Kniha proroka Izaiáša

1 (CEP) Spravedlivý hyne a není nikoho, kdo by si to bral k srdci. Zbožní muži bývají smeteni a nikoho nezajímá, že byl spravedlivý smeten zlem.
1 (ROH) Spravedlivý hynie, a nieto nikoho, kto by si to vzal k srdcu, a mužovia milosti sú braní preč so sveta, kým nie je nikoho, kto by tomu rozumel, že pred príchodom zlého vychvátený býva spravedlivý.

2 (CEP) Pokoje dosáhne ten, kdo jde správnou cestou. Odpočine na svém loži.
2 (ROH) Dochádzajú pokoja; odpočívajú na svojich ložiach, každý, kto chodil rovno svojou cestou.

3 (CEP) "Předstupte sem, vy, synové té, která věští z mraků, potomstvo cizoložníka a nevěstky!
3 (ROH) Ale vy pristúpte sem, synovia veštice, semeno cudzoložníka a tej, ktorá smilní.

4 (CEP) Komu se tak škodolibě posmíváte? Komu že se pošklebujete? Na koho vyplazujete jazyk? Což nejste děti nevěrnosti, potomstvo zrady?
4 (ROH) Na kom sa zabávate tak rozpustile? Na koho roztvárate ústa, vyplazujete jazyk? Či azda nie ste vy deťmi prestúpenia, semenom falše?

5 (CEP) Rozpalujete se u mohutných stromů, pod každým zeleným stromem, v roklích, pod skalními útesy zabíjíte děti.
5 (ROH) Vy, ktorí sa rozohrievate bohmi pod každým stromom zeleným, ktorí zabíjate deti v dolinách, pod výčnelkami skál!

6 (CEP) V rokli mezi hlazenými kameny je tvůj díl, ano, ty budou tvůj úděl. Také jim jsi přinášela úlitbu, obětovala dary. Tohle mě má těšit?
6 (ROH) Na hladkých kameňoch potočných máš svoj podiel; tie, tie sú tvojím údelom, lebo veď aj im vylievaš liatu obeť, obetuješ obilný dar! Či by som sa mal azda tým potešiť?

7 (CEP) Na hoře vysoko strmící zřídila sis lože, tam také stoupalas k obětním hodům.
7 (ROH) Na vysokom vrchu a povznesenom staviaš svoju ložu, aj chodíš ta hore, dcéro Jeruzalema, obetovať bitnú obeť!

8 (CEP) Za dveřmi a veřejemi sis dělala své pamětné znamení. Ode mne ses odvrátila, odhalovala ses, vystupovala jsi na své lože, rozšiřovala je, s oněmi ses spřáhla, milovala jsi jejich lože, zírala jsi na znamení údu.
8 (ROH) A za dvere a podvoje staviaš svoje pamätné znamenie, keď odíduc odo mňa odkrývaš sa a vystupuješ hore, rozširuješ svoju ložu a učiniac smluvu vyjednala si si od nich plat, miluješ ich ložu miesto, ktoré si vyhliadla.

9 (CEP) Mrhala jsi olejem pro Meleka, hýřila jsi svými mastmi, dodaleka vysílalas posly, snižovala ses až do podsvětí.
9 (ROH) A chodíš ku kráľovi s olejom a množíš svoje masti; vysielaš svojich poslov ďaleko, veľmi ďaleko, a ponižuješ sa až do pekla.

10 (CEP) Znavila ses množstvím svých cest, a neřeklas: »Nemá to význam.« Ve znamení údu jsi nalézala život, proto ses necítila vyčerpána.
10 (ROH) A keď si sa aj unavila na svojej dlhej ceste; nepovedala si: Márne je! Našla si posilu svojej ruke, preto si neumdlela.

11 (CEP) Koho ses polekala a koho se bojíš, že tolik lžeš? Na mne sis ani nevzpomněla, k srdci sis to nebrala. Jen proto, že jsem byl příliš dlouho zticha, nemáš přede mnou bázeň.
11 (ROH) Kohože si sa plašila a bála, že si klamala a na mňa si nepamätala, nevzala si si toho k srdcu? Či som ja nemlčal, a to od veku? A mňa sa nebojíš.

12 (CEP) Uvedu ve známost tvoji spravedlnost a tvé činy! Nic ti neprospějí.
12 (ROH) Ja oznámim tvoju spravedlivosť i tvoje skutky, a neprospejú ti.

13 (CEP) Až budeš křičet, ať si tě tvá sbírka bohů vysvobodí! Všechny je odnese vítr, odvane je vánek. Ale ten, kdo se utíká ke mně, dostane do dědictví zemi, do vlastnictví moji svatou horu."
13 (ROH) Keď budeš kričať, nech ťa vytrhne tvoja sberba! Ale všetkých, koľko ich je, odnesie vietor, ta preč ich vezme márnosť, a ten, kto sa utieka ku mne, zdedí zem a bude dedične vládnuť vrchom mojej svätosti.

14 (CEP) Řekne: "Navršte, navršte násep, vyrovnejte cestu, odstraňte mému lidu překážky z cesty!"
14 (ROH) A hovorí: Nasypte, nasypte, urovnajte cestu, odpracte závadu z cesty môjho ľudu!

15 (CEP) Toto praví Vznešený a Vyvýšený, jehož přebývání je věčné, jehož jméno je Svatý: "Přebývám ve vyvýšennosti a svatosti, ale i s tím, jenž je zdeptaný a poníženého ducha, abych oživil ducha ponížených, abych oživil srdce zdeptaných.
15 (ROH) Lebo takto hovorí vysoký a vznešený, ktorý obýva večnosť, ktorého meno je Svätý: Bývam na výsosti a na svätom mieste a s tým, kto je zdrteného a poníženého ducha, oživujúc ducha ponížených a oživujúc i srdce zdrtených.

16 (CEP) Nechci vést spory navěky, nebudu trvale rozlícen, jinak by přede mnou každý duch zemdlel; vždyť vše, co dýchá, jsem učinil sám.
16 (ROH) Lebo sa nebudem na veky pravotiť ani sa nebudem večne hnevať, lebo by zmizol duch zpred mojej tvári i duše, ktoré som ja učinil.

17 (CEP) Rozlítil jsem se, když se lid provinil chamtivostí, bil jsem jej, skryl jsem se v rozlícení, že se odvrátil a šel cestou svého srdce.
17 (ROH) Pre neprávosť jeho lakomstva som sa rozhneval a zbil som ho, skryl som svoju tvár a hneval som sa, a tak išiel, odvrátený, cestou svojho srdca.

18 (CEP) Viděl jsem jeho cesty; vyléčím jej však a povedu, vrátím potěšení jemu a těm, kdo s ním truchlíš.
18 (ROH) Vidím jeho cesty, avšak ho uzdravím a povediem ho a nahradím rôznym potešením jemu i tým, ktorí s ním smútili.

19 (CEP) Stvořím ovoce rtů. Pokoj, pokoj dalekým i blízkým, praví Hospodin. Vyléčím jej.
19 (ROH) Stvorím ovocie rtov, pokoj, hojný pokoj ďalekému i blízkemu, hovorí Hospodin, a uzdravím ho.

20 (CEP) Svévolní budou jak vzedmuté moře, které se nemůže uklidnit, jehož vody vyvrhují špínu a kal.
20 (ROH) Ale bezbožní budú jako rozbúrené more, keď sa nemôže upokojiť, ktorého vody vymietajú bahno a blato.

21 (CEP) Nemají pokoj svévolníci," praví můj Bůh.
21 (ROH) Nemajú pokoja, hovorí môj Bôh, bezbožní.