Verš 3
To, čím se řídí národy, je pouhý přelud, dřevo poražené v lese, výrobek přitesaný řemeslnou rukou.
Iz 44:14 - Dá si porazit cedry nebo vezme dub, drnák či křemelák, vypěstoval si je mezi lesními stromy. Zasadil jasan a déšť mu dal vzrůst.
Verš 4
Krášlí jej stříbrem a zlatem, hřebíky a kladivy upevňují, aby to nebylo vratké.
Iz 41:7 - Řemeslník pobízí zlatníka, kovotepec kováře. Praví: "Spojme to! Bude to dobré!" Pak upevní modlu hřeby, aby se nevyklala.
Verš 5
Jsou jako strašák v okurkovém poli. Nemluví, musí se nosit, sami neudělají ani krok. Nebojte se jich, nemohou udělat nic zlého ani dobrého."
Ž 115:5 - Mají ústa, a nemluví, mají oči, a nevidí,
Iz 46:1 - Bél klesl, Nébo se zhroutil, jejich modlářské stvůry byly naloženy na zvěř a na dobytek, ten náklad, který jste nosili, to břímě k zemdlení.
Iz 46:7 - Nosí ho na rameni, přenášejí ho, postaví jej na podstavec, a on stojí, ze svého místa se nehne. Úpějí k němu, ale on se jim neozve, z jejich soužení je nezachrání.
Iz 41:23 - Oznamte, co bude následovat, ať poznáme, že vy jste bohové. Jen předveďte něco dobrého či zlého, podíváme se a společně to uvidíme.
Verš 6
Nikdo není jako ty, Hospodine, jsi veliký a veliké je tvé jméno pro tvou bohatýrskou sílu.
Ž 86:8 - Panovníku, není ti rovného mezi bohy a tvým činům se nic nevyrovná.
Ž 86:10 - protože jsi veliký a konáš divy; jedině ty jsi Bůh.
Verš 7
Kdo by se tě nebál, Králi pronárodů? Úcta patří jenom tobě! Ze všech mudrců pronárodů a ze všech království není nikdo jako ty.
Zjv 15:4 - Kdo by se nebál tebe, Pane, a nevzdal slávu tvému jménu, neboť ty jediný jsi Svatý; všechny národy přijdou a skloní se před tebou, neboť tvé spravedlivé soudy vyšly najevo."
Verš 8
Jsou tupí a hloupí do jednoho, dají se vodit přeludy, pouhým dřevem,
Iz 41:29 - Hle, všichni jsou ničemnost pouhá, k ničemu nejsou jejich činy; jejich lité modly jsou jen vítr a nicota."
Hab 2:18 - Co prospěje tesaná modla, již vytesal její tvůrce, modla litá, učitel lži? Ať si v ni doufá její tvůrce, zhotovuje pouze němé bůžky.
Za 10:2 - Bůžkové mluvili ničemnosti, co viděli věštci, byl klam; rozhlašují šalebné sny, přeludem utěšují. Proto táhl lid jako stádo, ujařmený, bez pastýře. -
Verš 12
On svou silou učinil zemi, svou moudrostí upevnil svět, svým rozumem napjal nebesa.
Gn 1:1 - Na počátku stvořil Bůh nebe a zemi.
Jer 51:15 - On svou silou učinil zemi, svou moudrostí upevnil svět, svým rozumem napjal nebesa.
Jób 9:8 - sám nebesa roztahuje, kráčí po hřebenech mořských vln,
Ž 104:2 - Halíš se světlem jak pláštěm, rozpínáš nebesa jako stanovou plachtu.
Iz 40:22 - Ten, který sídlí nad obzorem země, jejíž obyvatelé jsou jako kobylky, ten, který nebesa jak závoj roztahuje a napíná je jako stan k obývání.
Iz 44:24 - Toto praví Hospodin, tvůj vykupitel, který tě vytvořil v životě matky: "Já jsem Hospodin, já konám všechno: sám nebesa roztahuji, překlenul jsem zemi. Kdo byl se mnou?"
Iz 51:13 - Zapomínáš na Hospodina, který tě stvořil, který roztáhl nebesa a položil základy země. Proč máš neustále, po celé dny, strach ze vzteku utiskovatele, který ti chystal zkázu? Kde je ten utiskovatel i se svým vztekem?"
Verš 13
Když vydá hlas, shlukují se na nebi vody, přivádí mlhu od končin země, déšť provází blesky, ze svých zásobnic vyvádí vítr.
Ž 135:7 - Přivádí mlhu od končin země, déšť provází blesky, ze svých zásobnic vyvádí vítr.
Verš 14
Každý člověk je tupec, neví-li, že se každý zlatník pro své modly dočká hanby. Vždyť jeho lité modly jsou klam, ducha v nich není.
Jer 51:17 - Každý člověk je tupec, neví-li, že se každý zlatník pro své modly dočká hanby. Vždyť jeho lité modly jsou klam, ducha v nich není.
