Kniha proroka Jeremiáša

1 (BKR) Slovo, kteréž se stalo k Jeremiášovi o suchu.
1 (ROH) Slovo Hospodinovo, ktoré sa stalo k Jeremiášovi o suchote.
1 (B21) Slovo Hospodinovo, které Jeremiáš dostal ohledně sucha:

2 (BKR) Kvíliti bude země Judská, a brány její zemdlejí, smutek ponesou na zemi, a naříkání Jeruzaléma vzejde.
2 (ROH) Judsko bude smútiť, a jeho brány zomdlejú, budú smútiť v čiernom na zemi, a žalostný krik Jeruzalema bude vystupovať.
2 (B21) "Juda truchlí, jeho města chátrají. Oplakávají zemi, z Jeruzaléma stoupá křik.

3 (BKR) Také nejznamenitější z nich rozsílati budou i nejšpatnější své pro vodu. Přijdouce k čisternám, a nenaleznouce vody, navrátí se s nádobami svými prázdnými, hanbíce a stydíce se; protož přikryjí hlavu svou.
3 (ROH) Ich veľmoži pošlú svojich malých ľudí chatrných po vodu. Prijdú k cisternám, nenajdú vody, navrátia sa, ich nádoby prázdne; hanbiť sa budú a budú rumenieť od studu a pokryjú svoju hlavu.
3 (B21) Velmoži své sluhy pro vodu posílají; chodí k nádržím, ale ty jsou bez vody. Vracejí se s prázdnými vědry; zklamáni a zahanbeni skrývají hlavu v dlaních.

4 (BKR) I oráči stydíce se, přikryjí hlavu svou příčinou země vyprahlé, proto že deště nebude na zemi.
4 (ROH) Pretože pôda bude predesená, lebo nebude dažďa v zemi, hanbiť sa budú oráči, pokryjú svoju hlavu.
4 (B21) Půda je rozpukaná, protože v zemi neprší; rolníci proto samým zklamáním skrývají hlavu v dlaních.

5 (BKR) Anobrž i laň na poli, což porodí, opustí; nebo mladistvé trávy nebude.
5 (ROH) Lebo i jelenica na poli porodí a opustí, pretože nebude trávy.
5 (B21) I ta laň opouští v kraji mláďata, protože zeleň zmizela.

6 (BKR) A divocí oslové stojíce na vysokých místech, hltati budou vítr jako draci; přehledí se oči jejich, nebo nebude žádné trávy.
6 (ROH) A diví osli budú stáť na holých miestach vysokých, budú lapať a hltať vzduch jako šakali, ich oči budú hynúť, pretože nebude byliny.
6 (B21) Divocí osli stojí na holých návrších a větří jako šakali; napínají zrak, až jim selhává, protože tráva zmizela."

7 (BKR) Ó Hospodine, poněvadž nepravosti naše svědčí proti nám, slituj se pro jméno své. Nebo mnohá jsou odvrácení naše, toběť jsme zhřešili.
7 (ROH) Ak naše neprávosti svedčia proti nám, ó, Hospodine, učiň pre svoje meno, lebo naše odvrátenia sú mnohé; proti tebe sme hrešili.
7 (B21) Naše viny nás, Hospodine, usvědčují, kvůli svému jménu ale zasáhni! Mnohokrát jsme se odvrátili, proti tobě jsme hřešili.

8 (BKR) Ó naděje Izraelova, vysvoboditeli jeho v čas ssoužení, proč býti máš jako příchozí v této zemi, a jako pocestný stavující se na noclehu?
8 (ROH) Ó, nádejo Izraelova, jeho záchranca v čas súženia, prečo máš byť ako pohostín v zemi a jako pocestný, ktorý sa uchýlil prenocovať?
8 (B21) Ach, naděje Izraele, náš Spasiteli v čase soužení! Proč se k této zemi chováš jako cizinec, jako poutník, co se jen na noc zastaví?

9 (BKR) Proč se ukazuješ jako muž ustalý, jako silný, kterýž nemůže vysvoboditi? Všaks ty u prostřed nás, Hospodine, a jméno tvé nad námi vzýváno jest; neopouštějž nás.
9 (ROH) Prečo sa staviaš ako predesený muž, ako mocný hrdina, ktorý už nemôže zachrániť? Kým si ty predsa v našom strede, Hospodine, a tvoje meno je vzývané nad nami. Neopúšťaj nás!
9 (B21) Proč se chováš jako zaskočený člověk, jako bojovník, co nedovede zachránit? Jsi přece, Hospodine, vprostřed nás! Tobě patříme! Neopouštěj nás!

