Kniha proroka Izaiáša

1 (BKR) Kdož jest to, ješto se béře z Edom, v ubroceném rouše z Bozra, ten ozdobený rouchem svým, kráčeje u velikosti síly své? Jáť jsem, kterýž mluvím spravedlivě, dostatečný k vysvobození.
1 (ROH) Ktože to ide z Edoma, v zabrotenom rúchu z Bocry? Ten nádherný vo svojom rúchu, ktorý tak hrdo kráča vo množstve svojej sily? Ja som, ktorý hovorím v spravedlivosti, hojný zachrániť.
1 (B21) Kdo to přichází z Edomu, z Bosry v rouchu rudě zbarveném? Kdo to v hávu svého majestátu kráčí vpřed v ohromné síle své? Já, který spravedlnost vyhlašuji, já, mocný k vítězství!

2 (BKR) Proč jest červené roucho tvé, a oděv tvůj jako toho, kterýž tlačí v presu?
2 (ROH) Prečo je tvoje rúcho červené a prečo tvoj odev ako odev toho, ktorý šliape v lise?
2 (B21) Proč jsou tvé šaty rudé krví jak roucho toho, kdo šlape lis?

3 (BKR) Pres jsem tlačil sám, aniž kdo z lidí byl se mnou. Tlačil jsem nepřátely v hněvě svém, a pošlapal jsem je v prchlivosti své, až stříkala krev i nejsilnějších jejich na roucho mé, a tak všecken oděv svůj zkálel jsem.
3 (ROH) Čereň som šliapal, sám, a nebolo nikoho so mnou z národov; pošliapal som ich vo svojom hneve a zdeptal som ich vo svojej prchlivosti, až ich krv striekala na môj odev, a zapľuhavil som všetko svoje rúcho.
3 (B21) Já sám jsem šlapal vinnou káď a nikdo z národů se ke mně nepřidal. Ve svém hněvu jsem je pošlapal, ve své prchlivosti rozdupal, až mi jejich krev na šaty stříkala, všechna má roucha jsou nasáklá.

4 (BKR) Den zajisté pomsty v srdci mém, a léto, v němž mají vykoupeni býti moji, přišlo.
4 (ROH) Pretože bol deň pomsty v mojom srdci, a rok mojich vykúpených prišiel.
4 (B21) V srdci jsem toužil po dni pomsty; konečně přišlo mé léto odplaty.

5 (BKR) Když jsem pak viděl, že není žádného spomocníka, až jsem se užasl, že žádného nebylo, kdo by podpíral. A protož mi vysvobození způsobilo rámě mé, a prchlivost má, ta mne podepřela.
5 (ROH) Hľadel som, ale nebolo spomocníka; desil som sa, ale nebolo nikoho, kto by bol podoprel. A tak mi pomohlo moje rameno a zachránilo, a moja prchlivosť, tá ma podoprela.
5 (B21) Když jsem viděl, že není žádný pomocník, zhrozil jsem se, že v nikom není opory. Svou vlastní paží jsem proto spásu způsobil, vlastní prchlivostí jsem se posílil.

6 (BKR) I pošlapal jsem národy v hněvě svém, a opojil jsem je prchlivostí svou, a porazil jsem na zem nejsilnější reky jejich.
6 (ROH) A zašliapal som národy vo svojom hneve, opojil som ich vo svojej prchlivosti a vylial som ich krv na zem.
6 (B21) Ve svém hněvu jsem šlapal národy, svou prchlivostí jsem je opojil, jejich krev jsem nechal crčet na zemi.

7 (BKR) Milosrdenství Hospodinova připomínati budu, a chvály Hospodinovy ze všeho, což učinil nám Hospodin, i množství dobroty, kteréž dokazoval k domu Izraelskému z veliké lítosti své, a z velikého milosrdenství svého.
7 (ROH) Pripomínať budem rôznu milosť Hospodinovu, chvály Hospodinove, podľa všetkého toho, čo nám učinil Hospodin, a to mnoho dobrého domu Izraelovmu, ktoré im učinil podľa svojho mnohého zľutovania a podľa množstva svojej rôznej milosti.
7 (B21) Hospodinovu lásku připomínat chci a činy, za které chválu zaslouží - za všechno, co pro nás Hospodin učinil, za to, jak velmi byl k domu Izraele laskavý, za veliké slitování, které jim projevil, za jeho velikou lásku k nim.

8 (BKR) Nebo řekl: Vždyť jsou lidem mým, jsou synové, neučiníť mi nevěrně. A protož byl jejich spasitelem.
8 (ROH) A povedal: Veď sú mojím ľudom, synovia sú, neoklamú, a bol im spasiteľom.
8 (B21) Prohlásil: "Vždyť jsou můj lid, moji synové, ti mě nezradí," a přinesl jim spasení.

9 (BKR) Ve všelikém ssoužení jejich i on měl ssoužení, a anděl přístojící jemu vysvobozval je. Z milování svého a z lítosti své on sám vykoupil je, a pěstoval je, i nosil je po všecky dny věků.
9 (ROH) V každom ich súžení mal aj on súženie, a anjel jeho tvári ich ochraňoval. Vo svojej láske a vo svojej ľútosti ich on vykúpil a pestoval ich a nosil ich po všetky dni veku.
9 (B21) Sám trpěl každým jejich trápením, posílal svého anděla, aby je zachránil. Ve své lásce a smilování je sám vykoupil, zvedal a nosil je po všechny dávné dny.

