas bídy jejich.
17 (ROH) Rozptýlim ich ako východný vietor pred nepriateľom; pohliadnem na nich chrbtom a nie tvárou v deň ich záhuby.
18 (BKR) I řekli: Poďte a vymyslme proti Jeremiášovi nějakou chytrost; neboť nezhyne zákon od kněze, ani rada od moudrého, ani slovo od proroka. Poďte a zarazme jej jazykem, a nemějme pozoru na žádná slova jeho.
18 (ROH) A povedali: Poďte a vymyslime nejaké výmysly proti Jeremiášovi, lebo nezahynie zákon od kňaza a rada od múdreho ani slovo od proroka. Poďte a porazme ho jazykom a nepozorujme na niktoré jeho slová!
19 (BKR) Pozoruj mne, Hospodine, a slyš hlas těch, kteříž se vadí se mnou.
19 (ROH) Pozoruj, Hospodine, na mňa ušima a počuj hlas tých, ktorí sa pravotia so mnou.
20 (BKR) Zdaliž má odplacováno býti za dobré zlým, že mi jámu kopají? Rozpomeň se, že jsem se postavoval před oblíčejem tvým, abych se přimlouval k jejich dobrému, a odvrátil prchlivost tvou od nich.
20 (ROH) Či sa má odplácať za dobré zlým? Lebo vykopali mojej duši jamu. Rozpomeň sa, že som stál pred tvojou tvárou, aby som hovoril o nich dobré, aby som odvrátil od nich tvoju prchlivosť.
21 (BKR) Protož dopusť na syny jejich hlad, a způsob to, ať jsou násilně zmordování mečem, a nechť jsou ženy jejich osiřelé a ovdovělé, a muži jejich ať jsou ukrutně zmordováni, a mládenci jejich zbiti mečem v boji.
21 (ROH) Preto daj ta ich synov hladu a vydaj ich moci meča, a nech sú ich ženy osirelé a vdovy, a ich mužovia nech sú povraždení od smrti, ich mládenci pobití mečom v boji.
22 (BKR) Nechť jest slýchati křik z domů jejich, když přivedeš na ně vojsko náhle. Nebo vykopali jámu, aby popadli mne, a osídla polékli nohám mým;
22 (ROH) Nech sa počuje krik z ich domov, keď náhle dovedieš na nich čatu nepriateľa. Lebo vykopali jamu, aby ma lapili a ukryli mojim nohám osídla.
23 (BKR) Ješto ty, Hospodine, povědom jsi vší rady jejich o mém usmrcení. Nebuď milostiv nepravosti jejich, a hříchu jejich před tváří svou neshlazuj, ale nechť jsou k úrazu dostrčeni před oblíčejem tvým, a v čas prchlivosti své s nimi zacházej.
23 (ROH) Ale ty, Hospodine, znáš každú ich radu o mne, ktorá cieli na smrť. Nepokry a tak neodpusti ich neprávosti a ich hriechu nevytri zpred svojej tvári, ale nech klesnú pred tvojou tvárou; v čas svojho hnevu konaj s nimi.
| | | Jer 18, 1-23 |
Verš 6
Zdaliž jako hrnčíř tento nemohl bych nakládati s vámi, ó dome Izraelský? dí Hospodin. Aj, jakož hlina v ruce hrnčíře, tak jste vy v ruce mé, ó dome Izraelský.
Iz 45:9 - Běda tomu, kdož se v odpory dává s tím, jenž jej sformoval, jsa střep jako jiné střepiny hliněné. Zdaliž dí hlina hrnčíři svému: Což děláš? Dílo tvé zajisté ničemné jest.
Rim 9:20 - Ale ó člověče, kdo jsi ty, že tak odpovídáš Bohu? Zdaž hrnec dí hrnčíři: Pročs mne tak udělal?
Iz 64:8 - Ale již, ó Hospodine, ty jsi otec náš, my hlina, ty pak učinitel náš, a tak jsme všickni dílo ruky tvé.
Verš 7
Mluvil-li bych proti národu a proti království, že je v okamžení vypléním a zkazím, i vyhubím,
Jer 1:10 - Hle, ustanovuji tě dnešního dne nad národy a nad královstvími, abys plénil a kazil, a hubil a bořil, abys stavěl a štěpoval.
Verš 11
Protož nyní rci mužům Judským i obyvatelům Jeruzalémským, řka: Takto praví Hospodin: Aj, já strojím na vás zlou věc, a obrátím na vás pohromu; navraťtež se již jeden každý od cesty své zlé, a polepšte cest svých i předsevzetí svých.
2Kr 17:13 - I osvědčoval Hospodin proti Izraelovi a proti Judovi skrze všecky proroky i všecky vidoucí, řka: Odvraťte se od cest svých zlých, a ostříhejte přikázaní mých a ustanovení mých vedlé všeho zákona, kterýž jsem vydal otcům vašim, a kterýž jsem poslal k vám skrze služebníky své proroky.
Jer 7:3 - Takto praví Hospodin zástupů, Bůh Izraelský: Polepšte cest svých i předsevzetí svých, a způsobím to, abyste bydlili na místě tomto.
Jer 25:5 - Kteříž říkali: Navraťtež se již jeden každý z cesty své zlé a od nešlechetnosti předsevzetí svých, a tak osazujte se v té zemi, kterouž dal Hospodin vám i otcům vašim od věků až na věky.
Jer 26:13 - Protož nyní polepšte cest svých a předsevzetí svých, a poslouchejte hlasu Hospodina Boha svého, i bude litovati Hospodin toho zlého, kteréž vyřkl proti vám.