10 (BKR) Takto praví Hospodin o lidu tomto: Tak milují toulky, noh svých nezdržují, až Hospodin nemá v nich líbosti, a nyní zpomíná nepravost jejich, a navštěvuje hříchy jejich.
10 (ROH) Takto hovorí Hospodin tomuto ľudu: Tak oni milujú túlať sa, nezdržujú svojich nôh, a preto Hospodin nemá v nich záľuby; teraz spomína na ich neprávosť a navštevuje ich hriechy.
10 (B21) Toto praví Hospodin o tomto lidu: "Tak rádi se toulají, nohy si vůbec nešetří! Proto v nich Hospodin nemá zalíbení; nyní si připomene jejich viny a ztrestá jejich hřích."

11 (BKR) Potom řekl ke mně Hospodin: Nemodl se za lid tento k dobrému.
11 (ROH) Potom mi riekol Hospodin: Nemodli sa za tento ľud na jeho dobré.
11 (B21) Hospodin mi řekl: "Nemodli se za tento lid, za jeho blahobyt.

12 (BKR) Když se postiti budou, já nikoli nevyslyším volání jejich, a když obětovati budou obět zápalnou a suchou, já nikoli neoblíbím sobě těch věcí, ale mečem a hladem a morem já do konce zhubím je.
12 (ROH) Keď sa budú postiť, nebudem počúvať na ich krik, a keď budú obetovať zápalnú obeť a obilnú obeť, nebudem mať v nich záľuby, ale ich zničím mečom, hladom a morom.
12 (B21) Ani když se budou postit, nevyslyším jejich volání. Ani když přinesou zápalné a moučné oběti, nenajdu v nich zalíbení. Mečem, hladem a morem s nimi skoncuji."

13 (BKR) Tedy řekl jsem: Ach, Panovníče Hospodine, aj, tito proroci říkají jim: Neuzříte meče, a hlad nepřijde na vás, ale pokoj pravý dám vám na místě tomto.
13 (ROH) Vtedy som povedal: Ach, Pane, Hospodine, hľa, proroci im hovoria, vraj neuvidíte meča ani nebudete mať hladu, ale vraj vám dám verný pokoj na tomto mieste.
13 (B21) "Ach ne, Hospodine, Pane můj!" zvolal jsem. "Proroci jim přece říkají: ‚Nezakusíte meč, hlad na vás nepřijde! Na tomto místě vás jistě obdařím pravým pokojem.'"

14 (BKR) I řekl Hospodin ke mně: Lež prorokují ti proroci ve jménu mém. Neposlalť jsem jich, aniž jsem přikázal jim, anobrž aniž jsem mluvil k nim. Vidění lživé a hádání, a marné věci i lest srdce svého oni prorokují vám.
14 (ROH) Na to mi riekol Hospodin: Proroci prorokujú lož v mojom mene, neposlal som ich ani som im neprikázal ani som im nehovoril; prorokujú vám lživé videnie, veštenie, ničomnosť a lesť svojho srdca.
14 (B21) "Ti proroci mým jménem prorokují lži," řekl mi na to Hospodin. "Já jsem je neposlal, nic jsem jim nesvěřil ani jsem s nimi nemluvil. Prorokují vám lživá vidění, nicotné věštby a vymyšlené podvody.

15 (BKR) Protož takto praví Hospodin o prorocích, kteříž prorokují ve jménu mém, ješto jsem já jich neposlal, a kteříž říkají: Meče ani hladu nebude v zemi této: Mečem a hladem i ti sami proroci zhynou.
15 (ROH) Preto takto hovorí Hospodin o prorokoch, ktorí prorokujú v mojom mene, ktorých som ja neposlal, a ktorí hovoria: Nebude meča ani hladu v tejto zemi! že tí proroci pohynú mečom a hladom.
15 (B21) Nuže, toto praví Hospodin o prorocích, kteří prorokují mým jménem, ačkoli jsem je neposlal, a kteří tvrdí, že na tuto zemi nepřijde meč a hlad: Sami ti proroci zajdou mečem a hladem!

