Kniha proroka Izaiáša

1 (BKR) Léta, kteréhož umřel král Uziáš, viděl jsem Pána sedícího na trůnu vysokém a vyzdviženém, a podolek jeho naplňoval chrám.
1 (ROH) Roku, ktorého zomrel kráľ Uziáš, videl som Pána sedieť na vysokom tróne a povznesenom, a podolok jeho rúcha naplňoval chrám.
1 (B21) V roce, kdy zemřel král Uziáš, jsem spatřil Pána sedícího na vznešeném a vyvýšeném trůnu a lem jeho roucha naplňoval chrám.

2 (BKR) Serafínové stáli nad ním. Šest křídel měl každý z nich: dvěma zakrýval tvář svou, a dvěma přikrýval nohy své, a dvěma létal.
2 (ROH) Serafíni stáli nad ním. Každý mal šesť krýdel; dvoma zakrýval svoju tvár, dvoma zakrýval svoje nohy a dvoma lietal.
2 (B21) Nad ním se vznášeli serafové, každý se šesti křídly: dvěma si zakrývali tvář, dvěma si zakrývali nohy a dvěma létali.

3 (BKR) A volal jeden k druhému, říkaje: Svatý, svatý, svatý Hospodin zástupů, plná jest všecka země slávy jeho.
3 (ROH) A volali jeden druhému a hovorili: Svätý, svätý, svätý Hospodin Zástupov, celá zem je plná jeho slávy.
3 (B21) Jeden ke druhému přitom volali: "Svatý, svatý, svatý je Hospodin zástupů, jeho sláva naplňuje všechnu zem!"

4 (BKR) A pohnuly se podvoje veřejí od hlasu volajícího, a dům plný byl dymu.
4 (ROH) A pohly sa základy prahov od hlasu volajúceho, a dom sa naplnil dymom.
4 (B21) Hlasem toho volání se chvěly čepy veřejí a chrám se naplnil dýmem.

5 (BKR) I řekl jsem: Běda mně, jižť zahynu, proto že jsem člověk poškvrněné rty maje, k tomu u prostřed lidu rty poškvrněné majícího bydlím, a že krále Hospodina zástupů viděly oči mé.
5 (ROH) Vtedy som povedal: Beda mne, lebo zahyniem, pretože som človek nečistých rtov a bývam prostred ľudu nečistých rtov; beda mne, lebo moje oči videly Kráľa Hospodina Zástupov!
5 (B21) Tehdy jsem zvolal: "Běda mi - teď zahynu! Jsem člověk s nečistými rty, žiji uprostřed lidu s nečistými rty, a přitom jsem na vlastní oči spatřil Krále, Hospodina zástupů!"

6 (BKR) I přiletěl ke mně jeden z serafínů, maje v ruce své uhel řeřavý, kleštěmi vzatý z oltáře,
6 (ROH) Tu priletel ku mne jeden zo serafínov majúc v ruke žeravý uhoľ, ktorý vzal kliešťami s oltára.
6 (B21) Vtom ke mně přiletěl jeden ze serafů, v ruce žhavý uhlík vzatý kleštěmi z oltáře.

7 (BKR) A dotekl se úst mých, a řekl: Aj hle,dotekl se uhel tento úst tvých; nebo odešla nepravost tvá, a hřích tvůj shlazen jest.
7 (ROH) A dotknul sa mojich úst a riekol: Hľa, tento uhoľ sa dotknul tvojich rtov, a tak odišla tvoja neprávosť, a tvoj hriech je prikrytý.
7 (B21) Dotkl se mých úst a řekl: "Hle, tento uhlík se dotkl tvých rtů; tvá vina byla odstraněna a tvůj hřích očištěn."

8 (BKR) Potom slyšel jsem hlas Pána řkoucího: Koho pošli? A kdo nám půjde? I řekl jsem: Aj já, pošli mne.
8 (ROH) Potom som počul hlas Pánov, ktorý hovoril: Koho pošlem, a kto nám pojde? Vtedy som povedal: Hľa, tu som, pošli ma.
8 (B21) Potom jsem uslyšel Pánův hlas: "Koho pošlu? Kdo nám půjde?""Zde jsem, pošli mě!" odpověděl jsem.

9 (BKR) On pak řekl: Jdi, a rci lidu tomu: Slyšte slyšíce, a nerozumějte, a hleďte hledíce, a nepoznávejte.
9 (ROH) A riekol: Iď a povieš tomuto ľudu: Počuť počujte, ale neporozumejte, i hľadieť hľaďte, ale nepoznajte!
9 (B21) Tehdy řekl: "Jdi a vyřiď tomuto lidu: ‚Slyšte a poslouchejte, ale nerozumějte, hleďte a dívejte se, ale nevězte!'

10 (BKR) Zatvrď srdce lidu toho, a uši jeho zacpej, a oči jeho zavři, aby neviděl očima svýma, a ušima svýma neslyšel, a srdcem svým nerozuměl, a neobrátil se, a nebyl uzdraven.
10 (ROH) Učiň to, aby stučnelo srdce tohoto ľudu, a jeho uši aby oťažely, a jeho oči zaslep, aby nejako nevidel svojimi očima a svojimi ušima nepočul, a jeho srdce by porozumelo, a obrátiac sa bol by uzdravený!
10 (B21) Zatvrď srdce tohoto lidu, zacpi jim uši a zavři oči, aby očima neuviděli, ušima neuslyšeli, srdcem nepochopili a neobrátili se, aby nebyli uzdraveni."

11 (BKR) A když jsem řekl: Až dokud, Pane? i odpověděl: Dokudž nezpustnou města, tak aby nebylo žádného obyvatele, a domové, aby nebylo v nich žádného člověka, a země docela nezpustne,
11 (ROH) A keď som povedal: Až dokedy, Pane? odpovedal: Až dokiaľ nespustnú mestá na toľko, že nebude obyvateľa, a domy, že nebude v nich človeka, a dokiaľ zem celkom nespustne.
11 (B21) Zeptal jsem se: "Na jak dlouho, Pane?" a on odpověděl: "Dokud se města nestanou troskami, v nichž se nebydlí, dokud nebudou domy bez lidí a země obrácená v sutiny.

12 (BKR) A nevzdálí Hospodin všelikého člověka, a nebude dokonalého zpuštění u prostřed země;
12 (ROH) A Hospodin vzdiali človeka, a bude to veľká opustenosť v zemi.
12 (B21) Dokud Hospodin nevyžene lidi pryč, takže tu zemi všichni opustí.

13 (BKR) Dokudž ještě v ní nebude desateré zhouby, a teprv zkažena bude. Ale jakož ono jilmoví, a jako doubí onoho náspu podporou jest, tak símě svaté jest podpora její.
13 (ROH) Ale dokiaľ v nej bude ešte čo aj len desiata čiastka, vše bude pálená, jako brest a jako dub, ktorým, keď ich povalia, ponechávajú len parez; jej parez bude svätým semenom.
13 (B21) Kdyby v ní zůstala i jen desetina, musí být znovu vypleněna. Ale jako dub, jako mocný strom zanechá pahýl, když je poražen, tak je svaté símě oním pahýlem."