Kniha proroka Izaiáša

Biblia - Sväté písmo

(B21 - Český - Bible 21)

Iz 51, 1-23

1 Poslouchejte mě, kdo jdete za spravedlností, vy, kdo Hospodina hledáte: Pohleďte na skálu, z níž jste vytesáni, na hlubokou jámu, z níž vykopáni jste. 2 Pohleďte na svého otce Abrahama a na Sáru, jež vás rodila: Když jsem ho povolal, byl jen jediný, požehnal jsem ho však a rozmnožil. 3 Ano, Hospodin potěší Sion, potěší všechny jeho sutiny; jeho poušť učiní Edenu podobnou, v zahradu Hospodinovu ji obrátí. Znovu tam bude radost a veselí, zpěv a díkůvzdání tam bude znít. 4 Dobře mě, můj lide, poslouchej, nastav mi uši, můj národe! Učení totiž vzejde ode mě, mé právo lidem zasvitne. 5 Má spravedlnost blíží se, má spása už je na cestě, má paže národům právo přinese. Ostrovy na mě čekají, mou paži vyhlížejí s nadějí. 6 Jen pozvedněte oči k nebi, podívejte se dolů k zemi: Nebe se rozplyne jako dým, země se jako šaty obnosí, její obyvatelé pomřou jako komáři. Má spása ale trvá navěky a má spravedlnost nikdy neskončí. 7 Poslouchejte mě, znalci spravedlnosti, lide, který má v srdci mé učení: Vůbec se nebojte lidského pohrdání, z jejich urážek nemějte obavy. 8 Vždyť je moli sežerou tak jako šaty, jako vlna budou červy sežráni. Má spravedlnost ale trvá navěky, pro všechny časy je mé spasení. 9 Probuď se, probuď, paže Hospodinova, obleč se silou svou! Probuď se jako za dávných dnů, za časů, jež byly od věků! Nebyls to ty, kdo rozdrtil netvora, kdo tehdy toho draka udolal? 10 Nebyls to ty, kdo moře vysušil, ty ohromné vodní propasti, a udělal cestu skrz mořské hlubiny, aby je vykoupení mohli překročit? 11 Hospodinovi zachránění se navrátí a na Sion přijdou s jásáním, s věčnou radostí na tvářích. Tehdy je přemůže radost a veselí; zármutek a úpění je opustí. 12 Já jsem váš Utěšitel, já sám. Co jsi zač, že se bojíš smrtelníka, člověka, jenž se trávě podobá? 13 Zapomínáš na Hospodina, svého Tvůrce, na Toho, jenž nebe rozestřel a položil základy země. Denně žiješ v stálé hrůze před hněvem utiskovatele, který se chystá k záhubě. Ale hněv utiskovatele - kde je? 14 Zajatec bude brzy propuštěn; v té jámě totiž neumře, chléb mu už scházet nebude. 15 Já jsem Hospodin, tvůj Bůh, jenž vzdouvá moře, až jeho vlny řvou - mám jméno Hospodin zástupů. 16 Svá slova vložil jsem do tvých úst, ve stínu své ruky jsem tě skryl - já, jenž jsem nebe zasadil a základy země položil, říkám Sionu: "Jsi můj lid." 17 Probuď se, probuď se, vstávej, Jeruzaléme, který jsi z ruky Hospodinovy kalich jeho hněvu pil, který jsi až do dna vyprázdnil pohár závrati! 18 (Sionskou dceru žádný nedoprovodil ze všech synů, které zplodila; za ruku ji nevzal ani jediný ze všech synů, které hýčkala.) 19 Dvojí neštěstí přišlo na tebe - a kdo tě lituje? Zkáza a zhouba, hlad a meč - kdopak těší tě? 20 Tvoji synové leží v mrákotách na každém rohu jak antilopa lapená, pod tíhou hněvu Hospodinova, pod hrozbami tvého Boha. 21 Proto teď slyš, ty ztrápená, ty opilá, ne však od vína: 22 Toto praví tvůj Pán a Bůh, obhájce svého lidu, Hospodin: Hle, beru ti z ruky pohár závrati! Z toho poháru, z kalicha mého hněvu nebudeš pít už nikdy víc. 23 Dám jej však do ruky tvých trapičů, kteří ti říkali: "Sehni se, ať přejdeme!" a tys jim nastavovala hřbet jako zem, jako ulici pro chodce.

Verš 7

Poslouchejte mě, znalci spravedlnosti, lide, který má v srdci mé učení: Vůbec se nebojte lidského pohrdání, z jejich urážek nemějte obavy.

Ž 37:31 - Zákon svého Boha si nosí v srdci, jeho kroky se nezvrtnou.

Iz 51:12 - Já jsem váš Utěšitel, já sám. Co jsi zač, že se bojíš smrtelníka, člověka, jenž se trávě podobá?

