Kniha proroka Izaiáša

1 (BKR) Spravedlivý hyne, a žádný nepřipouští toho k srdci, a muži pobožní odcházejí, a žádný nerozvažuje toho, že před příchodem zlého vychvácen bývá spravedlivý,
1 (KAT) Keď hynie spravodlivý, nik si to neberie k srdcu, (keď) zbožní ľudia umierajú nik nechápe, že spravodlivý unikol nešťastiu.

2 (BKR) Že dochází pokoje, a odpočívá na ložci svém, kdožkoli chodí v upřímosti své.
2 (KAT) Odchádza na pokoj: na svojich lôžkach spočinú tí, čo šli svojou priamou cestou.

3 (BKR) Ale vy přistupte sem, synové kouzedlnice, símě cizoložníka a smilnice.
3 (KAT) „Vy však pristúpte sem, synovia čarodejnice, plemeno cudzoložníka a smilnice!

4 (BKR) Komu se to s takovou chutí posmíváte? Proti komu rozdíráte ústa, vyplazujete jazyk? Zdaliž nejste synové neřádní, símě postranní?
4 (KAT) Na kom ste sa zabávali? Proti komu ste otvárali ústa, vyplazovali jazyk? Azda vy nie ste deťmi hriechu, semenom klamstva?

5 (BKR) Kteříž smilníte v hájích pod každým dřevem zeleným, zabíjejíce syny své při potocích, pod vysokými skalami.
5 (KAT) Vy, čo sa rozohňujete pre terebinty pod každým zeleným stromom a zabíjate dietky pri potôčkoch, pod výbežkami skalísk.

6 (BKR) Mezi hladkými kameny potočními jest díl tvůj. Tiť jsou, ti los tvůj, na něž také vyléváš mokrou obět, obětuješ suchou obět. V těch-liž bych věcech se kochal?
6 (KAT) Hladké kamienky z potoka sú ti podielom, ony sú tvojou čiastkou. Aj im si vylievala nápoje, prinášala dary. (Či s tým mám byť spokojný?)

7 (BKR) Na hoře vysoké a vyvýšené stavíš lože své, a tam vstupuješ k obětování oběti.
7 (KAT) Na vysokom, vypínavom vrchu rozložila si si lôžko; aj tam si vystúpila obetovať žertvu.

8 (BKR) Pamětné pak znamení své za dvéře a za veřeje stavíš, když ode mne, odkryvši se, vstupuješ, a rozšiřuješ lože své, činíc je prostrannější víc než pohané; miluješ lože jejich, kdež místo oblíbíš.
8 (KAT) A za dverami, za verajami postavila si si pomník; lebo iným okrem mňa sa odkrývaš, vystupuješ, rozširuješ si lôžko, spolčuješ sa s nimi, máš rada ich lôžko. Dbáš na ich pokyny(?).

9 (BKR) Chodíš i k králi s olejem, a s mnohými vonnými mastmi svými; posíláš zajisté posly své daleko, a ponižuješ se až do hrobu.
9 (KAT) S olejom chodíš za Molochom, množíš svoje voňavky a posielaš svojich poslov ďaleko, až k podsvetiu sa znižuješ.

10 (BKR) Pro množství cest svých ustáváš, aniž říkáš: Daremnéť jest to. Nalezla jsi sobě zběř ku pomoci, protož neželíš práce.
10 (KAT) Mnohými cestami sa ustávaš a nepovieš: »Je to zúfalé.« Našla si život pre svoju ruku(?), preto neochabuješ.

11 (BKR) A kohož jsi se děsila a bála, že jsi klamala, a na mne se nerozpomínala, ani připustila k srdci svému? Zdali proto, že jsem já mlčel, a to zdávna, nebojíš se mne?
11 (KAT) Kohože sa bojíš a strachuješ, že klameš? Na mňa si nespomenieš, ani k srdcu si neberieš. Pravda, ja som mlčal a skrýval sa, nuž nebojíš sa ma.

12 (BKR) Já tvou spravedlnost oznámím, a skutky tvé, kteřížť nic neprospějí.
12 (KAT) Ja rozhlásim tvoju spravodlivosť a tvoje skutky, tie ti však nepomôžu.

13 (BKR) Když křičeti budeš, nechať tě vysvobodí zběř tvá. Ano pak všecky je zanese vítr, a zachvátí marnost, ale kdož doufá ve mne, vládnouti bude zemí, a dědičně obdrží horu svatou mou.
13 (KAT) Až budeš volať, nech ťa tvoje hŕby vytrhnú! Lež to všetko vietor uchytí, vánok odnesie. Kto však vo mňa dúfa, zdedí zem, vládnuť bude mojou svätou horou.“

14 (BKR) Nebo řečeno bude: Vyrovnejte, vyrovnejte, spravte cestu, odkliďte překážky z cesty lidu mého.
14 (KAT) Hovorím: „Chystajte, chystajte, pripravujte cestu, odstráňte prekážky z chodníka môjho ľudu!“

15 (BKR) Nebo takto dí ten důstojný a vyvýšený, kterýž u věčnosti přebývá, jehož jméno jest Svatý: Na výsosti a v místě svatém bydlím, ano i s tím, kterýž jest skroušeného a poníženého ducha přebývám, obživuje ducha ponížených, obživuje také srdce skroušených.
15 (KAT) Bo takto hovorí Najvyšší, Velebný, čo tróni večne a Svätý je jeho meno: „Na vysokom a svätom mieste prebývam a so skrúšeným a pokorným v duchu, aby som oživil ducha pokorných, aby som oživil srdce skrúšených.

16 (BKR) Nebuduť se zajisté na věky nesnadniti, aniž se budu věčně hněvati, neboť by duch před oblíčejem mým zmizel, i dchnutí, kteréž jsem já učinil.
16 (KAT) Lebo sa nebudem večne pravotiť, ani sa nebudem ustavične hnevať, veď by predo mnou omdlel duch a duše, ktoré som ja stvoril.

17 (BKR) Pro nepravost lakomství jeho rozhněval jsem se, a ubil jsem jej; skryl jsem se a rozhněval proto, že odvrátiv se, odšel cestou srdce svého.
17 (KAT) Pre hriech lakomstva som sa hneval a bil som. Zakryl som si tvár (a hneval som sa); on však šiel, odvrátený cestou svojho srdca.

18 (BKR) Vidím cesty jeho, a však uzdravím jej; zprovodím jej, a jemu potěšení navrátím, i těm, kteříž kvílí s ním.
18 (KAT) Jeho cesty som videl, uzdravím ho, budem ho viesť a dám mu útechu

19 (BKR) Stvořím ovoce rtů, hojný pokoj, dalekému jako blízkému, praví Hospodin, a tak uzdravím jej.
19 (KAT) a jeho trúchliacim dám ovocie perí. Pokoj, pokoj ďalekému i blízkemu - hovorí Pán -, ja ho uzdravím.

20 (BKR) Bezbožní pak budou jako moře zbouřené, když se spokojiti nemůže, a jehož vody vymítají nečistotu a bláto.
20 (KAT) Bezbožní sú však ako rozbúrené more, ktoré sa nevládze upokojiť a jeho vody vrhajú bahno a blato.

21 (BKR) Nemajíť žádného pokoje, praví Bůh můj, bezbožní.
21 (KAT) Niet pokoja pre bezbožných - hovorí môj Boh.“