Jer 35:15 - Nadto posílám k vám všecky služebníky své proroky, ráno přivstávaje, a to ustavičně, říkaje: Navraťte se již jeden každý z cesty své zlé, a polepšte předsevzetí svých, a nechoďte za bohy cizími, sloužíce jim, a tak přebývejte v zemi této, kterouž jsem dal vám i otcům vašim: však nenakloňujete uší svých, aniž mne posloucháte.
Verš 12
Kteřížto řekli: To nic, nebo za myšlénkami svými půjdeme, a jeden každý zdání srdce svého nešlechetného vykonávati budeme.
Jer 2:25 - Dí-liť kdo: Zdržuj nohu svou, aby bosá nebyla, a hrdlo své od žízně, tedy říkáš: To nic, nikoli; nebo jsem zamilovala cizí, a za nimi choditi budu.
Verš 13
Protož takto praví Hospodin: Vyptejte se nyní mezi pohany, slýchal-li kdo takové věci? Mrzkosti veliké dopustila se panna Izraelská.
Jer 2:10 - Projděte ale ostrovy Citim, a pohleďte, i do Cedar pošlete, a pošetřte pilně, a pohleďte, stalo-li se co takového.
Verš 15
Lid pak můj zapomenuvše se na mne, kadí marnosti. Nebo k úrazu je přivodí na cestách jejich, na stezkách starobylých, chodíce stezkami cesty neprotřené,
Jer 2:32 - Zdali se zapomíná panna na ozdoby své, a nevěsta na tkanice své? Lid pak můj zapomněl se na mne za dny nesčíslné.
Jer 3:21 - Hlas po místech vysokých buď slyšán, pláč pokorné modlitby synů Izraelských. Nebo převrátivše cesty své, zapomněli se na Hospodina Boha svého, řkoucího:
Jer 13:25 - Ten bude los tvůj a díl odměřený tobě ode mne, praví Hospodin, proto žes se zapomněla nade mnou, a úfalas v lež.
Jer 6:16 - Když takto říkával Hospodin: Zastavte se na cestách, a pohleďte, a vyptejte se na stezky staré, která jest cesta dobrá, i choďte po ní, a naleznete odpočinutí duši své, tedy říkávali: Nebudeme choditi.
Verš 16
Tak abych musil obrátiti zemi jejich v poušť na odivu věčnou; každý, kdož by šel skrze ni, aby se užasl, a pokynul hlavou svou.
Jer 12:11 - Obrátí jej v pustinu. Kvíliti bude, spustošen jsa ode mne; spustne všecka tato země, nebo není žádného, kdo by to v srdci skládal.
Jer 19:8 - Obrátím také město toto v poušť na odivu. Každý, kdožkoli půjde mimo ně, užasne se, a ckáti bude pro všelijaké rány jeho.
Jer 49:13 - Nebo skrze sebe přisahám, dí Hospodin, že pustinou, útržkou, pouští a prokletím bude Bozra, a všecka města jeho budou pouští věčnou.
Jer 50:13 - Pro prchlivost Hospodinovu nebude v ní bydleno, ale velmi spustne všecko. Každý, kdož půjde mimo Babylon, užasne se, a diviti se bude nade všemi ranami jeho.
Verš 17
Větrem východním rozptýlím je před nepřítelem; hřbetem a ne tváří pohledím na ně v čas bídy jejich.
Iz 27:8 - Vedlé míry trestal jej i tehdáž, když jej zavesti dal, ješto nepřítele zachvátil větrem svým tuhým východním.
Iz 29:6 - Od Hospodina zástupů navštíveno bude hromem a země třesením, a zvukem velikým, vichřicí a bouří a plamenem ohně sžírajícího.
Jer 4:11 - V ten čas řečeno bude lidu tomuto i Jeruzalému: Vítr tuhý z míst vysokých na poušti jde upřímo na lid můj, ne aby převíval, ani přečišťoval.
Jer 13:24 - Protož rozptýlím je, jako vítr pouště rozptyluje plevy.
Verš 18
I řekli: Poďte a vymyslme proti Jeremiášovi nějakou chytrost; neboť nezhyne zákon od kněze, ani rada od moudrého, ani slovo od proroka. Poďte a zarazme jej jazykem, a nemějme pozoru na žádná slova jeho.
Mal 2:7 - Nebo rtové kněze mají ostříhati umění, a na zákon doptávati se z úst jeho; posel zajisté Hospodina zástupů jest.
Jer 9:8 - Střela zabíjející jest jazyk jejich, lest mluví. Ústy svými pokojně s bližním svým mluví, ale v srdci svém skládá úklady své.
Verš 21
Protož dopusť na syny jejich hlad, a způsob to, ať jsou násilně zmordování mečem, a nechť jsou ženy jejich osiřelé a ovdovělé, a muži jejich ať jsou ukrutně zmordováni, a mládenci jejich zbiti mečem v boji.
Ž 109:10 - Buďtež běhouni a tuláci synové jeho, žebřete, vyhnáni jsouce z poustek svých.
Jer 18,12 - Vrchol zatvrdnutosti. Izraeliti posmešne citujú slová, ktorými im Boh ústami proroka vyčítal hriešnosť; porov. 7,24.
Jer 18,18 - Je to nové sprisahanie proti Jeremiášovi, bezpochyby odlišné od toho, o ktorom bola reč v 11,18-23. Nepriatelia nešli proti nemu priamo.
Jer 18,20 - Obraz je vzatý odtiaľ, že poľovníci chytali divú zver do jám; porov. verš 22.
Jer 18,21 - O podobných rečiach pozri pozn. k 11,20.
Jer 18,22 - Pozri pozn. k v. 20.
Jer 18,23 - Prorok nechce, aby Boh jeho nepriateľom neodpustil hriechy, keby činili pokánie, prosí len, aby ich nástrahy nenechal bez trestu.