10 (BKR) Ale oni zpurní byli, a zarmucovali Ducha svatého jeho; pročež obrátil se jim v nepřítele, a sám bojoval proti nim.
10 (ROH) Ale oni sa staväli na odpor a zarmucovali Ducha jeho svätosti, a preto sa im obrátil v nepriateľa a sám bojoval proti nim.
10 (B21) Oni se ale bouřili a jeho svatého Ducha trápili; a proto se jim v nepřítele obrátil a sám bojoval proti nim.

11 (BKR) I rozpomínal se lid jeho na dny starodávní, i na Mojžíše: Kdež jest ten, kterýž je vyvedl z moře s pastýřem stáda svého? Kde jest ten, kterýž položil u prostřed něho Ducha svatého svého?
11 (ROH) Potom sa rozpamätal na dni dávneho veku, na Mojžiša a na svoj ľud, a povedal: Kde je ten, ktorý ich vyviedol hore z mora s pastierom svojho stáda? Kde je ten, ktorý položil do jeho stredu Ducha svojej svätosti?
11 (B21) Potom vzpomínali na dávné dny, na Mojžíše a jeho lid: Kde je Ten, který je vedl mořem spolu s pastýřem svých stád? Kde je Ten, který jim vložil do nitra svého svatého Ducha;

12 (BKR) Kterýž je vedl ramenem velebnosti své po pravici Mojžíšově, kterýž rozdělil vody před nimi, aby sobě způsobil jméno věčné,
12 (ROH) Ktorý dal, aby išlo rameno jeho veličenstva po pravici Mojžišovej? Ktorý rozdelil vody pred nimi, aby si učinil večné meno?
12 (B21) který je vedl svou slavnou paží po Mojžíšově pravici; který před nimi vody rozdělil, aby si získal jméno navěky;

13 (BKR) Kterýž je provedl skrze hlubiny jako koně po poušti, ani se nepoklesli.
13 (ROH) Ktorý ich viedol cez hlbiny jako koňa po púšti, a neklesli?
13 (B21) který je vedl skrze hlubiny bez klopýtnutí jak koně na pláni?

14 (BKR) Jako když hovádko do údolí sstupuje,tak Duch Hospodinův poznenáhlu vedl z nich každého. Tak jsi vedl lid svůj, abys sobě způsobil jméno slavné.
14 (ROH) Jako keď schádza hoviadko do údolia, tak ho viedol Duch Hospodinov do pokoja. Tak si viedol svoj ľud pred sebou, aby si si učinil slávne meno.
14 (B21) Jako když dobytek schází do údolí, tak je Hospodinův Duch vedl k odpočinutí. Takto jsi doprovázel svůj lid, abys své jméno proslavil.

15 (BKR) Popatřiž s nebe, a pohleď z příbytku svatosti své a okrasy své. Kdež jest horlivost tvá a veliká síla tvá? Kde množství milosrdenství tvých a slitování tvých? Mně-liž se zadržovati budou?
15 (ROH) Pohliadni z nebies a vidz z príbytku svojej svätosti a svojej slávy! Kde je tvoja horlivosť a tvoja hrdinská sila? Množstvo tvojich milosrdenstiev a tvojich zľutovaní, ktoré sa nasilu zdŕžajú proti mne?
15 (B21) Pohlédni z nebe, jen se podívej z příbytku svatosti a slávy své: Kde je tvá horlivost a síla tvá? Tvé hluboké slitování se nám vyhýbá!

16 (BKR) Ty jsi zajisté otec náš; nebo Abraham nic neví o nás, a Izrael nezná nás. Ty jsi, Hospodine, otec náš, vykupitel náš, toť jest od věčnosti jméno tvé.
16 (ROH) Lebo veď ty si náš Otec, lebo Abrahám nevie o nás, a Izrael nás nezná. Ty, ó, Hospodine, si naším Otcom; náš vykupiteľ je od veku tvoje meno.
16 (B21) Vždyť ty jsi přece Otec náš; i kdyby nás neznal Abraham a Izrael se o nás nestaral, ty, Hospodine, jsi Otec náš, od věků máš jméno Vykupitel náš.

17 (BKR) Pročež jsi nám dal zblouditi, Hospodine, od cest svých, zatvrdil jsi srdce naše, abychom se nebáli tebe? Navratiž se zase pro služebníky své, pokolení dědictví svého.
17 (ROH) Prečo si nám dal zablúdiť, Hospodine, od svojich ciest, zatvrdil si naše srdce, aby sme sa ťa nebáli? Navráť sa pre svojich služobníkov, pre pokolenia svojho dedičstva!
17 (B21) Proč jsi nás, Hospodine, nechal z tvé cesty zabloudit? Zatvrdil jsi naše srdce, abychom tě nectili? Vrať se už zpátky kvůli služebníkům svým, kvůli kmenům svého dědictví!

18 (BKR) Nejšpatnější vládne lidem svatosti tvé, nepřátelé naši pošlapali svatyni tvou.
18 (ROH) Len malý čas vládol ním ľud tvojej svätosti; naši protivníci pošliapali tvoju svätyňu.
18 (B21) Nakrátko tvůj lid vlastnil tvou svatyni, než ji naši nepřátelé celou zdupali.

19 (BKR) My tvoji jsme od věků; nad nimi jsi nikdy nepanoval, aniž nad nimi jméno tvé vzýváno jest.
19 (ROH) Sme jako tí, nad ktorými si nepanoval nikdy od veku, nad ktorými nebolo vzývané tvoje meno.
19 (B21) Jsme jako ti, kterým nevládneš už věky, jako ti, kteří už tvé jméno nenosí. Kéž bys tak roztrhl nebe a sestoupil, aby se před tebou hory roztřásly!