16 (BKR) Lid pak ten, jemuž oni prorokují, rozmetán bude po ulicích Jeruzalémských hladem a mečem, aniž bude, kdo by je pochovával, je, manželky jejich, a syny jejich, a dcery jejich. Tak vyleji na ně nešlechetnost jejich.
16 (ROH) A ľud, ktorému prorokujú, bude rozmetaný po uliciach Jeruzalema pre hlad a meč, a nebude toho, kto by ich pochoval, ani ich ani ich ženy ani ich synov ani ich dcéry, a tak vylejem na nich ich zlosť.
16 (B21) Lid, kterému prorokují, pak bude ležet v ulicích Jeruzaléma poražen hladem a mečem a nikdo je nepohřbí - je ani jejich ženy, jejich syny ani dcery. Tak na ně vyliji jejich neštěstí."

17 (BKR) Protož rciž jim slovo toto: Z očí mých tekou slzy dnem i nocí bez přestání; nebo potřína bude velmi velice panna dcera lidu mého ranou náramně bolestnou.
17 (ROH) A preto im povieš toto slovo: Moje oči tečú slzami vodne i vnoci, a nevedia sa upokojiť, lebo veľkým skrúšením bude skrúšená panna dcéry mojeho ľudu, ranou, bolestnou veľmi.
17 (B21) "Vyřiď jim tato slova: Dnem i nocí mi z očí kanou slzy, nejdou zastavit. Má panenská dcera je těžce zraněná, bolestná rána můj lid postihla.

18 (BKR) Vyjdu-li na pole, aj, tam zbití mečem; pakli vejdu do města, aj, tam nemocní hladem. Nebo jakož prorok tak kněz obcházejíce, kupčí zemí, a lidé toho neznají.
18 (ROH) Ak vyjdem na pole, hľa, pobití mečom, a jestli vojdem do mesta, hľa, zmorení hladom. Lebo jako prorok tak i kňaz kupčia so zemou a nevedia ničoho.-
18 (B21) Jdu-li do kraje, hle - mečem pobití, vejdu-li do města, hle - vyčerpaní hlady! Proroci i kněží v celé zemi vedou své řemeslo a nic netuší."

19 (BKR) Zdaliž do konce zamítáš Judu? Zdali Sion oškliví sobě duše tvá? Proč nás biješ, tak abychom již nebyli uzdraveni? Čekáme-li pokoje, a aj, nic dobrého pakli času uzdravení, a aj, hrůza.
19 (ROH) Či si už len celkom zavrhol Júdu? Či si oškliví Sion tvoja duša? Prečo si nás zbil tak, že neni pre nás uzdravenia? Čakáme na pokoj, a niet dobrého, a na čas uzdravenia, a hľa, des!
19 (B21) To jsi opravdu Judu zavrhl? Cítíš takový odpor k Sionu? Proč jsi nás tolik bil, že se nemůžeme uzdravit? Vyhlížíme klid, a nic dobrého není; čekáme čas uzdravení, a hle - zděšení!

20 (BKR) Poznávámeť, Hospodine, bezbožnost svou i nepravost otců svých, že jsme hřešili proti tobě.
20 (ROH) Poznávame, Hospodine, svoju bezbožnosť, neprávosť svojich otcov, že sme hrešili proti tebe.
20 (B21) Uznáváme, Hospodine, jak jsme zlí; naši otcové se provinili a i my jsme proti tobě hřešili.

21 (BKR) Nezamítejž pro jméno své, nezlehčuj stolice slávy své; rozpomeň se, neruš smlouvy své s námi.
21 (ROH) Neopovrhni pre svoje meno, nezneucti trónu svojej slávy! Rozpomeň sa, nezruš svojej smluvy s nami!
21 (B21) Kvůli svému jménu nás nezavrhuj, nepotupuj svůj slavný trůn! Pamatuj na svou smlouvu s námi, neruš ji!

22 (BKR) Zdaliž jsou mezi marnostmi pohanskými ti, kteříž by déšť dávali? A zdaliž nebesa dávají přívaly? Zdaliž ty nejsi sám, Hospodine, Bůh náš? Protož na tebeť očekáváme, nebo ty působíš všecko to.
22 (ROH) Či sú medzi márnosťami pohanov niektoré také, ktoré by daly dážď? Alebo či azda samy nebesia dávajú prívaly? Či nie si to ty, Hospodine, náš Bože? Preto očakávame na teba, lebo ty činíš to všetko.
22 (B21) Umí snad modly národů dávat déšť? Prší snad z nebe samo od sebe? Ne, Hospodine, Bože náš, to ty! V tebe skládáme naději, jsi to ty, kdo vše působí!