Ž 118:6 - Hospodin je se mnou, nebudu se bát, co by mi mohl člověk udělat!

Verš 8

Vždyť je moli sežerou tak jako šaty, jako vlna budou červy sežráni. Má spravedlnost ale trvá navěky, pro všechny časy je mé spasení.

Iz 50:9 - Hle, Panovník Hospodin pomáhá mi. Kdo mě odsoudí? Hle, všichni se obnosí jako šaty, od molů budou sežráni!

Verš 10

Nebyls to ty, kdo moře vysušil, ty ohromné vodní propasti, a udělal cestu skrz mořské hlubiny, aby je vykoupení mohli překročit?

Iz 43:16 - Toto praví Hospodin, který razí cestu na moři a stezku mohutnými vodami,

Verš 12

Já jsem váš Utěšitel, já sám. Co jsi zač, že se bojíš smrtelníka, člověka, jenž se trávě podobá?

Iz 51:7 - Poslouchejte mě, znalci spravedlnosti, lide, který má v srdci mé učení: Vůbec se nebojte lidského pohrdání, z jejich urážek nemějte obavy.

Ž 118:6 - Hospodin je se mnou, nebudu se bát, co by mi mohl člověk udělat!

Verš 13

Zapomínáš na Hospodina, svého Tvůrce, na Toho, jenž nebe rozestřel a položil základy země. Denně žiješ v stálé hrůze před hněvem utiskovatele, který se chystá k záhubě. Ale hněv utiskovatele - kde je?

Jób 9:8 - On sám roztahuje nebesa, přes moře kráčí po vlnách.

Ž 104:2 - Světlem jsi jak pláštěm zahalen, nebe jsi jako plachtu rozestřel!

Iz 40:22 - On se nad obzorem na trůn usadil, obyvatelé země jsou pro něj kobylky. On prostírá nebe jako baldachýn, roztahuje je jako stan k bydlení.

Iz 42:5 - Tak praví Bůh - Hospodin, jenž stvořil nebe, které rozložil, jenž překlenul zemi i co raší z ní, jenž lidem na ní dává dýchání a ducha po ní chodícím:

Iz 44:24 - Toto praví Hospodin, který tě vykoupil, který tě v lůnu zformoval: Já jsem Hospodin, který vše působí, který sám roztahuje nebesa, který překlenuje zemi zcela sám,

Verš 17

Probuď se, probuď se, vstávej, Jeruzaléme, který jsi z ruky Hospodinovy kalich jeho hněvu pil, který jsi až do dna vyprázdnil pohár závrati!

Iz 52:1 - Probuď se, probuď, Sione, svou silou obleč se! Obleč se rouchem krásy své, svaté město Jeruzaléme, neboť už do tebe nikdy nevstoupí neobřezaný a nečistý.

Verš 19

Dvojí neštěstí přišlo na tebe - a kdo tě lituje? Zkáza a zhouba, hlad a meč - kdopak těší tě?

Iz 47:9 - Přijde to ale na tebe obojí v jediné chvíli, v jednom dni: staneš se vdovou a přijdeš o děti. Všechno to na tebe přijde v plnosti, spoustě tvých kouzel navzdory, navzdory moci čárů tvých.

Verš 20

Tvoji synové leží v mrákotách na každém rohu jak antilopa lapená, pod tíhou hněvu Hospodinova, pod hrozbami tvého Boha.

Nár 2:11 - Pro slzy už sotva vidím, mé útroby se chvějí. Srdce mi puká nad ranami, jež padly na můj lid; nad tím, že děti, ba i kojenci klesají v městských ulicích.

Iz 51,1 - Skala, z ktorej sú Izraeliti vytesaní, je Abrahám, studňa, z ktorej pochádzajú, je Sára. (Porov. Gn 12,2–3; 13,15; 18,18; 22,17.)

Iz 51,3 - Eden bola krajina, v ktorej ležal raj. – Ku záhrade Božej sa v Gn 13,10 prirovnáva hojne zvlažované údolie Jordána, najmä okolie Sodomy a Gomory pred spustošením.

Iz 51,4 - I tu sa prízvukuje všeobecnosť spásy.

Iz 51,9 - Názvami "ozruta" a "drak" sa tu, ako aj na iných miestach Biblie, označuje Egypt alebo jeho faraón (porov. Iz 27,1; 30,7; Ž 87,4; 89,11; Ez 29,3).

Iz 51,11 - Pozri 35,10.

Iz 51,14 - Rozumej o tých, čo sú zhrbení v okovách, v zajatí. Ináč je tento verš neistý.

Iz 51,17 - Porov. 19,4; 29,10; Ž 75,9; 80,6; Jer 25,15.27; Ez 23,32; Hab 2,16.