Verš 16
Díl Jákobův není jako oni, vždyť všechno vytvořil on. Izrael je dědičným kmenem toho, jehož jméno je Hospodin zástupů.
Jer 51:19 - Díl Jákobův není jako oni, vždyť všechno vytvořil on. Izrael je dědičným kmenem toho, jehož jméno je Hospodin zástupů.
Ž 74:2 - Rozpomeň se na svou pospolitost, kterou jsi před věky získal, na svůj dědičný kmen, jejž sis vykoupil, na horu Sijón, kde bydlíš.
Verš 18
Toto praví Hospodin: "Hle, tentokrát začnu metat z praku obyvatele země a budu je soužit, aby to pocítili."
Jer 6:24 - Jen jsme o něm zaslechli zprávu, ochably nám ruce, zachvátila nás úzkost a bolestné křeče jako rodičku.
Verš 22
Slyš, zpráva! Hle, přichází: "Velké dunění ze severní země učiní z judských měst zpustošený kraj, domov šakalů."
Jer 1:14 - Nato mi řekl Hospodin: "Od severu se přivalí zlo na všechny obyvatele země.
Jer 4:6 - Vztyčte korouhev na Sijónu! Bez prodlení prchněte do bezpečí! Od severu přivedu zlo a velikou zkázu.
Jer 9:11 - Kdo je tak moudrý, aby to pochopil a rozhlašoval, co k němu promluvila Hospodinova ústa? Proč přišla nazmar země, je vypálenou stepí, jíž nikdo neprochází?
Verš 23
Je mi známo, Hospodine, že cesta nezávisí na člověku ani jistota kroku na tom, kdo jde.
Prís 16:1 - Člověku je dáno pořádat, co má na srdci, ale na Hospodinu záleží, co odpoví jazyk.
Prís 20:24 - Kroky muže určuje Hospodin; jak by mohl člověk rozumět své cestě?
Verš 24
Potrestej mě, Hospodine, podle práva, ale ne ve hněvu, abys mě nezničil.
Ž 6:1 - Pro předního zpěváka za doprovodu osmistrunných nástrojů. Žalm Davidův.
Ž 38:1 - Žalm Davidův, k připamatování.
Jer 30:11 - Já budu s tebou, je výrok Hospodinův, a zachráním tě. Učiním konec všem pronárodům, mezi než jsem tě rozprášil, ale s tebou neskončím docela. Potrestám tě ovšem podle práva, bez trestu tě neponechám."
Jer 46:28 - Ty, Jákobe, můj služebníku, neboj se, je výrok Hospodinův. Já budu s tebou. Učiním konec všem pronárodům, mezi něž jsem tě vyhnal, ale s tebou neskončím docela, i když tě potrestám podle práva; bez trestu tě neponechám."
Verš 25
Vylej svoje rozhořčení na pronárody, jež neznají se k tobě, na čeledi, které nevzývají tvoje jméno, vždyť pozřely Jákoba, pozřely ho zcela, zpustošily jeho nivy.
Ž 79:6 - Vylej svoje rozhořčení na pronárody, jež neznají se k tobě, na království, která nevzývají tvoje jméno;
Jer 8:16 - Od Danu je už slyšet frkání jeho koní, hlučným ržáním jeho hřebců se chvěje celá země. Přitáhnou a vyjedí zemi se vším, co je na ní, město i jeho obyvatele.
Jer 9:16 - Toto praví Hospodin zástupů: "Pochopte to a zavolejte plačky, ať přijdou! Pošlete pro moudré ženy, ať přijdou!
Jer 10,1 - Babylonci pozorovali hviezdy a z rozličných nebeských znamení veštili; porov. Iz 47,13.
Jer 10,3 - "Zákony národov" sú modly. Pozri Iz 44,9-20; Bar 6; Múd 14 n.
Jer 10,9 - Taršiš pozri Iz 2,16. – Miesto neznámej krajiny Ofaz číta Targum a sýrsky preklad Ofír (pozri pozn. k Iz 13,12). – O purpure pozri pozn. Iz 1,18.
Jer 10,11 - Tento jediný verš z celej Knihy proroka Jeremiáša je písaný rečou aramejskou. Je to dozaista neskorší dodatok, lebo ruší aj súvislú reč o pravom Bohu.
Jer 10,12-16 - Pozri 51,15-19.
Jer 10,13 - Podľa semitského ľudového náhľadu Boh v nebeských skladištiach uschováva vietor, dážď, sneh atď.
Jer 10,17 - Rozumej: "Chystaj sa do zajatia!" Vulg prekladá začiatok verša: "Pozbieraj zo zeme svoju hanbu!"- Ináč krátke state do konca tejto hlavy medzi sebou nesúvisia a sú dosť porušené a neisté.
Jer 10,19 - Porazené mesto predstavuje sa ako chorý človek, ktorý stratil prístrešie.
Jer 10,21 - Pastieri sú vodcovia ľudu; porov. 3,15.
Jer 10,25 - Verš je tu asi nie na svojom mieste. Nachádza sa aj v Ž 79,6 n.
